tag:blogger.com,1999:blog-76030601531554042992024-03-13T16:59:37.154+05:45Razen ManandharPersonal archive of my articles in Nepalbhasha, Nepali, English and EsperantoUnknownnoreply@blogger.comBlogger426125tag:blogger.com,1999:blog-7603060153155404299.post-51627110643818506672024-01-30T17:44:00.001+05:452024-01-31T17:48:21.603+05:45 न्हू सतकयात हानं भीमफेदी थें मृत शहर यायेगु ला?<p> </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjdAeko-JLTooFKsWv4U8Ez74exC1yT_lZ8P_tRoxmSe5OL2Mrk4vUl979aGFiS_B1LZ3hLCFcSSGhuUxbChxVddPklKhgH2VVs7e6c2Cm4dtZWKXwfRoT2j2t995Ydznh14XLJgLlF5jAniBiW00hdymjiAlaRNqN1w8s_8WKlENEobXbWDoETWRv-s0sE/s1295/razen_20240123_090451.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="598" data-original-width="1295" height="253" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjdAeko-JLTooFKsWv4U8Ez74exC1yT_lZ8P_tRoxmSe5OL2Mrk4vUl979aGFiS_B1LZ3hLCFcSSGhuUxbChxVddPklKhgH2VVs7e6c2Cm4dtZWKXwfRoT2j2t995Ydznh14XLJgLlF5jAniBiW00hdymjiAlaRNqN1w8s_8WKlENEobXbWDoETWRv-s0sE/w547-h253/razen_20240123_090451.jpg" width="547" /></a></div><p></p><p>राजेन मानन्धर</p><p>निद्वःदँ पुलांगु सभ्यताया इतिहास दूगु थ्व स्वनिगःया दकलय् तःधंगु बजाः लागा थौंया न्हूसतक वा न्यूरोड खः । थी थी राजनीतिक परिवर्तन जुयाः येँ सम्पूर्ण नेपाःया राजधानी जुल अले थनया कान्तिपुर दरवार लागा देय्या हरेक राजनीतिक, धार्मिक व साँस्कृतिक परिवर्तनया ध्वजाबाहक जुल । थनिं ९० दँ न्ह्यः तःभुखाचं येँया पाक्व लागा क्षतविक्षत जूगु मौकाय् अबलय्या शौकिन शासकं युरोपया गुगुं तबालागु लँया किपा स्वयाः थन अज्याःगु हे किसि जुइगु लँ दयेका जुद्धसतक दयेकल । व हे लँ थौं न्युरोड, नयाँ सडक वा न्हूसतक जुल, गुगु थौं येँ वा स्वनिगः जक मखु नेपाःया हे दकलय् तःधंगु बजार लागा जुयाः झीगु न्ह्यःने धस्वानाच्वंगु दु । </p><p>स्वनिगःया आदिबासी नेवाःतय्गु भाग्य धायेला दुर्भाग्य धाये थ्व स्वनिगःया अधिपनि उपिं नेवाः जुयाबिल । बजाः जुल कि मनूत गुलजार जुइगु स्वभाविक जुल । न्हापांनिसें असंया ब्यापारय् हालिमुहालि यानाच्वंपिं नेवाःतय्त हानं मेगु बजार लागा चकन । आर्थिक क्रियाकलाप जल, सरकारयात कर म्हयेगु थाय् नं जुल । थ्व लागा महाबू, दुगंबहि, तेबाहा, स्वंगःथां, खिचापुखू, भुलां, पुलांभंसा, न्हूसां निसें वतु वंघःतक छस्वा जुल । नेवाःतय्गु ब्यापारय् ल्हाः हानं न्ह्यात । ईया घःचाः चाः चाःहिउहिउं नेवाःतय्सं थम्हं बनेज्या यायेगु त्वःताः बालं बियाहल । स्थानीय मनूतयसं पसः मतःगु हे ला मखु, अथेसां थ्व थाय् देय्या दक्व जिल्लायापिं मनूतय्गु ब्यापार यायेगु थाय् जुयावन । उखे नेवाःतय् थःगु छेँया बाः वयाच्वन । बरु थः हे मच्वँसें, पुलांगु शहरं पिने छेँ दनाः च्वनाःसां थ्व थाय् बालं बियाच्वन । देय्या आर्थिक कारोबारया केन्द्र थुकियात दयेकेत नेवाःतय्गु थ्व छखें योगदान हे धायेमाः । </p><p>ब्यापार जुलकि मनूत म्वः म्वः जुइगु स्वभाविक हे जुल । ब्यापार धइगु न्हापा थें उखे त्वालय् थुखे त्वालय् च्वंपिं जक न्याः वइगु मखुत । आः स्वनिगलय् थ्यं मथ्यं ४० लाख मनूतय्गु बसोबास दु धासेंलि, थन भुइजःसि निसें नागढुंगा तक येँ धकाः धासेंलि उमित माःगु हरेक मालताल उपलब्ध जुइगु थाय् न्हूसतक लागा जुइगु हे जुल । थुकथं पुलांगु न्हूसतकया भूमिका तब्या जुसेंलि थन मनूत नं उकथं हे वइ । अले न्हापाथें बसय् छकः च्वनाः जक थन वयाः न्हिछि बिकाः वनीगु थज्याःगु शहर थ्व मखुत । राजधानी तःताकथं विकास जूसां सार्वजनिक यातायातया हविगत आःनं सन्तोषजनक मजूनि, सनिलय् सञ्चयकोष भवन न्ह्यःने दनाच्वनीपिं मनूत स्वयाः नं थथे धायेफु । अथे जुसेंलि ईया माग कथं मनूतय्सं व्यक्तिगत प्रयोजनया लागि थम्हं फुथें मोटरसाइकल वा कार न्यानाः ब्यापार व्यवसाय वा जीवन यापन यायेमाःगु थौं स्वनिगःया बाध्यता जुइधुंकल । </p><p>स्वनिगः शहरीकरण जुयावःलिसे थन थी थी थासं विज्ञत बुयावल । व यायेजिउ व यायेमजिउ धइगु नियमत दयेकाहल । स्वनिगय् छगू अजबगु नीति व बझाइ तयार जुल — सबारी साधन यः तर पार्किङ मयः । छिं सिउला ? स्वनिगलय् जक झिगु लाख धयाथें साइकल मोटरसाइकलत दु । आः धयादिसँ, पलाः पतिकं कर कायेसःम्ह सरकारं उलिमछि मोटरसाइकलयात गन गुगु थासय् पार्किङया व्यवस्था यानाबिउगु दु ? आःतक ला मनूतय्सं थःम्ह जिउ जिउथाय् हे यानावयाच्वंगु दु, अले थ्व सरकारया ज्या मखु, न्याःम्हस्यां खल्तिइ तयेसां ति, बइगलय् तय्सां ति धइगु हे भाष्य तयार यानातःगु दु, अले थनया स्थानीयबासीं नं थुकियात सहज कथं हे स्वीकार यानातःगु दु । </p><p>आः न्हूसतकया खँय् वये । नकतिनि हे अकस्मात येँ महानगरपालिकां न्हूसतक लागाय् वंघः, विशालबजार, धर्मपथ, पाक्व, खिचापुखू, दुगंबहि, तेबाहाः पिने पार्किङ निषेध यानाबिल । आः थन वयाः सामान न्यायेत पुलांगु बसपार्कय् दयेकाच्वंगु भ्यु टावलय् कार वा मोटरसाइकल दिकाः २० मिनेट न्यासिवयाः जक न्यायेदइगु जुल । व हे थासय् नं ७०० जक मोटरसाइकलयात थाय् बिइगु धाल जब कि अन न्हियान्हिथं निद्वः स्वयाः यक्व मोटरसाइकलत तयेमाः ।</p><p>कमसेकम बालेन साह मेयरया रुपय् त्यायेवं थन छपुचः मनूत बालेनं न्ह्यागु याःसां बांलाः धायेत जक सक्रिय जुयाच्वंगु सकस्यां खं । उमिगु ज्या बांलाःगु छुं जुलकि बालेनं याःगु धायेगु, बालेनं याःसां मयाःसां बालेनं याःगु बांलाः, मयाः धालकि यानाच्वंगु वा याइ धायेगु, अले उलि नं धाये मछिन कि पुलांपिं मेयरपिन्सं याःगु दुला ? धकाः व्यंग्य यायेगु जक जुयाच्वन । अप्वः धयाथें सामाजिक सञ्जालय् खनेदइपिं अले निश्चित अनलाइन पत्रकारितायानाच्वंपिं उपिं गुलिखे नेपालं पिने च्वंपिं व मेपिं जिल्लां पिने च्वंपिं वा गैर नेवाःत धकाः यचुक सिइदु । थम्हं थःगु जिल्लाय् विकास यायेमफुपिं, मखंपिं वा अथे यायेगु स्वयाः थन स्वनिगलय् वयाः सत्ताया सहारा कयाः वा ठगी जालझेल यानाः याकनं तःमि जुइत लालायित छगू जनसमुदाय थन हे च्वनाः नं थनया विकास, थनया मौकिता व थनया आदिबासी जनता खनाः ईष्र्यां ह्वानाह्वाना च्यानाच्वंगु दक्वस्यां अनुभव हे यानाच्वंगु जुइमाः । उमि नुगः मूगुया थ्व छगू शिलतता बिइगु वासः थें जुल । थन पार्किङ निषेध यायेवं उमिसं थुकियात तसकं बांलाःगु ज्या धकाः च्वछात । आः न्हू सतक अमेरिका वा सिंगापुरथें च्व धकाः नं धयाहल । नेपालबन्द थें उजाडगु न्हूसतकया फोटोयात तःधंगु मिडिया, अनलाइन व सामाजिक सञ्जालय् तकसं च्वछायाः प्रस्तुत यात । </p><p>जि थम्हं पेरिस, फ्रेन्कफर्ट, टोकियो, दिल्ली निसें बनारस कत स्वयेधुन । संसारया दक्व शहरया बजारयात छगू हे मापदण्डय् तयाः स्वयेगु पायछि जुइमखु । न्हूसतक बजार लागा धइगु सुं आर्किटेक्ट वा शहरी विकास विज्ञं भ्वँतय् डिजाइन यानाः दयेकूगु शपिङ मल मखु, थ्व ला वंगु ५० दँनिसें ईया तःगु चरणलिसें यानास्वयाः गथे जिल अथे (ट्रायल एण्ड इरर) विकास जूगु थाय् खः । थ्व आवासीय व ब्यापारिक भवन नितां ल्वाकज्याःगु छगू ज्वःमदूगु बस्ती खः । अथे हे थ्व धइगु तसकं सम्पन्न मनूत वयाः न्याइगु लक्जरी वा ब्राण्डेड सामानया बजार नं मखु गन पार्किङ लगायतया अत्याधुनिक सुविधा दयाच्वनी । थन वइपिं धइपिं मध्यम वर्गीय मनूत अप्वःधयाथें मेमेगु आवासीय क्षेत्रं उमिगु बांलाःगु धायेगु मध्यम स्तरया वसः वसजा व विद्युतीय उपकरण मोलतोल यानाः मातूमालाः न्यायेगु छगू न्हूगु परम्परागत पसःया समुह खः । थज्याःथाय् अमेरिका वा जापान स्वयावयाः अन थज्याःगु कथं विकास याये धकाः थौं वयाः छुं यायेफइगु वा जुइगु नं मखु । </p><p>थ्व समस्या पार्किङया हे जक नं मखु । यदि महानगरयात न्हूसतकया ब्यापारीतय्गु कर माःगु हे खःसा अन छुं कथंया व्यवस्था यानाबिइमाःगु नं वयागु जिम्मेबारी खः । वं थःगु धकाः धर्मपथय् दयेकाच्वंगु भवनय् हे पार्किङया व्यवस्था मदु, उकियात जक मल्टीस्टोरी पार्किङ भवन दयेकूसा दक्व समस्या अन हे समाधान जुइगु । अथे हे अनया मेगु सरकारी स्वामित्वया आर्मिया विजनेश कम्पेक्सयात नं पाकिङया भवन दयेकूसां गाःगु खः । तर महानगरयाके उलि यायेगु हैसियत खनेमन्त । मेखे येँ महानगरपालिकां बँपसः हटेयाये फयाच्वंगु मदु । बँ पसःतइपिं दक्व गैरनेवाःत जुयाः अले उपिं दक्व संगठित जुयाः महानगरपालिका उमिगु न्ह्यःने पुलिं चुइत बाध्य जुयाच्वंगु दु । तर पार्किङ हटेयानाः थनया बजार सुकाछ्वयेत धाःसा महानगर तत्पर खनेदु । </p><p>उकिं थन पार्किङ हटे यायेगु धइगु जानाजानी गुलजार जुयाच्वंगु छगू बजारयात बुलुहुँ हत्या यायेगु खः ।थौं कन्हय् गजब गजबु तर्क न्ह्यब्वयाच्वंगु दु । तर न्ह्याम्हस्यां न्ह्यागु धाःसां थनया बजाः सुनावनीगु निश्चित दु । थ्व खँ स्थानीय नेवाःतय्गु पसः चले मजुइगु, छेँथुवाःतय् बालं च्वंमदइगु जक मखु, थन थी थी जिल्लां ज्या यानाः नये धकाः बाः पुलाः पसःतइपिनिगु लागि तकं असरय् लानाः अन्ततः पसः त्वःताः वनेगमालीगु ई वःगु दु । </p><p>थ्व येँ व्यवस्थित यायेमाःगु थाय् न्हू सतक जक खःला ? थ्व न्ह्यसः थन दं वइ । आः येँया ब्यापारिक केन्द्र धकाः बौद्ध, चाबहिल, बानेश्वर, महाराजगंज, सिनामंगल, बल्खु, कलंकी आदि थासय् नं विकसित जुयावयाच्वंगु दु । अन गथे च्वं ले पार्किङया अवस्था धायेबलय् मूलँपु बाहेक दुने दुनेया अवस्था अथे हे खः । अनया ब्यापारीतय्सं गन गथे जिल अथे व्यवस्था यानाः हे बजार चलेजुयाच्वंगु दु । अले थ्व आक्रमण न्हूसतय् जक छाय् ले ? थज्याःगु नियम नेवाः बस्तीइ जक छाय् लागु याइगु ? थुखेपाखे झीगु ध्यान गंभीर कथं वनेमाःगु दु । खँ लःथें यचुक सिइ दु, थौं कन्हे मेमेगु थासय्या बजार गैर नेवाःतय्गु छेँ दुथाय् विकास जुयावयाच्वंगु दु, अले न्हूसतकय् अधिकांश छेँथुवाः आःनं नेवाःत हे तिनि । मेपिनि न्हूसतकया बजार सखाप यायेखन धाःसा थःगु बजार गुलजार जुइ धइगु रणनीति कयाच्वंगु खनेदु । अथे हे जुयाः थ्व पार्किङ मदयेकाः थन बजार खाली यानाः उखे उखेया बजारयात झःझःधायेकत उमिसं स्वयाच्वंगु दु । </p><p>अले, थनया अवस्था झन् थुथाय् नाजुक जुयाबिइ कि न्हूसतकय् पार्किङ हटेयायेवं नेवाःत स्वयम् हे विभाजित खनेदत — छथ्वः पार्किङ हटेयाये मजिउ, बजार सुनावनी धाइपिं । अले मेथ्वः पार्किङ हटेयायेमाः, २० मिनेट न्यासि वयाः नं सामान न्याः हे वइ धाइपिं । थुकिया आगं खँ धइगु पार्किङया शुल्क धइगु सिइदत । पायछि थायमदुइ त्वाःछेँ थुंबलय् नेवाःत विभाजित थें थन नं न्हापा पार्किङया शुल्कय् थःगु भाग मथ्याःपिं तर उकिइ मिखा तयाच्वंपिं छथ्वः नेवाःत उगु पार्किङय् पारदर्शिता मजू धइगु त्वह तयाः थन पार्किङ निषेध यागुलिइ लयतयाच्वंगु खःला थें च्वं । खतुं व पार्किङया ध्यबा गन वनी, गुलि वनी धइगुया बांलाक ल्याःचाः सुयाकें दूगु थें मच्वं । अथेसां थुकथं थःगु सरोकारया विषयय् थःगु नीजि स्वार्थय् तक्यनाः समर्थन वा विरोध यायेगु पहलं समस्त नेवाःतय्त हे झ्वाकलय् थुनीगु निश्चित दु । </p><p>अथे जुयाः स्थानीय जनप्रतिनिधि, क्लब व मेमेगु सामाजिक संस्था इत्यादिया मंकाः ग्वसालं दक्वसित समेटेयानाः न्हूकथं व्यवस्थित पार्किङ व्यवस्थापन यायेमाःगु खनेदत । समस्या पार्किङ शुल्क हे खःसा आः हानं पार्किङ ठेक्का बिइबलय् पारदर्शित अपनेयानाः सकसितं भाग थ्याइगु कथं हानं व्यवस्था याःसा हे जक थ्व समस्या ज्यनावनी, स्थानीय मनूत व अन पसः तयाः जीविका चलेयायेमाःपिं कसलें त्याइ, हानं न्हूसतक गुलजार जुइ । मखुसा गन गन नेवाःतय्सं बजार तयाः देय्या अर्थतन्त्रयात बः बिउगु दु, अन अन थुकथं हे आक्रमण जुयाच्वनी, न्हूसतक हानं भीमफेदी, बन्दीपुर वा तानसेन थें मृत शहर जुइ । थ्व खँय् सकस्यां गंभीर जुयाः बिचाः याये । </p><p>Published in Lahana Weekly 2024 01 30 </p><p>https://www.lahananews.com/new-road-sunsan</p><p> </p><p><br /></p>Unknownnoreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-7603060153155404299.post-47675566494570691392023-11-18T11:00:00.003+05:452024-02-01T20:27:49.732+05:45My articles in Medium मिडियमय् जिगु च्वसु धलः<span style="font-size: large;"><br /><br /> 1. ब्रिटोन भाय्या इतिहास व नेवाः भाय्या भविष्य - <a href="https://tinyurl.com/razen180531">https://tinyurl.com/razen180531</a></span><div><span style="font-size: large;">2. कालो दिवस, र भाषिक आन्दोलन - <a href="https://tinyurl.com/razen180601">https://tinyurl.com/razen180601</a> <br />3. In the thick concrete jungle, wood is dead <a href="https://tinyurl.com/razen180603">https://tinyurl.com/razen180603</a> <br />4. A short introduction to Newa language and literature <a href="https://tinyurl.com/razen180606">https://tinyurl.com/razen180606</a> <br />5. मनोरोगीहरु बाटो चौडा गर्न आउँछन् काठमाडौंमा - <a href="http://tinyurl.com/razen180609">http://tinyurl.com/razen180609</a> <br />6. Stimulating Sikkim - <a href="https://tinyurl.com/razen180614">https://tinyurl.com/razen180614</a> <br />7. Just for a Pajero - <a href="https://tinyurl.com/razen180616">https://tinyurl.com/razen180616</a> <br />8. Lakhe culture in jeopardy - <a href="https://tinyurl.com/razen180617">https://tinyurl.com/razen180617</a> <br />9. गोर्खाल्याण्डको आन्दोलन र नेपालीहरुको सरोकार - <a href="https://tinyurl.com/razen180619">https://tinyurl.com/razen180619</a> <br />10. लुम्बिनीको पवित्र उद्यान र सुन्दरी प्रतियोगिता - <a href="https://tinyurl.com/razen180620">https://tinyurl.com/razen180620</a> <br />11. “Chhaupadi” sheds are still alive in Far West - <a href="https://tinyurl.com/razen180623">https://tinyurl.com/razen180623</a> <br />12. Bisket Festival turns a shame for Bhaktapur - <a href="https://tinyurl.com/razen180624">https://tinyurl.com/razen180624</a> <br />13. Time to revive old ways of excreta as manure - <a href="https://tinyurl.com/razen180627">https://tinyurl.com/razen180627</a> <br />14. The show of Kumari Jatra … goes on in Kathmandu -<a href="https://tinyurl.com/razen180628">https://tinyurl.com/razen180628</a> <br />15. Buddha Jayanti in real sense - <a href="https://tinyurl.com/razen180701">https://tinyurl.com/razen180701</a> <br />16. Bhaktapur Durbar Square - <a href="https://tinyurl.com/razen180703">https://tinyurl.com/razen180703</a> <br />17. Talking about water rights - <a href="https://tinyurl.com/razen180705">https://tinyurl.com/razen180705</a> <br />18. जनताले जनताले माग्दैछन् ‘एकीकरण’को इतिहास - <a href="https://tinyurl.com/razen180706">https://tinyurl.com/razen180706</a> <br />19. Mia sperto de UK en Kopenhago - <a href="https://tinyurl.com/razen190709">https://tinyurl.com/razen190709</a> <br />20. Do Not Flush & Forget - <a href="https://tinyurl.com/razen190710">https://tinyurl.com/razen190710</a> <br />21. Restoration of monuments of the Kathmandu Valley- <a href="https://tinyurl.com/razen180711">https://tinyurl.com/razen180711</a> <br />22. Status of Nuns in Theravada Buddhism with Reference to Nepal- <a href="http://goo.gl/5Bvjf5">goo.gl/5Bvjf5</a> <br />23. Un Népalais à Plouézec grace à l’Esperanto - <a href="https://tinyurl.com/razen180719">https://tinyurl.com/razen180719</a> <br />24. समानताको भाषा एस्पेरान्तो - <a href="https://tinyurl.com/razen180726">https://tinyurl.com/razen180726</a> <br />25. नेवारबाट नै दलित बनाइएका नेवारहरु - <a href="https://tinyurl.com/razen180728">https://tinyurl.com/razen180728</a> <br />26. Francio en nepalaj okuloj (1) - <a href="https://tinyurl.com/razen180803">https://tinyurl.com/razen180803</a> <br />27. Women in periods are barred <a href="https://tinyurl.com/razen180805">https://tinyurl.com/razen180805</a> <br />28. Francio en nepalaj okuloj (2) - <a href="https://tinyurl.com/razen180808">https://tinyurl.com/razen180808</a> <br />29. Go away, you sexy demon! - <a href="http://tinyurl.com/razen180815">http://tinyurl.com/razen180815</a> <br />30. लुम्बिनी मन्दिरमा जान नेपालीहरुलाई पनि शुल्क <a href="https://tinyurl.com/razen180821">https://tinyurl.com/razen180821</a> <br />31. नेवार संस्कृति र खोकनाको बाख्री डुबाउने जात्रा <a href="https://tinyurl.com/razen180824">https://tinyurl.com/razen180824</a> <br />32. Nepalano en Plouezec, dank’ al Esperanto - <a href="https://tinyurl.com/razen180905">https://tinyurl.com/razen180905</a> <br />33. Living Goddess Kumari and Human Rights - <a href="http://tinyurl.com/razen180929">http://tinyurl.com/razen180929</a> <br />34. Buddhism and Newars : An overview - <a href="https://tinyurl.com/razen181010">https://tinyurl.com/razen181010</a> <br />35. नेवारहरुको चाड ‘मोहनि’ हो, ‘दशैं’ होइन - <a href="https://tinyurl.com/razen181015">https://tinyurl.com/razen181015</a> <br />36. लुम्बिनी अब जीवित सम्पदा स्थल कि संग्रहालय मात्र ? <a href="https://tinyurl.com/razen181127">https://tinyurl.com/razen181127</a> <br />37. छाउपडी प्रथा : कसैले सुधार गर्न नचाहेको महिला हिंसा <a href="https://tinyurl.com/razen181222">https://tinyurl.com/razen181222</a> <br />38. International Tripitaka Chanting : <a href="https://tinyurl.com/razen190117">https://tinyurl.com/razen190117</a> <br />39. कुदानलाई निग्रोधाराम बनाउने कहिले ? : <a href="https://tinyurl.com/razen190119">https://tinyurl.com/razen190119</a> <br />40. नियात्रा : कुदान छाय् जुइमफुत निग्रोधाराम ? <a href="https://tinyurl.com/razen190121">https://tinyurl.com/razen190121</a><br />41. Conservation of private heritage : <a href="https://tinyurl.com/razen190130">https://tinyurl.com/razen190130</a> <br />42. When a relationship dies : <a href="http://tinyurl.com/razen190214">http://tinyurl.com/razen190214</a> <br />43. राज्यको दृष्टिमा मातृभाषा र अन्तर्राष्ट्रिय मातृभाषा दिवस <a href="http://tinyurl.com/razen190221">http://tinyurl.com/razen190221</a> <br />44. चण्डालिका <a href="http://tinyurl.com/razen190303">http://tinyurl.com/razen190303</a> <br />45. दमौलीका देउता — बखत नारायण <a href="http://tinyurl.com/razen190324">http://tinyurl.com/razen190324</a> <br />46. बुद्ध धर्ममा महिलाको स्थान <a href="http://tinyurl.com/razen190401">http://tinyurl.com/razen190401</a> <br />47. काष्ठमण्डपको पुनःनिर्माण : सम्पदा अभियान र राजनीतिको किचलो : <a href="https://tinyurl.com/razen190422">https://tinyurl.com/razen190422</a> <br />48. सत्यमोहन : झीगु विश्वविद्यालय : <a href="https://tinyurl.com/razen190520">https://tinyurl.com/razen190520</a> <br />49. भारतया बौद्धकलाया दसु साँची स्तुप : <a href="https://tinyurl.com/razen190526">https://tinyurl.com/razen190526</a> <br />50. Lumbini and other surrounding sites <a href="https://tinyurl.com/razen190605">https://tinyurl.com/razen190605</a> <br />51. किन तोडिन्छन् बुद्धमूर्तिहरु बुद्ध जन्मेको देशमा? <a href="https://tinyurl.com/razen20190727">https://tinyurl.com/razen20190727</a> <br />52. भारतया एलेफान्टा गुफा दुने <a href="https://tinyurl.com/razen190803">https://tinyurl.com/razen190803</a> <br />53. Hiroshima in blood-bath <a href="https://tinyurl.com/razen190806">https://tinyurl.com/razen190806</a> <br />54. I haven’t closed the door to love yet <a href="https://tinyurl.com/razen190825">https://tinyurl.com/razen190825</a> <br />55. Need of a middle-path architecture <a href="https://tinyurl.com/razen190901">https://tinyurl.com/razen190901</a> <br />56. Indrajatra : Some major features <a href="https://tinyurl.com/razen190919">https://tinyurl.com/razen190919</a> <br />57. भारतया गुफा दर्शन व बौद्ध तीर्थयात्रा या झ्वलय् : <a href="https://tinyurl.com/razen190921">https://tinyurl.com/razen190921</a> <br />58. नेवाः नेतृत्व र नेवाः राज्यको सपना <a href="https://tinyurl.com/razen191002">https://tinyurl.com/razen191002</a> <br />59. बुद्ध जन्मेको देशमा दशैंको चर्चा <a href="https://tinyurl.com/razen191006">https://tinyurl.com/razen191006</a> <br />60. छगू जीवन तःहाकः लाकि चछि ? <a href="https://tinyurl.com/razen191010">https://tinyurl.com/razen191010</a> <br />61. गुथि विधेयक विरुद्धया आन्दोलन व नेवाः नेतृत्व <a href="https://tinyurl.com/razen191019">https://tinyurl.com/razen191019</a> <br />62. भिंतुनाया राजनीति <a href="https://tinyurl.com/razen191022">https://tinyurl.com/razen191022</a> <br />63. गुथि विधेयकया समर्थनय् दुपिं नेवाःत <a href="http://bit.ly/razen191027">http://bit.ly/razen191027</a><br />64. डडेलधुराया धू <a href="http://bit.ly/razen191103">http://bit.ly/razen191103</a> <br />65. लुम्बिनी : एउटा चर्पी कथा - <a href="http://bit.ly/razen191121">http://bit.ly/razen191121</a><br />66. Esperanto: A different language <a href="http://bit.ly/razen191127">http://bit.ly/razen191127</a> <br />67. Dee Pyakhan : depicting the victory <a href="http://bit.ly/razen191215">http://bit.ly/razen191215</a> <br />68. साहित्यय् फाय्न्टासिया संसार <a href="https://bit.ly/3bPdyHN">https://bit.ly/3bPdyHN</a><br />69. Melamchi: Last chance for the thirsty valley? <a href="https://bit.ly/3947Ekj">https://bit.ly/3947Ekj</a><br />70. लुम्बिनीमा थेरवाद बौद्ध संग्रहालय <a href="http://bit.ly/2S4V13r">bit.ly/2S4V13r</a><br />71. लुम्बिनी दोश्रो अन्तर्राष्ट्रिय त्रिपिटक पाठ : एक समीक्षा <a href="http://bit.ly/razen191227">http://bit.ly/razen191227</a><br />72. A life in a night <a href="http://bit.ly/razen200314">http://bit.ly/razen200314</a><br />73. राष्ट्रवादीलाई मनपर्ने भारतीय विक्रम संवत् <a href="https://bit.ly/2RqajyS">https://bit.ly/2RqajyS</a><br />74. बुद्धधर्म, पशुबलि व करुणामय <a href="https://bit.ly/2zj7edN">https://bit.ly/2zj7edN</a><br />75. तःहाकःगु निर्वासन <a href="https://bit.ly/2Lxp2Vy">https://bit.ly/2Lxp2Vy</a><br />76. नेपालभाषा साहित्यय् चित्तधर व नेपालभाषाया निबन्ध <a href="https://bit.ly/2ZgFwZZ">https://bit.ly/2ZgFwZZ</a><br />77. हिमाली बौद्धहरुको महान चाड सागादावा <a href="https://bit.ly/36tfzIy">https://bit.ly/36tfzIy</a><br />78. समुद्रया चुप्पा <a href="https://bit.ly/3cFdtGI">https://bit.ly/3cFdtGI</a><br />79. भानुभक्त बाजे <a href="https://bit.ly/2WgM7l9">https://bit.ly/2WgM7l9</a><br />80. ज्ञानं जाःगु ज्ञानपूर्णिक युगया अन्त <a href="https://bit.ly/3fGnLZv">https://bit.ly/3fGnLZv</a> <br />81. Go away, you sexy demon! <a href="https://bit.ly/3heJND8">https://bit.ly/3heJND8</a><br />82. मचाम्ह न्यामिसा <a href="https://bit.ly/3fcoYqq">https://bit.ly/3fcoYqq</a><br />83. कृष्णया प्रेम याइगु राधालिसे, इहिपा यायेत रुकमणी <a href="https://bit.ly/2DF8E4T">https://bit.ly/2DF8E4T</a><br />84. तीज : यो चाड कस्को? मिडियाको ! <a href="https://bit.ly/31h6ce4">https://bit.ly/31h6ce4</a><br />85. प्रेमं जाम्ह प्रेममान : छपु लुमन्ति जक <a href="https://bit.ly/3l7RJZB">https://bit.ly/3l7RJZB</a><br />86. बुद्धधर्म र करुणामयको रथजात्रामा दिइने पशुबलि <a href="https://bit.ly/3jnhDXQ">https://bit.ly/3jnhDXQ</a><br />87. विश्वमै एकमात्र बुद्धअस्तु भएको रामग्राम स्तुप <a href="https://bit.ly/2G6bqko">https://bit.ly/2G6bqko</a><br />88. अनोजा गुरुमां : नेपालको बौद्ध समाजका एक प्रेरणादायी व्यक्तित्व <a href="https://bit.ly/3jEJPVR">https://bit.ly/3jEJPVR</a><br />89. हो, नेवारहरुकै हो यो नेपाल संवत् <a href="https://bit.ly/3prPLFv">https://bit.ly/3prPLFv</a><br />90. The Guthi bill and future of Newar civilization <a href="https://bit.ly/2VkQ0o8">https://bit.ly/2VkQ0o8</a><br />91. किन थोरै छ नेपालमा बौद्धहरुको जनसंख्या <a href="https://bit.ly/38KgTbr">https://bit.ly/38KgTbr</a><br />92. आफुले गर्न पाए एकीकरण, अरुले गरे चीरहरण ? <a href="https://bit.ly/2Xwdibz">https://bit.ly/2Xwdibz</a><br />93. जातीय विभेद, अम्बेडकर र बुद्ध धर्म <a href="https://bit.ly/3cgHDn9">https://bit.ly/3cgHDn9</a><br />94. लुम्बिनीमा बुद्धवंश उद्यान : परिकल्पना र चुनौति <a href="https://bit.ly/2PiWpR2">https://bit.ly/2PiWpR2</a><br />95. वाङमय शताब्दी पुरुष सत्यमोहन जोशीजुया वृत्तिचत्र । <a href="https://youtu.be/aBxpcz94muk">https://youtu.be/aBxpcz94muk</a><br />96. नेवार समाजमा महिला स्वतन्त्रता <a href="http://bit.ly/2O2ddeV">bit.ly/2O2ddeV</a><br />97. बुद्धले आफ्नो जीवन बिताउनुभएको भारतमा बुद्धधर्ममाथि प्रहार <a href="https://bit.ly/3rscaCn">https://bit.ly/3rscaCn</a><br />98. एउटा बौद्ध देश म्यानमारमा सेनाको बर्बर आतंक <a href="https://bit.ly/3sWnvLG">https://bit.ly/3sWnvLG</a><br />99. विश्वमा कसरी मनाइन्छ बुद्ध जयन्ती ? <a href="https://bit.ly/3hRWM1d">https://bit.ly/3hRWM1d</a><br />100. ४०० वर्ष लामो नेपालाभाषा कविता यात्रा <a href="https://bit.ly/3pZFeCg">https://bit.ly/3pZFeCg</a><br />101. विश्वमा फैलिरहेको बुद्धधर्मका केही पक्षहरु <a href="https://bit.ly/2Uih7mw">https://bit.ly/2Uih7mw</a><br />102. एउटा माग्ने बिरामीको उपचारयात्रा <a href="https://bit.ly/2UCFwE5">https://bit.ly/2UCFwE5</a><br />103. तीन पाङ्ग्रे रथ — थेरवाद बुद्धधर्ममा भिक्षुणी कहाँ छन् <a href="https://bit.ly/razen210728">https://bit.ly/razen210728</a><br />104. अफगानिस्तानमा बुद्धधर्म <a href="https://bit.ly/3mwO6Q2">https://bit.ly/3mwO6Q2</a><br />105. Elimination of child labour in Nepal <a href="https://bit.ly/3nfs8Bn">https://bit.ly/3nfs8Bn</a><br />106. लुम्बिनीमा बुद्धवंशावली उद्यान. <a href="https://bit.ly/3wsvNP3">https://bit.ly/3wsvNP3</a><br />107. २८ बुद्धहरुको संक्षिप्त जानकारी <a href="https://bit.ly/3xPhwwE">https://bit.ly/3xPhwwE</a><br />108. जेन बुद्ध धर्मको सामान्य परिचय. <a href="https://bit.ly/3yESiRT">https://bit.ly/3yESiRT</a><br />109. लुकाइएको नेपाली इतिहास <a href="https://bit.ly/3F9jr12">https://bit.ly/3F9jr12</a><br />110. पाटनको लिच्छवी कालीन शिलालेख र नेपालको <a href="https://bit.ly/3qvyaz7">https://bit.ly/3qvyaz7</a><br />111. भियतनामी बौद्ध भिक्षु थिक न्हात हानले दिएर गएको <a href="https://bit.ly/3LG3Hqw">https://bit.ly/3LG3Hqw</a><br />112. पुनर्जागरण काल व नेपाः दुने थेरवाद बुद्धधर्म <a href="https://bit.ly/35AOKpr">https://bit.ly/35AOKpr</a><br />113. बौद्ध संकट : भियतनाममा बौद्धहरुमाथि अत्याचार, बौद्ध <a href="https://bit.ly/3CZmAAX">https://bit.ly/3CZmAAX</a><br />114. Lessons from conservation of <a href="https://bit.ly/3iMhE96">https://bit.ly/3iMhE96</a><br />115. दि काश्मीर फाइल्स : कहाँ गए काश्मीरका बौद्धहरु ? <a href="http://bit.ly/3rx2d9L">bit.ly/3rx2d9L</a><br />116. स्थानीय निर्वाचन व येँया भविष्य <a href="https://bit.ly/3kTwtba">https://bit.ly/3kTwtba</a><br />117. श्रीलंकामा बुद्ध धर्म : <a href="https://bit.ly/3wxScL1">https://bit.ly/3wxScL1</a><br />118. Gyanmala Bhajan - Nala Karunamaya <a href="https://youtu.be/hLGeOAY5y28">https://youtu.be/hLGeOAY5y28</a><br />119. ज्याः पुन्हिया दाफा भजन <a href="https://youtu.be/wOF9mxfg-Ms">https://youtu.be/wOF9mxfg-Ms</a><br />120. बुंगद्यः र मछिन्द्रनाथ हुँदै भक्तिमार्गसम्म <a href="https://bit.ly/3QodCDs">https://bit.ly/3QodCDs</a><br />121. स्वनिगःया फोहरया स्थायी समाधान : छगू म्हगस जक <a href="https://bit.ly/3y8oPB8">https://bit.ly/3y8oPB8</a><br />122. रसियामा कम्युनिष्टहरुको दमनबाट उठेको बुद्ध धर्म <a href="https://bit.ly/3nY0bx5">https://bit.ly/3nY0bx5</a><br />123. प्राचीन काठमाडौंमा र्यापरको नाममा पार्क? <a href="https://bit.ly/3bGS6uc">https://bit.ly/3bGS6uc</a><br />124. प्राचीन सभ्यताको नगरी काठमाडौंमा र्यापरको नाममा पार्क? <a href="https://bit.ly/3bGS6uc">https://bit.ly/3bGS6uc</a><br />125. रुसी साम्राज्यवादले पिल्सिएको युक्रेनमा बुद्धधर्म <a href="https://bit.ly/3Cc8Owk">https://bit.ly/3Cc8Owk</a><br />126. बौद्ध धर्म व हिन्दु धर्म छता हे लाकि ब्यागलं खः ? <a href="https://bit.ly/3KubF66">https://bit.ly/3KubF66</a><br />127. तानाशाहले मेटाउन नसकेको क्याम्बोडियामा बुद्ध धर्म <a href="https://bit.ly/3RPw2NB">https://bit.ly/3RPw2NB</a><br />128. बुद्धको देशमा बुद्धको अपमान <a href="https://bit.ly/3EzyOmy">https://bit.ly/3EzyOmy</a><br />129. लाओसमा बुद्ध धर्म <a href="http://bit.ly/3G24h1y">bit.ly/3G24h1y</a><br />130. जिगु नुगलय् च्वंम्ह सत्य मोहन <a href="https://www.lahananews.com/node/13088">https://www.lahananews.com/node/13088</a><br />131. इन्डोनेशियामा बुद्ध धर्म <a href="http://bit.ly/3FdLq1w">http://bit.ly/3FdLq1w</a><br />132. फिलिपिन्समा बुद्ध धर्म <a href="https://bit.ly/raz20230109">https://bit.ly/raz20230109</a><br />133. टाइवानमा विकास र बुद्ध धर्म सँगगँगै <a href="https://bit.ly/raz230207">https://bit.ly/raz230207</a><br />134. श्रद्धेय गुरु शिङ युनप्रति श्रद्धाञ्जलि <a href="http://bit.ly/40188CC">http://bit.ly/40188CC</a><br />135. सुगत पियाच्वन त्रिशुलीया सुगतपुर विहार <a href="https://bit.ly/3UayPTS">https://bit.ly/3UayPTS</a><br />136. बुद्धधर्मय् जेष्ठ नागरिक सेवा व वर्तमान अवस्था <a href="https://bit.ly/raz230424">https://bit.ly/raz230424</a><br />137. लुम्बिनीमा ५०० कुलपुत्रहरुको प्रवज्या : केही स्मरण, केही प्रतिक्रिया <a href="https://bit.ly/raz20230507">https://bit.ly/raz20230507</a><br />138. बौद्ध बहाः बहि संरक्षण : झीसं मयाःसा सुना याइ ? <a href="https://bit.ly/3OyW6xS">https://bit.ly/3OyW6xS</a><br />139. भारतको दक्षिणी राज्य केरलको बुद्ध धर्मको कथा <a href="http://bit.ly/raz20230606">bit.ly/raz20230606</a><br />140. जनगणनाय् बौद्धतय्गु ल्याःचाः व झीगु सरोकार <a href="http://bit.ly/raz20230622">bit.ly/raz20230622</a><br />141. जनगणनामा बौद्धहरुको संख्या थोरै हुनुका केही पक्षहरु <a href="https://bit.ly/raz20230704">https://bit.ly/raz20230704</a><br />142. धार्मिक सहअस्तित्व हे शान्तिया लँपु <a href="https://tinyurl.com/bdbh7wkz">https://tinyurl.com/bdbh7wkz</a><br />143. त्रिशुली नियात्रा <a href="http://bit.ly/3rdx0f3">bit.ly/3rdx0f3</a><br />144. पकिस्तानमा बुद्ध धर्मको अवशेष <a href="https://bit.ly/465dSPe">https://bit.ly/465dSPe</a><br />145. भारतको तामिलनाडुमा बुद्ध धर्म <a href="https://bit.ly/45oLjeH">https://bit.ly/45oLjeH</a><br />146. आन्ध्र प्रदेशमा बुद्ध धर्मको अवस्था <a href="https://bit.ly/3FI5tG9">https://bit.ly/3FI5tG9</a></span></div><div><span style="font-size: large;"><div data-block="true" data-editor="6lqbf" data-offset-key="32sn7-0-0" style="background-color: white; color: #050505; font-family: "Segoe UI Historic", "Segoe UI", Helvetica, Arial, sans-serif; font-size: 15px; white-space-collapse: preserve;"><div class="_1mf _1mj" data-offset-key="32sn7-0-0" style="direction: ltr; font-family: inherit; position: relative;"><span data-offset-key="32sn7-0-0" style="font-family: inherit;"><span data-text="true" style="font-family: inherit;">145. भारतको तेलांगानामा बुद्ध धर्म </span></span><span class="x1fey0fg" color="var(--blue-link)" style="font-family: inherit;"><span data-offset-key="32sn7-1-0" style="font-family: inherit;"><span data-text="true" style="font-family: inherit;"><a href="https://bit.ly/3GpswFW">https://bit.ly/3GpswFW</a></span></span></span></div></div><div data-block="true" data-editor="6lqbf" data-offset-key="2f0e3-0-0" style="background-color: white; color: #050505; font-family: "Segoe UI Historic", "Segoe UI", Helvetica, Arial, sans-serif; font-size: 15px; white-space-collapse: preserve;"><div class="_1mf _1mj" data-offset-key="2f0e3-0-0" style="direction: ltr; font-family: inherit; position: relative;"><span data-offset-key="2f0e3-0-0" style="font-family: inherit;"><span data-text="true" style="font-family: inherit;">146. Religions of the Newars: A Brief Observation </span></span><span class="x1fey0fg" color="var(--blue-link)" style="font-family: inherit;"><span data-offset-key="2f0e3-1-0" style="font-family: inherit;"><span data-text="true" style="font-family: inherit;"><a href="https://bit.ly/3NqnM6O">https://bit.ly/3NqnM6O</a></span></span></span></div></div><div data-block="true" data-editor="6lqbf" data-offset-key="dsnge-0-0" style="background-color: white; color: #050505; font-family: "Segoe UI Historic", "Segoe UI", Helvetica, Arial, sans-serif; font-size: 15px; white-space-collapse: preserve;"><div class="_1mf _1mj" data-offset-key="dsnge-0-0" style="direction: ltr; font-family: inherit; position: relative;"><span data-offset-key="dsnge-0-0" style="font-family: inherit;"><span data-text="true" style="font-family: inherit;">147. भारतको कर्नाटक राज्यमा बुद्ध धर्म </span></span><span class="x1fey0fg" color="var(--blue-link)" style="font-family: inherit;"><span data-offset-key="dsnge-1-0" style="font-family: inherit;"><span data-text="true" style="font-family: inherit;"><a href="https://bit.ly/48BAnfS">https://bit.ly/48BAnfS</a></span></span></span></div></div></span>148. अष्टमहास्थान अन्तर्गतका बौद्ध तीर्थहरु <a href="https://bit.ly/3HzzOr5">https://bit.ly/3HzzOr5</a><br />149. <a href="https://www.lahananews.com/new-road-sunsan">https://www.lahananews.com/new-road-sunsan</a><br />150. न्हू सतकयात हानं भीमफेदी थें मृत शहर यायेगु ला? <a href="https://bit.ly/3SnwowB">https://bit.ly/3SnwowB</a></div><div><br /><span style="font-size: large;">गुंला, सापारु व नेवाः नेतृत्वया परीक्षा <a href="https://www.lahananews.com/node/12685">https://www.lahananews.com/node/12685</a><br /><br />20151022 एक पहिचानविरोधीलाई भोटोजात्रा देखाउन<br />rajmaya kristhna: <a href="https://bit.ly/2DF8E4T">https://bit.ly/2DF8E4T</a></span></div>Unknownnoreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-7603060153155404299.post-54769036331062347602023-10-14T08:44:00.001+05:452023-10-14T08:44:09.084+05:45नेपाः टिभी चकंदबू अन्तर्वार्ता धलः (Nepa TV Chaka Daboo Interview links)<p> 1. Hari Prabha Khadgi Shrestha (04) - <a href="https://youtu.be/vZ5wzh54GX4">https://youtu.be/vZ5wzh54GX4</a></p><p>2. Suresh Man Lakhe (08) - <a href="https://youtu.be/ZZ2db7cYR3k">https://youtu.be/ZZ2db7cYR3k</a></p><p>3. Suman Sayami (09) - <a href="https://t.ly/Ol0P">https://t.ly/Ol0P</a></p><p>4. Bidhya Sundar Shakya (10) - <a href="https://t.ly/QXyq">https://t.ly/QXyq</a></p><p>5. Samir Maharjan (11) - <a href="https://youtu.be/dviG4bzB05s">https://youtu.be/dviG4bzB05s</a></p><p>6. Anil Sthapit (13) - <a href="https://youtu.be/CImi6xlT8kw">https://youtu.be/CImi6xlT8kw</a></p><p>7. Nabin Manandhar (14) - <a href="https://t.ly/-Qyfg">https://t.ly/-Qyfg</a></p><p>8. Kiran Manandhar (17) - <a href="https://t.ly/ivyy">https://t.ly/ivyy</a></p><p>9. Rajendra Shrestha (19) - <a href="https://t.ly/khMd">https://t.ly/khMd</a></p><p>10. Sitaram Hachethu (20) - <a href="https://t.ly/ICISv">https://t.ly/ICISv</a></p><p>11. Manik Ratna Shakya (21) - <a href="https://t.ly/EiW6">https://t.ly/EiW6</a></p><p>12. Nigrodh Bhante (22) - <a href="https://youtu.be/hIKJEdty_SE">https://youtu.be/hIKJEdty_SE</a></p><p>13. Raju Maharjan (23) - <a href="https://youtu.be/rrb52DgHyIw">https://youtu.be/rrb52DgHyIw</a></p><p>14. Pukar Maharjan (24) - <a href="https://youtu.be/DkWknJoJGy0">https://youtu.be/DkWknJoJGy0</a></p><p>15. Jeevan Ram Shrestha (25) - <a href="https://youtu.be/5CLFSVqHf6c">https://youtu.be/5CLFSVqHf6c</a></p><p>16. Raju Shakya (26) - <a href="https://youtu.be/b4eYH0ppA88">https://youtu.be/b4eYH0ppA88</a></p><p>17. Ram Krisna Chitrakar (28) - <a href="https://n9.cl/c4htf">https://n9.cl/c4htf</a></p><p>18. Upendra Man Singh (29) - <a href="https://n9.cl/yfxkc">https://n9.cl/yfxkc</a></p><p>19. Shubha Laxmi Shakya (30) - <a href="https://n9.cl/6e0vc">https://n9.cl/6e0vc</a></p><p>20. Arahan Sthapit (31) - <a href="https://youtu.be/dxIWY6mwYx8">https://youtu.be/dxIWY6mwYx8</a></p><p>21. Saubhagya Pradhananga (32) - <a href="https://youtu.be/_XbiJ1QU_Y4">https://youtu.be/_XbiJ1QU_Y4</a></p><p>22. Matina Shakya (33) - 20230923 - <a href="https://t.ly/lJrHq">https://t.ly/lJrHq</a> </p><p>23. Pancha Bir Singh Tuladhar (34) - <a href="https://youtu.be/enFbgDWSRWo">https://youtu.be/enFbgDWSRWo</a></p><p>24. Sijan Shrestha (34) - <a href="https://youtu.be/-4-fvD3TMF0">https://youtu.be/-4-fvD3TMF0</a></p><p><br /></p><p><br /></p><p>#razenmanandhar</p><p><br /></p><p><br /></p><p><br /></p><p><br /></p><p><br /></p><p><br /></p><p><br /></p><p><br /></p><p><br /></p><p><br /></p><p><br /></p><p><br /></p>Unknownnoreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-7603060153155404299.post-11559991924642278332023-09-21T10:29:00.003+05:452023-09-21T10:29:45.339+05:45त्रिशुली खुसिइ नुवाकोटया किचः<p></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh6dPeV0vYAWOFq5XrJqCB7hFNrFgVaM1gfgbj9t6DU25kfeznqyd8kNYqeXgmTg4DE6KRfx72hahFSWxASQmNega0iPvD2bvUBAfNa3gFuez2IlDeMt85hFkJDVc6iPzOc3Yi6SRH-GWXGH9TbCBGBBBqWY1It5MX9RRsqDLOc3MVFLxfmE8KOLrkSAxCI/s1096/razen_20230111_164327.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="618" data-original-width="1096" height="221" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh6dPeV0vYAWOFq5XrJqCB7hFNrFgVaM1gfgbj9t6DU25kfeznqyd8kNYqeXgmTg4DE6KRfx72hahFSWxASQmNega0iPvD2bvUBAfNa3gFuez2IlDeMt85hFkJDVc6iPzOc3Yi6SRH-GWXGH9TbCBGBBBqWY1It5MX9RRsqDLOc3MVFLxfmE8KOLrkSAxCI/w393-h221/razen_20230111_164327.jpg" width="393" /></a></div><br /> <p></p><p>राजेन मानन्धर</p><p class="graf graf--p" name="27da">छगू निगू थाय् अज्याःगु दयाच्वनेयः, गुगु थासं झीगु नुगःयात लितुमतु लिनाः इइपंकाबिइ । न अबुया थः, न मांया थः अथेसां गनं गनं ध्याकुंचाय् लाःगुसां वा धकाः ल्हाः भाय् यानाच्वनी, वनेवं वं काचाक्क घय्पुनाकाइ, चुपाचापा नयाः हिमीचायेकी । अज्याःगु हे छगू थाय् जिगु लागि व त्रिशुली । छाय् खः मसिउ जि त्रिशुलीइ हानं हानं थ्यनाच्वनीगु ।</p><p class="graf graf--p" name="c279">नेपालभाषा एकेदमिया विश्वकोश दयेकेगु झ्वलय् अनया धर्म संस्कृति व समपदाया खँ न्यनेकने यायेत हानं छक्वः वने खन, व त्रिशुलीयात नापलायेत । लँ क्यनीम्ह कथं शाक्य सुरेनदाइ, अले रेखा, तेज व जि । अन वनाः थः थःगु भाला कथं थी थी मनूत नापलानाः, स्थलगत अध्ययन यानाः च्वयेगु । अले यचुगु थासय् सासः ल्हायेगु, च्वापुथें ख्वाउँगु लखय् ल्हाःतुति माःबुइकेगु ला फ्वसा हे जुल ।<br /> <br />घ्यःचाकुसंल्हूयात न्ह्याथे यानाःसां छेँय् थ्यंकः वयेमानि धाधां बसय् च्वना माछापोखरीया घारांघुरुं बसपार्कय् । टिकट न्यानगु धायेगु जक ला खःनि, छगू हे सीटया टिकट स्वम्ह दलालं स्वम्हसित मियातइ, यात्रुत थः थः जिगु जिगु धाधां ल्वानाच्वनी, टिकट मिउम्ह दलाल त्वाः त्वःता बिसिउँ वनेधुुंकी । उगु थुगु मधासे बसय् थःत न्ह्यंका । बस न्ह्यात । बस बालाजु लिक्कं हे न्ह्याइगु खःसां बस आः बालाजु, नागार्जुन, तीनपिप्ले व ककनी जुयाः वनीमखु थौंकन्हय् । न्हापा प्रचण्ड छुं मखुबलय् ला वया घरपति धाःम्ह ठेकेदार लँ दयके मखु, छु यायेफु या धकाः दँ दँ तक राज्ययात हायलकायल यानाच्वन धाइ, आःला चुनावय् म्हो ल्याः हयाः नं थाकथुक कयाः प्रधानमन्त्री जुयाच्वंगु दु । जिमिगु बस कलंकी जुयाः गल्छी जुयाः त्रिशुलीपाखे ब्वात । सत्तिक अःपुक वंसा ७२ किमी जक । तर लँया अवस्था, देशया व्यवस्थां जिमित थन थ्यंकेत स्वघौत्या माःगु ९४ किमीया लँपुइ छ्वयाबिल ।</p><p class="graf graf--p" name="f8c6">झीत न्ह्यागुं आधुनिक माः, स्मार्ट माः । तर मनू धाःसा आःनं मध्ययुगीन व जंगली हे तिनि थें च्वनवइगु । खिफाये च्वफाये धइगु प्राकृतिक खँ मखुला ? छम्हसित तसकं हथाय् जुल धकाः हालं हे बस दिका मबिउ, लँय् झ्वःलिक चःबि दूगु नपसःत दतं हे बस थःगु मतापं २० मिनेट ति ब्वाकाः उमि बस स्यंगु दयेकेगु वर्कशपय् थ्यंकाः तिनि दिकल । परपीडक धइपिं थज्याःपिं का । पापी मनूततय् गबलें भिं जुइमखु धाःगु खः खनी । धइथे ५ मिनेट दिकाः सुयागुं कल्याण याःगु जूसा दांछि दां मफुकुसे पुण्य लाइगु मखुला वया?</p><p class="graf graf--p" name="c3f9">थौं पुष २७, झीत नेपाल एकीकरण याःम्ह धकाः ब्वंकातःम्ह जुजु पृथ्वी नारायण शाहया बुदिं, वयागु दाह संस्कार याःथाय् देवघाट लिक्क दयेकातःगु वयागु झ्वाताया न्ह्यःने स्थानीय मनूत स्वां छायाच्वंपिं इगःमिगः जुयाच्वंगु बसया झ्याप्वालं स्वयाः लुधंका । २६०दँ न्ह्यः तिनि थःत नेपाःमि धायेकेखंपिं उपिं । धाथें पृथ्वी नारायण शाहया म्हगसय् खंगु इतिहास च्वइपिन्सं व गथे जुयाः सित धइगु खँय् अलमल । सुरेनदाइ व जि अपाय्जि थी थी राज्ययात छलछाम यानाः, अमानवीय कथं स्यानाः त्याका कायेफुम्ह पृथ्वीनारायण शाहयात सुनां स्यात जुइ धकाः खँ ल्हाल्हां वया ।</p><p class="graf graf--p" name="9c94">जिपिं च्वनावनागु बस पुलांगु बजार तक वनीमखु हँ । त्रिशुली धकाः हयाः त्रिशुली मथ्यवं हे क्वकाल जिमिति । जिपिं हाले नं मफुपिं । लोकल माइक्रोबसय् च्वनाः बजारय् थ्यंका । बजारय् पलाः तयेवं सुरेनदाइ चंचंधाल । वय्कः जन्म जूगु, बाल्यकाल बितेजूगु थाय् थ्व । मनू न्ह्याथय् थ्यंसां थःगु जन्म जूगु थाय् धइगु हिराफ्वःथें मतिना जुयाच्वनीगु जुयाच्वन ।<br /> <br />ओहो, थ्यनेवं हे जिगु नुगलय् कुचुकुचु मिंकल, तःदँनिसें नापलाये मखंम्ह सुं स्याःन्याःम्ह पासा नापलाःथें । दकलय् न्हापां जि १९९५य् ब्वने क्वचायेकाः जागिरे पत्रकारिता याये न्ह्यः वयागु । याकःचा झंगःथें न्ह्याःन्ह्याःथाय् ब्वयेदुबलय् । छाय् थ्व थाय् ल्ययागु नं मसिउ । अबलय् सर्गः छगुलिं थःगु थेंच्वं । संसार हे त्याकाकायेगु आँट दुबलय् । थःयथे म्वायेगु धइगु छगू अजबगु म्हगस अबलय् । सन् १९९५, २०१२, २०१४ धुंकाः आः । सिचुसे च्वं थनया फय् हे । न्ह्यइपुगु लकस । फात्तफुत्त जक बस, कार व मोटरसाइकल वइगु जुया लँ तब्या हे ताल । झ्वःलिक नेवाः पह वःगु पसः, आधुनिक खःसां व हे नेवाः सुगन्ध दनि । यक्व धयाथें ला लुँ तिसाया पसः, अले वसः, इलेक्ट्रिक सामान, मोबाइल, फलफुल अले छगूनिगू नपसः । सुथंनिसें द्यांलाःपिं जिपिं । प्वाथं जिमित छगू रेष्टुरान्टय् घ्वानायंकल । प्वाः जायेकाः हे जक जिपिं च्वनेगु थासय् तक पलाः न्ह्याकेफत ।</p><p class="graf graf--p" name="4ac5">म्ह जकं त्यानु का, मन त्यानुइ ला? पलख झासु लनेवं हाने पिहाँ वनेवने जुल । प्यम्हं तयार जुया, त्रिशुलीया बजार स्वयेत । त्रिशुली पुलय् तक वना । चिकुला जुयाः खुसि नं गंसि । अनं क्वं क्वं जुयाः खुसि सिथय् च्वंगु शिला महाद्यःयाथाय् वनां अनं त्रिशुलीया नां जाःगु राम मन्दिरय् वना । न्हापा वनागु लुमन्ति खःथें मखुथें सालुगु गाचां भुनेथें भुनाच्वन । गनं न्हापा म्हगसय् खनेधुनागु थाय्थें रोमान्चित, चिमिसँ तिंतिंस्वाःथेंं । व हे पुजारी बाज्या, व हे वयागु कपालय् म्हासुगु सिन्हः । न्हापा स्वयाः व सतः घघरान तजाः यानातये धुंकल खनी ।</p><p class="graf graf--p" name="ba81">जिमिगु पलाः पुलांगु बजारपाखे न्ह्यात । गल्लिचा थें चिकीबालागु, भचा तस्वाःगु लँ, जवं खवं झ्वःलिक बालकुमारी वा त्यःरया थें ज्याःगु पसःक्वःदूगु पुलांगु नेवाः पहया छेँ । दक्व कथंया पसलं छाय्पियातल — लुँ वहया तिसा, वसः, बसजाः, लाकां, कस्मेटिक, लासा–फांगा आदि दक्व हे । ई कथं पायेधुंकल पसःया छाँट नं । अझ नं गुलिं गुलिं व हे चिकीचाकूगु थासय् सर्बजात तयातःगु नेवाःपहया पसःत दनि । छगू समाज, छगू बजार । न्याःवइपिं नं अन वलकि न्ह्यागुसां पसलय् छथाय्कि छथाय् मदइमखु धकाः वइ । मिइपिनि नं सुं वल कि वयात माःगु न्ह्याम्हस्यां सां पिहेकयाबिइ धइगु विश्वास । छगू समाजया निर्माण जुयाच्वंगु दु अन ।</p><p class="graf graf--p" name="95eb">जितः लुमंकथं जि न्हापा वयाबलय् थ्व बजाः तसकं हे गुलजार । लँय् लँय् तक हे मिइगु सामान चखिनाः ब्वयातइ । लँजुवातय् लँय् जुइ हे मछिंक । तर आः थ्व पालय् धाःसा तसकं पाःगु खना । बजार हे सुनसान । पसः ला चाः तर ब्यापार यायेत स्वयाः नं न्हि छ्यायेत थें हे जक जुयाच्वंगु दु । न्याःवः मदु । पावरहाउस दयेकेवं थनया त्रिशुली खुसि सुनावंथें विदुरय् सदरमुकाम वनेवं थनया नं बजार सुनावन । अले आः गामय् गामय् मोटर वनगिु लँ दयावःलिसे दक्व गामय् सकतां न्याये दयावःगुलिं मनूतय् थन वयाः न्याः वयेमाः धइगु वाध्यता नं मन्त । शायद परिवर्तन धइगु थ्व हे जुइ ।</p><p class="graf graf--p" name="bf76">नेवाःत गन दइ, अन द्यः दइ । थन नं थथे हे जुयाच्वन । पुलांगु बजार शुरु जुसांनिसें लँसिथय् तग्वःगु चिग्वःगु द्यःगः थाय् थासय् खनाच्वना । न्हापां माहाद्यः, अनं भिंद्यः, वयां च्वय् करुणमय, गणेद्यः, चुकय् दुने माहाद्यः, च्वय् मेम्ह भिंद्यः, अनं नारायण द्यः, अनं कृष्ण द्यः अले हानं भिंद्यः । गुलिं पुलांगु परम्परागत हे खःसा गुलिं धाःसा जीर्ण जुयाः ल्ह्वंगु जुइ, न्हू पह वः । ज्या याइपिं कालिगढत लायेथाकु जुइ थन नं । <br />खिउँखिउँ धयावल । चिकुसे च्वंगु व त्यानुसे च्वंगु ल्वाकज्याःबलय् जिमित अनं च्वये मवनेगु धइगु खँय् दक्व क्वःजित । धिकिं पहलं लिहाँ वया । त्यानुल धकाः पलख ग्वःतुला ।</p><p class="graf graf--p" name="fc80">०००</p><p class="graf graf--p" name="3ea2">सुथय् खिउँलं मथूगु भासं पाठ यानाच्वंगु, सिँग्वलय् कथिं त्वाक त्वाक दयाच्वंगु सलं जितः थन । मू धम्म हलया जवय् मेगु धम्म हलय् चीनियाँ भिक्षुभिक्षुणीपिनि पाठ यानाच्वंगु जुयाच्वन । न्हूकथंया सवाः । ख ला थज्याःगु लुम्बिनी च्वनाच्वनाबलय् थी थी देय्या थी थी कथंया पाठ ब्वंगु न्यना हे च्वनागु खः । तर थ्व थासय् अप्रत्याशित कथं चीनियाँ भासं प्रार्थना याःगु न्यनेदयाः मन हे आनन्द जुल ।<br /> <br />ई त्ययेवं थनया उपासकपिं थ्यंकःवल । जिपिं थनया पुलांगु बर्मी बुद्धमूर्तिया न्ह्यःने झ्वःलिके मुलेपतिं थ्यानाः फ्यतुना । नमोतस्सो, त्रिरत्न शरण, पञ्चशिल अले बुद्धपूजा । भचा भचा वः भचा भचा मवःजितः, थथे सरलय् वःवःथे हाले जक सःम्ह जि । नुगः चक्कन । उलि यायेदतकि मन याउँसे च्वंम्ह जि ।<br /> <br />पलख थनया बुद्ध धर्म व विहारया गतिविधिया बारे नं चर्चा जुल । वःपिं दक्व खुइदँ पुलेधुंकूपिं जक । थज्याःगु बौद्ध समाज दूगु थासय् तकं थ्व ऐतिहासिक विहारया थ्व बेहाल खनाः नुगः खुल्ल मिन । छम्ह भन्तेनं कःघानाः थन च्वनाबिउगु जूसा थन नं न्हापा थज्याःगु हे उल्लासमय वातावरण स्वयेदइगु जुइ । नयेसिधयेकाः जिपिं नुवाकोटपाखे वना । लावस दाजुं गाडीया व्यवस्था यानाबिउगुलिं जिमित अःपुल ।<br /> <br />नुवाकोट — येँदेय्या अधिनय् लानाः नं स्वायत्तता कायम यानाच्वंगु छगू चिकीचाधंगु देय् । स्वनिगःया जुजु रुद्र मल्लं नुवाकोटय् तक शासन याःगु हे खः । लिपा गरीब, ज्या यानानये मफुपिं व करपिनिगु कयाः नयेगु लोभय् तक्यनाच्वंपिं गोरखालीतय्सं यक्व न्हापा हे मिखा तयाच्वंगु स्वनिगः वयेगु उमिगु छपु जक लँपु नुवाकोट जूवन । उकिंला जुजु नरभुपाल शाहं हताः कःगु, बांमलाक्क बुत । पृथ्वी नारायण शाहया नं व हे ध्याउन्ना जक । न्ह्याथे यानाःसां नुवाकोट कायेगु, अले नुवाकोटय् न्हुयाः स्वनिगःया सिरिपेच पुइगु । यानां त्वःतल ।</p><p class="graf graf--p" name="d2c3">झी पुलांगु बाखं जक कनाच्वना । थःथः ल्वानाः करकिया ल्हातय् थःगु देय् बियाच्वना । स्वनिगः त्याकेधुंकाः नं पृथ्वी नारायण शाहं थुकियात हे राजधानी दयेकेगु कुतः यानाच्वन, उकिं ला नेपाःया जुजुपिन्त क्यनेत धकाः थन नेपाःया हे कालिगढत झिकेयानाः न्हय्तजाः दरवार दयेकेबिल । हानं नेपालय् जुजुपिनि थःथवय् सत्ताया कचवं वयेवं थन वयाः शासन यायेगु धकाः थ्व थाय् ल्यंकातल । आःया अवस्था नं पायछि व हे खः, पात्र व तिथिमिति जक पाःगु । चुचुप्याये फक्व चुचुप्यानाः शाह जुजु, राणा प्रधान मन्त्री अले पंचायत व्यवस्थां थ्व थाय् नं बरांख्वलाथें वांछ्वयाबिल । थौं नुवाकोट झिझाँय्मिझाय् दं । आःसा अवस्था नं अथे हे तिनि । थन सामाजिक पहिचान दयेकल नेवाःतय्सं, तर थनया आःया दक्व धइथें प्रशासन, व्यावससियक, समाजिक संघसंस्थाय् नेवाःतय्गु नां लुइके थाकु । झी दक्वस्या च्यः जक हे जुयाच्वनीपिं ला ?</p><p class="graf graf--p" name="83f1">प्यखेरं छेँ, दथुइ दबू, अले द्यःगःया गजू छुनातःगु पुलांगु चिबाः, लँसिथय् द्यःगलय् भिंद्यः दूगु इन्द्रचोक । भिंद्यःया लिक्कसं ल्वहंया स्वहानें दुहाँ वयेगु लुखा । जि १९९५ पाखे न्हापां त्रिशुलिइ वयाबलय् बजारं थन तक न्यासि थाहाँ वयागु लुमं जितः । स्थानीय सःसिउपिंलिसे थनया द्यःगः, जात्रा व नखःचखःया बारे सहलह जुल । कुबेरलाल श्रेष्ठ, नारायणमान डंगोल, बद्रीमान श्रेष्ठपिं जिमिगु अध्ययनया श्रोत व्यक्ति जुयादिल । थःगु इतिहास, भूगोल व संस्कृतिया बारे कने सुयात मयइ ? गौरव उमिगु थ्व हे खः । खँ ल्हाल्हां ई वंगु हे मचाल । अनं वना जिपिं नुवाकोट दरवारय् । भुखाचं दुनेवं झीगु सरकार ला थज्याःगु सम्पदा ल्ह्वनेगु पाखे ध्यान हे मतल । लिपा चीनियाँ ग्वाहालिं ल्ह्वने ज्या जुइ धाःगु, उपिं नं खः जक ग्वयाः ज्या दथुइ थाकाः अन वं थन वं मदयेक वनातल । झ्याजःपाजः जुइक ऐतिहासिक दरवार वया न्ह्यःनेच्वंगु छेँ, निगः नारायण द्यःया द्यःगः व तजाःगु चीबाः छकः । चीनियाँत वइ, ल्ह्वनाबिइ धकाः पियाच्वन ।</p><p class="graf graf--p" name="b23a">अनं थ्यन थनया मू सम्पदा, भैरवभैरवी द्यःगलय् । गजबगु द्यःगः । अज्याःगु नेवाःत हे म्हो जक दूगु अले उलिमछि तापाःगु थासय् पायछि झीथाय् स्वनिगलय् राजकीय प्रायोजनं दयेकीगु द्यःगःथें हे कलात्मक, भव्य अले उलि हे धार्मिक व सांस्कृतिक ल्याखं तकं महत्वपूर्ण द्यःगः । ज्वलिंज्वः सिंह, लुखा, त्वलं, त्वानासिँ, पौ, गजू, सकतां सकतां हे भय्बी । नुवाकोटय् संस्कृति म्वाकातइगु खःसा थ्व हे भैरवी द्यःगलं । तर थ्व भैरवी द्यःगः छाय् जूगु धइगु खँय् धाःसा जिगु नुगः अझं उलुउलु मिनाच्वंगु दनि । तोरणय् ला वैष्णवीया मूर्ति खना । दुने झ्वःलिक अष्टमातृकापिनिगु ख्वापाः झ्वःलिक । झी नेवाः कला, संस्कृति थुलि भव्य कि कनीपिनि कनेसःगु मखयेधुंकल, न्यनीपिं जक हिमी चाः । आः नुवाकोट, विदुर व त्रिशुलीया पर्यटन छधी यानाः विकास यायेफइगु विश्वास कनाच्वन <br />।<br />लिहाँ वया । लँखतं च्वय् डाँडाय् तलेजुया द्यःगः ल्ह्वनेगु ज्या जुयाच्वन धइगु न्यना ।</p><p class="graf graf--p" name="e6b0">न्हापा सदरमुकाम धायेकाच्वंगु नुवाकोट लिपा २०२८सालय् सदरमुकाम विदुरय् सारेयायेवं थ्व थाय् हा ध्यनाबिउगु सिमाथें सुकूचिनावन । थन तक थाहाँ वयाच्वनेगुया महत्व मन्त । थनया फय् व चा अंशुवर्मा व रुद्रमल्लया बाखं कनेत जक ज्या वल । मनूतय्त इतिहास व संस्कृतिया मतलब मन्त । थ्व थाय् त्वतावंगु शहरथें बासिख्वाः वल ।</p><p class="graf graf--p" name="547a">अनं जिपिं वना कालिका–मालिका धइगु डाँडाय् च्वय् । पुलांगु बस्ती स्वयाः पिने दक्व धयाथें तामाङतय्गु बस्ती थन । वनेगु लँ विकट खःसां अन न्हून्हूगु कथंया आधुनिक छेँत खनेदयाच्वन । आधुनिक छेँया क्वसं बारी धाःसा बाझः बाझः तिनि । विदेशय् वनाः कमेयाःवंपिन्सं ध्यबा ला छ्वयाहइ, तर बुँ पालेगु ल्हाः छ्वयाहइमखु । रिमिन्ट्यान्सं न्ह्याकाच्वंगू झीगु सरकारयात जाकि व पाछैचा तकं विदेशं न्यानाः नयेमाःगु होस हे मदु । धाःसा धाल धाइ, न्हापा न्हापा नुवाकोटय् जस्ता पौ दूगु छेँ खनकि उमि म्ह्याय् बम्बइलय् दु जुइ धकाः अनुमान यायेगु चलन । खतुं छकः थः म्ह्याय्पिन्त भारतय् बेश्यावृतिइ लगेयाइपिनिगु जिल्ला धका धकाः तकं धायेगु चलन जूगु, आः ला अथे मखुत थें च्वं ।</p><p class="graf graf--p" name="b911">च्वय् थ्यन । पत्याः हे मजुइक तःधिकःम्ह तसकं कलात्मक ल्वहँया महाकालया मूर्ति । अनच्वंपिन्सं भैरव धकाः धाइगु, सैनिक अड्डां अन जीर्णोद्धार याःबलय् नं भैरव धकाः हे च्वयाः शिलालेख तल । महाकाल धइम्ह वज्रयानकथं बुद्धधर्मया रक्षक, अले भैरव धइम्ह शिवया रौद्र रुप । सुं विद्वानं निम्हं छम्ह हे खः धकाः तर्क तल धाःसा जि सुम्क च्वने ।</p><p class="graf graf--p" name="a96b">वयां च्वय् जिपिं अनया तिंख्यः जुयाः वयां अनया अशोकबाटिका धाःगु प्राचीन चैत्य दुथाय् थ्यंका । छथी ला प्यखेरं वाउँगु हे वाउँगु जक स्वयेदयाः, अले प्यखेरं सिरिसिरि बसन्तया फसं कुचुकुचु नकूगुलिं जिपिं लय्ताः । अनं हानं थज्याःगु अनकन्टार हे धायेमाःथें तापाःगु थासय् थपाय्जि बांलाःगु प्राचीन चीबाःया स्थापत्य कला कनाः नुगः झं प्याखं हू । फेसबुकया वालय् तःकः खनेधुंकागु अले थन छकः हानं त्रिशुलिइ वनेबलय् थ्यंके हे मानि धकाः मतिइ जक तयातयागु थासय् थ्यन ।</p><p class="graf graf--p" name="32a9">तजाःगु व तब्यागु प्यकुंलाःगु दबूया अवस्थिति । छखे निम्ह सिंह लुखापिवाः तयातःगु दु । स्वयेबलय् नं छुं तःजाःगु द्यःगः वा स्तुप वा वा मेगु तःधंगु हे निर्मित कलाया फःथें च्वं । द्यःने धाःसा चिकीग्वःगु चीबाःया च्वय्या ब्व जक खना । अन द्यःने च्वंगु मौलिक संरचना न्हनावनाः लिपा गनं मेथाय् च्वंगु जीर्ण जुइधुंकूगु डोम जक तयेहःगु जुइ धकाः थुइके थाकु मजू । हानं द्यःने नं गजू दुसां त्रियोदश भूवन कियातःगु मदु ।</p><p class="graf graf--p" name="d335">अन हे हानं स्वंगः मेथाय् गनं मखनाथज्याःगु चीबाः — आकारया ल्याखं स्वनिगलय् दइगु सामान्य चीबाःपाय् हे जक ग्वः, तर अन प्यंगः थां थें धंकाः क्वय्या ब्व तयेम्वायेकातःगु दयेकाः वारपार खनेदइकथं खुल्ला यानातःगु दु । अले द्यःने द्यः तयेगु थज्याःगु ग्वाखंचा दु तर बुद्धमूर्ति धाःसा मदु । वयां च्वय् डोमया द्यःने गजू ला दु तर त्रियोदश भूवन धकाः झिंस्वचाः मतसे स्वचाः प्यचाः जक कियातःगु दु । वनं शायद न्हापाया संरचनाया द्यःने न्हूगु जक तयातःगु जुइमाः । उकियालिसें अन हे ख्वाः च्वतुकातःम्ह महांकाःद्यः, गणेद्यःया चिचीग्वःगु द्यःगः व खड्ग (शायद प्रतिकात्मक मञ्जुश्री वा नासःद्यः जुइमाः)या द्यःगः नं खना । पृथ्वी नारायण शाहं थः हिन्दु जुयाः नं थनया चीबाः जीर्णोद्धार यात धायेगु चलन दु । तर अभिलेखं धाःसा नवानाच्वंगु मदु हँ । थन छगू शिलापत्र दु तर छुं हे आखः सिइ मदयेधुंकल । पिने सुनां नं छुं उतार यानातःगु दुसा व अध्ययनया विषय जुल ।</p><p class="graf graf--p" name="0308">पलख च्वनाच्वनां अले हे भैरवीया धामी बाः हरिमान डंगोल झाल । चय्दँ दयेधुंकाः नं व हे अलौकिक शक्ति व स्फुर्ति — नुवाकोटया जीवित सम्पदा । अथें वय्कःयात थन म्वाःम्ह द्यःया सम्मान बियातःगु खइमखु । पलख न्यनेकने जुल । वय्कलं नुवाकोट क्षेत्रया अष्टमातृकागण व भैरवी जात्राया महत्वया बारे चर्चा यानादिल । जिपिं धन्य जुल ।</p><p class="graf graf--p" name="e0f3">सुरेनदाइया मेमेथाय् नं वने मन दु, म्हं बुरा जूसां मन न्ह्याबलें ल्याय्म्ह । तर जिमित धाःसा त्यानुइधुंकल । घौछि धकाः लावसजुयात धयाः, वय्कलं थःगु ज्या त्वःताः जिमित ग्वाहालि यायेत झाल, जिमिसं धाःसा न्हिछि धयाथें हे ई कया । थ्व ला पतिंचा बिउम्हसिके दुगः क्वँय् हे कायेथें जुल । जिं ला थौं थन हे क्वचायेके धया । म्हाल धाधां जिपिं हानं अन लँय्लाःगु वनदेवीया द्यःगलय् थ्यन । ख्वातुगु गुँया दथुइ सुन्दर व शान्त वातावरण, पिकनिक स्पट धाये ल्वः । गुँया दथुइ तमागु सिमाया क्वय् पुलांगु पिगं द्यःगलय् आः आधुनिक भगवतीया मूर्ति थापना यानातःगु दु । जिउसा न्हिछि ला थन हे सिमाक्वय् सासः ल्हानाच्वनेथें जूगु खः तर त्यानुगु छथी, हानं लावसदाइया गाडीइ च्वनावयागु, लाःला मलाःला मसिउ । अन हे लावसदाइनं न्हापान्हापा अन चछि जूम्हितीगु जात्राया बारे कनादिल । <br />अनं जिपिं बरु क्वय् छगू नेवाः नपसल् वनाः न्हिछिया पित्याः तंकाः । पायछि नेवाः सवाः । थःगु छेँय् हे थ्यंगुथें, पाजुपिन्थाय् नयाथें लुधन ।</p><p class="graf graf--p" name="5c43">०००</p><p class="graf graf--p" name="90fd">थौं पलख अनया चीनियाँ भिक्षुया पाखें चीनिया जेन बुद्ध धर्मया बारे बःचाहाकलं खँ न्यना । वसपोलं थ्व बुद्धधर्म हे खःसां बुद्धशिक्षापाखें पाः धासें थुकिइ ध्यान, क्षमा व समाजया हितय् ज्या यायेगुलिइ बः बियातःगु धकाः कनाबिज्यात । झी बुद्ध धर्म व हिन्दु धर्मयात ल्वाकःबाकःयानाः बुद्धया मूर्ति व बोधिसत्वपिनिगु मूर्तियात हिन्दुधर्मया नारांद्यः व भगवतीद्यःथें पुज्यानाः भागियानाः पुरोहितयात दक्षिणा बिइगुलिइ भुलेजुयाच्वंपिन्सं थज्याःगु खँ थुइला धयाथें ताल ।</p><p class="graf graf--p" name="1a36">पलखं, अन जिमि जिमि बुद्धधर्मया विविध पक्षयात कयाः गरमागरम बहस जुल, थेरवाद बुद्धधर्मया अभ्यासय् व गुरुजुपिन्सं बिइगु बुद्धधर्मया व्यवहारय् वयाच्वंगु विचलनयात कयाः । न्ह्याबलें ख्याः जक यानाच्वनीपिं जिमिगु पुचलय् थपाय्जि गहन विचार विमर्श जुइगु धइगु तसकं सकारात्मक खँ तायेका । तर ग्व, अनंनिसें जिपिं थुलि गंभीर जुल कि ख्वालय् न्हिला धइगु ख्वाहुसां हुइथें हे तन । अथे याःसां मजिउ थथे याःसां मजिउपिं जिपिं ।</p><p class="graf graf--p" name="a331">हानं जिमिगु पलाः व हे त्रिशुलीया पुलांगु बजारपाखे न्ह्यात । अन थौं रत्नकाजी वज्राचार्य, देवरत्न वज्राचार्य, नमोनारायण श्रेष्ठ व प्रदीप शाक्य जुलिसे सहलह जुल । त्रिशुलीया नेवाःतय्गु दाफा भजन, लाखे प्याखं व बजारया वर्तमान अवस्थायात कयाः खँ जुल । वय्कःपिनिगु कर्मभूमि, वय्कःपिनिगु हिचःतिं हे थन थौं तक नेवाः कला व संस्कृति म्वानाच्वंगु दु ।</p><p class="graf graf--p" name="e971">न्यनेदु कथं त्रिशुलीया थ्व बजार धइगु न्हापा गोरखा पश्चिमया लगायत मेमेथाय् वनेगु मू लँ । न्हापा थन जंग बहादुर पश्चिम वनेत वःबलय् थुथु थाय्या महत्व थुइकाः काःगु । छकः विसं १८८४य् सुरेन्द्र वीर विक्रमं प्रधानमन्त्री जंग बहादुरयात त्रिशुली खुसिइ धरब्वायेगु आदेश बिउगु अले वं अथे हे याःगु धइगु बाखं न्यनेदु । अथे हे छकः जंगबहादुर पश्चिमय् चाःहिउवंबलय् थ्व थाय् व्यापारिक महत्वं जायाः नं थन कच्चिछेँ जक दूगु खनाः थन जि लिहाँ वइबलय् तक सुनां पक्की छेँ दनी वयात बिर्ता बिइ धाःगुलिं थन छेँ दनेगु धेंधें बल्लाः जुल हँ । धयाच्वने म्वाः, व छेँ दनेगु ज्या नेवाःतय्सं जक यायेफत । नेवाःतय्गु बलबुतां हे थ्व त्रिशुली बजार गुलजार जुल, थनं रसुवा, गोरखा लगायत पश्चिमय् सामान वनेत अले सँदेसय् ब्यापार याःवनेत तकं थ्व हे लपुँ ज्याख्यलय् वल । न्हापा थन त्रिशुली खुसि छिइत सिँया ताँपु दयेकेगु चलन । अज्याःगु ताँपुयात सांघु धाइगु, व हे ल्याखं थ्व बजारया नां यक्व तक साँघु बजार धकाः च्वन । लिपा रणोद्दिपया पालय् तिनि थन यारयारताँ तःगु धकाः ब्वनेगु दु ।</p><p class="graf graf--p" name="dab6">उलिमछि इतिहासया पौ जायेकूगु त्रिशुली बजार थौं शुन्यथें जुयाच्वंगु दु । ई बलबान धायेगु ला नेवाःत ईलिसे न्ह्यज्याये मसःगु धायेगु ला ।</p><p class="graf graf--p" name="ab6e">०००</p><p class="graf graf--p" name="fa46">थौं थ्यन जिपिं बटारय् । त्रिशुली वयेगु लँय् लाःगु चिकीचा धंगु बजार । न्हापा गज्याःगु अवस्थाय् लानाच्वंगु जुइ थ्व, तर आः राजमार्गया लिक्क लायेवं थ्व बजारया नं भाग्य खुलेजुल धइथें जुल । नेपालया हे अजबगु चलन — गन सतक, अन बजार, अले गन बजार अन विकास । बजार खनकि विकास धायेगु, ततःखागु छेँ वा सतक वा ताँपु खनकि विकास धायेगु नेपालया हे विशेषता । अथे जुयाः ला मनू हे च्वंमदुथाय् नं डोजर यंकाः मोटर वनीगु लँ दयेकेयंकीगु । छखे लँ दयेका धकाः विकासया बजेट खर्च जूगु क्यनेदइगु, मेखे थः मनूया जग्गा लिक्क लँ यंकाः वयागु जग्गाया भाः थकयाबिइगु । झीगु विकास थुलि हे जुयाच्वनीगु ।</p><p class="graf graf--p" name="4720">दुहाँ वनेवं झ्वः झ्वः पसलं नेवाः बस्ति खः धकाः क्यनाबिल । उकिसं दुने चक्कंगु थासय् दथुइलाक्क गाःहिति । नेवाःतय्गु चिं धायेला वा पहिचान हे धाये । खतुं लःया समस्या मदुथाय् थज्याःगु चछिंन्हिछिं हायाच्वनीगु हितिया खास हे महत्व ला मदु, अथेसां थुकिं थःगु म्हसिका हे ब्वयाच्वंगु दु, नेवाःतय्गु हिति धकाः । अबलय् थबलय् धइगु सिइमदुसां थ्व हितिया बारे छपु बाखं थथे दु — पृथ्वी नारायण शाहं निकः तक किपूया युद्धय् बूगु खः । लिपा त्याकेधुंकाः अनया छम्ह काजीयात थ्व जंगलय् लः त्वनेमबिउसें छ्यंगू पियाः स्याःगु धाइ । वया छय् मरिचमान काजीं थः अजायायात स्याःगु थासय् वयागु नामय् थुगु हिति दयेकूगु खः । थ्व हिति दयेकेत करिब निगू किलोमिटर तापाकंनिसें परम्परागत शैलीया पाइपं लः हयाः थन हायेकूगु धाइ । स्वनिगःया थें कलात्मक अले अथे हे परम्परागत शैलीया थ्व हिति येँ खिचापुखूयाम्ह मरिचमान काजीं थः बाज्या नामं कीर्ति दयेकूगु धाइ । खिचापुखूया नां वयेवं जिगु न्हाय्पं तिंस्वाइ — जि खिचापुखूया काय्मचा ।</p><p class="graf graf--p" name="f05f">तुयुगु पानातःगु सिमन्टीया पःखालं हिइकातःगु व हितिया जःखः छकः स्वःवना । ल्वहँया हितिं लः हायाच्वंगु दनि । मनुत सिथय् प्लास्तिकया अथलय् वसः हियाच्वन । चिकुलां निभालय् च्वनाः वसःहिइगु थें न्ह्यइपुगु मेगु छु दइ?</p><p class="graf graf--p" name="de24">सुरेनदाइ नं अनसं च्वं छगू वा दयेकेगु पसलय् मिखा ब्वल । अनया डेन्टिस्ट मदन मान राजभण्डारी नापलात । सुरेनादाइनं गनं गनं म्हसिउ खनी । म्हसिकाया कालबिल जुइवं अन छकलं आत्मीयताया स्वां ह्वल । जिमित अनसं फ्यतुकल । अले खँ न्ह्यात बटार बजारयागु, अनया नेवाः समाजयागु, नखःचखः, जात्रापर्वयागु तकं । न्हापां वय्कःपिं येँ थाय्मदुइ हे छेँ जूसां न्हूगु थासय् सेवा याये धकाः थन झाःगु जुयाच्वन । मनूत गामं शहरय्, अले शहरं झं तःधंगु शहरय् बांलाःगु जीवनया लागि, सुख सुविधाया लागि ब्वाँय् जुयाच्वनी, तर वय्कःपिं धाःसा थ्व चिकीचाधंगु बस्तीइ वा दयेकेगु सुविधासहित डेन्टल क्लिनिक चायेकाः स्थानीय मनूततय्त सुबिस्ता जुइला धकाः थन झायाच्वन । समाज सेवा धइगु थुकियात धाइ, जिमिगु छ्यं श्रद्धा क्वछुत । ओहो, जिमित च्या, फलफुल तकं नकाहल । थपाय्जि मतिना, जिपिं म्हमसिउपिं आगन्तुकतय्गु लागि । पलखं खँ क्वचायेकाः जिपिं दना ।</p><p class="graf graf--p" name="0ca5">अन न्ह्यःनेसं छगू तःहाकःगु छगू ऐतिहासिक पाटी वा सतः दु, गुकियात बटारपाटी धाइ । त्रिशुली जुयाः पश्चिम नेपालं स्वनिगलय् वइपि ंअले स्वनिगलं गोरखा, पाल्पा व डोटी तक वनीपिं सकसिनं थ्व पाटीइ चा च्वनेगु याइ । थ्व व हे हितियालिसें वं हे दयेकूगु सतः खः । सतःया स्वखेर अंगलय् दुर्गा, बुद्ध, लक्ष्भी नारायण व गणेशया मूर्ति थापना यानातःगु दु । धर्म धइगु हे द्यःयात गथे गथेयानाः जिउ छाय्पिइगु । अन नं द्यःया मूर्तिया ख्वाः हे सिइमदयेक जाकि व ह्याउँसिन्हलं बुलातल । बुद्धया मूर्तिइ तकं अथे हे । थ्व हे भक्ति खःसा जिगु धायेगु छुं मदु । व थ्व हिति व सतःया संरक्षणया लागि गुथि नं दयेकातःगु खः ।<br /> <br />ज्या क्वचायेकाः जिपिं लिहाँ वया । माइक्रोय् लिहाँ वयां सुरेनदाइनं बगुवा बजार धइगु थाय् क्यनेगु धकाः यंकादिल । लँसिथय् दाचिअपां दनातःगु छतँ जाःगु सत्यनारायण द्यःगः । बस्तिं तापाक्क मेगु हे कथंया गांया वातावरण । थन यक्व धयाथें थिमिं वःपिं बुँज्या याइपिं नेवाःत दु धइगु नं दाइयापाखें हे न्यना । लुमुगु निभाः, न्ह्यःने ववं खुसिसिथय् थ्यन । तःहाकःगु न्ह्यइपुसेच्वंगु यारयार ताँ । अज्याःगु खनकि पलाः मन्ह्याइगु खँ हे मजुल । न्हापा वयाबलय् नं थन थ्यंगु लुमन । वारपार छकः वनावया । न्ह्यइपुसे च्वन ।</p><p class="graf graf--p" name="35f0">लिहाँ वयाखतं त्रिशुली अस्पतालया लिक्क लाःगु स्थानीय छत्रराज शाक्यया छेँ वनेगु खँ जुल । जि व सुरेनदाइ जक वना । यलंनिसें गांगामय् शिक्षाया प्रचार यायेमाल धइगु आदर्श ज्वनाः त्रिशुलि वःगु धइगु बाखं न्यनातयागु । वय्कःया काय् नापलात, वय्कःया योगदान अले वय्कलं च्वयातयादीगु लेखरचना मुंकाः सफू पिकायेगु इत्यादि खँ जुल ।<br /> <br />लिहाँ ववं माइक्रो लुइके मफयाः लिबात । लोकल रुटया गाडीया समस्या न्ह्याथासं छगू हे । माःबलय् मदइगु धइगु हे सार्वजनिक यातायात ।</p><p class="graf graf--p" name="2c87">०००</p><p class="graf graf--p" name="f468">थौं घ्यः चाकु संल्हू । उकुन्हु छेँनं पिहाँ वयाबलय् तक छेँय् संल्हूकुन्हु थ्यंकेमानि धइगु खँय् सहमत जुयापिं जिपिं । खँय् खँय् लावसदाइगु गाडी दइगु खःसा झी नं संल्हूकुन्हु बेत्रावतीया दोभानय् जुइगु मेलाय् थ्यंके धइगु खँ जुल । हानं थुकुन्हु अन द्वहँ ल्वाकीगु मेला नं दु धाःगुलिं थ्व नं स्वयेगु लोभ जुल । मन थ्यंथाय् मनू थ्यनीपिं जिपि दक्वं, अले वनेगु हे क्वःछिनागु ।</p><p class="graf graf--p" name="3e46">इलय् गाडी वल । बेत्रावती धइगु पुराणया बाखं कथं शिवं समुद्र मन्थनया विष त्वनेवं वाथावाथा कनाः हिमालय पर्वतपाखे वन । थबलय् पीडा सहयाये मफया बेतया कथिं बँय् सुयाः लःपिकयाः लः त्वनाः थःत शान्त यात धाइ । थथे लःपिकाःगु हे आःया बेत्रावति खुसि जुल धइगु विश्वास दु । हिन्दुतय् थुकियात उत्तर गया धकाः थन पितृया श्राद्ध याःवयेगु चलन दु । पुसया आमाइकुन्हु थन मेला जुइ । अथे हे माघया घ्यः चाकु संल्हू बलय् थनया तामाङत थन जात्रा न्यायेकःवइ । <br /> <br />विक्रम संवत् १८४९लय् नेपाः व चीनया दथुइ युद्ध जुल । चीनया ग्वाहालि कयाः तिब्बती सेना थन तक थ्यंकःवल । झिंनिसः मनूत सित, सिइम्हय् गयाः खुसि छिइमाल, खुसिइ हिधाः हे बाःवल धायेगु चलन दु । लिपा निखलं विवश जुयाः थन बेत्रावतिइ सन्धी यात ।</p><p class="graf graf--p" name="6525">आः थ्व बेत्रावति धइगु थाय् नुवाकोट व रसुवा जिल्लाया सीमाना जुयाच्वंगु दु । क्वय् दोभानया तीर्थ वनेथाय् पुलांगु राम मन्दिर दु, गुगु तसकं आधुनिक पह वयेक जीर्णोद्धार जुयाच्वनेधुंकल । जःखः या सतः नं आधुनिक जुयावल । लँसिथय् नेवाःतय्गु बजार । न्हूगु पुलांगु छेँत अले पसःत झ्वःझ्वः दनाच्वन । थौं मेला जुयाः जुइ, तसकं हे गुलजार । लँय् सिथय् सलंसः मोटरसाइकल अले भचा भचा मेमेगु गाडी नं पार्किङ यानातल ।</p><p class="graf graf--p" name="e412">जिपिं लिहाँ वयाः ताँपुइ दना द्वहँ ल्वाकूगु स्वयाच्वना । यक्व न्यनातयागु, गथे जुइ धकाः मनय् कौतुहलता सालाः जिमित थन तक हःगु खः । बाघौति पिइवं भासनया झ्वः धुंकाः निम्ह द्वहँत थने हल । निम्हं वं थिइला वं थिइलाथें सनाच्वन । पलखं ल्वानाहल । छुं हे म्वायेकं, थः बल्लाः धकाः क्यनेत अले लिउने च्वंपिनिगु हाहालय् न्ह्यःने सु दु वयात न्यकुलिं च्वइपिन्त द्वहँ धाइगु थन प्रमाणि जुल । उमिगु ज्या नं गज्याःगु, मेपिन्त लय्तायेकेत छुं हे मयाःम्ह पासायात च्वयाः च्वयाः ल्वानाः बुकाबिइमाःगु । मनूत उखें थुखे थुखें उखे इगःमिगः जुइक ब्वाँय् जुयाच्वन । उखे द्वहं सने मलाःनि थुखे मनूत बिसिउँ विसिउँ जुइधुंकीगु । छगू राउण्ड स्वयेवं वाकाः वःथें वल । जिमिसं मेगु स्वयाच्वने मफुत ।</p><p class="graf graf--p" name="3773">थुखे बजारपाखे वया । वं वयात वं वयात पियाच्वनेमाल । सुरेनदाइनं पलख लिक्कसं च्वंगु मेचय् फ्यतुइत अनुमति जक काःगु, व ला म्हसिउम्ह हे लानाच्वन । जिमित तसकं माया क्यनाः छेँय् ब्वनायंकल व ततां । चिया मत्वँसे वनेफइ ख्वाः हे मवः । तर थौं लिहाँ वनेगु धयातया, बस लुइके मफुत धायेवं अनलाः थनलाः जुइ । कर यायेकं यायेकं पिहाँ वया । छप्वः सेल, जिमित माया यानाः हे ज्वंकाहयादिल । त्वःफिके मजिउगु खँ छता — थन गुलि नं नापलाना दक्व हे धयाथें नेवाः भासं खँ ल्हाइपिं जक । उमिसं मेगु तःता त्वःतल जुइ, नेवाःभाय् मत्वःतूनि । सु गय् गन थः जुइ, अले वं छाय् थुभनं मतिना क्यनी, धाये हे मफु । स्वांया मिखाय् स्वां हे संसार धाःथें जुल ।</p><p class="graf graf--p" name="4a63">गाडीइ च्वनाः लिहाँ वया । लँ सिथय् बस खनेवं वयात काचाकाचां दिकाः उकिइ जिमित न्ह्यंका । उलिमछि जिमिगु लागि यानादिउम्ह लावसदाइयात छकः सुभाय् तकं धायेमखन । नयाच्वने, त्वनाच्वने हे मलात । बस येँ स्वयाः ब्वात, जिपिं उकिइ दुने ।</p><p class="graf graf--p" name="5aa2">धा जक मधयागु, मन हथाय् चाः छेँ थ्यंकेत आः । न्हापाथें सिमां चबुनावःगु हः मखुत जि । सुं दु जितः पियाच्वनीम्ह आः । सुं दु जिगु लागि म्वानाच्वनीम्ह आः ।<br />०००</p>Unknownnoreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-7603060153155404299.post-36537628061481706862023-04-03T20:33:00.005+05:452023-04-03T20:33:52.002+05:45500 Buddhist novice monk ordination in Lumbini Nepal 2023<p></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgZdJBw0NHiCfVZRojGgeVGyjA2OM9bIr2tm7G4KNEIehNvNX0-PlDQtzXmhcsTeFuNPxt2bmipfTVMHJM51Rzyp-GQEzqv1kK6mkkJSC2ylrIyTIPk_9HrcfgEQtwTlMpIEXJ_9aFKQ51STaOt3grwdC30B3UBKhQDwUzRwnrJci7PVdf83cNkoArOWw/s2048/razen_20230311_a_lumbini_ordination_buddhist_monk.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="2048" data-original-width="1536" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgZdJBw0NHiCfVZRojGgeVGyjA2OM9bIr2tm7G4KNEIehNvNX0-PlDQtzXmhcsTeFuNPxt2bmipfTVMHJM51Rzyp-GQEzqv1kK6mkkJSC2ylrIyTIPk_9HrcfgEQtwTlMpIEXJ_9aFKQ51STaOt3grwdC30B3UBKhQDwUzRwnrJci7PVdf83cNkoArOWw/s320/razen_20230311_a_lumbini_ordination_buddhist_monk.jpg" width="240" /></a></div><br /><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiW6CToQPryET0qPMS8BUi8ysozuqeZMlBmfdh9BM7v8TIDdLPQCnh7UCCWMOsNhwMLkmIm6HehRkczecipre0TWjUoh4v4LQI3tUU8yOsfY8gMi7zTu8EyOjh-cL1eXzeEjIcYzDHZM5H3Yr5XVk7rj61PQxR-lFqT0AUWKiDM3pZKvmS6XZpbTkSCmQ/s2048/razen_20230311_b_lumbini_ordination_buddhist_monk.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1536" data-original-width="2048" height="240" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiW6CToQPryET0qPMS8BUi8ysozuqeZMlBmfdh9BM7v8TIDdLPQCnh7UCCWMOsNhwMLkmIm6HehRkczecipre0TWjUoh4v4LQI3tUU8yOsfY8gMi7zTu8EyOjh-cL1eXzeEjIcYzDHZM5H3Yr5XVk7rj61PQxR-lFqT0AUWKiDM3pZKvmS6XZpbTkSCmQ/s320/razen_20230311_b_lumbini_ordination_buddhist_monk.jpg" width="320" /></a></div><br /><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjdUK_Hp6_AqgMrkCBD4yWDTPkOGb07sysi5Xs5mHrJG2hrA5bODJWjPTwanF4RG4DKmnmw2DRfQEpAtTUp9DnD8wv3fhvSd_1ziCMrayVrNN17WuZqrCmCWLge82RRZYgo4aLqvMpQUaPbahL3EZsBBT4JVy40pJxnGSAME_8MjTv6unCQyQU_OH3XSQ/s2048/razen_20230311_c_lumbini_ordination_buddhist_monk.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="2048" data-original-width="1536" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjdUK_Hp6_AqgMrkCBD4yWDTPkOGb07sysi5Xs5mHrJG2hrA5bODJWjPTwanF4RG4DKmnmw2DRfQEpAtTUp9DnD8wv3fhvSd_1ziCMrayVrNN17WuZqrCmCWLge82RRZYgo4aLqvMpQUaPbahL3EZsBBT4JVy40pJxnGSAME_8MjTv6unCQyQU_OH3XSQ/s320/razen_20230311_c_lumbini_ordination_buddhist_monk.jpg" width="240" /></a></div><br /><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiYyiar8KZ76DIJIZPl2DT-H4Hyyk6kRfXiafmJ6k5g7WB60c8tw5Pm5AEpdoa9LndeLQPwvlsHpOuO_RyhZSzWy6kcJ6Y3IuPedvS4t12WoB2w0oep6kkreVMVMxPmPATWkkPenuELkh9nxxJ7U9Bbzo66gCQHkKjMqWefGDauUN0SAXpJdQFx-H43fQ/s2048/razen_20230311_d_lumbini_ordination_buddhist_monk.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="2048" data-original-width="1536" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiYyiar8KZ76DIJIZPl2DT-H4Hyyk6kRfXiafmJ6k5g7WB60c8tw5Pm5AEpdoa9LndeLQPwvlsHpOuO_RyhZSzWy6kcJ6Y3IuPedvS4t12WoB2w0oep6kkreVMVMxPmPATWkkPenuELkh9nxxJ7U9Bbzo66gCQHkKjMqWefGDauUN0SAXpJdQFx-H43fQ/s320/razen_20230311_d_lumbini_ordination_buddhist_monk.jpg" width="240" /></a></div><br /> #lumbini #buddhism #theravada #ordination #dhammakaya #nepal #kathmandu #lalitpur<p></p><p>Razen Manandhar</p>Unknownnoreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-7603060153155404299.post-85665278774427600632022-10-18T20:17:00.000+05:452022-10-18T20:17:11.868+05:45 जिगु नुगलय् च्वंम्ह सत्य मोहन<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhuy5wIyMBfs5M9jE1EdYNzOJ0jqRFwPUMdKJeA7I4U0vBLKrW6PCGgmcneOvfVEOnM436QasvhMRnnFO4mWZl5z9xsiQUf4VNrWeedg5s6LjRT7akv854SVMoCfEwGVbXASY2X2Seg2zL48cie6350AE4HunSjdyWeT3CYg4yzjP9b9AewvDPb7B0Egg/s960/razen_stayamohan_thakurlal.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="720" data-original-width="960" height="328" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhuy5wIyMBfs5M9jE1EdYNzOJ0jqRFwPUMdKJeA7I4U0vBLKrW6PCGgmcneOvfVEOnM436QasvhMRnnFO4mWZl5z9xsiQUf4VNrWeedg5s6LjRT7akv854SVMoCfEwGVbXASY2X2Seg2zL48cie6350AE4HunSjdyWeT3CYg4yzjP9b9AewvDPb7B0Egg/w437-h328/razen_stayamohan_thakurlal.jpg" width="437" /></a></div><br /><p><br /></p><p>राजेन मानन्धर</p><p>मनूत गुलि म्वाइ? म्वायेगु धइगु हे सिइत खःसां सिइगु धइगु सुयातं मयः । तर सु गबलय् सिइ धइगु सुनां मसिउ । गुम्हं लाइमखुत धकाः अस्पतालं लितछ्वयाहःम्ह दं दं धिसिलाक्क म्वानाच्वनी, गुलिं छुं म्वाःम्ह लुफिं जक हानाः नं मदयेयः । उकिंला मृत्यु धइगु छगू अज्याःगु निश्चिता गुगु गबलें निश्चित जुइमखु धाइगु । </p><p><br /></p><p>नेपालीत म्वाइगु धइगु हे अप्वलय् ७२दँ धाइ । उकिइ स्वचकं ला थ्व उमेर तक थ्यनी हे मखू, गुलिं कुपोषणं वनी, गुलिं, वासः याके मखनाः वनी, गुलिं भवितव्यय् लाइ । गुलिं गुलिं जक जंको यायेखनी, व उमेर तक थ्यन कि ला द्यःथें मानेयानातइ, अथवा धायेगु खःसा उकियात अपवादया रुपय् काइ । उकिसं सछिदँ थ्यनेगु धइगु ला च्यागूगु आश्चर्य हे धाःसां जिउ । झीगु देशय् आः सछिदँ पुलेधुंकूपिं शायद पतिंचाय् ल्याःखायेत हे जक दइ जुइ । उकिसं पूरा होस हवासय् ल्याय्म्हया जोश पिकयाः थी थी समाज सेवाय् तकं संलग्न जुयाः म्वानाच्वंपिं झन् गुलि दु जुइ? झी वाङमय शताब्दी पुरुष, संस्कृतिविद् व साहित्यकार डा. सत्यमोहन जोशी छम्ह अज्याःम्ह हे अपवाद जुयाः झी न्ह्यःने म्वानावन, गुम्ह १०३ दँया उमेरय् तकं यक्वसिया लागि प्रेरणा जुयावन । </p><p><br /></p><p>थौं आइतवार सुथय् वय्कः मन्त धइगु न्यनेमाःबलय् छझाःला निःशब्द, स्तब्ध अले सिमां कुतुंवःम्ह थें हे जुल । खतुं थ्व अथे अप्रत्याशित ला मखु, अज्याःगु आश्चर्यजनक उमेर, उकिसं तःहाकः हे मफयाच्वंम्ह अले सिकिस्त धकाः हे स्वन्हु न्ह्यःनिसें खबर वयाच्वंगु । झीसं सिउ झी सिइमानि धइगु, तर मदइगु धइगु सह याये थाकुइगु खनी । मदइगु धइगु मदइगु हे जुयाच्वन । </p><p><br /></p><p>थौं वय्कः मदयेधुंकाः वयेकःया बारे छुं छुं खँ च्वयेत मन वनाच्वन । थ्व लेखय् जिं वय्कःया जीवनी, योगदानया विविध पक्ष अले उकिया लिच्वः समाजय् गुकथं लात धकाः धयामच्वना । अज्याःगु खँ छपु चिकीहाकःगु लेखय् तये सम्भव मदु, अले जिकय् उलि यायेगु क्षमता नं मदु । अथेसां थन जिगु व्यक्तिगत स्वापूयात छुं भचा लुमंकेगु कुतः याये । </p><p><br /></p><p>सत्यमोहन जोशीया नां मचां निसें हे न्यनातयागु । गनं न्हापा न्हापा भासन याःगु वा उद्घाटन वा विमोचन याःगु नं खना जुइ । तर प्रत्यक्ष नापलानागु धाःसा नेपालभाषा स्नातकोत्तर ब्वनाच्वनाबलय् नेसं १११८पाखे । अबलय् लोक साहित्यया बारे न्यनेकने यायेत धकाः जिपिं दक्व विद्यार्थी वय्कःया छेँय् हे वना । व पवित्र थासय् न्हापांगु पलाः जिगु । नेपालभाषा, नेपालभाषा साहित्य व उकिइ लोक साहित्यया बारे गहन विश्लेषण यानाः जिमित कनादिल । जिपिं प्रभावित मजुइगु खँ हे मजुल । झीगु समाजय् थुलिमछि खँ सफू ब्वनेथें छगः आखः मद्वंक बिचाः हे मयासे फररर कनेफुम्ह मनू नं दु खनी, थथे मतिइ वःगु जितः । </p><p><br /></p><p>अनं लिपा जि पत्रकारिताया झ्वलय् कला संस्कृतिया बारे छुं च्वयेत वय्कःयाके वनाः न्यंवनेगु याना । वय्कलं मसिउगु धइगु छु्र मदु, न्ह्यागु खँ न्ह्याबलय् न्यंसां तत्काल हे विस्तृत व गहन ढंगं लिसः बियादिइगुलिं जितः जिगु च्वज्याय् यक्व ग्वाहालि जुल । वय्कःया हे प्रेरणां नेपाःया संस्कृतिपाखे च्वसा न्ह्याकेगुपाखे प्रेरणा जूवंगु खँ नं थन न्ह्यमथसे मगाः । </p><p><br /></p><p>सन् २०१२ पाखे डेनमार्क चाःहिलेगु अवसर लुत । अनया लुमन्तियात भ्वँतय् ल्ह्यल्ह्यं सफूया हे रुप काल । जितः थुकियात प्रशासन यायेगु हौसला बियादिल लिबि च्वसा दबूया शाक्य सुरेनजुं । सफू “न्यामिसाया देसय्” विमोचन यायेत जिमिसं सत्यमोहनजुयात ल्यया । जिपिं निम्हं सफूया पाण्डुलिपिया फोटोकपि ज्वनाः वना । जि नकतिनि सफू च्वयास्वयाम्ह नच्चाम्ह च्वमियात छु पत्याः याइ धकाः च्वनां ला, धायेवं हे वयेगु बचं बियादिल । अले सफू ब्वनाः उकियाबारे छुं नवायेगु तकं आश्वासन बियादिल ।</p><p><br /></p><p>जि छकलं सर्गतय् थ्यन । वय्कःया ल्हातिं जिगु सफूया विमोचन याकेखनाः जि धन्य जुल । धाथें वयेकलं प्यन्हु–न्यान्हुया दुने सफू ब्वनाः उकिया थी थी प्रसंगया चर्चा तकं वय्कलं यानादिल । जिं न्हापा नेवाः भासं राजनीतिक व सामाजिक विषयय् आलोचनात्मक लेख च्वयाच्वनागु जक ब्वनातःगुलिं जुइ, जिगु सफूयात तःधंगु उपलब्धिया रुपय् वय्कलं न्ह्यब्वयादिल । शायद व छम्ह न्हूम्ह च्वमियात हःपाःबिइगु वय्कःया तरिका जक नं खयेफु, तर जिं धाये वय्कलं उलि जितः ग्वाकादिउगुलिं हे जिगु च्वसा थ्व ख्यलय् न्ह्याना हे च्वन । </p><p><br /></p><p>व धुंकाः नं इलय् ब्यलय् नापलानाच्वना । छकःनिकः छेँय् वनेबलय् नं न्यनाच्वनी — ग्व छु च्वयाच्वना, गबलय् पिदनी? उलि हे जक ला? मेगु सफू पिहाँ वइमखु ला? जिं सफू प्रकाशनया आर्थिक समस्यायात कुले, वय्कलं ध्वाथुइकादी — नेपालभाषां च्वइपिनिगु थ्व मंकाः समस्या, अथे नं पिथनाच्वनी, समस्या धकाः च्वनाच्वंसा सुनां नं सफू धइगु हे पिथनीमखु का झीगु भासं । वय्कःया माया, स्नेह, तं व घुरकि, थ्व दक्वं जितः वासः खः । उकिं हे जितः म्वाकातल । </p><p><br /></p><p>वय्कलं जि अंग्रेजी च्वइम्ह धकाः जितः अतिकं मतिना यानादी । वय्कःया पुलांगु आग्रह व हे — नेपालभाषा साहित्य तसकं च्वन्ह्याःसां थुकिया अनुवाद अंग्रेजी भासं जुयामच्वंगुलिं थुकिया अन्तर्राष्ट्रियकरण मजुयाच्वन, दक्वस्यां मिलेचलेजुयाः अनुवाद यायेमाल । अले वय्कलं अस्कर सिरपाः काःपिनिगु दसु न्ह्यब्वयाः झीगु साहित्ययात नं अंग्रेजीयात अनुवाद यायेमाल वा याकेमाल धकाः जोड बियादी । अथे हे थी थी देसं पिदंगु अंग्रेजी सफू अले अंग्रेजीयात थःथःगु मांभासं अनुवाद यानाः समाजयात लाभान्वित याःगु तःगु हे प्रसंग नं न्ह्यब्वयादी । छकः नोबेल पुरस्कार काःम्ह चीनिया लेखकया अंग्रेजी अनुवाद सफूयात नेवाःभासं हिइकि धकाः छगू सफू नं जितः ज्वंकादीगु । जिं कुतः यानागु नं खः, तर जिं व ज्या पुवंकेमफुत । </p><p><br /></p><p>व ई धइगु प्रो माणिकलाल श्रेष्ठया थी थी विषयया बिचाःयात अडियो आरकाइभ देकेगु ज्याय् च्वमि शाक्य सुरेनजु व जि तक्यनाच्वंगु ई । थन थाय् हे व थें हे महत्वपूर्ण व्यक्तित्व सत्यमोहन जोशीयागु खँ नं आरकाइभ दयेकेमा धइगु सुझाव वल । खँ पाय्छि खः, यायेमाःगु हे खः । जिमिसं भिजुवल हे दयेकेगु मतिइ तया । तर वय्कः अन तक वनाः प्रस्ताव तयेगु गथे यानाः? मञ्चय् दना घौछि धयाथें खँ कनेत थाकु मचाइम्ह क्यामरा खनकि मछाली धइगु जिमिसं अनुमान याना । अथेसां प्रस्ताव ज्वनाः वना । न्हापा ला मछिं तायेकादिल, लिपा सहमत जुयादिल । व नं थःगु जीवनीया बारे नवायेमखु, बरु थम्हं सिउगु ताःगु खँ कने धकाः ।</p><p><br /></p><p>सुरेनदाइया प्रयासं धायेमाः, वय्कःयात तयार याना । जिपिं निम्हस्यां जानाः हे विषय क्वःछिना, अले उकियात संस्थागत रुप बिया, डा. पुष्पराज राजकर्णिकारया नेतृत्वय् छगू पुचः दयेकाः । आः मतिइ वइ, छगू ऐतिहासिक ज्या जूगु दु सकसिया मंकाः कुतलं । मेमेगु नं वय्कः पाखें कायेमाःगु यक्व दु जुइ, तर महासागरया छफुति लःथें १० घौ तःहाकःगु वय्कःया भिजुवल आरकाइभ तयार जुल । </p><p><br /></p><p>तर जीवनया अन्तय्, अथे धइगु खुला ति न्ह्यः, वय्कलं जिगु बारे नकारात्मक धारणा दयेकादिल खनी । सुनां मसिउ, जिगु व्यक्तिगत जीवनया निर्णययात कयाः वय्कःया न्हाय्पं जायेकः वन जुइ, जिं अथे यायेमजिउगु धकाः मतिइ तयादिल धइगु न्यना । खतुं अथे धकाः जितः कंम्हस्यां ं नं थम्हं सिउगु सत्य कना ला दिल, तर जिं अततिकं हनाबना तयातयाम्ह मनू जि खनाः नुगलय् स्याकूगु जितः सह्य मजुल । जि थः हे स्वयम् वनाः स्पष्टिकरण बिइगु मतिइ तया, तर गबलें जि मलाः, गबलें वय्कः म्हंमफु जुयाः उलि जिं याये मखन । थनथाय् धाःसा जिगु नुगः हिइसे हे च्वनाच्वनीगु जुल । वय्कःया सुगति कामना यानाच्वना ।</p><p><br /></p><p>लहना वाःपौ 2022 10 16</p><p><a href="https://www.lahananews.com/node/13088">https://www.lahananews.com/node/13088</a></p><p><br /></p>Unknownnoreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-7603060153155404299.post-78553359219079463162022-10-12T14:00:00.004+05:452022-12-23T14:16:40.597+05:45 बुद्धको देशमा बुद्धको अपमान<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi_W-LNgRw43rxf9GOrze5ks9jX4Ts2-tV8Hg02Ap9SlupCy01rVmZC7rJr300eiqXv0SapGLGPRu0cCcXIZ0Eu2z39Q-41lbcrxPRCt3vaq4_ZZkwt47yGCay2_JFvAGH5nxDvepjZw413vGiVlJ84cWFRZTvTaPzYYz_pbIYKiSNYuccxFwwhZDl7ew/s640/buddha1085025990_n.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="480" data-original-width="640" height="333" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi_W-LNgRw43rxf9GOrze5ks9jX4Ts2-tV8Hg02Ap9SlupCy01rVmZC7rJr300eiqXv0SapGLGPRu0cCcXIZ0Eu2z39Q-41lbcrxPRCt3vaq4_ZZkwt47yGCay2_JFvAGH5nxDvepjZw413vGiVlJ84cWFRZTvTaPzYYz_pbIYKiSNYuccxFwwhZDl7ew/w444-h333/buddha1085025990_n.jpg" width="444" /></a></div><br /><p><br /></p><p>राजेन मानन्धर</p><p>स्वयम्भु भगवान पाउको सिँढीबाट उक्लेपछि त्यहाँ निर्मित चैत्यहरुले बौद्ध तीर्थस्थलमा आएको छु भन्ने अनुभूति दिन्छ । तर अफसोच, विगत केही वर्षदेखि त्यो ठाउँ शारीरिक ब्यायाम गर्नेहरुको कब्जामा छ । हरेक बिहान भगवान पाउको सिँढीदेखि माथि चैत्यकै वरिपरी समेत ब्यायाम गर्नेहरुको लर्को देखिन्छ । उनीहरुलाई त्यो विश्व सम्पदा सूचिमा समेत सुचिकृत ठाउँ के हो, कस्तो हो, कति महत्वपूर्ण ठाउँ हो भन्ने कुनै मतलब छैन, त्यो त उनीहरुको ब्यायामशाला जस्तो भएको छ । उनीहरुको चुरिफुरी अनि दायाँबायाँ चल्ने हाउभाउले भगवान बुद्धको दर्शन गर्न आएका बौद्ध उपासक उपासिकाहरु समेत बचेर हिँड्नु पर्ने अवस्था छ ।</p><p><br /></p><p>कुनै बेला एक महान् लामा गुरुज्यु तिब्बतबाट भुइँमा लम्पसार परी दण्डवत गर्दै गर्दै स्वयम्भूको दर्शन गर्न आउनुभयो भन्ने कुरा हाम्रा कानले सुनेका छौं । आज बुद्धको प्रतिमातिर खुट्टा बजार्दै ब्यायाम गरिरहेको हाम्रा आँखाले हेरिरहनु परेको छ ।</p><p>त्यहाँ ब्यायाम गरिरहेका मध्ये एक जनाको क्रियाकलापले मेरो ध्यान आकृष्ट गर्यो । उ एउटा चैत्यका अगाडि उभिएर चैत्य तिर दुबै खुट्टा पालैपालो फालिरहेका थिए । यस्तो देखिन्थ्यो कि उसलाई चैत्य वा त्यसमा कुँदिएका बुद्धका मूर्तिहरु देखेर एकदम रिस उठिरहेको थियो अनि उ त्यस चैत्यलाई सम्झेर त्यसको अगाडि लात्तीले हानेर रिस पोखिरहेको थियो । त्यस्तो हुन पनि सक्छ वा नहुन पनि सक्छ ।</p><p><br /></p><p>भगवान बुद्धको जन्म नेपालमा भएको भनेर मात्र पनि के गर्नु ? नेपालमा बौद्ध देशको जस्तो वातावरण छैन । सरकारी आँकडामा नै १० प्रतिशत भन्दा कम नेपालीहरुले मात्र बुद्ध धर्म मान्ने रहेछ । अनि ती बौद्धहरुमा पनि आफुलाई बौद्ध भन्न रुचाउने तर बुद्धको शिक्षा अवलम्बन नगर्ने, अरु धर्मसँग छ्यासमिस भएको धर्म मान्नेहरु समेत परेका छन् । अहिले यतिसम्म हामी भन्न सक्छौं कि नेपालमा बौद्धहरु निकै थोरै छन् ।</p><p><br /></p><p>भिक्षु सुदर्शनले लेख्नु भएको छ — “बुद्ध–पूजा भन्नु नै चैत्य–पूजा हो । किनभने बुद्ध–पूजा गर्नलाई नै चैत्यको सृष्टि भयो । अनि बुद्धको पूजा गर्नु भनेको नै तथागतको गुणानुस्मरण गर्नु हो । गुणानुस्मरणले हाम्रो मन निर्मल हुन्छ, हामीलाई राम्रो काम गर्न प्रोत्साहित गर्छ ।” अब यस्तो चैत्यको सम्मान गर्नु सबैको कर्तव्य हैन र ?</p><p><br /></p><p><br /></p><p>चैत्य पूजा Photo: Chiva chatya</p><p>पहिले पहिले बौद्धहरु भगवान बुद्धप्रति यति कृतज्ञ थिए कि उनीहरु भगवानलाई मूर्तिमा उर्तान चाहँदैनथे । अब यति भन्न सकिन्छ कि यदि भगवान बुद्धको प्रतिमा नबनेको भए संसारमा बुद्धधर्म पनि रहन्थ्यो कि रहन्नथ्यो भन्न सकिन्न । त्यही मूर्ति बनेर विश्वभर बुद्ध धर्म फैलिन सजिलो भएको छ । बुद्ध धर्मलाई सम्मान गर्नेहरु बुद्धप्रतिमा अगाडि वन्दना गरेर बुद्धशिक्षा लिन्छन् अनि बुद्ध धर्मलाई घृणा गर्नेहरु पनि बुद्धप्रतिमालाई तोडफोड गरेर आत्मसन्तुष्टी लिन्छन् ।</p><p><br /></p><p>आफुलाई जन्म दिने, पालनपोषण गर्ने, मन परेको, प्रेरणा दिने, ज्ञान दिने वा जीवनमार्गमा निर्देशन दिने व्यक्ति पूजनीय हुन्छन्, सामान्य भाषामा देवता सरह हुन्छन् । उनीहरुको नाम, चित्र, मूर्ति वा अन्तिम संस्कार गरेर बाँकी रहेको खरानी वा उनीहरुले प्रयोग गर्ने लुगा, थाल, जुत्ता इत्यादिमा आफ्नो आदर्श व्यक्तिको रुप पाउनु स्वभाविक हो । भगवान बुद्धको मूर्ति, चित्र इत्यादि पनि बौद्धहरुका लागि बुद्ध स्वयम् जतिकै स्तुत्य, पूजनीय र आदरणीय हुन्छन् । उनीहरु ती प्रतिमाका अगाडि उभिएर, बसेर वा दण्डवत् गरेर भगवान बुद्धले सिकाउनु भएका सबै शिक्षा पुनःस्मरण गर्छन् र आफ्नो मन मष्तिष्कमा पुनर्ताजगी ल्याउँछन् । त्यसकारण बौद्ध देशमा बुद्धको मूर्ति, चित्र वा संकेतलाई समेत पनि त्यहाँका जनताले एकदम सम्मान वा पूजा गर्छन् र त्यसलाई कुनै पनि किसिमबाट हल्का भन्दा हल्का किसिमले छेडछाड गरेको मन पराउँदैनन् । बुद्धको चित्र वा मूर्ति कि ल्याउँदैनन् कि कोठाको अग्लो भागमा प्रतिष्ठापन गर्छन् र खुट्टा उतातिर फर्काएर बस्दा पनि बस्दैनन् ।</p><p><br /></p><p>अब त्यस्तो मन परेको, प्रेरणा दिने, ज्ञान दिने वा जीवनमार्गमा निर्देशन दिने भगवान बुद्धको चित्र वा प्रतिमालाई कति सम्मान आदर वा पूजा गर्ने भन्ने कुरा समय, व्यक्ति वा समुदाय तथा त्यहाँको राज्य व्यवस्था अनुसार फरक हुनसक्छ । कोही बुद्ध प्रतिमालाई टाउकोमै राखेर हिँडन चाहन्छन् भने कोही कतै बाथरुममा राख्दा पनि त्यो ठिकै हो भन्ने तर्कले जित्छन् । यहाँ बुद्ध शिक्षा र त्यहाँको समाजले दिएको बुझाइ अनुसार मानिसको सोचाइमा फरक पर्ने कुरा मात्र भयो ।</p><p><br /></p><p>अब बुद्ध धर्म नेपालको, दक्षिण एशिया वा दक्षिणपूर्व वा पूर्व एशियाको मात्र धर्म भएन । यो धर्म अहिले अमेरिका, अर्जेन्टिना, रसिया वा अष्ट्रेलियासम्म पुगेको छ । उनीहरुले बुद्धशिक्षा ग्रहण गर्नुभन्दा पहिला जुन धर्म अपनाउँथे, जुन शिक्षा स्कुल कलेजमा पाउँथे वा धर्मलाई उनीहरुको समाजले जसरी लिने गरेको छ, त्यस अनुसार उनीहरुले बुद्धलाई गर्ने सम्मान वा व्यवहार फरक पर्नु स्वभाविक हो । यसै अनुसार एक देशमा एकजना बौद्धले बुद्धको प्रतिमालाई देखाएको सम्मान वा प्रतिक्रिया अरु देशको बौद्धलाई अस्वाभाविक लाग्न सक्छ । यद्यपि अब बौद्धहरु सचेत भएका छन् र आफ्नो धर्म, आस्थाको केन्द्रमाथि वा गुरुको नाममाथि पनि अपाच्य व्यवहार गरिएको छ भने आपत्ति जनाउने चेतना जागेको छ ।</p><p>यस विषयमा केही उल्लेखनीय घटनाहरु यसप्रकार छन् —</p><p>ड्ड सन् २०१० मा दुइजना श्रीलंकालीहरुलाई बुद्धको चित्र भएको साँचो राख्ने रिङ्ग बेचेको अभियोगमा जेल सजाय दिइएको थियो ।</p><p>ड्ड सन् २०१०मा श्रीलंका सरकारले सेनेगल–अमेरिकन गायक एकनलाई भिसा दिन अस्वीकार गरको थियो, किनभने उसको एउटा गीतमा कम लुगा लगाएकी महिलाले बुद्धमूर्ति अगाडि नाचेको दृष्य थियो ।</p><p>ड्ड सन् २०१२मा श्रीलंका सरकारले तीनजना फ्रेन्च पर्यटकहरुलाई बुद्धको मूर्तिमा चुम्बन गरेको जस्तो देखिने गरी फोटो खिचाएको आरोपमा पक्राउ गरेको थियो ।</p><p>ड्ड सन् २०१४मा श्रीलंका सरकारले एक ब्रिटिश पर्यटक नाओमी कोलमनलाई बुद्धको चित्र भएको ट्याटु लगाएको कारणले अर्काको भवनामा चोट पुर्याएको भनी पक्राउ गरेको र फर्काइदिएको थियो । त्यसपछि बेलायत सरकारले श्रीलंका भ्रमणमा बौद्ध मन्दिर जाँदा खुट्टा र काँध छोप्न, जुत्ता र टोपी फुकाल्न तथा बुद्धको मूर्ति अगाडि उभिएर फोटो नखिचाउन सूचना जारी गरेको थियो ।</p><p>ड्ड सन् २०१५मा एकजना न्युजिल्याण्डका फिलिप ब्याकउड नामक व्यक्तिलाई अनलाइनमा बुद्धले हेडफोन लगाएको चित्र पोस्ट गरेबापत म्यानमार सरकारले दुइवर्ष जेल सजाय सुनाएको थियो ।</p><p>ड्ड सन् २०१६मा श्रीलंकामा एक डच पर्यटकलाई जुत्ता नफुकाली बौद्ध मन्दिर गएको र त्यहाँको एम्प्लिफायरको तार छुटाएर धार्मिक कार्यक्रम बिथोलेको आरोप लगाइएको थियो ।</p><p>ड्ड सन् २०१९मा एक थाइ कलाकारले बुद्धलाई जापानी सुपरहिरो अल्ट्राम्यानसँग तुलना गरी चित्र बनाएर प्रदर्शनीमा राखेकोमा बौद्धहरुको विरोध पछि चित्र हटाउनुपरेको थियो ।</p><p>ड्ड सन् २०१९मा म्यानमार स्थित अमेरिकी राजदूत माथि बुद्धको अपमान गरेको आरोप लागेको थियो । राजदुतावासले आयोजना गरेको एक चित्र प्रदर्शनीमा कसैले वायुप्रदुषण देखाउन बुद्धले ग्यास मास्क लगाएको चित्र बनाएको थियो ।</p><p>ड्ड सन् २०२२मा तामिल फिल्म धम्मनमा बुद्धको काँधमा एक बालिका चढेको दृष्य देखाएपछि तामिलनाडु बौद्ध संघ परिषदले यसका विरुद्ध कानूनी कारवाही गर्ने बताएको थियो ।</p><p>ड्ड सन् २०२२मा कोरियाली राष्ट्रपति मुन जे–इन तथा फस्ट लेडी किम जुङ–सुक माथि बुगाकसान पहाडमा हाइक जाँदा त्यहाँको मन्दिरको धार्मिक स्मारकमाथि बसेर बौद्धहरुलाई अपमान गरेको आरोप लागेको थियो ।</p><p><br /></p><p><br /></p><p>बौद्धहरुको बाहुल्यता भएको एशियाली देशमा यस्ता कदम चालिएपनि पश्चिमी मुलुकमा भने यस्तो कुरा रोक्न सकिएको छैन । यसको कारण त्यहाँ बौद्धहरु निकै कम छन् र उनीहरुको कुरा सुन्ने थोरै छन् । त्यहाँ बुद्ध शिक्षाको मन परेको कुरा मात्र लिएर बौद्ध बन्ने लहड छ, बुद्धको मूर्तिलाई सम्मान गर्नु पर्छ भन्ने छैन भन्ने चलनले गर्दा पनि यस्तो रोक्न सकिरहेको छैन । एकातिर त्यहाँ क्रिश्चियन वा मुस्लिमहरुको धार्मिक भावनामा चोट पुर्याउनु खतरा निम्त्याउनु हुनसक्छ भने अर्कोतिर बौद्ध नभएपनि त्यहाँ बुद्धको चित्र वा मूर्तिमा भएको सुन्दरताको कारणले त्यसको व्यापारीकरण नाफामूलक भइरहेको पनि छ । संसार भरी नै बुद्धको नामबाट पसल खोल्ने फेसन छ । संयुक्त राज्य अमेरिकाको लास भेगासमा बुद्ध बार नामक रेस्टुरां थियो । अष्ट्रेलियाको ब्रिस्बेनमा जेड बुद्ध नामक लाउन्ज ब्रिस्टो बार छ । यसको प्रवेश द्वारमा ठुलो बुद्धको मूर्ति पनि राखिएको छ । बुद्ध बार नामक फ्रान्चाइजको शाखा दुबइ, लण्डन, बुडापेस्ट, पेरिसमा समेत छ ।</p><p><br /></p><p><br /></p><p>यस्तो विवाद धेरै भएपछि बौद्धहरु मध्ये केहीले बुद्धलाई वा प्रतिमाको सामु गर्न हुने र नहुने सामान्य नियम जस्तै बनाउन थाले । त्यस्ता मध्ये थाइल्याण्डका बौद्धहरुको एक संस्था “नोइङ बुद्ध अर्गनाइजेसन”ले बुद्धलाई यो गर यो नगर भनेर सामान्य नियमकुञ्जी प्रकाशित गरेको छ । नेपाली बौद्धहरुको जानकारीको लागि यसलाई संक्षिप्त रुपमा यहाँ प्रस्तुत गरेको छु ।</p><p><br /></p><p>बुद्धको सम्बन्धमा गर्नु पर्ने कुरा</p><p>क. सम्मान गर्नुस् । बुद्धलाई सम्मान गर्नुको अर्थ बौद्ध नै हुनुपर्छ भन्ने होइन । जसरी तपाइँ आफ्नै बुबालाई जस्तै मित्रको बुबालाई पनि आदरको व्यवहार गर्नुहुन्छ, त्यसरी नै तपाइँ बौद्ध नभए पनि बौद्धहरुले बुबा जस्तै पूजा गर्ने बुद्धलाई पनि त्यस्तै व्यवहार गर्नुपर्छ । शरीरको हाउभाउमा नमस्कार वा दन्डवत वा पूजा सम्मान देखाउन सकिन्छ । मनमा सम्मान छ भन्ने कुरा तपाइँको मनोवृत्तिबाट पनि देख्न सकिन्छ ।</p><p><br /></p><p><br /></p><p>ख. सच्याउनुस् । यदि तपाइँले बुद्धको तस्विर, लकेट वा मुर्ति अनुपयुक्त ठाउँहरूमा, जस्तै भुइँमा वा हिँड्ने बाटोमा, शौचालयमा वा कुर्सीमा देख्नुभयो भने, कृपया त्यसलाई खोपीमा वा दाजमाथि जस्तो अग्लो ठाउँमा राखेर सच्याइदिनुस् ।</p><p><br /></p><p>ग. ज्ञान दिनुस् । यदि तपाई बौद्ध हुनुहुन्छ भने बुद्ध बारे जान्न चाहने गैरबौद्धहरुलाई बुद्ध र बुद्ध धर्मको बारेमा जानकारी दिनुहोस् वा उहाँहरुको जिज्ञासा शान्त पारिदिनुस् । यदि तपाइँ बौद्ध हुनुहुन्न भने पनि कसैले यदि बुद्ध को हुनुहुन्छ ? भनेर सोध्यो भने यति मात्र भनिदिनुस् कि बुद्ध एक प्रबुद्ध वा ज्ञान लाभ गर्नुभएको व्यक्ति हुनुहुन्छ जसले बौद्धहरूलाई अन्य गुरुहरूले जस्तै जीवनमा राम्रो काम गर्न सिकाउनुभयो ।</p><p><br /></p><p>बुद्धको सम्बन्धमा गर्न नहुने कुराहरु ः</p><p>क. बुद्धलाई नराम्रो व्यवहार नगर्नुहोस् । बुद्धलाई सम्मान गर्न चाहनु हुन्न भने कमसेकम बुद्धको प्रतिमालाई नराम्रो व्यवहार वा अपमान नगर्नुस् । आफ्नो बुबा नभए पनि उहाँ तपाइँको साथीको बुबा हो भने उसलाई नराम्रो व्यवहार गर्नु हुँदैन । बौद्ध धर्मावलम्बीहरूले बुद्धलाई धर्मपिताको रूपमा सम्मान गर्छन् । सबै धर्मका अगुवाहरूलाई सम्मानको रूपमा लिइन्छ, हैन र? यो बुद्धमा पनि लागू गर्नुपर्छ ।</p><p><br /></p><p><br /></p><p>ख. अनुपयुक्त वस्तु वा स्थानहरूमा बुद्धका चित्रहरू नराख्नुस् । बुद्धका चित्रहरू दैनिक प्रयोग हुने वस्तुहरू जस्तै रुमाल, वा सरसफाइ गर्ने वस्तुहरूबाट टाढा राख्नुपर्छ । साथै शरीरको तल्लो भागमा लगाइने लुगाहरु, जस्तै पाइन्ट, स्कर्ट, अन्डरवियर, जुत्ता लगायत सबै प्रकारका खेलौना र फर्निचर आदिमा प्रयोग नगर्नुस् । त्यस्ता कुराहरुसँग बुद्धको चित्रहरु देखेमा साँचो बौद्धहरूले निकै दुखी महसुस गर्नेछन् र आफ्ना आस्थाका केन्द्रमाथि कसैले अपमान गरेको देखेमा बौद्धहरुले सन्तुलन गुमाउन सक्ने भएकोले त्यस्ता परिस्थितिहरूबाटे द्वन्द्व समेत हुन सक्दछ ।</p><p><br /></p><p><br /></p><p>ग. बुद्धको चित्र वा मूर्तिहरूलाई फर्निचर वा सजावटी वस्तुहरू जस्तै गरी नराख्नुस् । बुद्धका चित्र वा मूर्तिहरु बौद्धहरुका लागि पूजा गर्न वा प्रार्थना गर्न बनाइन्छन् , त्यो भनेको शोपिस हैन । त्यसैले —</p><p>१. टेबलको बीचमा बुद्धको मूर्ति नराख्नुस् ।</p><p>२. शौचालयमा बुद्धको मूर्ति नराख्नुस् ।</p><p>३. रेस्टुरेन्ट वा बार तथा पबहरूमा बुद्धका मूर्तिहरू नराख्नुस् ।</p><p><br /></p><p>घ. बुद्धलाई किनमेल गर्ने वस्तुको रूपमा व्यवहार नगर्नुस् । बुद्ध किन्न पाइने वा बेच्न पाइने कुरा होइन । तर तपाइँलाई आश्चर्य लाग्न सक्छ कि केही बौद्ध देशहरूमा समेत त्यस्ता व्यापारीहरू छन् जसले बुद्धका मूर्तिहरू वा चित्रहरूलाई सम्मान नगरी व्यवहार गर्छन् । तिनीहरू बुद्धलाई फर्निचर जस्तै बेच्छन् । हरेक समाजमा असल र नराम्रा मान्छे हुन्छन् । त्यो मानव स्वभावको प्रतिबिम्ब हो । खराब मानिसले आफ्नो फाइदा बाहेक अरूको भावनाकोे वास्ता गर्दैन । यस्तो देखेर साँचो बौद्धहरुलाई लाज लाग्छ । यद्यपि तपाइँले कुनै कुनै देशहरूमा विभिन्न आकारका बुद्ध मूर्तिहरू बेच्ने पसलहरू देख्न सक्नुहुन्छ । यो त्यसबेलामा मात्र स्वीकार्य मान्न सकिन्छ जुन बेला खरीददारहरू बौद्धहरू हुन्छन् जसले ती मूर्तिहरू र चित्रहरू सजाउनका लागि नभएर मन्दिर वा अन्य उपयुक्त ठाउँहरूमा राखेर दैनिक जीवनमा सम्मानसाथ पूजा आराधना गर्ने उद्देश्यले किनेर लान्छन् ।</p><p><br /></p><p>ङ. बुद्धको नाम अपमानजनक रूपमा प्रयोग नगर्नुस् । बुद्ध धर्मको प्रचारसँगै धेरैलाई अहिले बुद्ध भन्ने शब्द प्यारो छ । तर यसको गलत प्रयोग पनि बढ्दो छ । उदाहरणका लागि, एउटा चलचित्रमा कुकुरको नाम “बुद्ध” राखिएको छ । कतै ‘बुद्धि बेली’ नामको आइसक्रिम पसल छ त कतै ‘बुद्ध बार’ नामक रक्सी खाने पसल छ ।</p><p><br /></p><p>च. कुनै पनि हालतमा बुद्धका मूर्ति वा तस्बिरहरूको मजाक नगर्नुस् । बुद्धको चित्रलाई रमाइलोको लागि पनि प्रयोग गर्नेहरु छन् । उदाहरणका लागि, एउटा चलचित्र पोस्टरमा एकजना मानिसलाई बुद्धको काँधमा बसेको देखाइएको छ ।</p><p><br /></p><p><br /></p><p>छ. शरीरमा बुद्धको छवि ट्याटु नगर्नुस् । आजभोलि संसारमै ट्याटुको फेसन छ । मानिसहरु बुद्धलाई सम्मान गरेको वा माया गरेको भनेर शरीरमा बुद्धको चित्र खोपाउँछन् तर बौद्धहरुलाई यो स्वीकार छैन । शरीरमा बुद्धको ट्याटु किन अस्वीकार्य छ? यस कुरालाई अलि विस्तृतमा बुझाउन आवश्यक छ ।</p><p><br /></p><p>१. हाम्रो शरीर फोहोर मानिन्छ । बुद्ध एक व्यक्ति हुनुहुन्थ्यो जो भित्रदेखि बाहिरसम्म सफा थियो । उहाँको मन भ्रम र सबै क्लेशबाट मुक्त थियो । उहाँ विश्वभरका बौद्ध धर्मावलम्बीहरूबाट सम्मानित हुनुहुन्छ । हामी सामान्य मानिसहरुका लागि भने हाम्रो शरीर र दिमाग अझै सफा गर्न आवश्यक छ । हामी जस्ता फोहर शरीर भएका मानिसहरुले आफ्नो शरीरमा बुद्धजस्तो शुद्ध मन र शरीर भएको महामानवको चित्र ट्याटु गर्नुलाई बौद्ध जगतले अनुचित र सम्मानको कमी मान्छ ।</p><p><br /></p><p><br /></p><p>कसैले बुद्धलाई सम्मान गरेर पनि ट्याटु खोपेको हुनसक्छ । उनीहरु बुद्धलाई माया गर्ने र उहाँको नजिकै बस्न चाहेकोले आफ्नो शरीरमा बुद्धको ट्याटु खोपेको बताउँछन् । यो विचार एकदम सही छैन, मानिसहरूले यस बारे गलत ढंगले बुझिरहेका छन् । बुद्धका शिक्षाहरू पछ्याउनु छ भने तिनीहरूले दाता बन्न सक्छन्, पञ्चशील पालन गर्न सक्छन् र मन शुद्ध पार्ने अभ्यास गर्न सक्छन् । यस्ता बुद्ध धर्मका अभ्यासहरूद्वारा मात्र तिनीहरूले आफुलाई सही मार्गमा लाग्न, बुद्धप्रति सम्मान देखाउन सक्छन् ।</p><p><br /></p><p>२. हाम्रो शरीर यौन आनन्दमा डुबेका छन् । भगवान बुद्धले यौन आनन्दलाई पूर्णतया त्यागिसक्नुभयो भने हामी सामान्यजनका लागि यो अहिले प्राकृतिक क्रियाकलाप हो । त्यस्तो शरीरमा जुन अझै पनि यौन क्रियाकलापमा लिप्त छ, त्यस शरीरमा यौनलिप्साबाट टाढा रहनुभएको बुद्धको चित्र अंकित गर्नु भनेको अनुचित र सम्मानको ठूलो कमी मानिन्छ ।</p><p><br /></p><p><br /></p><p>३.हाम्रो शरीरले नराम्रो काम पनि गर्न सक्छ । हामीलाई सामान्यतया हरेक दिन धेरै गतिविधिहरूमा संलग्न हुन परिरहेको हुन्छ । हामीले गर्ने केही गतिविधिहरू असभ्य हुन सक्छन् । उदाहरणका लागि हामीले लात हान्ने, मुक्का हान्ने, हाम फाल्ने, नाच्ने, झगडा गर्ने इत्यादि काम गरिरहेका हुन्छौं । आफनो शरीरमा बुद्धको चित्र अंकित गराएर हामीले शरीरबाट त्यसो क्रियाकलाप गर्नु भनेको बुद्धप्रतिको अपमान हो ।</p><p><br /></p><p>४. बुद्धको मुर्तिलाई उचित स्थानमा राख्नुपर्छ । हामी बौद्धहरुसँग उहाँको महानता संसारको लागि मैत्री भावनाको सम्झना गराउन बुद्धको मूर्ति छ । हामी बौद्धहरु उहाँको प्रतिमा वा चित्रलाई सदैव उच्च सम्मान दिन सधैं उच्च स्थानमा राख्छौं । बुद्धको कुनै पनि प्रतीकलाई तल्लो वा साधारण स्थानमा राख्नु वा शरीरमा ट्याटु खोप्नु भनेको बौद्ध जगतमा अनुचित मानिन्छ र यसले त्यस व्यक्तिमा बुद्धप्रति कुनै सम्मान छैन भनेर देखाउँछ ।</p><p><br /></p><p>५. भ्रामक कारण । बुद्धको ट्याटु खोप्नाले मानिसहरूलाई गलत बाटोमा पनि लैजान सक्छ । केही मानिसहरू सोच्छन् कि बुद्धको ट्याटुले उनीहरूलाई बुद्धको नजिक राख्न सक्छ तर कसैले भने यसलाई केवल फेसनको रुपमा मात्र पनि खोपाउँछन् । जे भएपनि धेरै मानिसहरूले यस्तो काम गरेर भविष्यमा बुद्धको महत्व वा सम्मानलाई क्रमशः घटाउँदै लगिरहेका हुन्छन् ।</p><p><br /></p><p>यी त भए नोइङ बुद्ध संस्थाका सामान्य नियम वा सुझावहरु । यी बाहेक पनि गैर बौद्धहरुको कतिपय बानी व्यवहार वा सोचाइ हुन्छन् जसले बौद्धहरुको आस्थामाथि प्रहार गर्दछ । के हामी अब पनि सचेत वा जिम्मेवार नहुने त ?</p><p><br /></p><p>नेपालको अवस्था</p><p>भन्न त हामी छाती फुलाएर भन्छौं — बुद्धको जन्म नेपालमा भएको भनेर । तर बिडम्बना, नेपालीहरुलाई बुद्धलाई कसरी सम्मान गर्नुपर्छ भनेर थाहै छैन । माथिका सामान्य नियम वा सुझावहरु सामान्य नेपालीहरुलाई देखायो भने हाँस्लान्, रद्दी टोकरीमा मिल्काइदेलान् । उनीहरुलाई त खाली छाती फुलाउनुछ, बौद्ध पर्यटकहरुलाई नेपाल बोलाउनु छ वा विदेशी दान सहयोग चाहिएको छ ।</p><p><br /></p><p>नेपालमा अन्तर्राष्ट्रिय तहको बौद्ध कार्यक्रममा देशका प्रधानमन्त्री राल चुहाएर निदाएर बस्छन् । प्रधानमन्त्री लगायत थुप्रै विशिष्ट व्यक्तिहरुको बैठकमा बुद्ध मूर्ति सजाउने बस्तु सरह राखिएका छन् । सरकार प्रमुख नै असम्बन्धित व्यक्तिहरुलाई बुद्धको मूर्ति उपहार दिन्छन् । बुद्धको शीर जस्तो आकारको गमला लगायतका सामान बन्छ । हामी कहाँ पनि बुद्ध नाम गरेका पेट्रोल पम्प, लुगा पसल, कफी पसल, मर्मत केन्द्र र अझ मासु पसलहरु समेत छन् । (एक पटक मैले सानेपास्थित हारती मां मासु पसलको फोटो फेसबुकमा राख्दा धम्की खानुपरेको सम्झिन्छु) ।</p><p><br /></p><p>त्यस्तै बुद्धको चित्र रेस्टुरां, डान्स क्लब, बारमा राख्नु पनि सामान्य नै छ । चुरोट र रक्सीको गन्ध भित्तामा टाँसिएको ठाउँमा बुद्धको चित्र राख्न पाइने स्वतन्त्रता बुद्धको जन्मभूमिमा नै किन? बौद्धहरु नै चैत्यको गजुरमा बाजा झुण्ड्याउँछन्, त्यसमा बसेर चिया खाइदन्छिन् । बुद्धको मूर्ति स्थापना गर्न लाग्यो भनेर प्रहरी गएर मूर्ति थुतेर ट्रकमा बाँधेर चौकीमा शौचालय नजिक थन्क्याएर राख्छ । खुला सडको बिचमा राखिएको बुद्ध मूर्ति अचानक तोडफोड गरिन्छ र कसले गरेको भनेर सरकार वा प्रहरी छानबिन समेत गर्दैन । नेपालमा त उनीहरुलाई यस्तो काम गलत हो भनेर सम्झाउन समेत कठिन छ, उल्टै धम्की आउने र प्रतिकारै गर्ने भय छ । उनीहरुका लागि यो नाम भनेको मात्र आकर्षक अक्षर हो, यसलाई जहाँ जसरी प्रयोग गरेपनि हुन्छ ।</p><p><br /></p><p>यहाँ सार्वजनिक पार्कहरुको अभाव छ । त्यसैले हाम्रा पुर्खाले बनाएर गएका बौद्ध तीर्थस्थलहरु आजका युवायुवतीहरुको प्रेमालाप गर्ने ठाउँ, ब्यायाम, नाचगान गर्ने अनि टिकटक बनाउने ठाउँ बन्न पुगेका छन् । त्यहाँ धार्मिक वातावरण जोगाउन निकै कठिन छ ।</p><p><br /></p><p>अब फेरि स्वयम्भुको व्यायामको प्रसंगमा फर्कन्छु । त्यहाँ सार्वजनिक रुपमा बुद्धको चैत्य अगाडि खुट्टा फालेर व्यायाम गरिरहेको दृष्यलाई मोबाइलमा कैद गरें र फेसबुकमा पोस्ट गरें, अहिलेको नेपालको यथार्थ सबैले देखुन् भनेर । कोही कोहीले त यस्तो गर्नु गलत हो, स्वयम्भुमा ब्यायाम गर्नु रोक्नु पर्छ भने । तर अधिकांशले ममाथि नै गालीको वर्षा गरे । उनीहरुको अनुसार स्वयम्भुमा ब्यायाम गर्न पाउनुपर्छ, त्यो ब्यायाम मात्र हो, त्यसलाई अन्य ढंगबाट लिनु हुँदैन । कसैकसैले त मलाई नै नकारात्मक, बुद्धी नभएको, पाखण्डी तथा जातीय द्वन्द्व चाहेको समेत आरोप लगाए । अनि मेसेन्जरमा पुलिस केस गरिदिन्छु भनेर धम्की पनि दिए । त्यसमध्ये यो कार्यको बचाउ गर्नेहरु मध्ये धेरैको बौद्ध जस्तो देखिने नाम र थर भएकाहरु समेत थिए ।</p><p><br /></p><p><br /></p><p>यहाँ दुइटा कुरा उल्लेखनीय भयो । पहिलो, के तिनीहरु यस्तो काम कुनै हिन्दु मन्दिरका अगाडि गर्न सक्छन् ? एउटा त गर्न चाहँदैनन् किनभने उनीहरु हिन्दु हुन् र उनीहरुलाई हिन्दु मन्दिरको अगाडि यस्तो गर्नु गलत हो भन्ने थाहा छ । दोश्रो, कसैले अन्जानमै गरिहाले भने त्यहाँ सम्झाउने बुझाउने वा कारवाही नै गर्ने व्यक्ति वा संस्थाको उपस्थिति हुन्छ । दोश्रो, नेपालका बौद्धहरुलाई समेत यस्तो गर्नु गलत हो भन्ने लागेको छैन । आफुलाई बुद्ध धर्मका आचार्य भन्ने तथा सयौं पुस्तादेखि बौद्ध भइरहेकाहरुले समेत बुद्धको मूर्तिलाई सार्वजनिक स्थलमा अपमान गरेकोलाई स्वाभाविक रुपमा लिएको देखियो । उनीहरुलाई समेत उनीहरुका गुरुहरुले बुद्धको प्रतिमालाई सम्मान गर्नुपर्छ बुद्धको मुर्तितिर खुट्टा उफार्नु गलत हो भनेर नसिकाएको देखियो ।</p><p><br /></p><p>हामी बौद्ध हौं, त्यसैले हामी कहाँ बौद्ध संस्थाहरु छन् । व्यक्तिगत तवरबाट गर्न नसक्ने काम गर्नलाई संस्था बनाइन्छ । नेपालमा अहिले सयौं हजारौं बौद्ध संस्थाहरु छन् । उनीहरुले केही न केही त संस्थागत रुपमा काम गरिरहेको हुनुपर्ने हो । तर यसको प्रतिफल यहाँको बौद्ध समाजले देख्न पाइरहेको छैन । स्वयम्भु जस्तो पवित्र महाचैत्य स्थलमा त यस्ता अस्वाभाविक र आपत्तिजनक कामहरु खुलेआम भइरहेको देख्न पाइन्छ भने अन्य ठाउँमा बुद्धको सम्मान कहाँ कति होला र ? यस्ता कार्यको विरोध गर्न हाम्रा बौद्ध संस्थाहरु असफल प्रमाणित भएका छन् । अझ कहिल्यै यसको विरोध गरेको देखिएको सुनिएको छैन, जसको अर्थ ती संस्थाहरुले यसलाई रोक्न आवश्यक पनि ठानेका छैैनन् ।</p><p><br /></p><p>बौद्धहरुलाई क्षान्तिवादी बन्न सिकाइन्छ, अर्थात् जसले जति हानी गरेपनि पीडा दिएपनि सहेर बस, अझ उसको राम्रो चिताउ । त्यसैले त पुस्तकहरुमा बुद्धको बारेमा भ्रामक कुरा लेखेको देख्दा, बौद्ध धार्मिक क्षेत्रमा अशोभनीय क्रियाकलाप भइरहँदा, बुद्धको मूर्ति वा चित्र गलत ठाउँमा सजाउँदा मात्र हैन बुद्धका मूर्तिहरुमा लोडफोड गरिरहँदा पनि हामी मुक दर्शक मात्र बनिरहेका छौं ।</p><p><br /></p><p></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><br /></div>तर विश्वको इतिहासले देखाएको छ, जहाँ जहाँ बौद्धहरु सहेर बसे त्यहाँ त्यहाँ उनीहरुको नामोनिशान मेटिएको छ । कहाँ गयो अफगानस्तान, पाकिस्तान, काश्मिर अनि अन्य भारतका बौद्धहरु ? यस्तै प्रतिक्रियाविहिन स्वभावले गर्दा उनीहरु आज इतिहसका पानामा मात्र भेटिने कथा भइसकेको छ । हामी नेपालीहरु पनि अहिले यही मोडमा छौं ।<p></p><p><br /></p><p>फगत दुइचार रुपैंया दान पाउन, पुर्खाको धाक लडाउन, विभिन्न संस्थामा मान, सम्मान, जागिर, तलब–भत्ता पाउन वा सित्तैमा विदेश घुम्न पाउने भएर मात्र बौद्ध बनिरहेकाहरुबाट नेपालमा बुद्धधर्मको संरक्षण भइरहने कुरामा शंका उब्जिसक्यो । आफु बौद्ध हुँ भन्नेहरुले बुद्धको शिक्षामा विश्वास गर्नुपर्यो, त्यसलाई अवलम्बन गर्नुपर्यो, यो त छँदैछ तर यसका साथै जहाँ जहाँ बुद्धधर्ममाथि प्रहार हुन्छ त्यहाँ त्यहाँ शिष्ट, शान्तपूर्वक प्रतिक्रिया जनाई धर्म र धर्मको इतिहास जोगाउनु पर्ने पनि समयको माग भइआएको छ । अन्यथा विदेशीहरुले कुनै बेलामा नेपालमा बुद्ध जन्मेका थिए भनेर इतिहास लेख्नुबाहेक हामीसँग हाम्रो हजारौं वर्ष लामो बुद्ध धर्म अवलम्बन गरेको र यहाँ छुट्टै संस्कृति र साँस्कृतिक धरोहर जोगाएको कुरा पनि इतिहासमा मात्रै भेटिने दिन आउन सक्छ ।</p><p><br /></p><p>आनन्दभूमि आश्विन पूर्णिमा अंकमा प्रकाशित 2022 10 09<br /></p><p><a class="bitlink-item--ACTIVE" style="background-color: white; border-top: 0.1rem solid rgb(219, 224, 235); box-sizing: inherit; cursor: pointer; display: block; font-size: 14px; padding: 1.25rem 2.75rem 1.2rem; position: relative;"></a></p><div style="box-sizing: inherit;"><div class="bitlink--MAIN" style="box-sizing: inherit; color: #ff6116; display: inline-block; font: 1.4rem / 1.8rem "proxima nova"; outline: none; overflow: hidden; text-overflow: ellipsis; white-space: nowrap; width: calc(100% - 12rem);" tabindex="-1" title="bit.ly/3EzyOmy"><a href="http://bit.ly/3EzyOmy">bit.ly<span class="bitlink--hash" style="box-sizing: inherit; font-family: "proxima nova semibold";">/3EzyOmy</span></a></div></div>Unknownnoreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-7603060153155404299.post-44406023146060689422022-10-03T12:12:00.000+05:452022-10-03T12:12:49.005+05:45गन गन पलाःतल, दक्वथाय् झल्लमल्ल याइम्ह छम्ह प्रकाश <p> </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjNy42n35NDGqJFcAfXG08TcCLCdKrEXQhDJkxskSArw04fuFnhztQPogAEXBI8R0sYQkh54UUhpf2IRyMZyCdUZF23Oy_2Pa4yuT4hm2O5Dwg2tOA0r5W_FUhb4xs1q873yt7s_xocWkVmXYVK8MjvS5uaFO5YoT4Z12ySHYU9Z9U-5UaSP1WV0HaGqw/s960/prakash_amatya87355525_n.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="720" data-original-width="960" height="355" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjNy42n35NDGqJFcAfXG08TcCLCdKrEXQhDJkxskSArw04fuFnhztQPogAEXBI8R0sYQkh54UUhpf2IRyMZyCdUZF23Oy_2Pa4yuT4hm2O5Dwg2tOA0r5W_FUhb4xs1q873yt7s_xocWkVmXYVK8MjvS5uaFO5YoT4Z12ySHYU9Z9U-5UaSP1WV0HaGqw/w473-h355/prakash_amatya87355525_n.jpg" width="473" /></a></div><br /><p></p><p>राजेन मानन्धर</p><p>मन्त — थ्व मन्त धइगु शब्द हे गज्याःगु । सुं मनू दनि अथवा मन्त धायेगु धइगु हे अजबगु चलन । आः दनि, आः हे मन्त धाःगु न्यनेमालीगु । सुं मनू गय् जुयाः मन्त जुइ? थज्याःगु खँ हे जिगु न्ह्यपुइ चाःहिलाच्वन जब जिगु मिखाय् न्ह्याबलें नाप लानाच्वनीम्ह खँ ब्यानाच्वनीम्ह पासा प्रकाश अमात्य मन्त धइगु खँ सामाजिक संजालय् ब्वनेमाल ।</p><p> </p><p>शायद सन् १९९८पाखे जुइ । दि काठमाण्डू पोस्टया रिपोर्टर कथं येँ महानगरपालिकाया समाचार च्वयेत वनेगु झ्वलय् अबलय्या काठमाडौं भ्याली म्यापिङ् प्रोग्रामया ज्याकुथिइ नापलानागु प्रकाश । जिं वयागु अन पोस्ट छु धइगु मसिउ, वातावरणविद् कथं नापलानागु । खँ ल्हाल्हां येँ महानगरपालिकाया दक्व दक्व हे खँ सिउम्ह छम्ह श्रोत व्यक्ति थें जुल । छु खँ सुयात न्यंसा खःगु व विश्वास यायेबहगु समाचार वइ धकाः अलमल जुयाच्वनाबलय् व छम्ह अगःचा मालां द्यःगःचा लूथें हे जुल । </p><p><br /></p><p>अबलय् महानगरं यानाच्वंगु ज्या मुख्यतयाः फोहर व्यवस्थापन, खुसिया लः सफा यायेगु ज्या, गुह्येश्वरीया ट्रिटमेन्ट प्लान्ट, हिजाखुसि कोरिडोर, चःमति आयोजना, छेँया ल्याः तयेगु ज्या इत्यादि मुद्दायात समाचारया रुपय् ल्ह्वनेगु ज्याय् जितः चायेकं मचायेकं ग्वाहालि याःम्ह प्रकाश हे खः । थ्व हे झ्वलय् अनया विज्ञपिं पिएस जोशी, डा. रोशन राज श्रेष्ठ, भुषण तुलाधर व मेमेपिं लिसे नं बांलाःगु स्वापू जुयावन, उमिगु पाखें यक्व खँ सयेके सिइके खन । थ्व लुखा चायेका बिउम्ह प्रकाश हे खः । </p><p>नगरपालिकाया ज्या बाहेक नं शहरी वातावरणया हरेक विषयबस्तुइ जिपिं निम्हस्या खँ मिलेजुयाच्वनी । गबलें सहमतिया खँ ब्याइ, गबलें असहमतिया लहर वइ । दक्व धयाथें खँय् जिमिगु सहमति दयाच्वंसां गनं गनं धाःसा खँ लः–मि जूगु नं जितः लुमं । तर खँ धाःसा जुया हे च्वनी । हरेक सामसामयिक मुद्दायात थुइकेगु, उकियात विविध पक्षं विश्लेषण यायेगु, नगरपालिकाया सकारात्मक व नकारात्मक पक्षयात थुइका कायेगु लागि जिगु प्रकाशलिसेया सहलह न्हियान्हिथं थें जुयाच्वन । लःलः—दुरु दुरु छुटेयायेथें खँ जिमिगु ब्यानाच्वनी । दंदंतक न्हिइ छकः नाप मलाः धइगु हे मदइगु । नाप लाये मखनकि फोनय् हे जूसां ततःहाकायेक वार्तालाप जुयाच्वनीगु धइगु हे जिगु पत्रकारिता जीवनया छगू सुखद पक्ष थें च्वं थौं जितः ।</p><p> </p><p>आः बिचाः वइ जितः, धाथें जिं प्रकाशया शैक्षिक योग्यता छु, अले केभिएमपिइ वयागु पद छु व जिं मसिउ । माइक्रोबायोलोजी ब्वंगु धाइ, वातावरण ब्वनातःगु धाइ । इजरायलय् वातावरण व्यवस्थापन ब्वनावःगु धाःगु नं न्यनागु । तर वयाके जितः माःगु, जितः रुचि दयाच्वंगु हरेक विषयया शैद्धान्तिक व व्यवहारिक ज्ञान दयाच्वनी । छम्ह पत्रकारयात सम्बन्धित मुद्दायात ल्ह्वनेत माःगु पृष्ठभूमिया जानकारी, विज्ञपिनिगु विचाः व समाजय् उकिया सम्भावित सकारात्मक व नकारात्मक लिच्वःयाबारे न्हापा हे जितः सचेत वं यायेधुंकी ।</p><p> </p><p>लःया विविध पक्षय् रिपोर्टिङ यायेगु झ्वलय् लः सम्बन्धी सेमिनारय् ब्वति कायेत दिल्ली व सिङ्गापुरय् तकं जिपिं थ्यन, लःया विषयय् ल्ह्वनेत पत्रकारतय्गु उलिमछि भूमिका दइ धइगु खँ थुल, थी थी देशया लः पत्रकारतलिसे स्वापू तयेखन । अन वनेत प्रकाशं जिगु नां बियाः याःगु ग्वाहालि नं थन लुमना च्वन । अले अन हे वनाः नापलाम्ह सहाना सिंहया एशियन वाटर नांगु पत्रिकाय् जिगु मेलम्ची परियोजनाया छपु विस्तृत लेख नं पिदन, गुकिं जितः जापानय् वनाः डेभलोपेन्ट एशिया जर्नलिस्ट एवार्ड काये खन । थुकथं अप्रत्यक्ष रुपं थ्व उपलब्धीइ प्रकाशं छगू कथं ग्वाहालि हे याःगु धायेमाल । </p><p><br /></p><p>जिगु हरेक लेख समाचार यः वयात । सुथय् दनाः जिगु समाचार ब्वनाः फोनय् तारिफ मुइकेधुंकी । जिगु एन्गल, विज्ञ व सरोकारवालापिनिगु कोट, दक्व दक्व यइ वयात । थुकिं सरकारी निकाय व समाजिक संस्थायात थुकथं प्रभावित याइ धकाः जितः न्यंका च्वनी । जितः लुमं, छकःनिकः जिं ख्याः यायेथें धाये — जितः अःखतं सिमा गयेकागु ला? धकाः । वं धाइ — छं च्वया जक हुँ, मेगु यायेत जि दु ।</p><p> </p><p>मसिउ छाय् खः, वयात जिगु हरेक समाचारय् रुचि दइगु । जिगु समाचार व लेखया कटिङ जिकय् हे दइमखु, वयाके दयाच्वनी । जिं न्ह्याक्व नकारात्मक च्वःसां उकिइ सकारात्मक खँ लुइका च्वनी । छ नकारात्मक मजूसा जिमिसं सकारात्मक ज्या गय् यानाः यायेगु धकाः धयाच्वनी । च्यादँझिदँ लिपा छं च्वःगु थ्व धकाः जितः क्यनाच्वनी, छ्वयाहयाच्वनी । जितः न्ह्यलय् ला ज्वलय् ला थें हे जुइ । थःत माःगु खँया अभिलेखीकरण याये तसकं बल्लाः व ।</p><p><br /></p><p>थुकथं स्वयेबलय् लः, शहरी विकास, वातावरण इत्यादि वयात रुचि दूगु विषयया समाचार, लेख वा सूचनाया छगू इन्साकोपेडिया हे वयाके दु वयाके । ख्याः याःसां नी याःसां मुद्दाय् हे जक खँ ब्याइ । दश मिनेट खँ ल्हाये धकाः सःता निघौं तक खँ ब्यानाच्वनी । तर माःगु हे जक खँ जुइ । छगू न्हूगु संसार दयेकेगु म्हगस दु, अले वं धाइ, जि याकःचां यानाः जुइगु ला मखु, तर जिं धाःसा यानाच्वने । जि हे छम्ह जक वया पासा मखु, जि लिसे थें क्वातूगु स्वापू दुपिं वया सलंसः पासापिं दइ, दक्वसियालिसे वया उलि हे खँ ब्याइ । </p><p><br /></p><p>व पत्रकार हे ला धायेमखु, तर पत्रकारिताय् वया रुचि दु । प्रत्युश नामं छगू बःचाधंगु पत्रिका पिकाःगु सिउ । अनं लः व शहरी वातावरण सम्बन्धी पिहाँ वःगु समाचारत मुंकाः छगू पत्रिका पिकात । लिपा नं वाटर डिस्कोर्स धकाः अंग्रेजी लःसम्बन्धी पत्रिका नं पिकात । उकिइ लेख च्वयेत जिं नं फक्व ग्वाहालि याना । तर तःथाय् ल्हाः तयाजुइम्ह जुयाः उकिं निरन्तरता धाःसा बिइमफुत । </p><p><br /></p><p>छगू गजबगु केमेस्ट्री — वयात जि माःथें, जितः व माःथें । जि नं दैनिक पत्रिकाय् ज्या याइम्ह जुयाः न्हियान्हिथं अथेक विषय च्वयाच्वनेमालीगु, छता हे विषय धकाः तक्यनाच्वने मदइगु । अले इलय् ब्यलय् वं थन थथे जुयाच्वन धकाः कुतिं न्यानाबिइवं जितः झसंग वनीगु, काचाकाचां ल्हाः न्ह्याकेगु । थुकथं व जिमि छम्ह स्यल्लाःम्ह श्रोत व्यक्ति जुलसा वयात नं थःम्हं खंगु व माःगु समाचार काचाक्क च्वइम्ह जुयाः जिगु पाखें नं वयागु अभियानय् छुं भचा ग्वाहालि जुलजुइ धकाः अनुमान जिं यानाः । </p><p><br /></p><p>पलख धकाः हे सुम्क मच्वनीम्ह, थम्हं ज्वनागु विषययात कयाः थी थी विज्ञपिन्थाय् वनाः सहलह यानाः परिवर्तन हे हयेत न्ह्यज्यानाच्वनीम्ह छम्ह सजक अभियन्ता थें च्वं व । हानं छता जक विषय ज्वनाः मगानाः छगू लिसे मेगु माःहनाः वःथें थी थी विषययात कत्ताक्क ज्वनाः उकिइ थःगु विज्ञता प्वंकेत अले उकिं थम्हं खनाथें दक्वसितं ग्वाकाः दक्वसितं सचेत यायेत वयागु सक्रियता न्हियान्हिथं अले सुथंनिसें बहनी तकं जुया हे च्वनी । </p><p><br /></p><p>लिपा वयागु ज्या यायेगु क्षेत्र चकना वन, झन् झन् तचाः जुजुं वन । वातावरण, लः, वाति लः मुंकेगु, शहरी वातावरण, शहरी गरिब, मेलम्ची, लःया भाः, प्रांगारिक मल, चःबिया फोहरयात मल दयेकेगु, कौसी खेती, ढलनिकास, खुसिया लः सफा यायेगु, फोहरमैला, सिथिनखः, नेवाः संस्कृति, नेपाल संवत्, सम्पदा, फाटोग्राफी जुजुं बायोग्यास, साकलिङ, महिनावारी स्वास्थ्य, रेडक्रस, सार्वजनिक शौचालय तकया यात्रा व याकःचां म्हो इलय् देशय् विदेशय् तकं प्रभाव लाइकथं न्ह्याःगु झी सकस्यां खनाच्वना । वया यायेमानिगु ज्या गुलि दु जुइ, कल्पना हे यायेमफु । वने त्ययेकाः वयात लहना वाःपतिं सम्मान यात, नेपाल विज्ञान प्रविधि प्रज्ञाप्रतिष्ठानं नं सम्मान याइगु जुल धइगु न्यनागु, जूगु धाःसा न्यने मखन । </p><p><br /></p><p>न्हापां वं श्री कन्या हाइस्कुलय् ब्वंकीगु । लिपा येँ महानगरपालिकाय् थी थी पदय् ज्या यात, अनं शहरी लः व स्वास्थ्यया लागि एनजिओ फोरमया कार्यकारी निर्देशक जुयाः तःदँ ज्या यात, रेनवाटर क्याचमेन्ट एसोशिएशनया आजीवन दुजः जुल, सरकारया रेनवाटर हार्भेस्टिङ नेशनल स्टेयरिङ कमिटीया सदस्य सचिव जुल, फ्रेशवाटर एक्सन नेटवर्क साउथ एशियाया संस्थापक दुजः नं खत, स्कुल अफ एनभाइरोन्मेन्ट म्यानेजमेन्ट एण्ड सस्टेनेबल डेभेलोपमेन्टया भिजिटिङ फ्याकल्टी नं जुल, एकिकृत शहरी विकास केन्द्रय् नं कार्यकारी निर्देशक जुयाः ज्या यात । लिपतय् एरोसान सस्टेनेबल सोसल इन्टरप्राइजेज मोडेल फर स्यानिटेशनय् सक्रिय खनेदत । </p><p><br /></p><p>अन्तय् थुलि हे जक धाये, कि व छम्ह गजबम्ह व्यक्तित्व खः, झीगु समाजय् ब्वलनाः उकि चकंगु बिचाः, दक्व कथंया मनूतलिसे उलि हे बांलाःगु स्वापू तयाः छम्ह मनुखं समाजय् परिवर्तनया लहर हइपि तसकं म्हो मनूत मध्ये छम्ह । व छम्ह मनू जक मखु छगू संस्था हे खः । गन गन पलाःतल, दक्वथाय् झल्लमल्ल याइम्ह छम्ह प्रकाश खः व । छगू उन्नत व विकसित वातावरण मैत्री समाजया निर्माण यायेगु वयागु तःगु म्हगस पूमवंनि । शायद व म्हगस पुवंकेगु दायित्व झीगु ब्वहलय् तयाथिकूगु दु वं । </p><p><br /></p><p>लहना वाःपतिइ पिदंगु २०२२ सेप्टेम्बर</p>Unknownnoreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-7603060153155404299.post-85727316132211732982022-08-09T15:19:00.004+05:452022-08-09T15:19:56.199+05:45गुंला, सापारु व नेवाः नेतृत्वया परीक्षा (लहना)<p></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi-Fs6sk9YlJxYwL-gW1VPdYqzpSdHn9U0C_mXZ_6O8Jct-nEHecjJmsCZoxus4xEMMpiSKimbxm2LMSJAEZqehfoKjAfK4C_RnWkcqRvorYBAEVnL-hVaBW8p7IzpYh6CGcEGYkBm6vs6rpfLN2oQ8sQf2rNATAIhzWcMBBTuPOqizl7Zt2ObhAxC1Kw/s720/gunla-swayambhu-lahana.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="480" data-original-width="720" height="213" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi-Fs6sk9YlJxYwL-gW1VPdYqzpSdHn9U0C_mXZ_6O8Jct-nEHecjJmsCZoxus4xEMMpiSKimbxm2LMSJAEZqehfoKjAfK4C_RnWkcqRvorYBAEVnL-hVaBW8p7IzpYh6CGcEGYkBm6vs6rpfLN2oQ8sQf2rNATAIhzWcMBBTuPOqizl7Zt2ObhAxC1Kw/s320/gunla-swayambhu-lahana.jpg" width="320" /></a></div><br /> <span style="background-color: #eae6e6; box-sizing: border-box; color: #7a7a7a; font-family: "ek mukta"; font-size: 20px; font-weight: 700;">राजेन मानन्धर</span><span style="background-color: #eae6e6; color: #7a7a7a; font-family: "ek mukta"; font-size: 20px;"> | गुंलाथ्व द्धादशी ११४२, साउन २४ मंगलवाः</span><p></p><div style="background-color: #eae6e6; box-sizing: border-box; color: #7a7a7a; font-family: "ek mukta"; font-size: 20px; text-align: justify;"><span style="box-sizing: border-box; font-size: 18px;">गुंला वा गुँला नेवाः बौद्धतय्गु विशेष पर्व खः । थुकिया व्याख्या थी थी विद्वानपिन्सं थी थी कथं यानातःगु दु । सारांशय् धाय्गु खःसा नेवाः बौद्धत थ्व लछि धार्मिक कथं सक्रिय जुइ । गुलिस्यां ला त्वःती, गुलिस्यां थः सतीगु थासय् वना बुद्ध लुमंकी, गुलिस्यां तुतः ब्वनी, बाजं थाइ, अपसं च्वनी, द्यः थाइ आदि आदि । थज्याःगु पवित्रगु ईयात चाय्कं मचाय्कं छथ्व गैरनेवाः विभाषी मनूतय्सं थःगु भाय्या छगू अपशब्दलिसे स्वानाः गिल्ला याय्वं समाज भचा बिचलित जुइगु स्वभाविक हे खः । थ्व गुंलाया न्हापांगु न्यानु खुन्हु थथे हे जुल । </span></div><div style="background-color: #eae6e6; box-sizing: border-box; color: #7a7a7a; font-family: "ek mukta"; font-size: 20px; text-align: justify;"> </div><div style="background-color: #eae6e6; box-sizing: border-box; color: #7a7a7a; font-family: "ek mukta"; font-size: 20px; text-align: justify;"><span style="box-sizing: border-box; font-size: 18px;">येँया न्हूम्ह मेयरं शायद नेवाःतय्त ध्यानाकर्षण याय्त जुइ, थःगु फेसबुक वालय् नेवाःतय्त गुंलाया भिंतुना बीवं गैर नेवाःतय्सं थुकियात नेवाःतय्त क्वफाय्त, हाय्केत, हिमी चाय्केत वा थःगु लुघताभास ब्वय्त हे लिसालिसा काकां कमेन्ट यात, “गुंला” शब्दयात कयाः । उकिइ गुलिखे मनूतय्सं व शब्दया अर्थ मथूगु खइ, दकले न्हापां न्यंगु खइ, तर उकिइ अज्याःपिं नं सवाः काकां हालाहल, गुम्हस्यां उकिया अर्थ व महिमा बांलाक थू । अथे धइगु थन च्वनाच्वंपिं गैर नेवाः राजधानीबासीत गन गथे यानाः नेवाःतय्त गिल्ला याय्दइ धकाः मौका जक पियाच्वंगु खनेदत । </span></div><div style="background-color: #eae6e6; box-sizing: border-box; color: #7a7a7a; font-family: "ek mukta"; font-size: 20px; text-align: justify;"> </div><div style="background-color: #eae6e6; box-sizing: border-box; color: #7a7a7a; font-family: "ek mukta"; font-size: 20px; text-align: justify;"><span style="box-sizing: border-box; font-size: 18px;">खँ फेसबुकया । थः फेसबुक स्वय्म्वाःपिनि अले न्हिछि स्वयाच्वनाः नं गनं छुं चिं मक्यनीपिनिगु लागिं थ्व छुं हे मखु । फेसबुकय् जक ला ? फेसबुकय च्वयां छु याय् ? धकाः हालाः थःत विद्वान धकाः क्यनाच्वनी । तर फेसबुकं गुलि ज्या याइ धइगु खँ बालेन साहं येँ महानगरपालिकाया मेयर पद त्याकूगुयात कयाः नं थुइकेफइ । थ्व भौतिक रुपं गनं खनेमदुसां समाजया छगू अज्याःगु त्वःफिके मज्यूगु अंग जुइधुंकल, गुगु थुलि शक्तिशाली कि उकिं चां चां समाजया धार परिवर्तन याय्फु, जनताया न्ह्यपुइ न्हूगु विचार पिनाथकेफु । थनया गुंला नं अथे हे खः । गनं छु जुल धकाः धाय् मछिंसां थुकिं छगू अज्याःगु लहर हल कि गैर नेवाःतय् थनया नेवाःतप्रति वितृष्णा, घृणा विष्फोट हे जूगु खःला धयाथें ज्याःगु वातावरण भर्चुवल दुनियाय् खनेदत । </span></div><div style="background-color: #eae6e6; box-sizing: border-box; color: #7a7a7a; font-family: "ek mukta"; font-size: 20px; text-align: justify;"> </div><div style="background-color: #eae6e6; box-sizing: border-box; color: #7a7a7a; font-family: "ek mukta"; font-size: 20px; text-align: justify;"><span style="box-sizing: border-box; font-size: 18px;">नेवाःत थनया आदिवासी धाइ, वंगु निद्वःदँ न्ह्यःनिसें अविछिन्न रुपय् थनया भाषा, संस्कृति, धर्म व सभ्यता ल्यंकातय्त नेवाःतयगु योगदानयात ल्वःमंके फइमखु । थन दक्व सुविधा सम्पन्न जुइधुंकाः, थन राजनीतिक महत्व दय्धुंकाः, अले आःया भासं धाय्गु खःसा थनया जग्गाया मू अप्वय्वं हे जक थन गैर नेवाःतय्गु आकर्षण जूगु खः । व हे कारणं थन थी थी त्वह तयाः थी थी इलय् स्वनिगलय् प्यपुनेत उमिसं अनेक तिकडम याइ ।</span></div><div style="background-color: #eae6e6; box-sizing: border-box; color: #7a7a7a; font-family: "ek mukta"; font-size: 20px; text-align: justify;"> </div><div style="background-color: #eae6e6; box-sizing: border-box; color: #7a7a7a; font-family: "ek mukta"; font-size: 20px; text-align: justify;"><span style="box-sizing: border-box; font-size: 18px;">गुलिं राजनीतिक भविष्य निर्माणकर्ता धकाः, गुलिं सफल व्यापारी धकाः उमिसं थन थःगु तुति क्वय् जक बल्लाकेगु स्वल । उकिया लागि उमिसं थन राजनीतिक पार्टीइ सक्रियता क्यन, सामाजिक संघसंस्था नीस्वनाः उकिया नेतृत्वदायी भूमिका घय्पुल । गुलिं नेता जुयावल, गुलिं समाजसेवी वा व्यापारी वा उद्योगपति हे जुल । थज्याःगु पदय् च्वनेगु शक्तियात हे नेवाःतय्सं तसकं तःधंगु उपलब्धी धकाः ताय्कल, उकिं अथे पदय् च्वनेसःपिं गैर नेवाःतय्त नेवाःतय्सं छेँ बिल, बालं तल, म्ह्याय् बिल । व हे आकर्षणया कारणं थनया म्ह्याय् मस्तय्सं नं छु छु दइ धकाः नैतिक अनैतिक सम्बन्ध नं तल । उकिया बाखं मेगु हे दु ।अज्याःगु अवस्थाय् थन गैर नेवाःत, विशेष यानाः खय् बर्मुतय्गु आधिपत्य राजनीतिक, सामाजिक व व्यापारिक क्षेत्रय् नं अप्वया वनीगु स्वभाविक खः । </span></div><div style="background-color: #eae6e6; box-sizing: border-box; color: #7a7a7a; font-family: "ek mukta"; font-size: 20px; text-align: justify;"> </div><div style="background-color: #eae6e6; box-sizing: border-box; color: #7a7a7a; font-family: "ek mukta"; font-size: 20px; text-align: justify;"><span style="box-sizing: border-box; font-size: 18px;">गैर नेवाःतय्गु अधिपत्य दय्गु धइगु नेवाःत थःगु आदिभूमिइ अल्पमतय् लानावनेगु खः । अल्पमत धइगु जनसंख्याया आधारय् म्ह्वः जुइगु ला खहे खत, उकियालिसें थःगु जातीय पहिचान, भाषा, धर्म व संस्कृति ल्यंकातय् मफइगु अवस्थाय् वनेगु नं खत । अथे जुयाः हे नेवाःतय्के मांभाय् ल्हानां छुं हे फाइदा मदु धकाः खय् भाय् ल्हाय्गु, अले व्यक्तित्व विकासया नामय् गैर नेवाःतलिसे हेमचेम अप्वय्केगु फेसन नं वल । न्यनेबलय् थज्याःगु खँ असहिष्णु व नश्लवादी वा जातिवादी खनेदइ, तर उकिया ल्यूने सुलाच्वंगु रहस्यया लिच्वः हे खः थ्व गुंला काण्ड नं । </span></div><div style="background-color: #eae6e6; box-sizing: border-box; color: #7a7a7a; font-family: "ek mukta"; font-size: 20px; text-align: justify;"> </div><div style="background-color: #eae6e6; box-sizing: border-box; color: #7a7a7a; font-family: "ek mukta"; font-size: 20px; text-align: justify;"><span style="box-sizing: border-box; font-size: 18px;">गैर नेवाःतय्सं झीगु समाजय् थज्याःगु थाय् दय्केधुंकल कि आः उमित लिनाछ्वय्गु थःगु पहिचान थन पुनस्र्थापना याय्गु असम्भव हे मखुसां तसकं थाकु । अथे जूसां नेवाःतय्ग खल्तिइ खल्तिइ, त्वाःत्वालय् देय् देसय् दय्कूगु खलः पुचः उमित हांनिसें लिनाः थःगु बर्चश्व कायम याय्गु व उमिगु प्रतिकार याय्त ला त्वःते, थःगु अस्तित्व हे नं ल्यंके फइगु अवस्थाय् मदु । दक्व धइथें संस्थात भौतिक रुपं अस्तित्वहित, शक्तिहीन व प्रभावहिन जुइधुंकूगु अवस्थाय् उमिसं गनं छुं नवाय्वं अथवा विज्ञप्ति छगू पिकाय्वं झिगू दिशां हय्काः वयाच्वंपिं गैर नेवाःत ग्याइगु अथवा, सतर्क तक हे नं जुइगु खनेमदु । थ्व गुंला काण्डय् नं अथे हे जुल । छथ्व नेवाः फेसबुकय् सनाच्वंपिन्सं उमित धाल, हाल, ब्वह बिल । तर उकिसं न्ह्यागु खँय् नं नेवा थः हे द्वंगु, करपिं भिंगु कथंया तर्क तइपिं छथ्वः कथित राष्ट्रवादीतय्सं नेवाःतय्त थःगु पहिचानया लागि ल्वाय्गु वातावरण हे दय्केबीमखु । बालेन साहं पुइकूगु बुद्धया मुकुटया खँय् व पायछि हे जू धकाः वःगु छगू नेवाः बौद्ध वर्गया अभिव्यक्ति थन न्ह्यथने बहःजू । अले नेवाःतय्के आत्महत्या याय्गु बाहेक मेगु लँ ल्यनीमखु । तर व स्वयाः नेवाःतय्गु प्रतिकार क्षमता गनं खनेमन्त । नेवाःत स्वनिगलय् आः सिनावनाच्वंगु मि थें जुइधुंकल, सुनां छपासः लः ह्वलाबिलकि स्वाइँया सिनावनी , नौ हे जक ल्यनाच्वनी । </span></div><div style="background-color: #eae6e6; box-sizing: border-box; color: #7a7a7a; font-family: "ek mukta"; font-size: 20px; text-align: justify;"> </div><div style="background-color: #eae6e6; box-sizing: border-box; color: #7a7a7a; font-family: "ek mukta"; font-size: 20px; text-align: justify;"><span style="box-sizing: border-box; font-size: 18px;">हानं मेगु प्रसंग । न्हून्हूगु पात्र दय्कीगु संस्था नीस्वनेवं नेवाःतय्गु माःहनाः हनेमाःगु जात्रापर्वय् प्रत्यक्ष हे प्रभाव लात । पात्र दय्केगु आधिकारिक निकायय् गैर नेवाःतयु आधिपत्य जुइवं उमिसं खनेदय्क हे नेवाःतय्गु जात्रा पर्वया तिथि गोलमाल याय्गु अले गैर नेवाःतय्गु जात्रापर्वयात असुरक्षित याय्गु ज्या यानाहल । थ्व ज्या वंगु ३०दँ ति न्ह्यःनिसें जुयावःगु धकाः अनुभवीतय्सं धयाच्वंगु दु । खतुं चन्द्रमाया गतियात सुनां न न्ह्यबाके फइ, न लिबाके फइ, तर नं उकिया आधारय् झीसं नखःचखः हनेगु नेवाःतय्त छिनीकथं प्रकाशित यानाब्यूसा उलि समस्या मजुइगु खः । तर उमिसं द्वेष भावनां हे नेवाःतय्गु नखःचखःयात जक प्रभाव लाइकथं तिथि निर्धारण याय्गु यानाच्वंगु सकस्यां अनुभव याःगु हे दइ । </span></div><div style="background-color: #eae6e6; box-sizing: border-box; color: #7a7a7a; font-family: "ek mukta"; font-size: 20px; text-align: justify;"> </div><div style="background-color: #eae6e6; box-sizing: border-box; color: #7a7a7a; font-family: "ek mukta"; font-size: 20px; text-align: justify;"><span style="box-sizing: border-box; font-size: 18px;">आः वयाः उमिगु अज्याःगु चाला अबलय् जक सफल जुइ जब नेवाःत थः हे एकजृट जुइमखु । नेवाःतय् एकता मदु धइगु सियाः वा थुयाः हे उमिसं हरेक वर्ष धयाथें छताकि छता नेवाः जात्रापर्वय् तक्यंकाः नेवाःतय्गु एकताया परीक्षा उमिसं कयाच्वंगु दइ । </span></div><div style="background-color: #eae6e6; box-sizing: border-box; color: #7a7a7a; font-family: "ek mukta"; font-size: 20px; text-align: justify;"><span style="box-sizing: border-box; font-size: 18px;">स्वदँ प्यदँय् छकः स्वन्तिबलय तिथि गोलमाल जुइगु ला सामान्य प्रक्रिया हे जुइधुंकल । उकियालिसें मेमेगु जात्रापर्वय् आधिकारिक पञ्चाङ्ग निर्धारण याइगु निकाययागु वक्रदृष्टि लाःगु खनेदयावयाच्वंगु दु । उमिसं स्यू, थज्याःगु ज्याय् नेवाःत एकजुट जुयाः प्रतिकार याइमखु । उकिं हे थ्व तिकडम दँय्दसं हे उमिसं प्रयोग यानाच्वंगु दु ।</span></div><div style="background-color: #eae6e6; box-sizing: border-box; color: #7a7a7a; font-family: "ek mukta"; font-size: 20px; text-align: justify;"> </div><div style="background-color: #eae6e6; box-sizing: border-box; color: #7a7a7a; font-family: "ek mukta"; font-size: 20px; text-align: justify;"><span style="box-sizing: border-box; font-size: 18px;">थज्याःगु अवस्थाय् येँय् छगू मानक काइ, यलय् व ख्वपय् मेगु मानक काइ । अथे जुइबलय् येँय् नखः हनेगु दिन व यलय् व ख्वपय् नखः हनेगु दिन पाइगु स्वभाविक हे जुल । नेवाःत नेवाः राज्यया खँय् प्रदेश नामाकरणया खँय् नेवाः नखःचखःयात राज्यपाखें हंकेगु खँय् सक्रिय जुयाः नमवाःसां थज्याःगु खँय् धाःसा थःथःगु खलःपुचःया ब्यानर न्ह्यःने तयाः खुप तर्कवितर्क याइपिं विद्वान जुयाः दंवइ । अथे छाय् याइले धाय्बलय् उमिसं थ्व हे बहानाय् येँ यल व ख्वपया नेवाःत थःथवय् ल्वाय्गु, थः सहि व करपिन्त गतल धकाः साबित याय्गु मौका उमित दयाच्वंगु दइ ।</span></div><div style="background-color: #eae6e6; box-sizing: border-box; color: #7a7a7a; font-family: "ek mukta"; font-size: 20px; text-align: justify;"> </div><div style="background-color: #eae6e6; box-sizing: border-box; color: #7a7a7a; font-family: "ek mukta"; font-size: 20px; text-align: justify;"><span style="box-sizing: border-box; font-size: 18px;">अज्याःगु इलय् अले छगू निगू संस्थां खनेदय्क अन्तरक्रिया याइ, विद्वानत हयाः घौछि बाघौ भाषण याकी, ब्यानरया न्ह्यःने थःगु ख्वाः वय्क फोटो कयाः फेसबुकय् नं तइ । तर अन्तय् लिच्वः वहे जक वइ — जिपिं पायछि उपिं गलत । सु थःगु अडानय् डेग लिफः स्वइमखु । अय् जुयाः अन्ततोगत्वाः येँय् येँकथं जुइ, यल व ख्वप अनया हे कथं जुइ । थःगु ल्हातिइ छुं मदुपिं नेवाः युवात हिस्स जुइ, अले जाबो नखः हनेगु छगू खँय् हे एकता मदुपिन्सं छु यानानइ ? धकाः हालाहइ । थ्व अर्धसत्य हे झीगु यथार्थ खः । झीसं एकता थन नं हय्मफु, मेथाय् नं हय्मफु । थ्व हे यथार्थ गैर नेवाःतय्गु लागि नेवाःतय्त हिस्याय्ग छगू अचुक अस्त्र बनेजुइ । कन्हय् फेसबुकया पेज पेजय् ट्रोल वइ, नेवाःत अथे थथे । अले हानं नेवाःतय् दुने हे नेवाः संघसंस्थायात न्वाय्गु थ्व मेगु मौकाया रुपय् काइ, नेतृत्वयात गःतां ज्वनी । नेतृत्वया क्षमता विज्ञप्ति पिकाय्गु व ल्वानाच्वंगु समनजयात हानं ल्वाकेगु बाहेक मेगु मदु धकाः मस्यूनिपिं नेवाः युवात हानं छकः निराश जुइ । झी नेवाःत धिक्कार धाय्त बाध्य जुइ । थ्व हे मखुला झी नेवाःतय्गु बर्तमान नियति ?</span></div><div style="background-color: #eae6e6; box-sizing: border-box; text-align: justify;"><span style="box-sizing: border-box; font-size: 18px;"><span style="color: #7a7a7a; font-family: ek mukta;"><a href="https://www.lahananews.com/node/12685">https://www.lahananews.com/node/12685</a></span></span></div>Unknownnoreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-7603060153155404299.post-14250056621697227252022-08-09T14:22:00.001+05:452022-09-29T14:37:32.186+05:45प्राचीन सभ्यताको नगरी काठमाडौंमा र्यापरको नाममा पार्क?<p></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgXGAqxu-m8NpwpYXSwuBWsO28IkEQTInF8PXX2PV7OZcg6hcShzW1fbOVaFJ-seZPbQ1vTGYu9oaPYfA--ukZM8m-0NGoBAn8z5ii2LycrV2roL4mbF9TMWQLBlQgAgTcHCMCy9eKr2En54D23ctUmxy7hDKZXikI9z6-QsclgSXDDXWWmCXbqnS0lpw/s476/razen_20220617_garbage.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="219" data-original-width="476" height="224" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgXGAqxu-m8NpwpYXSwuBWsO28IkEQTInF8PXX2PV7OZcg6hcShzW1fbOVaFJ-seZPbQ1vTGYu9oaPYfA--ukZM8m-0NGoBAn8z5ii2LycrV2roL4mbF9TMWQLBlQgAgTcHCMCy9eKr2En54D23ctUmxy7hDKZXikI9z6-QsclgSXDDXWWmCXbqnS0lpw/w488-h224/razen_20220617_garbage.jpg" width="488" /></a></div><br /> <p></p><p><span style="background-color: white; color: #292929; font-family: source-serif-pro, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em;">राजेन मानन्धर</span></p><p class="pw-post-body-paragraph jo jp ig jq b jr js jt ju jv jw jx jy jz ka kb kc kd ke kf kg kh ki kj kk kl hz gh" data-selectable-paragraph="" id="1a4d" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: source-serif-pro, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">इतिहासमा पहिले कहिल्यै नभएको जस्तो गैरआदिबासीलाई यसपालिको स्थानीय निकायको चुनावमा काठमाडौंका जनताले मेयरको पदमा जिताएर पठाएको थियो । सबैतिर हर्षोउल्लास थियो । एकातिर पुराना नेताहरुले देश बिगारेको आरोप, अर्कोतिर पार्टीहरुले चुनावमा गलत नेता उठाइदिनु अनि प्रत्यक्ष भेटभाट, भासन र आकर्षक योजना भन्दा फेसबुकमा आएका चर्चाले बालेन्द्र साहलाई काठमाडौं महानगरपालिकाको मेयर बनाइदियो । पुरानाहरु असमंजमा थिए तर नयाँपुस्ताका युवाहरु एकदम अडिग थिए, विश्वस्त थिए अनि पैरवी गर्दै थिए — पार्टीका मेयरले के गर्यो त? युवालाई दिनुपर्छ, जे गर्छ बालेनले गर्छ, उसले गर्छ क्या, गर्न त देउ, अब सबै समस्या समाधान हुन्छ ।</p><p class="pw-post-body-paragraph jo jp ig jq b jr js jt ju jv jw jx jy jz ka kb kc kd ke kf kg kh ki kj kk kl hz gh" data-selectable-paragraph="" id="94d2" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: source-serif-pro, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">चुनावताका उनले काठमाडौंको फोहरमैला, प्रदुषण, ट्राफिक समस्या तथा सांस्कृतिक सम्पदाको संरक्षणलाई विषय बनाएका थिए । ती मुद्दाहरुमा डेग चलाउन नसकेको सबैले देखेकै छ । हुन त उ आएको कति नै भयो र? भन्नेहरु पनि छन् । हो, गर्नलाई समय दिनुपर्छ । तर पाँच वर्षको लागि जनमत पाएर आएको साहले दुइ महिनामा के कति गर्यो भनेर हेर्यो भने उसका आउँदा ४ वर्ष १० महिना कस्तो होला भनेर अनुमान लगाउन सकिन्छ । अहिलेसम्मका केही महत्वपूर्ण कुराहरुमा अलिकति ध्यान दिएर मात्र मुल मुद्दामा जानु बेश होला ।</p><p class="pw-post-body-paragraph jo jp ig jq b jr js jt ju jv jw jx jy jz ka kb kc kd ke kf kg kh ki kj kk kl hz gh" data-selectable-paragraph="" id="ab04" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: source-serif-pro, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">पहिलो चरणमा उनले फोहरको समस्याको सामना गर्नुपरेको थियो, जुन केशव स्थापित तथा विद्या सुन्दर शाक्यले पनि भोगेकै थियो । यसलाई निकै सुझबुझका साथ ट्याकल गर्न आवश्यक थियो । तर उनले फिल्मी स्टाइलमा त्यहाँ गएपछि कुरा बन्नुको साटो बिग्रेको स्पष्ट बुझिन्छ । गर्न सक्नले सबैलाई चित्त बुझाएर समेटेर व्यवस्थापन गर्ने हो नसक्नेले अरुलाई दोष दिएर बस्ने हो । अहिले काठमाडौंमा फोहरमैलाको समस्या विकराल छ । कुनैपनि बेलामा महामारी फैलिने सम्भावना नकार्न सकिन्न ।</p><p class="pw-post-body-paragraph jo jp ig jq b jr js jt ju jv jw jx jy jz ka kb kc kd ke kf kg kh ki kj kk kl hz gh" data-selectable-paragraph="" id="6dab" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: source-serif-pro, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">उनको अर्को घोषणा महानगरका जनप्रतिनिधिहरुसँगको मिटिङ लाइभ गर्ने भन्ने थियो । सबैको कमजोरी देखाइदिने भनेको यो योजना पनि एक दुइपल्ट लाइभ भएपछि जनताले दुधको दुध, पानीको पानी देख्न पाए । पछि लाइभ नियमित हुन छाड्यो ।</p><p class="pw-post-body-paragraph jo jp ig jq b jr js jt ju jv jw jx jy jz ka kb kc kd ke kf kg kh ki kj kk kl hz gh" data-selectable-paragraph="" id="ab31" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: source-serif-pro, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">नीति तथा कार्यक्रममा आएको कम्पनी मार्फत भाडा लेनदेन गराउने कुराले सबैभन्दा पहिला महानगरबासीलाई त्रसित बनायो । महानगरले माग्न नदिने र फुुटपाथमा पसल राख्न नदिने घोषणा उत्साहवर्धक थियो । न माग्ने हट्यो, न फुटपाथमा पसल बनाउने हटे । साउन १ गतेको सडकका दृष्यहरु धमाधम देखिन थालेदेखि मच्चियो मच्चियो थच्चियो भएको अवस्था छ । फोहर धरधनीले नै कुहिने नकुहिने छुट्याउनु पर्छ नत्र गाडीले फोहर लाँदैन भन्ने मेयरको धम्की आयो । तर सडक ब्यापारीले साँझ सडक छेउ असरल्ल छोडेर गउका प्लास्टिक इत्यादि पनि घटेन । भएभरको फोहर प्लास्टिकमा पोको पारेर प्राइभेट कम्पनीको ट्रकमा हाल्ने बाहेक नागरिकहरुले अरु विकल्प पाएन । त्यही फोहर पनि उठाउन समेत नसकेपछि विना गृहकार्य गरिएको धम्कीले पनि कतै माखो मारेन । आफ्नो समर्थनमा रहेको एउटा अमुक फेसबुक पेजलाई एक करोड दिएर पब्जीगेम जस्तो इस्पोर्ट खेलाउने भन्ने समाचार लीक भएपछि साहले कानूनी उपचार खोज्न गएकोले यसबारे बोल्न उचीत भएन । उता विभिन्न पार्टीका नेताहरुसँग भेटेको फोटो सार्वजनिक गराइनु र विभिन्न पार्टीका नेताहरुको नाममा खोलिएका प्रतिष्ठानहरुलाई ठुलो रकम सहयोगको रुपमा छुट्याएको पनि सुन्नु पर्यो । के जनताले यस्तो स्वतन्त्र मेयर रोजेका थिए?</p><p class="pw-post-body-paragraph jo jp ig jq b jr js jt ju jv jw jx jy jz ka kb kc kd ke kf kg kh ki kj kk kl hz gh" data-selectable-paragraph="" id="b3ea" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: source-serif-pro, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">अब, अचानक समाचार आयो — साहले महानगरपालिकाको बजेटबाट १५ लाख खर्च गरेर र्याप गायक अनिल अधिकारी (जसलाई यमबुद्द पनि भनिन्छ)को सालिक बनाउने भयो भनेर । चुनाव प्रचार अभियानमा कतै नबोलेको विषयमा कसैलाई सल्लाह समेत नगरी यति धेरै रकम खर्च गर्ने भन्ने सुनेर अधिकांश जनता निराश भए । र्याप सुन्ने बानी भएका केही युवाहरु बाहेक अरुले यसलाई निको मानेन ।</p><p class="pw-post-body-paragraph jo jp ig jq b jr js jt ju jv jw jx jy jz ka kb kc kd ke kf kg kh ki kj kk kl hz gh" data-selectable-paragraph="" id="3eac" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: source-serif-pro, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">देशभरी प्रवेशद्वार, भ्युटावर र अजिब अजिबका शालिक बनाउने होड चल्यो भनेर सामाजिक सञ्जालमा ट्रोल भइरहँदा पढेलेखेका नौजवान मेयरले लागुपदार्थको दुव्र्यसनी भइ आत्महत्या गरेका र्याप गायकलाई बजेट र व्यवस्थापनको मारमा परेको काठमाडौंमा बनाइने शालिकको पहिलो नम्बरमा पार्नुपर्ने कुनै कारण थिएन ।</p><p class="pw-post-body-paragraph jo jp ig jq b jr js jt ju jv jw jx jy jz ka kb kc kd ke kf kg kh ki kj kk kl hz gh" data-selectable-paragraph="" id="d6d1" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: source-serif-pro, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">पहिलो शालिक काठमाडौंको प्राथमिकता नै हैन । यहाँ २००० वर्ष पुराना कलात्मक मूर्तिहरु बिच सडकमा असरल्ल मिल्काएका छन् । जहाँ भएका धार्मिक आस्थाले भरिएका मूर्तिहरुको समेत संरक्षण भइरहेको छैन त्यहाँ शालिक किन भन्ने प्रश्न आउनु स्वभाविक हो । अब शालिक बनाउने भए काठमाडौंको दुइ सहश्राव्दी लामो सभ्यतालाई चिनाउने कुनै यस्तो व्यक्तिको निर्माण हुनुपर्ने थियो जसका अगाडि कुनै राजनीति र समुदायको विभेदबाट माथि उठेर शीर झुकाओस् । यसमा यहाँका समाज सुधारक, परिवर्तनका सन्देशबाहक वा उद्योगपति पनि हुनसक्थ्यो । त्यस्तो व्यक्ति खोज्ने र खोज्नुपर्छ भन्ने सोच समेत पनि मेयरमा देखिएन ।<br style="box-sizing: inherit;" />कलाकारकै सालिक बनाउने भएपनि कुनै पूजनीय सर्जक खोज्न सकिन्थ्यो । आजभन्दा ७७७ वर्ष अगाडि यहाँ अरनिको जन्मेका थिए जसले चीनसम्म गएर आफ्नो कलाकारिता देखाए । यसबिच यहाँ बनाएका यति ठुल्ठुला दरवारहरु, मन्दिरहरु चैत्यहरु, हितिहरुका सर्जकमध्ये कोही पनि शालिक भएर उभिन लायक किन देखेन साहले ?</p><p class="pw-post-body-paragraph jo jp ig jq b jr js jt ju jv jw jx jy jz ka kb kc kd ke kf kg kh ki kj kk kl hz gh" data-selectable-paragraph="" id="af96" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: source-serif-pro, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">अब गीत संगीत नै रोजे रे । आजभन्दा ४६२ वर्ष पहिले जन्मेका राजा महिन्द्र मल्ले यही भूमिमा कविता लेखेका थिए । यसबिच यहाँका सर्जकहरु सयौं होइन हजारौंमा भेटिन्छन् । कोही पनि काम लागेन? गायनकै कुरा गर्दा पनि उस्ताद सेतुरामको नाम नलिन सकिन्छ, जसले ११४ वर्ष अगाडि नेपाली गीत पनि ग्रामोफोनमा बज्न लायक छ भनेर देखाए । कति जनाको नाम लिने? मेलवादेवी, कोइलीदेवी, बच्चुकैलाश, शिवशंकर, फत्तेमान वा नारायण गोपाल मध्ये कसैको त नाम सुनेको होला ? उनीहरुले नेपालको संगीतलाई कुन स्तरसम्म पुर्यायो, किन उनीहरुका गीत आज पनि कालजयी भएर रहिरहे भन्ने अन्दाज पनि छ ?<br style="box-sizing: inherit;" />को हुन् यमबुद्द? अनिल अधिकारी नाम गरेका गायक सन् १९८७मा मोरङको सलकपुरमा जन्मेका थिए । उनी काठमाडौं आएर पढे, पछि लण्डन गए, त्यहीँ बिहे गरे । उसका मिक्सटेपहरु, केही एल्बमहरु, केही सिङ्गलहरु, केही साइफरहरु निस्केका छन् र केही गीतमा फिचर्ड आर्टिस्टका रुपमा गीतहरु गाएका छन् । लण्डनमा २०१७मा उनी आफ्नो बाथरुममा मृत भेटिए र यसलाई आत्महत्या भनियो ।</p><p class="pw-post-body-paragraph jo jp ig jq b jr js jt ju jv jw jx jy jz ka kb kc kd ke kf kg kh ki kj kk kl hz gh" data-selectable-paragraph="" id="248d" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: source-serif-pro, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">हिपहप गीत मन पराउने युवावर्गका लागि उनका गीत राम्रा होलान् । फ्यानहरुले आफुलाई मनपर्ने गायकलाई देउतै मान्ला । उनको असहज मृत्युमा उनको परिवार र फ्यानहरुप्रति समवेदना छ । तर समस्त नेपालकै सय वर्षको रिकर्डेड संगीतको मात्र कुरा गर्दा पनि उनको प्रख्यातीको सीमालाई सम्झनै पर्ने हुन्छ । कति जना ४० वर्ष काटेका, इन्टरनेट नचलाउने, रेडियो मात्र सुन्नेहरुले उनको नाम पनि सुनेको होला? उनको गीतबाट कसले राम्रो शिक्षा लिए होला, उसबाट प्रेरणा लिएर कति जनाले आफ्नो जीवनलाई सुमार्गमा लगे होला, देश विकास गर्नका लागि प्रोतसाहित भए होलान्? लागू पदार्थको दुव्र्यसनी भनेर चिनिएका अनि जीवनदेखि हार मानेर आत्महत्याको बाटो रोजेका मानिसको शालिक वा पार्क देखेर यहाँका काठमाडौंबासीले शीर झुकाउनु पर्ने ? यहाँका कला, संस्कृतिका धनी अनि मिहेनती र सकारात्मक जीवनको आदर्श बोक्ने जनता त्यो पार्कमा के भनेर विचरण गर्ने? के यी प्रश्नहरुलाई उनका फ्यानहरुले पचाउन पनि सक्ला ? एक जना नेताले आफ्नो छोराको सालिक बनाएर निर्लज्जता प्रदर्शन गरे यहाँ साहले आफ्नो साथीको शालिक बनाएर त्यही गुण देखाउन खोजे ।<br style="box-sizing: inherit;" />फेरि यहाँ नगरबासीसँग उसको शालिक राख्ने कि नराख्ने भनेर पनि सोधिएन । कसको शालिक राख्ने र सय जनाकै राख्ने भएपनि वरियताक्रमको आधार के हो भनेर पनि खुलाइएन । मेयर र उनी एकै विधाका अनि मेयरका अग्रज वा साथी भएको कारणले मात्र हचुवा भरमा उसको नाम पारिएको भनेर बुझ्न कठिन छैन । के साह आफ्नो साथीको एउटा शालिक काठमाडौंमा ठड्याएर जाउँ भनेर मात्र मेयर भएको हो र?</p><p class="pw-post-body-paragraph jo jp ig jq b jr js jt ju jv jw jx jy jz ka kb kc kd ke kf kg kh ki kj kk kl hz gh" data-selectable-paragraph="" id="a6ff" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: source-serif-pro, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">अब प्रकृयामा जाऔं । पहिला दशदेखि पन्ध्र लाख रुपैंयासम्ममा उसको शालिक बनाउने कार्यक्रम भनिएको थियो । समाजमा, सामाजिक सञ्जालमा आलोचना हुनु स्वभाविक थियो । यसले साहको आँखा खोलिदिएन, बरु डिस्टर्ब नगर भन्ने खालको हुँकार भर्न लगायो । जनताले शालिक, त्यो पनि आत्महत्या गर्ने मानिसको शालिक काठमाडौंको प्राथमिकतामा पर्दैन, बनाउने भए आफ्नै पैसाले आफ्नै जमिनमा बनाएर राख भनेर सल्लाह दिए । आलोचना शान्त नभएपछि त्यसोभए म मेरै तलबको रकमबाट बनाउँछु भन्ने खालको घुर्की लायो । अब जनप्रतिनिधिहरुले तलब भत्ता लिन नपाइने निर्णय पहिल्यै भइसके भन्ने कुरा आएपछि उनी चुप लागे । त्यसपछि केही बेर सामसुम भएको आभास दियो ।</p><p class="pw-post-body-paragraph jo jp ig jq b jr js jt ju jv jw jx jy jz ka kb kc kd ke kf kg kh ki kj kk kl hz gh" data-selectable-paragraph="" id="398f" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: source-serif-pro, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">तर पछि अचानक फेरि मेयरले उनैको नाममा पार्क बनाउन “डेढ करोड” छुट्याएको भने पछि नागरिकहरु फेरि आश्यर्चमा परे । डेढ करोड रुपैंया कति जना नागरिकले के के मा कति कति कर तिरेपछि जम्मा हुन्छ भन्ने उसलाई थाहा पनि छ? १५ लाख खर्च नगर भन्ने जनताको आवाजको विरुद्ध डेढ करोड खर्च गर्न सक्छु भनेर तानाशाही पाराको जवाफ उनले दिए । महानगरपालिकाले उसको नाममा पार्क बनाउन वडा नं १६ खुसिबुँ नयाँ बजारमा रहेको जनताले छोडेको ७ रोपनी खाली जग्गामा पार्क बनाउन आर्थिक वर्ष २०७९।८०बाट सो बजेट विनियोजन गरिएको भनेर प्रवक्ताले जानकारी दिएको समाचार आइसकेपछि यसमा जनता अवाक् हुनु बाहेक केही गर्न सक्ने ठाउँ बाँकी भएन । के अब यहाँका भोट दिने, कर तिर्ने जनता कोही होइनन्? उनीहरुको काम एकपल्ट चुनाव जितेर आएका मेयरको बेढंगका चटक हेरेर मात्र बस्ने हो त?</p><p class="pw-post-body-paragraph jo jp ig jq b jr js jt ju jv jw jx jy jz ka kb kc kd ke kf kg kh ki kj kk kl hz gh" data-selectable-paragraph="" id="4360" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: source-serif-pro, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">अचम्म लाग्छ । महानगरपालिकामा यति धेरै तह तप्काका संयन्त्रहरु छन् । पाइला पाइलामा विरोध गर्न सक्ने वडाअध्यक्षहरु छन् । पार्टीगत ग्रुपिज्म र व्यक्तिगत इबीका कारण सानो भन्दा सानो कार्यक्रम पनि सितिमिति पास हुने अवस्था छैन तर यस कार्यमा भने सबै पार्टीका सबै उमेरका वडाअध्यक्ष र सदस्यहरुको मिलिभगत देखियो । अनि यसका लागि त्यत्रो लडाइ गरेर छुट्याएको खुसिबुँकै जग्गामा किन आँखा गयो भन्ने पनि प्रश्न छ । यसमा सबै वडा अध्यक्षहरु, विशेष गरी सम्बन्धित वडा अध्यक्ष र सो वडाका नारिकहरुको केही पाएरै सहमत भएको स्पष्ट देखियो । समाचारमा हामीलाई जानकारी गराएको छैन भनेर बोलेर उहाँहरुले धर पाउनुहुने छैन ।</p><p class="pw-post-body-paragraph jo jp ig jq b jr js jt ju jv jw jx jy jz ka kb kc kd ke kf kg kh ki kj kk kl hz gh" data-selectable-paragraph="" id="8220" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: source-serif-pro, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">हुन त कुल २५ अर्ब ४२ करोडको बजेटमा डेढ करोड त्यति धेरै रकम त होइन । तर यहाँ नैतिकताको कुरा आयो । जहाँ १५लाख रुपैंया खर्च गरेर शालिक बनाउँछु भन्दा जनताले विरोध गरेको र त्यही कारणले उसले आफ्नै तलबबाट बनाउँछु भनेर घुर्की लाएको थियो, त्यहीँ उनले पहिला आफैले लिन्न भनेको १५ लाखको भन्दा १० गुणा बजेट लाजै नमानी छुट्याएको देखेर नागरिकहरुले जिब्रो टोक्नै पर्ने भयो । पार्टीका नेताले भन्दा पनि घटिया काम गर्न कसरी सकेको? पार्टीका नेताहरुले पैसा अपचलन गर्यो भनेर आलोचना गर्नुपर्नेले आफैले यसरी आफ्नो व्यक्तिगत रुचीको विषयमा करदाताहरुको डेढ करोड उडाउनु भनेको कालान्तरमा आफ्नै खुट्टामा बन्चरो हान्नु भन्दा कम प्रत्युत्पादक हुने छैन ।<br style="box-sizing: inherit;" /><br style="box-sizing: inherit;" />हामीलाई थाहा छ । बालेन कुनै पार्टीको सदस्य भएको नखुलाइएपनि उनका पछाडि समर्थकहरुको ठुलो समुह छ । यसमानेमा साह धेरै युवा नेपालीहरुको सपनाको सौदागर हो । तिनीहरु आलोचना सहन सक्दैनन् अनि काठमाडौंमा, मोफसलमा वा विदेशमैं बसेर पनि उनले जे गरेपनि नगरेपनि सामाजिक सञ्जालमा वाहवाही मात्र दिइरहन्छन् । तर यो प्रवृतिले नै एक होनहार युवा मेयरको दिनगन्तीको कारण हुँदैगइरहेको कुरा कसैबाट छिपेको छैन । गलत काम वा प्रवृतिको खबरदारी गर्ने प्रत्येक नगरबासीको जिम्मेवारी हो ।<br style="box-sizing: inherit;" /><br style="box-sizing: inherit;" />बालेन अब कुनै गायक नायक हैन, जनप्रतिनिधि हो । यहाँको जनताले उसलाई उसको गीत मन परेर वा उसको दाह्रीमा लठ्ठिएर भोट दिएको होइन, पार्टीका नेताले मेयर जितेर आशातीत काम गर्न सकेन भनेर दिएको हो । उसले आफ्नो पुख्यौैली छ भने पुख्र्यौली जग्गामा अथवा त्यो बेचर त्यसको पैसाले काठमाडौंमा जग्गा किनेर वा यहाँको आफ्नो घरको कम्पाउण्डमा वा आफ्नो घरको कौसीमा आफुलाई मन पर्ने व्यक्तिको सालिक बनाउन पाउँछ । अथवा उसले पाउने तलब सुविधाको पैसा बचत गरेर राखेर त्यसैबाट बनाएपनि जनचासोको विषय नबन्ला । तर यहाँ पचासौं लाख नागरिकले प्रत्यक्ष अप्रत्यक्ष रुपमा तिरेको करको पैसाको सदुपयोगको सवाल छ । यसलाई बालहठ, वा जिद्दीपन पा पागलपनको विषय बनाइनु भएन । यसरी कतिन्जेल काठमाडौंमा रजाइँ गर्न सकिन्छ र? उनका पर्दा पछाडिका सहयोगीहरुले पनि सोच्नुपर्ने भएको छ । स्याल शहर पसेको र कमिलाको प्वाँख उम्रेको जस्तो कुरा हो यो ।</p><p class="pw-post-body-paragraph jo jp ig jq b jr js jt ju jv jw jx jy jz ka kb kc kd ke kf kg kh ki kj kk kl hz gh" data-selectable-paragraph="" id="d4d7" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: source-serif-pro, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">त्यसमा पनि उनी ऐतिहासिक रुपमा जितेका स्वतन्त्र मेयर हुन् । उसको सफलता भनेको स्वतन्त्र भएर मेयरको चुनाव लड्ने सबैको सफलता हो, उसले राम्रो काम गरे भोलिका स्थानीय चुनावहरुमा सक्षम स्वतन्त्रहरुले चुनाव जित्ने संभावना बढ्छ । अनि उसले काम गर्न नसके, असफल भए वा कुनै नराम्रो काम गरे भने भोलि सक्षम स्वतन्त्र युवाहरुले चुनाव लडेर मेरो शहर म बनाउँछु भन्ने जागरुकहरुको लागि काठमाडौं महानगरपालिकाको ढोका सदाको लागि बन्द हुन्छ ।</p>Unknownnoreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-7603060153155404299.post-30955631546928486702022-07-13T13:56:00.001+05:452022-09-29T14:06:39.753+05:45रसियामा कम्युनिष्टहरुको दमनबाट उठेको बुद्ध धर्म<p></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiQn77u_DTzkMa2mPlWbSqDYLBdzh-NEN2MwUNwe2T2nbH8t2LIPJpMkFEHmx7DZ2T26v5FRE1UPOST-VTcY8_VCa1L1l0zpBHra0n4gefaoFvQZuRV_jlINHiyzs-Ib5nhjPLL3xTK4FOw81Q0adcSnJsRzEe90nghn3mmuqECVMFGtbRly7H7TTzdPg/s720/buddhism_russia_new.jpeg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="460" data-original-width="720" height="310" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiQn77u_DTzkMa2mPlWbSqDYLBdzh-NEN2MwUNwe2T2nbH8t2LIPJpMkFEHmx7DZ2T26v5FRE1UPOST-VTcY8_VCa1L1l0zpBHra0n4gefaoFvQZuRV_jlINHiyzs-Ib5nhjPLL3xTK4FOw81Q0adcSnJsRzEe90nghn3mmuqECVMFGtbRly7H7TTzdPg/w487-h310/buddhism_russia_new.jpeg" width="487" /></a></div><br /> <p></p><p><span style="background-color: white; color: #292929; font-family: source-serif-pro, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em;">राजेन मानन्धर</span></p><p class="pw-post-body-paragraph sm sn rf kf b so sp gx sq sr ss hb st su sv sw sx sy sz ta tb tc td te tf tg jf iq" data-selectable-paragraph="" id="7719" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: source-serif-pro, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">आजभोलि रसिया र युक्रेनको युद्धले सारा विश्व आक्रान्त बनेको छ । मानिसहरु दिनहुँ यो युद्ध नहोस् भनेर प्रार्थना गरिरहेका थिए तर युद्ध भएरै छोड्यो । अहिले युद्ध भएको महिनौं भइसक्यो । हजारौंको धनजनको क्षति भइसक्यो तर पनि युद्ध भने जारी नै छ । शान्तिका लागि भनेर खोलिएका त्यस्ता शक्तिशाली अन्तर्राष्ट्रिय संस्थाहरु मुक दर्शक भएर बसिरहेका छन् ।</p><p class="pw-post-body-paragraph sm sn rf kf b so sp gx sq sr ss hb st su sv sw sx sy sz ta tb tc td te tf tg jf iq" data-selectable-paragraph="" id="9c34" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: source-serif-pro, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">सन् २०२२को फेब्रुवरी २४का दिन रसियाले युक्रेनमाथि हमला गरेर २०१४देखि उत्कर्षमा पुगेको रसिया तथा युक्रेनबिचको वैरभाव दुनियासामु छर्लङ्ग पारे । गएको चार महिनमामा कसले कहाँ कति क्षति व्यहोर्यो भन्ने लेखाजोखा गर्न सजिलो छैन । यस युद्धले गर्दा ८० लाख भन्दा बढी युक्रेनी जनता देश छोडेर अन्यत्र शरण लिन गइरहेको छ । यसले विश्वभरी भोकमरी ल्याउने खतरा छ भने प्रत्यक्ष अप्रत्यक्ष रुपमा यसले नेपालीहरुलाई समेत प्रभाव पार्न थालेको अनुभव यहाँ भइरहेको छ ।</p><p class="pw-post-body-paragraph sm sn rf kf b so sp gx sq sr ss hb st su sv sw sx sy sz ta tb tc td te tf tg jf iq" data-selectable-paragraph="" id="bb23" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: source-serif-pro, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">भगवान बुद्धले २५ सय वर्ष पहिले दिनुभएको शिक्षाको एक प्रमुख अंश शान्ति हो भनेर सारा विश्वले मान्दै आएको छ । उहाँ विश्वको शान्तिको लागि आउनुभएको भनेर हामी गाउँदै छौं । यदि उहाँको शिक्षालाई विश्वका सारा जनताले शिरोपर गरेको भए विश्वमा युद्ध भनेकै हेर्न नपर्ने हो कि भन्ने कुरा सबैको मनमा आउनु स्वभाविक हो । हामी यहाँ बसेर कहिले काहीँ सोच्छौं होला कि रसिया र युक्रेनमा बुद्धधर्म पुगेन होला र भनेर । संजोगको कुरा हुनुपर्छ कि दुबै देशमा बुद्धधर्म निकै पहिलेदेखि नै प्रचार भइसकेको थियो । अहिले त्यहाँ दशलाख भन्दा बढी बौद्धहरुले बुद्धशिक्षाको अध्ययन र अभ्यास गरेर बौद्ध जीवन बाँचिरहेका छन् । यस लेखमा <span class="kf gv" style="box-sizing: inherit; font-weight: 700;">रसिया</span> (Russian Federation)मा बुद्धधर्मको इतिहास र वर्तमानको बारेमा संक्षेपमा जानकारी दिने प्रयास गरिने छ ।</p><p class="pw-post-body-paragraph sm sn rf kf b so sp gx sq sr ss hb st su sv sw sx sy sz ta tb tc td te tf tg jf iq" data-selectable-paragraph="" id="299f" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: source-serif-pro, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;"><span class="kf gv" style="box-sizing: inherit; font-weight: 700;">रसियामा बुद्धधर्मको प्रवेश</span></p><p class="pw-post-body-paragraph sm sn rf kf b so sp gx sq sr ss hb st su sv sw sx sy sz ta tb tc td te tf tg jf iq" data-selectable-paragraph="" id="aa29" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: source-serif-pro, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">यहाँ रसिया र सोभियत संघको बारेमा केही कुरा खुलाउन जरुरी देखिन्छ । अहिलेको रसिया कुनैबेलाको <span class="kf gv" style="box-sizing: inherit; font-weight: 700;">सोभियत संघ</span>को (Union of Soviet Socialist Republics /USSR) एक हिस्सा थियो । समाजवादी गणराज्यहरुको सोभियत संघ भन्नाले लगभग सन् १९२२ देखि सन् १९९१सम्म संगठित भइरहेको युरोप–एशियाको एक विशाल देश बुझिन्छ । यो भनेको २२,४०२,२०० वर्ग किलोमिटर भूभाग ओगटेका १५वटा गणराज्यहरुको एक संघ थियो ।</p><p class="pw-post-body-paragraph sm sn rf kf b so sp gx sq sr ss hb st su sv sw sx sy sz ta tb tc td te tf tg jf iq" data-selectable-paragraph="" id="83cc" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: source-serif-pro, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">विश्वकै सबैभन्दा ठुलो भनेर चिनिने सोभियत संघको धेरै भूभाग एशियामा छ र यो चीन, मंगोलिया, कोरिया र जापान जस्ता बौद्ध देशहरुसँग भौगोलिक रुपमा समेत नजिक छ । यस हिसाबले पनि रसियामा बुद्धधर्मले प्रभाव पार्नु आश्चर्यको कुरा भएन ।</p><p class="pw-post-body-paragraph sm sn rf kf b so sp gx sq sr ss hb st su sv sw sx sy sz ta tb tc td te tf tg jf iq" data-selectable-paragraph="" id="d1b6" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: source-serif-pro, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">भिक्षु सुदर्शनका अनुसार यहाँ बुद्धधर्मको प्रचार ईशाको पहिलो शताब्दीमै भएको थियो । यही समयमा मध्य एसियामा ब्यापक रुपबाट बुद्धधर्म र दर्शनको प्रचार भैरहेको थियो । त्यस बेलाको प्रख्यात रेशम महापथ वा सिल्करोड मध्य एसिया भएर गएको थियो र बास्तममा यही बाटो चीन पश्चिम एशिया बिचको ब्यापारको मार्ग थियो । मध्य एशियामा अशोककाल पछि फैलिएको बुद्धधर्मको आधारमा पनि ककेशस वरिपरी बुद्धधर्मले प्रभाव पारेको अनुमान गर्न सकिन्छ ।</p><p class="pw-post-body-paragraph sm sn rf kf b so sp gx sq sr ss hb st su sv sw sx sy sz ta tb tc td te tf tg jf iq" data-selectable-paragraph="" id="b299" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: source-serif-pro, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">कुनै बेला <span class="kf gv" style="box-sizing: inherit; font-weight: 700;">तुर्कमेनिस्तान</span> एक बुद्धधर्मको ब्यापकता भएको देश थियो । अफगानिस्तानसँग सीमा जोडिएको यो देश कुनै बेला मध्य एशियाकै एक महत्वपूर्ण बौद्ध केन्द्र थियो । यहाँ चौथो शताब्दीमा ससानियनहरुले कुशान साम्राज्यमा अधिपत्य बढाएपछि पहिलो बौद्ध समुदाय बस्न आएको भनिन्छ । यहाँको प्रभाव पनि बर्तमान रसियामा परेको हुनसक्छ ।</p><p class="pw-post-body-paragraph sm sn rf kf b so sp gx sq sr ss hb st su sv sw sx sy sz ta tb tc td te tf tg jf iq" data-selectable-paragraph="" id="e6d3" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: source-serif-pro, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">आधुनिक रसियामा बुद्धधर्मको इतिहास हेर्दा प्रमाणिक रुपमा ८औं शताब्दीमा साइबेरियामा प्रवेश भएको देखिन्छ । यस भूमिमा प्राचीन बौद्ध सभ्यता कहाँ कसरी नाश भयो भन्ने विषयमा इतिहास मौन देखिन्छ । धेरै तहका राजनीतिक परिवर्तनहरुले र यस क्षेत्रमा पटक पटक भएको मुस्लिम आक्रमणमा अफगानिस्तानको बौद्ध सभ्यता नाश भएजस्तै यहाँको हुर्कदै गरेको सभ्यताले पनि यसै आक्रमणको शिकार हुन परेको सम्भवना देखिन्छ ।</p><p class="pw-post-body-paragraph sm sn rf kf b so sp gx sq sr ss hb st su sv sw sx sy sz ta tb tc td te tf tg jf iq" data-selectable-paragraph="" id="aa4c" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: source-serif-pro, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">त्यसपछि १७औ शताब्दीमा मात्र यहाँ बौद्धहरुको इतिहास खुल्छ । रसियन पुरातत्वविद मार्गरिता भोरोब्योभा देस्यातोभ्स्क्याले भनेका छन् कि यस क्षेत्रमा बुद्धधर्मले ८औ शताब्दीको अन्तमा मुस्लिम आक्रमणको समयमा मात्र महत्वपूर्ण भूमिका खेल्न बन्द भयो । सेमिरेच्या जस्ता मध्य एसियाका उत्तरी भेगमा बुद्ध धर्म १०औ शताब्दीसम्म चलिरहेको थियो ।</p><p class="pw-post-body-paragraph sm sn rf kf b so sp gx sq sr ss hb st su sv sw sx sy sz ta tb tc td te tf tg jf iq" data-selectable-paragraph="" id="d3f1" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: source-serif-pro, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">अहिलेको प्रमाणिक इतिहासले भन्छ — रसियामा बुद्धधर्म १७औ शताब्दीको शुरुदेखि फैलिन थाल्यो । यो प्रवाह क्याल्मीक आदिबासीहरुले रसियन नागरिकता लिन थालेदेखि शुरु भएको देखिन्छ । यसबाहेक मंगोलिया नजिक रहेको बुर्यात्या पनि एक प्रमुख बौद्ध केन्द्र थियो । त्यहाँ पनि मंगोलियाको मार्ग भएर रसियामा बुद्धधर्मले प्रवेश पायो ।</p><p class="pw-post-body-paragraph sm sn rf kf b so sp gx sq sr ss hb st su sv sw sx sy sz ta tb tc td te tf tg jf iq" data-selectable-paragraph="" id="4b3f" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: source-serif-pro, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">एकातिर यति विशाल देशको सांस्कृतिक विविधताको समायोजन गर्न रसियन सरकारलाई कठिन थियो भने बौद्धहरु पनि आपसमा छरिएको, विविध सम्प्रदायमा बाँडिएको अनि आपसमा केही विभाजित समेत रहेको अवस्थामा त्यहाँको सरकारले केही प्रमुख व्यक्तिहरुलाई संयोजकको जिम्मा दिएर एउटा संघको रुपमा सबै बौद्धहरुलाई समेट्न खोज्नु व्यवहारिक पनि थियो । यसबाहेक बुर्यातियाको सीमा चीनसँग जोडिएकोले त्यहाँबाट हुनसक्ने चीन र बुर्यातहरुको सम्बन्धमा निगरानी राख्न पनि जरुरी थियो ।</p><p class="pw-post-body-paragraph sm sn rf kf b so sp gx sq sr ss hb st su sv sw sx sy sz ta tb tc td te tf tg jf iq" data-selectable-paragraph="" id="5b65" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: source-serif-pro, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">धेरै पहिलेदेखि नै रसियामा बौद्धहरुले राज्यबाट तिरस्कार भोग्नुपरेको थियो । त्यो बेलामा रसियामा क्रिश्चियन मिसनरीहरुको बिगबिगी थियो र उनीहरुले बौद्धहरुलाई अन्धविश्वासी, बोक्सी विद्या वा रुढीबादी भएको आरोप लगाउँथे । विश्वमा क्रिश्चियन धर्मको प्रचार बढिरहेको अवस्थामा रसियाको बुद्धधर्मले पनि यस अवस्था र खतराको सामना गर्नुपरेको थियो । त्यसबेला काल्मीकिया, प्रिबैकाल र ट्रान्सबैकालियाले बुद्धधर्मको सम्बन्धमा छुट्टा छुट्टै नियम बनाएको थियो । किन भने बौद्धहरुमाथि अन्याय र उनीहरुको विद्रोहले सीमामा विवाद बल्झिने डर थियो । त्यसैले रसियन रुढीबादी चर्च मिसनरीहरुको रुचीभन्दा बाहिर गएर पनि त्यसबेला राज्यले बौद्धसंघहरुलाई समर्थन गरिरहेको हुन्थ्यो । यसै अवस्थामा रसियन साम्राज्यमा बौद्धहरुको क्रियाकलापलाई नियमन गर्न सन् १८५३मा <span class="kf gv" style="box-sizing: inherit; font-weight: 700;">लामा कानून</span> ल्याइएको थियो ।</p><p class="pw-post-body-paragraph sm sn rf kf b so sp gx sq sr ss hb st su sv sw sx sy sz ta tb tc td te tf tg jf iq" data-selectable-paragraph="" id="a30b" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: source-serif-pro, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;"><span class="kf gv" style="box-sizing: inherit; font-weight: 700;">जार साम्राज्य</span>मा बुद्धधर्ममा निषेधसम्म भने थिएन । मानिसहरुलाई इच्छा अनुसार धर्म मान्ने छुट थियो । सन् १९०९मा तिब्बती लामा <span class="kf gv" style="box-sizing: inherit; font-weight: 700;">लोब्सान दोर्जिएभ</span>ले सम्राट जार निकोलास द्वितीयबाट सेन्ट पिटर्सबर्गमा बौद्ध मन्दिर बनाउने अनुमति पायो र सम्राज्यको राजधानीमा विभिन्न ठाउँबाट आएर बसेका बौद्धहरुका लागि केन्द्रको निर्माण गर्यो । सन् १९१३मा निर्माण सम्पन्न भएको यो मन्दिर अहिले क्याल्मीकिया भन्दा बाहिर युरोपकै सबैभन्दा पुरानो बौद्ध मन्दिर भएर रहेको छ ।</p><p class="pw-post-body-paragraph sm sn rf kf b so sp gx sq sr ss hb st su sv sw sx sy sz ta tb tc td te tf tg jf iq" data-selectable-paragraph="" id="3446" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: source-serif-pro, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">१९औ तथा २०औ शताब्दीमा रसियनहरुले बुद्धधर्ममाथि वैज्ञानिक अनुसन्धान थाले । हुन त यसबेलासम्म युरोपमा बुद्धधर्मको अध्ययन अनुसन्धान तथा प्रचार हुन थालेको थियो तर रसियाका विद्वानहरु यसलाई सकारात्मक रुपमा स्वीकार गर्न तयार थिएनन् । राजनीतिमा जे जस्तो भएपनि त्यहाँका राजनीतिक विचारकहरु र साहित्यकारहरुमा भने बुद्धधर्मले राम्रो प्रभाव पारेको थियो । उनीहरुको लेखनमा बुद्धधर्मको प्रभाव झल्किन्थ्यो । त्यस्ता लेखकहरुमध्ये लिओ तोल्स्टाय, भ्लादिमिर सोलोभिएभ, निकोलाइ बेर्देयाएभ, निकोलाइ लोस्की आदि थिए ।</p><p class="pw-post-body-paragraph sm sn rf kf b so sp gx sq sr ss hb st su sv sw sx sy sz ta tb tc td te tf tg jf iq" data-selectable-paragraph="" id="2d2a" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: source-serif-pro, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">सन् १९१५मा सेन्ट पिटर्सबर्गमा बौद्ध गुम्बा बनेपछि रसियामा बुद्धधर्मको प्रचारमा नयाँ आयाम थप्यो । यसको निर्माणमा यहाँका पहिलो प्रमुख बुर्यात <span class="kf gv" style="box-sizing: inherit; font-weight: 700;">अज्ञान दोर्झिएभ</span>को विशेष पहल थियो । उनले संघको आधुनिकीकरणका लागि पनि पैरवी गरे । तर १९१७को क्रान्ति पछि भने बौद्धहरुले आफ्नो धर्म रक्षाको लागि माक्र्सवाद र प्रारम्भिक बुद्धधर्मको बिचमा रेखा कोर्नु पर्यो ।</p><p class="pw-post-body-paragraph sm sn rf kf b so sp gx sq sr ss hb st su sv sw sx sy sz ta tb tc td te tf tg jf iq" data-selectable-paragraph="" id="fd7a" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: source-serif-pro, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">एक अध्ययन अनुसार रसियन क्रान्ति हुनु अगाडि सन् १९१६मा बुर्यातियामा ३४ गुम्बाहरु र १५,००० लामाहरु थिए । क्याल्मीकियामा ७० गुम्बाहरु र १६०० लामाहरु थिए । त्यस्तै तुभिनियामा २२ गुम्बा र २,००० लामाहरु थिए ।</p><p class="pw-post-body-paragraph sm sn rf kf b so sp gx sq sr ss hb st su sv sw sx sy sz ta tb tc td te tf tg jf iq" data-selectable-paragraph="" id="216f" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: source-serif-pro, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;"><span class="kf gv" style="box-sizing: inherit; font-weight: 700;">कम्युनिष्ट रसियामा बुद्धधर्मको बिजोग</span></p><p class="pw-post-body-paragraph sm sn rf kf b so sp gx sq sr ss hb st su sv sw sx sy sz ta tb tc td te tf tg jf iq" data-selectable-paragraph="" id="d0ce" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: source-serif-pro, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">जहाँ पनि राजनीतिक परिवर्तन महत्वपूर्ण कुरा हुन्छ । १९०५मा रसियामा क्रान्ति शुरुभयो । १९१७मा पुनः आन्दोलन भयो र जार शासनको अन्त्य भई बोल्शेभिक पार्टीले खोजेको जस्तो सोभियत संघ बन्यो । मार्क्सले कल्पना गरेको देशमा धर्मको कुनै स्थान भएन । यसरी हेर्दा रसियन साम्राज्यको पतन र साम्यवादको उदय बुद्धधर्मको लागि एउटा भयानक दुर्घटना नै साबित भयो ।</p><p class="pw-post-body-paragraph sm sn rf kf b so sp gx sq sr ss hb st su sv sw sx sy sz ta tb tc td te tf tg jf iq" data-selectable-paragraph="" id="fdb7" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: source-serif-pro, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">राजनीतिक परिवर्तनले गर्दा जनताले सुख अथवा दुःख पाउँछ । रसियामा पनि कम्युष्टि शासनमा यहाँका बौद्धहरुले निकै ठुलो यातना भोग्नुपरेको थियो । यहाँ नेर बुद्धधर्म अपनाएकै कारणले सोभियत सरकारले आफ्ना नागरिकहरुलाई कति दुःख दियो भन्ने कुरा खोतल्नु प्रासंगिक हुन्छ ।</p><p class="pw-post-body-paragraph sm sn rf kf b so sp gx sq sr ss hb st su sv sw sx sy sz ta tb tc td te tf tg jf iq" data-selectable-paragraph="" id="4a04" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: source-serif-pro, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">सन् १९२०मा <span class="kf gv" style="box-sizing: inherit; font-weight: 700;">जोसेफ स्तालिन</span> सोभियत संघको कम्युष्टि पार्टीको महासचिव भए । यसै बेलामा १९२१ र १९२२मा अशान्ति र खडेरी (कतिले यस्ता खडेरीहरु राज्यसत्ताको जनतालाई दुख दिने चाल मात्र हो भनेका छन् )का कारण ५०औ लाख जनता मरे वा मारिए । १९२४मा लेनिनको मृत्यु भएर स्तालिन शक्तिमा आए र उनले अरु धर्मावलम्बी लगायत बौद्धहरुमाथिको दमन झन तिव्र पारे ।</p><p class="pw-post-body-paragraph sm sn rf kf b so sp gx sq sr ss hb st su sv sw sx sy sz ta tb tc td te tf tg jf iq" data-selectable-paragraph="" id="500e" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: source-serif-pro, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">सोभियत संघले बुद्धधर्म तथा अन्य धर्मलाई शत्रु सरह व्यवहार गरे । त्यसबेला बौद्धहरुले अन्य धर्म समुदायहरु भन्दा बढी अत्याचार सहनु पर्यो । सन् १९२९मा कम्युनिष्ट सरकारले बौद्ध गुम्बाहरु बन्द गरे भने लामा भिक्षुहरुलाई देश पक्राउ गरे अनि देश निकाला गरे । उनीहरुमाथि जापानी जासूस तथा जनताका शत्रु भन्ने आरोप लगाइयो । सन् १९१७सम्म रसियन साम्राज्य भित्र १७५वटा बौद्ध गुम्बाहरु दर्ता गरिएका थिए, ती सबै १९४० भित्र भत्काइए ।</p><p class="pw-post-body-paragraph sm sn rf kf b so sp gx sq sr ss hb st su sv sw sx sy sz ta tb tc td te tf tg jf iq" data-selectable-paragraph="" id="50e1" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: source-serif-pro, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">हुन त कम्युनिष्ट सरकारले शुरुमा बौद्धहरुलाई निशाना बनाएन । सरकारले पहिला बौद्ध क्याल्मीकहरु, बुर्यातहरु र तुभानहरुलाई जारले शोषण गरेको र कम्युनिष्टहरुले उनीलाई मुक्ति दिएको जस्तो विश्वास दिलाए । यसो गर्नुको कारण कम्युनिष्टहरु दलाइ लामा र एसियाका बौद्ध देशहरुमा बढिरहेको कम्युनिष्टहरुको साथ लिन चाहन्थे । जब उनीहरुले यो सम्भव देखेन, अनि बौद्धहरुमाथि दमन शुरु गरे ।</p><p class="pw-post-body-paragraph sm sn rf kf b so sp gx sq sr ss hb st su sv sw sx sy sz ta tb tc td te tf tg jf iq" data-selectable-paragraph="" id="cbc9" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: source-serif-pro, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;"><span class="kf gv" style="box-sizing: inherit; font-weight: 700;">बौद्ध साँस्कृतिक सम्पदाको नाश</span></p><p class="pw-post-body-paragraph sm sn rf kf b so sp gx sq sr ss hb st su sv sw sx sy sz ta tb tc td te tf tg jf iq" data-selectable-paragraph="" id="85af" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: source-serif-pro, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">रसियामा १९२८बाट धर्मविरुद्धको राज्यको अभियान चल्यो । यसै बर्षदेखि जनताले बनाएका गुम्बाहरुका भारी कर लगाइदियो । १९२९मा थुप्रै गुम्बाहरु बन्द नै गरिदियो । बौद्ध मन्दिरहरु र गुम्बाहरुमा सरकारले कब्जा गरे र नष्ट गरे । त्यहाँका काठका छाप्ने ब्लकहरु सडकमा फालिए, हस्तलिखित ग्रन्थहरु चुरोट बनाएर सल्काए वा टिस्युपेपर बनाइए वा चुलोमा हालिए, थाङ्काहरु जुत्ता पुछ्न प्रयोग गरे । कयौं गुम्बा, मन्दिर जस्ता धार्मिक भवनहरु भत्काइए । यसरी उनीहरुले बौद्ध आस्थाका केन्द्र, बौद्ध परम्परा र बौद्ध समाजलाई निमिट्यान्न पारे । १९३१–३२मा माथिल्ला तहका गुरुहरुलाई यातना दिइयो र १९३५–३६मा मध्य तहका गुरुहरुलाई पक्राउ गरे ।</p><p class="pw-post-body-paragraph sm sn rf kf b so sp gx sq sr ss hb st su sv sw sx sy sz ta tb tc td te tf tg jf iq" data-selectable-paragraph="" id="75db" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: source-serif-pro, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">तर पनि १९३०–४० सम्ममा राज्यको धर्म विरोधी प्रोपोगाण्डा असफल भयो र क्याल्मीया र बुर्यातिया (पछि तुभा पनि) जस्ता बौद्ध क्षेत्रमा उनीहरुको पकड कमजोर हुँदैगयो ।</p><p class="pw-post-body-paragraph sm sn rf kf b so sp gx sq sr ss hb st su sv sw sx sy sz ta tb tc td te tf tg jf iq" data-selectable-paragraph="" id="ecbc" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: source-serif-pro, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">सन् १९३४मा त्यहाँका एक गुरु दोर्जिएभलाई लेनिनग्राडमा निर्वासनमा पठायो । र पछि १९३७मा उनलाई गिरफ्तार गरियो । पछि सम्भवतः यातनाको कारणले होला १९३८मा जेलमै उनको मृत्यु भयो । सोभियतकालमा रसिया भरी यस्ता धेरै बौद्ध गुरुहरुको नाम भेटिन्छन् जसले धेरै यातना भोगे र जसको मृत्यु शंकास्पद ढंगले भयो ।</p><p class="pw-post-body-paragraph sm sn rf kf b so sp gx sq sr ss hb st su sv sw sx sy sz ta tb tc td te tf tg jf iq" data-selectable-paragraph="" id="4b4a" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: source-serif-pro, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">तर पनि रसियाका बौद्धहरु धर्म त्याग्न तयार भएनन् । १९३७को जनगणनाले देखायो कि एक चौथाइ जनसंख्या अझै धार्मिक नै थिए । अनि धर्मको नामनिशान मेटाउन कम्युनिष्ट सरकारले बौद्धहरुमाझ त्रास फैलाउन थाले । उनीहरुलाई जापानका लागि जासुसी गरेको र सोभियत संघ विरुद्ध राजद्रोह गरेको इत्यादि आरोप लगाए । सन् १९३७मा लामाहरुमाथि तोडफोड र पुलहरुमा विष्फोट गर्ने योजना बनाएको समेत आरोप लगाए ।</p><p class="pw-post-body-paragraph sm sn rf kf b so sp gx sq sr ss hb st su sv sw sx sy sz ta tb tc td te tf tg jf iq" data-selectable-paragraph="" id="c4bd" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: source-serif-pro, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">त्यसबेला यहाँका बौद्ध संस्थाहरुले राजनीतिक निषेध सामना गर्नु परेको त छँदैछ, यसका साथै परम्परागत क्रिश्चियन तथा इस्लाम धर्मको प्रसारको कारण पनि थुप्रै समस्या भोग्नुपरेको थियो । यसप्रकार विभिन्न राजनीतिक, सामाजिक तथा आर्थिक प्रतिकुल अवस्थाका बिच रसियामा बुद्धधर्म बाँचिराख्यो ।</p><p class="pw-post-body-paragraph sm sn rf kf b so sp gx sq sr ss hb st su sv sw sx sy sz ta tb tc td te tf tg jf iq" data-selectable-paragraph="" id="fb73" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: source-serif-pro, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">दोश्रो विश्वयुद्ध पछि वा १९४५ पछि भने स्तालिन सरकार बौद्धहरुप्रति अलिकति नरम भएको देखिन्छ । बाहिरी दुनियामा सोभियत संघमा धार्मिक स्वतन्त्रता छ भनेर देखाउनकै लागि इभोलनिन्स्की तथा अगिन्स्की गुम्बाहरु खोलिए अनि सरकारले त्यहाँका हरेक क्रियाकलापमा निगरानी राखे । तर पनि अरु धर्म जस्तै बुद्धधर्म कम्युनिष्ट सरकारको नजरमा थियो र १९८८मा सुधार कार्यक्रम नआएसम्म त्यस्तै थियो ।</p><p class="pw-post-body-paragraph sm sn rf kf b so sp gx sq sr ss hb st su sv sw sx sy sz ta tb tc td te tf tg jf iq" data-selectable-paragraph="" id="4a90" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: source-serif-pro, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">सोभियत कालमा रसियामा कति बौद्ध लामाभिक्षुहरु थिए भन्ने विषयमा विभिन्न ठाउँमा फरक फरक जानकारी पाइन्छ । राज्य समर्थकहरुले त्यो बढाइचढाइ गरेर तथ्यांक दिन्छ जुन सर्वसाधारणका लागि पाच्य हुँदेन ।</p><p class="pw-post-body-paragraph sm sn rf kf b so sp gx sq sr ss hb st su sv sw sx sy sz ta tb tc td te tf tg jf iq" data-selectable-paragraph="" id="0712" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: source-serif-pro, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;"><span class="kf gv" style="box-sizing: inherit; font-weight: 700;">बिदिया दानदारोन</span> एक जना बौद्ध विचारक थिए । उनले त्यहाँ तन्त्रयानलाई पुनर्जीवित गर्ने कोशिस गरे । उनले बुद्धशिक्षा र पश्चिमी दर्शन तथा बैज्ञानिक सिद्धान्तहरु मिलाएर नवबुद्धवादको विकास गरे । तर उनलाई धार्मिक समुदाय बनाउन लागेको आरोपमा कैद गरियो उनको मृत्यु जेलमा नै भयो । यद्यपि उनका शिष्यहरुले १९९०को दशकमा रसियाली बुद्धधर्मको विकासमा योगदान दिए ।</p><p class="pw-post-body-paragraph sm sn rf kf b so sp gx sq sr ss hb st su sv sw sx sy sz ta tb tc td te tf tg jf iq" data-selectable-paragraph="" id="a74b" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: source-serif-pro, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">कम्युनिष्ट शासनमा रसियाका बौद्धहरुले कति कस्तो यातना भोग्नुपर्यो भन्ने लेखाजोखा समेत गर्न मुश्किल छ । यति सम्म भन्ने गरिन्छ कि दशौंलाख रसियनहरु मध्ये हजारौं लामाभिक्षुहरुले मृत्युदण्ड पाए । सन् १९६० तिर त्यहाँका गुरु बिदिया दान्दारोनले भनेका थिए कि “रसियामा बौद्ध भएर जन्मनु उपयोगी छ”, यसको अर्थ सोभियत दमनले बौद्धहरुमा आफ्नो विश्वास सफा गर्न, वृद्धि गर्न र धैर्यको परीक्षा लिने अवसर दिन्छ भन्ने थियो ।</p><figure class="wr ws wt wu qc sf iu iv paragraph-image" style="background-color: white; box-sizing: inherit; clear: both; color: rgba(0, 0, 0, 0.8); font-family: medium-content-sans-serif-font, -apple-system, BlinkMacSystemFont, "Segoe UI", Roboto, Oxygen, Ubuntu, Cantarell, "Open Sans", "Helvetica Neue", sans-serif; margin: 56px auto 0px;"><div class="sg sh do si ce sj" role="button" style="box-sizing: inherit; cursor: zoom-in; position: relative; transition: transform 300ms cubic-bezier(0.2, 0, 0.2, 1) 0s; width: 692px; z-index: auto;" tabindex="0"><div class="iu iv sb" style="box-sizing: inherit; margin-left: auto; margin-right: auto; max-width: 800px;"><img alt="" class="ce sk sl c" height="460" loading="lazy" role="presentation" sizes="(min-resolution: 4dppx) and (max-width: 700px) 50vw, (-webkit-min-device-pixel-ratio: 4) and (max-width: 700px) 50vw, (min-resolution: 3dppx) and (max-width: 700px) 67vw, (-webkit-min-device-pixel-ratio: 3) and (max-width: 700px) 65vw, (min-resolution: 2.5dppx) and (max-width: 700px) 80vw, (-webkit-min-device-pixel-ratio: 2.5) and (max-width: 700px) 80vw, (min-resolution: 2dppx) and (max-width: 700px) 100vw, (-webkit-min-device-pixel-ratio: 2) and (max-width: 700px) 100vw, 700px" src="https://miro.medium.com/max/700/1*tk4Tjb8xHUCBAm1XlUYx-g.jpeg" srcset="https://miro.medium.com/max/640/1*tk4Tjb8xHUCBAm1XlUYx-g.jpeg 640w, https://miro.medium.com/max/720/1*tk4Tjb8xHUCBAm1XlUYx-g.jpeg 720w, https://miro.medium.com/max/750/1*tk4Tjb8xHUCBAm1XlUYx-g.jpeg 750w, https://miro.medium.com/max/786/1*tk4Tjb8xHUCBAm1XlUYx-g.jpeg 786w, https://miro.medium.com/max/828/1*tk4Tjb8xHUCBAm1XlUYx-g.jpeg 828w, https://miro.medium.com/max/1100/1*tk4Tjb8xHUCBAm1XlUYx-g.jpeg 1100w, https://miro.medium.com/max/1400/1*tk4Tjb8xHUCBAm1XlUYx-g.jpeg 1400w" style="box-sizing: inherit; height: auto; max-width: 100%; vertical-align: middle; width: 692px;" width="700" /></div></div><figcaption class="wn bl pu iu iv wo wp bm b bn bo cn" data-selectable-paragraph="" style="box-sizing: inherit; color: #757575; font-family: sohne, "Helvetica Neue", Helvetica, Arial, sans-serif; font-size: 14px; line-height: 20px; margin-left: auto; margin-right: auto; margin-top: 10px; max-width: 728px; text-align: center;">Ivolga monastery in Russia.</figcaption></figure><p class="pw-post-body-paragraph sm sn rf kf b so sp gx sq sr ss hb st su sv sw sx sy sz ta tb tc td te tf tg jf iq" data-selectable-paragraph="" id="7c54" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: source-serif-pro, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">हुन त कम्युनिष्टहरुको शासन भएको जुनै देशमा पनि नेताहरुले आफ्नो सत्ता जोगाउन कति मान्छे मारे भन्ने तथ्यांक पाउन गाह्रो नै हुन्छ । तैपनि रसियामा मोटामोटी भन्नुपर्दा १९१७ देखि १९८७सम्ममा ६करोड १० लाख मानिस मारिए भन्ने अनुमान गरिएको छ । अब त्यसमा कति बौद्धहरु परे होलान् भनेर भने हिसाब गर्न सम्भव नहोला ।</p><p class="pw-post-body-paragraph sm sn rf kf b so sp gx sq sr ss hb st su sv sw sx sy sz ta tb tc td te tf tg jf iq" data-selectable-paragraph="" id="a7dc" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: source-serif-pro, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">करिब १० वर्ष अगाडि लस एन्जेल्स टाइम्सले एउटा समाचार प्रकाशन गरेको थियो जसअनुसार स्तालिनले दशौं हजार बौद्ध भिक्षु मारेको देखिन्छ । उक्त समाचारले कम्युनिष्टहरुले ७०० गुम्बाहरु भत्काएको र १७ हजार बौद्ध भिक्षुहरु मारेको दाबी पनि गरेको छ । उनीहरुको तथाकथित वैज्ञानिक नास्तिकवादले सबैभन्दा बढी क्षति बुद्धधर्मलाई नै भएको थियो ।</p><p class="pw-post-body-paragraph sm sn rf kf b so sp gx sq sr ss hb st su sv sw sx sy sz ta tb tc td te tf tg jf iq" data-selectable-paragraph="" id="e754" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: source-serif-pro, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">वर्तमानमा रसियामा बुद्धधर्म तीनवटा प्रदेशमा मुख्यतः प्रख्यात छन् । ती तीनैवटा प्रदेशको आआफ्नै बुद्ध धर्मको इतिहास छ । यसलाई यहाँ छुट्टाछुट्टै संक्ष्ोपमा वर्णन गर्ने प्रयास गरिने छ ।</p><p class="pw-post-body-paragraph sm sn rf kf b so sp gx sq sr ss hb st su sv sw sx sy sz ta tb tc td te tf tg jf iq" data-selectable-paragraph="" id="7a2d" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: source-serif-pro, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;"><span class="kf gv" style="box-sizing: inherit; font-weight: 700;">बुर्यातियामा बुद्ध धर्म</span></p><p class="pw-post-body-paragraph sm sn rf kf b so sp gx sq sr ss hb st su sv sw sx sy sz ta tb tc td te tf tg jf iq" data-selectable-paragraph="" id="d48a" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: source-serif-pro, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">बुर्यातिया भनेको रसियाको दक्षिण र मंगोलियाको उत्तरमा परेको एउटा प्रान्त हो । ऐतिहासिक प्रमाणका आधारमा भन्नुपर्दा यहाँका प्राटो मंगोल मानिसहरु ईशापूर्व दोश्रो शताब्दी देखि बौद्धहरुको सम्पर्कमा थिए । १७औ शताब्दीको शुरुवातमा यहाँ मंगोलियाको बाटो भएर तिब्बती बुद्धधर्मले प्रवेश गरे । यो पहिला बैकाल तालको पूर्व क्षेत्रमा पुग्यो । यसका लागि पहिला खाल्खा मंगोलिया क्षेत्रबाट गएका मानिसहरुकहाँ पुग्यो । पहिले झाँक्री वा प्रकृति पुजक रहेका यहाँका बुर्यातहरुले १७औं शताब्दीदेखि बुद्धधर्म अँगाले । १८औ शताब्दीसम्म पुग्दा यो यहाँ फैलिसक्यो ।</p><p class="pw-post-body-paragraph sm sn rf kf b so sp gx sq sr ss hb st su sv sw sx sy sz ta tb tc td te tf tg jf iq" data-selectable-paragraph="" id="725a" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: source-serif-pro, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">१७४१मा साम्राज्ञी येलिजाभेत पेत्रोभ्नाले यहाँ बौद्ध लामा धर्मको कानुन पास गरिन् । उनले ११ अध्ययन केन्द्रहरु (दात्सान) र १५०लामाहरुलाई कानूनी मान्यता दिइन् । साथै बुद्धधर्मलाई रसियन साम्राज्यको आधिकारिक धर्मको रुपमा स्वीकार गरिन् (सन् १९९१मा बुर्यातियाका बौद्धहरुले यसको २५० वार्षिकोत्सव मनाएको पनि यहाँ प्रासंगिक हुन आउँछ) ।</p><p class="pw-post-body-paragraph sm sn rf kf b so sp gx sq sr ss hb st su sv sw sx sy sz ta tb tc td te tf tg jf iq" data-selectable-paragraph="" id="a8bd" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: source-serif-pro, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">१९औं शताब्दीको अन्तसम्म बहुसंख्यक बुर्यातहरुले बुद्धधर्म अँगाले । तर २०औ शताब्दीको राजनीतिक परिवर्तनले यहाँको धार्मिक वातावरण तहसनहस पार्यो । बुर्यातियाको लागि भने यो बौद्ध संस्कृतिको विनाश नै थियो । सन् १९२५को एउटा कानुनले धार्मिक शिक्षामा बन्देज लगायो । त्यसपछि यहाँका ४७ बौद्ध अध्ययन केन्द्रहरु (दात्सान) र गुम्बाहरु (दुगान) बन्द भए । सयौं वर्ष लगाएर तयार पारिएका आध्यात्मिक मूल्य मान्यताहरु धराशायी भए । यहाँका लामाहरुलाई जेल हालियो वा देश निकाला गरियो, श्रम शिविरमा पठाइयो, अझ सयौंलाई त गोली हानेर मारियो ।</p><p class="pw-post-body-paragraph sm sn rf kf b so sp gx sq sr ss hb st su sv sw sx sy sz ta tb tc td te tf tg jf iq" data-selectable-paragraph="" id="bdf8" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: source-serif-pro, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">कम्युनिष्ट सत्ता ढलेपछि आएको स्वतन्त्रतामा बौद्धहरु खुलेर धर्म अभ्यास गर्न पाएका छन् । सन् २०१६को तथ्यांक अनुसार यहाँका १९.८ प्रतिशत जनता अहिले बौद्ध छन् ।</p><p class="pw-post-body-paragraph sm sn rf kf b so sp gx sq sr ss hb st su sv sw sx sy sz ta tb tc td te tf tg jf iq" data-selectable-paragraph="" id="ed14" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: source-serif-pro, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;"><span class="kf gv" style="box-sizing: inherit; font-weight: 700;">क्याल्मीकियामा बुद्ध धर्म</span></p><p class="pw-post-body-paragraph sm sn rf kf b so sp gx sq sr ss hb st su sv sw sx sy sz ta tb tc td te tf tg jf iq" data-selectable-paragraph="" id="fdb6" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: source-serif-pro, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">दक्षिण पश्चिम रसियामा यूरोपभित्र, क्यास्पियन सागर तथा ककेसस पर्वतको नजिक भोल्गा नदी छेउमा काल्मीकिया अवस्थित छ । सजिलोसँग भन्नुपर्दा क्याल्मीकहरु ती युरोपियनहरु हुन् जसको राष्ट्रिय धर्म भनेको बुद्धधर्म हो ।</p><p class="pw-post-body-paragraph sm sn rf kf b so sp gx sq sr ss hb st su sv sw sx sy sz ta tb tc td te tf tg jf iq" data-selectable-paragraph="" id="172a" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: source-serif-pro, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">क्याल्मीकहरु पहिला पश्चिम मंगोलियाका ओइरातहरु थिए, उनीहरु माझ बुद्धधर्म १३औं शताब्दीमा फैलियोे । उनीहरु पश्चिम मंगोलियाबाट १७औ शताब्दीमा बसाइ सर्दै त्यहाँ पुगेका थिए । क्याल्मीकहरुले नै मध्य यूरोपमा सबैभन्दा पहिला बौद्ध गुम्बाको निर्माण गरे र त्यहाँ बुद्ध धर्मको प्रचार गरे । उनीहरुले सर्बियाको राजधानी बेलग्रेडमा १९२९मा गुम्बा बनाएका थिए ।</p><p class="pw-post-body-paragraph sm sn rf kf b so sp gx sq sr ss hb st su sv sw sx sy sz ta tb tc td te tf tg jf iq" data-selectable-paragraph="" id="b32a" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: source-serif-pro, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">सोभियत सरकार क्याल्मीकियामा धेरै बौद्ध भएकोले पहिल्यैदेखि यस क्षेत्रका जनताप्रति नकारात्मक थियो । १९२१मा क्याल्मीकियामा खडेरी हुँदा करिब ७० हजार क्याल्मीकहरु मरे । यसको फलस्वरुप उनीहरुले विद्रोह गरे र यसको सजाय स्वरुप उनीहरुलाई साइबेरियामा श्रमशिविरमा कष्टकर जीवन बिताउन पठाइयो ।</p><p class="pw-post-body-paragraph sm sn rf kf b so sp gx sq sr ss hb st su sv sw sx sy sz ta tb tc td te tf tg jf iq" data-selectable-paragraph="" id="0aa9" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: source-serif-pro, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">सन् १९३०को दशकमा क्याल्मीक बौद्धहरुका विरुद्ध सोभियत सरकारले धर्मविरोधी अभियान चलायो ।</p><p class="pw-post-body-paragraph sm sn rf kf b so sp gx sq sr ss hb st su sv sw sx sy sz ta tb tc td te tf tg jf iq" data-selectable-paragraph="" id="3eb5" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: source-serif-pro, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;"><span class="kf gv" style="box-sizing: inherit; font-weight: 700;">क्याल्मीक निर्वासन</span><br style="box-sizing: inherit;" />स्तालिनले धेरै पटक आफुलाई मन नपर्ने अल्पसंख्यक जातीलाई दुर्गम स्थानमा निर्वासनमा पठाएको इतिहास छ । सन् १९४३मा सोभियत सरकारले करीब ९३,००० क्याल्मीकहरुलाई जबर्जस्ती साइबेरियामा कठोर जीवन बाँच्नको लागि पठायो । क्याल्मीकहरुलाई नै निशाना बनाइनुको कारण उनीहरुमाथि जर्मन नाजीहरुसँग मिलेको आरोप थियो यसको अर्को कारण भने उनीहरु बौद्ध हुनु पनि थियो । ती मध्ये त्यहाँको कठोर जीवन सहँदा सहँदै करिब ४० प्रतिशत जनता त त्यहीँ मरे र १९५७मा मात्र बाँचेकाहरु फर्कन पाए ।</p><p class="pw-post-body-paragraph sm sn rf kf b so sp gx sq sr ss hb st su sv sw sx sy sz ta tb tc td te tf tg jf iq" data-selectable-paragraph="" id="6373" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: source-serif-pro, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">यसको सकारात्मक पक्ष पनि छ । दोश्रो विश्वयुद्ध ताका पश्चिम जर्मनीमा बसोबास गरिरहेका करिब ५०० क्याल्मीकहरुलाई उनीहरुको दुःख देखेर अमेरिकामा शरण दिइयो । त्यहाँ गएर उनीहरुले बुद्धधर्मको प्रचार गर्ने अवसर पाए ।</p><p class="pw-post-body-paragraph sm sn rf kf b so sp gx sq sr ss hb st su sv sw sx sy sz ta tb tc td te tf tg jf iq" data-selectable-paragraph="" id="eecd" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: source-serif-pro, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">सोभियत सत्ता ढलेपछि क्याल्मीकियामा अहिले अलिकति धार्मिक स्वतन्त्रता छ । सन् १९९२मा त्यहाँका तेलो टुल्कु रिम्पोछे क्याल्मीक संघको प्रमुख बने । उनी बुद्धधर्म अध्ययन गर्न भारत पनि पुगे र उनलाई योगी तिलोपाको अवातार भनेर मानियो । २०१४ देखि उनलाई रसिया तथा मंगोलियाकै लागि दलाइ लामाका मानार्थ प्रतिनिधिको रुपमा राखिएको छ । अहिले उनैको प्रयासमा त्यहाँ क्याल्मीकियाको एलिस्तामा शाक्यमूनि बुद्धको मन्दिर बनेको छ जसलाई रसिया तथा युरोपकै सबैभन्दा ठुलो बुद्ध मन्दिर भनिन्छ । अहिले ऐर्डन ओम्बादिकोभ त्यहाँका अर्का बौद्ध गुरु हुन् जसको प्रभाव अहिले अमेरिकामा समेत छ । अहिले यहाँ धार्मिक स्वतन्त्रता त देखिन्छ तर रसियन संघको सदस्य राष्ट्र भएकोले त्यहाँको नीति हाबी छ र उनीहरुले क्याल्मीकहरुलाई रसियन अल्पमत सरह व्यवहार गरिरहेको छ ।</p><p class="pw-post-body-paragraph sm sn rf kf b so sp gx sq sr ss hb st su sv sw sx sy sz ta tb tc td te tf tg jf iq" data-selectable-paragraph="" id="ccdc" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: source-serif-pro, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">अहिले क्याल्मीकिया क्षेत्रमा करिब २७ वटा बौद्ध मन्दिरहरु र गुम्बाहरु छन् । त्यहाँका ५३.४ प्रतिशत जनता बौद्ध छन् भनेर २०१६को तथ्यांकले बताउँछ । त्यसमा अहिले गेलुपा बौद्धहरुकै बाहुल्यता छ त्यहाँ र उनीहरु आज पनि दलाइ लामालाई आफ्नो धर्मगुरुको रुपमा सम्मान गर्दछन् ।</p><p class="pw-post-body-paragraph sm sn rf kf b so sp gx sq sr ss hb st su sv sw sx sy sz ta tb tc td te tf tg jf iq" data-selectable-paragraph="" id="d3ed" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: source-serif-pro, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;"><span class="kf gv" style="box-sizing: inherit; font-weight: 700;">तुभामा बुद्ध धर्म</span><br style="box-sizing: inherit;" />तुभा गणतन्त्र भनेको अहिले रसियाको प्रदेश हो । यो एशियाको मध्य र दक्षिणी साइबेरियामा पर्छ र यसको दक्षिणमा मंगोलिया पर्छ ।</p><p class="pw-post-body-paragraph sm sn rf kf b so sp gx sq sr ss hb st su sv sw sx sy sz ta tb tc td te tf tg jf iq" data-selectable-paragraph="" id="b478" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: source-serif-pro, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">तुभा क्षेत्रमा कम्तिमा पनि १८औ शताब्दीमा बुद्धधर्मले प्रवेश पाएको थियो । यो भन्दा अगाडिको ऐतिहासिक दस्तावेज नपाइएकोले यसैलाई तुभाको बुद्धधर्मको प्रारम्भ मान्नु पर्छ । यहाँ पनि बुद्धधर्म मंगोलियामार्फत आएकोले यहाँका बौद्धहरुमा मंगोलियन परम्परा हाबी छ । १९१२ सम्म यहाँ मञ्चुरियाको शासन थियो र मंगोलियाको बोग्दोगेनेनको प्रभुत्वमा यहाँको धार्मिक व्यवस्था सञ्चालन हुन्थ्यो । यहाँ पनि बौद्धहरु भएपनि उनीहरुले त्यहाँको झाँक्रीवादी परम्परासँग मिलेर बस्नुपर्दथ्यो ।</p><p class="pw-post-body-paragraph sm sn rf kf b so sp gx sq sr ss hb st su sv sw sx sy sz ta tb tc td te tf tg jf iq" data-selectable-paragraph="" id="4a71" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: source-serif-pro, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">त्यहाँ १९१७को राजनीति परिवर्तन पहिलेसम्म १९वटा गुम्बा तथा ३ हजार लामाहरु थिए । तर पछि रसियाको कम्युनिज्मको प्रभावले यहाँका बौद्धहरुले पनि आफ्नो अस्तीत्व जोगाउन निकै कठिन परिस्थितिहरु सामना गर्नु पर्यो । १९४० सम्ममा यहाँका सबै गुम्बहरु बलजफ्ती बन्द गराइए र पछि भत्काइए, लामाहरुलाई पनि पक्रेर यातना दिइए ।</p><p class="pw-post-body-paragraph sm sn rf kf b so sp gx sq sr ss hb st su sv sw sx sy sz ta tb tc td te tf tg jf iq" data-selectable-paragraph="" id="8b37" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: source-serif-pro, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">पछि १९९०को स्वतन्त्रता पछि यहाँ पनि बुद्धधर्मको पुनर्जागरण शुरु भयो । सन् २०१६को तथ्यांक अनुसार तुभाका ५२.२ प्रतिशत जनता बौद्ध छन् ।</p><p class="pw-post-body-paragraph sm sn rf kf b so sp gx sq sr ss hb st su sv sw sx sy sz ta tb tc td te tf tg jf iq" data-selectable-paragraph="" id="b6f1" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: source-serif-pro, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;"><span class="kf gv" style="box-sizing: inherit; font-weight: 700;">स्वतन्त्रता पछिको रसियामा बुद्धधर्मको विकास</span></p><p class="pw-post-body-paragraph sm sn rf kf b so sp gx sq sr ss hb st su sv sw sx sy sz ta tb tc td te tf tg jf iq" data-selectable-paragraph="" id="3776" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: source-serif-pro, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">सन् १९९०सम्ममा विभिन्न चरणमा सोभियतसंघको पतन भयो र रसिया स्वतन्त्र भयो । समाजमा स्वतन्त्रताको अनुभव गर्ने वातावरण बन्यो । यसै बेला गुम्बा मन्दिरहरुको निर्माण भयो, बौद्ध साहित्यको अनुवाद भयो, नयाँ भिक्षुहरुलाई तालिम दिइयो र रसिया बाहिरका बौद्ध केन्द्रहरु वा संस्थाहरुसँग सम्बन्ध स्थापित गर्यो । बौद्ध उपासक उपासिकाहरुको संगठनहरु बने । बौद्ध गुरुहरु, जस्तै १४औ दलाइलामा, कुशोक बकुला रिम्पोछे, नवौं बाग्दोगेगेन आदिले पनि यहाँ पुनर्जागरणमा भूमिका खेले ।</p><p class="pw-post-body-paragraph sm sn rf kf b so sp gx sq sr ss hb st su sv sw sx sy sz ta tb tc td te tf tg jf iq" data-selectable-paragraph="" id="c6d7" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: source-serif-pro, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">प्रजातन्त्रको उदयसँगै त्यहाँको खुला वातावरणमा बौद्ध र अबौद्ध समाजमा पनि बुद्धधर्मको पुर्नजागरण भयो । राजनीतिक स्वतन्त्रता प्राप्त भएपछि यहाँका जनतामा धर्ममा मन लगाएर यसबाट लाभ लिन कसैले रोक्ने कुरा पनि भएन । सन् २०१६को तथ्यांक अनुसार यहाँ २५९वटा दर्ता भएका बौद्ध संस्थाहरु छन्, जसमध्ये धेरै गृहस्थहरुका संस्थाहरु छन् । सोभियत संघको पतन अगाडि त्यहाँ एकमात्र औपचारिक बौद्ध संस्था थियो — बौद्धहरुका लागि केन्द्रीय आध्यात्मिक प्रशासन । तर पछि उनीहरु जातीय तथा राष्ट्रिय आधारमा विभाजित भए । अहिले बुर्यातहरुको बौद्ध परम्परागत संघ छ, क्याल्मीकहरुको काल्मीकियाको बौद्ध संगठन छ अनि तुभामा तुभा बौद्ध युनियन छ ।</p><p class="pw-post-body-paragraph sm sn rf kf b so sp gx sq sr ss hb st su sv sw sx sy sz ta tb tc td te tf tg jf iq" data-selectable-paragraph="" id="4b0f" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: source-serif-pro, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">रसियाको बुद्धधर्मको कुरा गर्दा सामान्य गृहस्थहरुको बौद्ध संघसंस्थाहरुको भूमिका वा योगदानलाई पनि भुल्न सकिँदैन । यस्ता संगठनहरुले पनि बौद्धहरुलाई आफ्नै ढंगले संगठित बनाइ उनीहरुका लागि आवश्यक बुद्धधर्म सम्बन्धी शिक्षा तथा संस्कारहरु प्राप्त गर्न सघाइरहेका हुन्छन् । त्यस्ता संगठनहरु मध्ये प्रमुख भनेको डेनिस शिक्षक ओले निडालले खोलेको कर्मा काग्यू परम्परा अन्तर्गतको हिरकमार्गको बौद्ध संघ हो । देश भरीमा यसका करीब एक सय केन्द्रहरु छन् ।</p><p class="pw-post-body-paragraph sm sn rf kf b so sp gx sq sr ss hb st su sv sw sx sy sz ta tb tc td te tf tg jf iq" data-selectable-paragraph="" id="2185" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: source-serif-pro, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">अर्को त्यस्तै संघ भनेको मस्को स्थित गान्डेन टेन्डार लिङ बौद्ध केन्द्र हो । अर्को संघ भनेको सेन्ट पिटर्सबर्गमा रहेको आर्यदेव बौद्ध समूह हो, यो भनेको गेलु परम्परा अन्तर्गतको हो । यस्ता संस्थाहरुले बुद्धधर्मको सिद्धान्त सिकाउने, अनुवाद गर्ने, पुस्तक प्रकाशन गर्ने तथा अन्य समाजसेवाका कार्यहरु गरी बौद्धहरुलाई संगठित तथा धर्ममा मन लगाउने काम गरिरहेका हुन्छन् । यिनीहरुले यसै गरी रसियन समाजमा बौद्धहरुको उपस्थिति देखाइरहन्छन् ।</p><p class="pw-post-body-paragraph sm sn rf kf b so sp gx sq sr ss hb st su sv sw sx sy sz ta tb tc td te tf tg jf iq" data-selectable-paragraph="" id="d105" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: source-serif-pro, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">तर पनि वर्तमानमा रसियाका बौद्धहरुले आफुले भनेको जस्तो स्वतन्त्रता भने उपभोग गर्न पाइरहेको छैनन् । पश्चिमी राष्ट्रहरुको नियन्त्रण र क्रिश्चियनहरुको दबदबामा बौद्धहरुले आफू अल्पमत भएको दुख भोगिरहनु परेको अवस्था छ । त्यहाँका बौद्धहरु दलाइ लामालाई आफ्नो सर्बोच्च गुरु मान्छन् तर २००४ पछि दलाइ लामालाई रसियाले भिसा नदिएकोले आउन पाइरहेको छैन भनेर बौद्धहरु गुनासो गर्छन् । रसिया र चीन नयाँ व्यापारिक पार्टनर बनेको अवस्थामा दलाइ लामालाई आउन दिएर रसिया आफ्ना बौद्ध जनताको खुशीका लागि चीनलाई चिढाउन चाहँदैन । अर्को तर्फ सरकार अझै पनि धार्मिक स्वतन्त्रतको पक्षमा देखिँदैन । २०१६मा संसदले संशोधन गरेको एक कानुनमा मिसनरी र धार्मिक क्रियाकलापमा कठोर सीमा लगाइदिएको छ । यथार्थ त्यहाँ यो छ कि देश अहिले रसियन रुढीवादी चर्च मान्नेहरुको हातमा छ र उनीह बुद्धधर्मलाई अतार्किक, असान्दर्भिक र नकारात्मक भनेर अलग्याउन वा सीमान्तीकरण खोजिरहेको छ ।</p><p class="pw-post-body-paragraph sm sn rf kf b so sp gx sq sr ss hb st su sv sw sx sy sz ta tb tc td te tf tg jf iq" data-selectable-paragraph="" id="59b9" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: source-serif-pro, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">तथापि अहिले रुसमा बुद्ध धर्मलाई त्यहाँको परम्परागत धर्महरु मध्ये एक भनेर मान्यता दिएको छ । कानूनी रुपमा पनि यसलाई यहाँको सम्पदाको रुपमा लिइन्छ । साथै पश्चिमाहरुको प्रभावमा यहाँ पनि नयाँ किसिमले बुद्धधर्मको व्याख्या गर्दै नयाँ पुस्ताले पनि धर्म परिवर्तन गरेरै भए पनि आफुलाई बौद्ध कहलाउने प्रचलन झन् झन् बढ्दै गएको देखिन्छ ।</p><p class="pw-post-body-paragraph sm sn rf kf b so sp gx sq sr ss hb st su sv sw sx sy sz ta tb tc td te tf tg jf iq" data-selectable-paragraph="" id="7c78" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: source-serif-pro, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">यसका अतिरिक्त अहिले वज्रयान अथवा तिब्बती बुद्धधर्म बाहेक विभिन्न स्थानमा विभिन्न प्रभावमा चीनियाँ, जापानी, कोरियाली तथा भियतनामी महायान बुद्धधर्मको प्रभाव रसियाली बौद्धहरुमा पर्न थालेको छ । अन्तर्राष्ट्रिय सभा सम्मेलनहरुमा रसियाली बौद्धहरुको प्रतिनिधि भनेर उभिने अभ्यासकर्ता तथा विद्वानहरु मञ्चमा देखिन थालेका छन् । साथै अहिले त्यहाँ थेरवाद बुद्धधर्मको समेत अध्ययन, अभ्यास गर्ने गरिन्छ । यसप्रकार लामो समयसम्म विभेद, निषेध र सीमान्तीकरणमा पारिएको बुद्धधर्म रसियामा दिनप्रतिदिन फैलिन थालेको छ, जुन सुखद एवं उज्जल भविष्यको द्योतक पनि हो ।</p><p class="pw-post-body-paragraph sm sn rf kf b so sp gx sq sr ss hb st su sv sw sx sy sz ta tb tc td te tf tg jf iq" data-selectable-paragraph="" id="7fe2" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: source-serif-pro, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;"><em class="xa" style="box-sizing: inherit;">बौद्ध मासिक आनन्दभूमिा प्रकाशित (२०७९ असार पूर्णिमा/2022 07 13)</em></p>Unknownnoreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-7603060153155404299.post-11581872522704697852022-06-22T13:52:00.001+05:452022-09-29T13:55:46.230+05:45स्वनिगःया फोहरया स्थायी समाधान : छगू म्हगस जक<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgj9mMsfOj9UN45hrQyYI4myzmm8alyGrckC1JFXK9-AFjI5RG-KnTXpHJeTj__WtHxIbl8BLOy-4rksX_pJ9rYX_0691GLpd5rDtsus3XK3LhSy3hSnJr5jRPRSOivVhi-6fPhWHwDvI8Dhs-UzNiRBDO5jXEcQbvqSQZJYQLnoOJMaplQ2-PY_wL9KA/s720/razen_garbage_newroad.jpeg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="332" data-original-width="720" height="247" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgj9mMsfOj9UN45hrQyYI4myzmm8alyGrckC1JFXK9-AFjI5RG-KnTXpHJeTj__WtHxIbl8BLOy-4rksX_pJ9rYX_0691GLpd5rDtsus3XK3LhSy3hSnJr5jRPRSOivVhi-6fPhWHwDvI8Dhs-UzNiRBDO5jXEcQbvqSQZJYQLnoOJMaplQ2-PY_wL9KA/w534-h247/razen_garbage_newroad.jpeg" width="534" /></a></div><br /><p><br /></p><p> <span style="background-color: white; color: #292929; font-family: source-serif-pro, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; font-weight: 700; letter-spacing: -0.003em;">राजेन मानन्धर</span></p><p class="pw-post-body-paragraph sm sn rf kf b so sp gx sq sr ss hb st su sv sw sx sy sz ta tb tc td te tf tg jf iq" data-selectable-paragraph="" id="7c01" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: source-serif-pro, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">बाःछिति दुखः जुइकाः अन्तय् स्वनिगःया फोहर व्यवस्थापन आःयात जूसां जूगु दु । फोहर धमाधम मुनेगु शुरु जूगु दु । मनूतय् सासः ल्हाये छिनावःगु दु । थ्व हे स्थायी समाधान ला मखु, अय्नं शहरीतय्गु मिखाया न्ह्यःने फोहर मदयावंगु दु । थ्व हे झ्वलय् स्वनिगःया फोहर व्यवस्थापनया ज्यायात कयाः भचा दुवालेगु कुतः थन जुइ ।<br style="box-sizing: inherit;" /><br style="box-sizing: inherit;" />आःतकया अवस्था थथे दु । येँ महानगरपालिका व फोहर वायेयंकीगु थाय् (अथे धइगु ककनी गाउँपालिका, धुनिबेंसी नगरपालिका आदि)या स्थानीय जनप्रतिनिधिपिनिगु दथुइ सहमति जुइवं बाःछि न्ह्यःनिसें राजधानीयात हे अस्तव्यस्त अले जनस्वास्थ्यया ल्याखं खतरा हे जुयाच्वंगु फोहर झिन्हु वा झिंन्यान्हु दुने वायेयंकेगु धाःगु दु । येँ महानगरपालिका वातावरण व्यवस्थापन विभागं शुक्रबार १ सय ५३ व शनिबार करिब २ सय ५० ट्रक फोहोर बन्चरे ल्यान्डफिल साइटय् वायेयंकल । आः न्हिं करिब ३ सय ट्रिपर फोहोर विसर्जन जुइ ।</p><p class="pw-post-body-paragraph sm sn rf kf b so sp gx sq sr ss hb st su sv sw sx sy sz ta tb tc td te tf tg jf iq" data-selectable-paragraph="" id="acca" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: source-serif-pro, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">तर थ्व उलि अःपुक जुइमखु, थज्याःगु तःगु सहमति पुलांपिं मयेरपिं केशव स्थापित व विद्यासुन्दर शाक्यपिन्सं यायेधुंकल । आःया सहमतिइ १ महिना दुने गाडीं फोहोरमैलाया फोहोर लः (लिचेड) पिने मज्वयेक फोहोर ढुवानी यायेत सवारी साधन व्यवस्था यायेगु, ३ महिना दुने सडक व मतया व्यवस्थापन यायेग, दुई महिना दुने लिचेडया वैज्ञानिक व्यवस्थापन यायेगु, ३ महिनादुने बन्चरे डाँडा जःखःया छेँटहरा क्षतिपूर्तिसम्बन्धी निर्णय यायेमाःगु खँ उललेख दु । तर यथार्थय् शहर भचा सफा जुलकि थनया सरकारं प्रतिवद्धा पुवंके ल्वःमंकी अथवा स्थानीय जनताया माग अप्वइ, थ्व थनया पुलांगु बाखं खः ।</p><p class="pw-post-body-paragraph sm sn rf kf b so sp gx sq sr ss hb st su sv sw sx sy sz ta tb tc td te tf tg jf iq" data-selectable-paragraph="" id="cd19" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: source-serif-pro, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">मनू गन दइ, मनुखं गन थी थी न्हून्हूगु वस्तुया प्रयोग याइ, अन फोहर जुइ । विशेष यानाः प्लास्टिक थज्याःगु याकनं ध्वगिना मवनीगु बस्तुया प्रयोग जुयावःलिसे फोहरया मात्रा अप्वयावनीगु खः । स्वनीगःया खँ ल्हायेगु खःसा थन मनूतय् सभ्यताया विकास जूगु म्होतिं नं २००० दँ दत धकाः धकाः इतिहासकारतय्सं धाइ । अबलय् निसें हे थन फोहर या उत्पादन जुल धकाः धायेफु । तर अबलय् थन व हे कथं व्यवस्थापन जुयावन, थुकियात समस्याया रुपय् स्वये हे म्वाः । च्व, खि थज्याःगु मनूतय्गु शरीरं प्राकृतिक रुपं उत्पादन जुइगु फोहरयागु व्यवस्थापन यायेगु तकं थनया आदिवासी नेवाःतय्के थःगु हे प्रविधि दु । उकियात तकं थनया मनूतयसं माःकथं छ्यलाः थनया कृषि व्यवस्थायात तकं ग्वाहालि यानाच्वंगु झीसं सिउगु हे जुल । अथे जुयाः ला थन झीगु हे बस्ती सिथय् सिथय् बाः वनाच्वंगु खुसि बागमति, विष्णुमति, हिजाखुसि, तुखुचा आदि झीगु लागि धः मखु तीर्थ जुयाः न्ह्यानच्वन ।</p><p class="pw-post-body-paragraph sm sn rf kf b so sp gx sq sr ss hb st su sv sw sx sy sz ta tb tc td te tf tg jf iq" data-selectable-paragraph="" id="02f1" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: source-serif-pro, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;"><span class="kf gv" style="box-sizing: inherit; font-weight: 700;">काठमाडौं केन्द्रित विकास</span><br style="box-sizing: inherit;" />येँ व स्वनिगलय् फोहरया समस्या वःगु या मुख्य कारण धइगु हे नेपालया येँ केन्द्रित विकास खः । विकासया क्रमय् देशय् अनेक अनेक परिवर्तन वल । न्ह्यागु हे परिवर्तन वःसां थुकिया अन्तोगत्वाः परिणाम धइगु देशया यक्वस्वया यक्व जनसंख्या काठमाडौं केन्द्रित जुल । न्ह्याथाय्यापिं मनूतय्त नं थ्व हे येँ च्वनेमाःगु जूवबलय् थन फोहर अप्वइगु स्वभाविक खः ।</p><p class="pw-post-body-paragraph sm sn rf kf b so sp gx sq sr ss hb st su sv sw sx sy sz ta tb tc td te tf tg jf iq" data-selectable-paragraph="" id="9cc8" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: source-serif-pro, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;"><span class="kf gv" style="box-sizing: inherit; font-weight: 700;">जनसंख्याया चाप</span><br style="box-sizing: inherit;" />गुलि गुलि जनसंख्या अप्वइ, उलि उलि हे फोह अप्वइ । थ्व सामान्य नियम हे जुल । न्हापा गथे थनया फोहर थन हे व्यवस्थापन जुइगु खः, व लिपा जूलिसे सम्भव मजुयावन । विकल्प, समाधानया उपाय मालेमाल । थपाय्धंगु स्वनिगलय् गुलि मनूत च्वनेजिउ धइगु गनं ल्याःचाः मदु । येँयात विश्वया हे छगू यक्व जनघनत्व दूगु शहरत मधये छगूया रुपय् काइ । मनू जक अप्वल थन, तर व्यवस्थापनया साधन बढेमजुल ।</p><p class="pw-post-body-paragraph sm sn rf kf b so sp gx sq sr ss hb st su sv sw sx sy sz ta tb tc td te tf tg jf iq" data-selectable-paragraph="" id="a188" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: source-serif-pro, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;"><span class="kf gv" style="box-sizing: inherit; font-weight: 700;">फोहर उत्पादन</span><br style="box-sizing: inherit;" />हरेक यक्व मनू दुथाय् फोहर यक्व दइमखु । थ्व अन च्वंपिं मनूतय्गु शिक्षा, नैतिक शिक्षा, संस्कार व सभ्यताया खँ खः । गुलिस्यां यक्व फोहर याइ, गुलिस्यां म्हो । फोहर यक्व जनावर पंक्षीं याइगु मखु, मनूतय्सं हे याइगु खः । कमसल सामानया व्यापार, सफाइप्रति चेतनाशुन्य, अले फोहर यक्व वाइपिं मनूत धनी धइगु सोचाइनं नं थन स्यंकाच्वंगु दु ।</p><p class="pw-post-body-paragraph sm sn rf kf b so sp gx sq sr ss hb st su sv sw sx sy sz ta tb tc td te tf tg jf iq" data-selectable-paragraph="" id="f491" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: source-serif-pro, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">फोहर उत्पादन याःपिन्सं फोहर छुटेमयाइगु, छेँ दक्व थःत म्वाःगु बस्तु फोहर धकाः वायेहइगु, थःथाय् छेँ जक सफ जूसा गाः अले फोहर व्यवस्थापन मजुयाच्वंगु इलय् तकं निन्हुप्यन्हु छेँय् दुने फोहर तयामतइगु थज्याःगु प्रवृति नं थन भयावह दु ।</p><p class="pw-post-body-paragraph sm sn rf kf b so sp gx sq sr ss hb st su sv sw sx sy sz ta tb tc td te tf tg jf iq" data-selectable-paragraph="" id="6b47" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: source-serif-pro, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;"><span class="kf gv" style="box-sizing: inherit; font-weight: 700;">फोहर विभाजन</span><br style="box-sizing: inherit;" />फोहर अःपुक धायेगु खःसा स्वता कथंया जुइ — ध्वगिनावनीगु, हानं छ्यले जिउगु व हानं छ्यने नं मजिउगु ध्वगिनानं मवनीगु । झीसं अःपुक थःत मयःगु व म्वाःगु दक्व छथाय् हे घलंमलं यानाः वांछ्वइगुलिं हे जक झीगु फोहर यक्व दइगु खः, मखुसा झीसं वानाच्वागु फोहरया स्वब्वय् छब्व जक डम्पिङ साइतय् यंकूसा गाः ।</p><p class="pw-post-body-paragraph sm sn rf kf b so sp gx sq sr ss hb st su sv sw sx sy sz ta tb tc td te tf tg jf iq" data-selectable-paragraph="" id="2eaf" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: source-serif-pro, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">उकिं गनं फोहोर पिहाँवइ, छेँ, पसः वा उद्योग वा अस्पताल, अन हे फोहोरया बर्गीकरण यानाः वांछ्वयेगु जिम्मेवारी नागरिकतय्सं काल धाःसा महानगर पालिकायात थ्व ज्या बछि स्वयाः अप्वः हे अःपुइ अले व्यवस्थापन नं सुथां ल्हाक्क न्ह्याइ । अथे मयाइपिं छेँ थुवाः, बालं च्वनीपिं अव उद्योग संचालकतय्त सजाय व जरिमानाया कानुन कडा मयायेकं आःयात थ्व उलि अःपुक जुइगु धाःसा मदु ।</p><p class="pw-post-body-paragraph sm sn rf kf b so sp gx sq sr ss hb st su sv sw sx sy sz ta tb tc td te tf tg jf iq" data-selectable-paragraph="" id="d609" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: source-serif-pro, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">न्हापां बायोडिग्रेडेबल फोहरयात छेँय् हे मल दयेकेगु पाखे, वा ट्रान्सफर स्टेशनय् हे मल दयेकेगुयात प्राथमिकता बिइमाल । थुकिया लागि छेँय् छेँय् हे फोहर अगल अगल डस्ट बिनय् तयेमाल, अलग अलग गाडीइ काः वयेमाल, अनं ट्रान्स्फर स्टेशनया अलगअलग थासय् स्टोर जुइमाल, मल दयेकेगु कारखाना दयेमाल, रिसाइक्लिङ प्लान वयेमाल, अले अले व हे कथं व्यवस्थापन जुइमाल । मखुसा छेँय् छेँय् यानागु मिहेनत बेकार वनी ।</p><p class="pw-post-body-paragraph sm sn rf kf b so sp gx sq sr ss hb st su sv sw sx sy sz ta tb tc td te tf tg jf iq" data-selectable-paragraph="" id="40c2" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: source-serif-pro, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;"><span class="kf gv" style="box-sizing: inherit; font-weight: 700;">फोहर व्यवस्थापन</span><br style="box-sizing: inherit;" />फोहरया उत्पादन जुइधुंसेलि, व झीत मयःगु वा मनिंगु खःसा उकिया उचित व्यवस्थापन मयासे मगाः । तर छुकियात व्यवस्थापन धायेगु धइगु तःधंगु न्ह्यसः दु । उत्पादन याये गुलि अःपु, व्यवस्थापन याये उलि हे थाकु । ततःधंगु देसय् नं फोहर उत्पादन यक्व याइ तर व्यवस्थापन प्रभावकारी व कम ध्यबां जुइमखु । मनूतय्सं कर पुलीगु जुयाः नगरपालिकायाके यक्व ध्यबा दइ, उकिं माःगु माःथे यायेगु स्वयाः न्ह्याथेयानाःसां ध्यबा खर्चयानाः हे फोहरयात थःगु वा नागरिकपिनिगु मिखां तापाकाबिइ, अथे जुल धायेवं नगरप्रमुख वा नगरपालिका कर्मचारीपिनि यक्व खँ न्यनाच्वनेमालीमखु, सामान्य जनता फोहर गन वायेयंकल, व गुलि हानिकारक जुइफु धकाः वास्ता यानाच्वनीमखु । अथे जुयाः यक्व देसं फोहर धइगु कि समुद्रय् वाइ, कि मरुभूमि वा निर्जन थासय् वाइ । अथवा अःपुक च्याकाछ्वइ ।<br style="box-sizing: inherit;" />झीथाय् नं व हे समस्या खः । गुलि यात मल दयेकेगु, गुलियात गन गथेयानाः रिसाइकल यायेगु वा रियुज यायेगु, मेगुयात गन च्याकेगु वा ल्हाकेगु धइगु स्पष्ट नीति निर्धारण जुइमाल ।</p><p class="pw-post-body-paragraph sm sn rf kf b so sp gx sq sr ss hb st su sv sw sx sy sz ta tb tc td te tf tg jf iq" data-selectable-paragraph="" id="b4e3" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: source-serif-pro, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;"><span class="kf gv" style="box-sizing: inherit; font-weight: 700;">स्थानीय मनूतय्गु मागयात बेवास्ता</span><br style="box-sizing: inherit;" />शहरय् च्वंपिं मनूत गथे मनूत खः अथे हे डम्पिङ साइटया जःखः च्वनीपिं नं मनूत खः । उमिगु नं जीवन दु, स्वास्थ्य दु, जीवनय् छु्रं प्रगति यायेगु व जीवनस्तर थकायेगु नैसर्गिक अधिकार दु । तर शहरी मनूतय्सं थुकियात बेवास्ता यानाच्वनी, शहरी पक्षया सरकारं उमिगु मागयात लाकमं न्हूयाच्वनी, अले वायेके मबिल कि थ्व राजनीति खः, वा थुकिइ सत्ता इतरपक्षया ल्हाः वा षडयन्त्र दु धकाः आरोप लेयानाच्वनी । थ्व इलय् न्ह्याक्व हे सभ्य, शिक्षित मनूत जूसां व स्थानीयबासीया दृष्टिकोणं थ्व समस्यायात स्वइमखु ।</p><p class="pw-post-body-paragraph sm sn rf kf b so sp gx sq sr ss hb st su sv sw sx sy sz ta tb tc td te tf tg jf iq" data-selectable-paragraph="" id="aa6d" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: source-serif-pro, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">सरकारया ज्या नं हथाय् जुलकि मिखा तिसिनाः सम्झौता याइ अले लिपा वाथावाथा कनेगु जक जुइ । न्यनेदुकथं सरकारं थथे सम्झौता याःगु १७५ कः जुइधुंकल । तर कार्यान्वयनं स्थानीय जनतायात खुशी याये मफुनि । थज्याःगु हे व्यवहारया कारणं स्थानीय विकास मन्त्री रामकुमारी झाँक्री्र सिसडोलया जनतायाके माफी तक. फ्वनेमाल । उकिं नं थ्व ज्याय् सहकार्य स्वयाः नं स्थानीय जनताया बार्गेनिङयायेगु अवस्थाया जक सिर्जना जूयाच्वंगुयात मखु धायेगु अवस्था मदु ।</p><p class="pw-post-body-paragraph sm sn rf kf b so sp gx sq sr ss hb st su sv sw sx sy sz ta tb tc td te tf tg jf iq" data-selectable-paragraph="" id="5f73" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: source-serif-pro, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">झीत मयःगु फोहर उमित गय् यइ? छिमिसं न्हापाया जन्मय् पाप यानावःगुलिं जिमिसं यानागु फोहर छिमिसं घय्पुनाः च्वनेमाः धायेगु शहरीयातय्गु मनस्थितिं यानाः नं थ्व समस्या समाधान जुइत ई कयाच्वंगु खः । थन एकोहोरो मुलपानी, सिसडोल वा बन्चरेडाँडायात जक दोष बियाः आःथें बनचरेया जनतायात ल्ह्वनाः समस्या ततःक्यंकातल धकाः राजनीतिक द्वेष जक प्वंका गबलें नं समाधानया लँपुइ वनेफइमखु ।</p><p class="pw-post-body-paragraph sm sn rf kf b so sp gx sq sr ss hb st su sv sw sx sy sz ta tb tc td te tf tg jf iq" data-selectable-paragraph="" id="c69a" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: source-serif-pro, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;"><span class="kf gv" style="box-sizing: inherit; font-weight: 700;">नीजिसंस्थाया संलग्नता</span><br style="box-sizing: inherit;" />नगरपालिका थम्हं दे दक्व फोहरया व्यवस्थापन याये मफइगु जुयाः हे नीजि क्षेत्रयात संलग्न याःगु जुइ । तर थथे वयाः, हरेक घरधनीयाके लय् प्यसः न्यासः दां कयाः नं धइथे सफा यानामबिउगुलिं, इलय् नियमित फोहर काःमवःगुलिं अले व यंकाः न्ह्यःनेलाःथया् खुसिसिथय् वाइगु जुयाः मनूत असन्तुष्ट दु । उकिया लिसें उमिसं म्हःगु ध्यबा गन वन, धइगु पारदर्शिता मदयाः नं जनता थ्व प्रावधानलिसे सन्तुष्ट मदु ।</p><p class="pw-post-body-paragraph sm sn rf kf b so sp gx sq sr ss hb st su sv sw sx sy sz ta tb tc td te tf tg jf iq" data-selectable-paragraph="" id="ee57" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: source-serif-pro, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;"><span class="kf gv" style="box-sizing: inherit; font-weight: 700;">फोहरय् ध्यबा</span><br style="box-sizing: inherit;" />झी नगरपालिकां छगू नारा बियातःगु दु — फोहर धइगु मोहर खः, अर्थात् फोहरय् ध्यबा दु । तप्यंक स्वयेबलय् थुकिं फोहर बेवास्ता यायेमजिउ थुकियात ध्यबाय् हिलेजिउ धाःगु थेंच्वं । तर भतिचा थ्व ख्यलय् सनाजूपिन्सं सिउ, फोहर व्यवस्थापनया नामय् लाखौं जक मखु करोडौं ध्यबा उखेथेखे यायेजिउ, अझ यानाच्वंगु हे दु । उकिं हे थन मनूत फोहर व्यवस्थापनया नामय् संस्था चायेका, राजनीतिइ सनाः, गबलें नगरपालिकाया पक्षं सा गबलें डम्पिङसाइटया स्थानीयबासी जुयाः थन व्यवस्थापनया ज्यायात जटिल, दुरुह वा असम्भव हे दयेकाः उकिं न्ह्याबलें लबः कयाच्वंगु दु । थ्व हे खः थनया फोहर व्यवस्थापन मजूगुया कारण ।</p><p class="pw-post-body-paragraph sm sn rf kf b so sp gx sq sr ss hb st su sv sw sx sy sz ta tb tc td te tf tg jf iq" data-selectable-paragraph="" id="d176" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: source-serif-pro, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">थन फोहर छुटेयानाः गाःगु, अथे याइमखु, फोहरया भोलुम अप्वयेकी । अले अन सलंसः ट्रक फोहर वनी, सलंसःमनूयात जागिर नकी, अनया जग्गा अधिग्रहण धकाः सरकारं अर्बौं ध्यबाया बजेट फ्याइ । थ्व दक्व फोहरया ध्यबा मखुला?</p><p class="pw-post-body-paragraph sm sn rf kf b so sp gx sq sr ss hb st su sv sw sx sy sz ta tb tc td te tf tg jf iq" data-selectable-paragraph="" id="fe7a" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: source-serif-pro, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;"><span class="kf gv" style="box-sizing: inherit; font-weight: 700;">फोहरय् राजनीति</span><br style="box-sizing: inherit;" />देशया हरेक ज्याखँयात प्रत्यक्ष वा अप्रत्यक्षरुपं राजनीतिं प्रभावित यानाच्वनी — देय् भिनावंगुया कारण नं राजनीति खःसा भिन ेमफयाच्वनीगु वा अझ स्यनावनीगुया कारण नं राजनीति हे जुइ । उकिं मनूत परिवर्तनया लागि राजनीतिइ प्रवेश याइ, राजनीति वा व्यवस्थाय् दुहाँ मवंकं परिवर्तन हयेफइमखु । अथे हे थन फोहरय् नं राजनीति जुयाच्वनी, अझ राजनीति यायेगु छगू अःपूगु लँपु फोहर जुयाबिइ । सुं राजनीतिज्ञ जनताया वाहवाही कायेयःसा वं फोहरयात तुतां दयेकी, उकियात क्यनाः समस्या दु धकाः खँ ल्ह्वनी, गुलिं ला फोहर व्यवस्थापनय् पंगः थनाः व हे फोहर क्यनाः आन्दोलन यानाजुइ, सरकारयात क्वछुकेगु अले थः सत्ताय् वनेगु लँपु माली । अले गुलिं उकियात समाधान यानाः मसिहा जुइत स्वइ । थुकिया लागि नं फोहर माः । अथे जुयाः नं थ्व वयवस्थापन गबलें पुमवनीगु बाखं खः । थथे याइपिं जक मखु, मेपिन्त फोहरय् राजनीति यात धाइपिं नं गुगुं किसिमं फोहर राजनीतिया हे भाग खः उमिसं नं याइगु व हे खः । प्रधानमन्त्री, स्थानीय विकास मन्त्री, मेयर फोरम, अमुक मेयर व वडा अध्यक्षतय् वं वयात वं वयात दोष यानाः थः जक चाखेजुइगु तर फाइदा व कमिसनया हिस्सा थःत माःगु कथंया खँ जुइबलय् जनता फोहरया राजनीतियात फोहरी राजनीति धायेत बाध्य दु ।</p><p class="pw-post-body-paragraph sm sn rf kf b so sp gx sq sr ss hb st su sv sw sx sy sz ta tb tc td te tf tg jf iq" data-selectable-paragraph="" id="f5dd" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: source-serif-pro, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">फोहरयात मोहर दयेकेगु, पुनः प्रयोग यायेगु, रिसाइक्लिङ प्लान्ट तयेगु, ग्यास प्लान्ट तयेगु इत्यादि खँ ला हरेक मेयरया म्हुतुइ हे घानाच्वंगु दइ । तर यथार्थया धरातय् अज्याःगु मुस्मां गफं येँ वा स्वनिगःया हे समस्याया समाधान महः ।</p><p class="pw-post-body-paragraph sm sn rf kf b so sp gx sq sr ss hb st su sv sw sx sy sz ta tb tc td te tf tg jf iq" data-selectable-paragraph="" id="7eee" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: source-serif-pro, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;"><span class="kf gv" style="box-sizing: inherit; font-weight: 700;">बालेन साह केन्द्रित फोहर व्यवस्थापन</span><br style="box-sizing: inherit;" />येँ महानगरपालिकायात न्हूम्ह मेयरकथं बालेन साह दत । जनतायात वपाखें यक्व आशा दु, चुनावबलय् वं नवाःगु ढंगं क्यं, वयाके थनया हरेक समस्याया रामवाण समाधान दु । मनूतय्सं नं वयात छगू हिन्दी फिल्मया नायक कथं हे विश्वास यानाः त्याकूगु खः । व यायेफुम्ह जुइ तर व जादुगर मखु । थन वं छु याइ, समाधान याये धकाः लाय्ण्डफिलसाइटय् वनाः छु छु नवाइ, अले वं गबलय् समाधान याइ धइगु सकस्यां खन । वं मयाःगु नं मखु, याकःचां यायेफइगु नं मखु । मेयरं माःथाय् प्रधानमन्त्री नं नापलायेमाः वडा अध्यक्ष नं नापलायेमाः । तर स्थानीय जनतायात साडे तीन लाखया ध्वाँस बिइवं अले अन्तिम चरणय् प्रहरी बल व धडपकड यायेवं मनूत सशंकीत जूगु दु ।</p><p class="pw-post-body-paragraph sm sn rf kf b so sp gx sq sr ss hb st su sv sw sx sy sz ta tb tc td te tf tg jf iq" data-selectable-paragraph="" id="5650" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: source-serif-pro, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">तर व स्वयाःनं थन छगू जमात तयार जुयाच्वंगु दु — बालेन यायेफु धाइपिं, वं याइ धाइपिं, वं हे याःगु खः धाइपिं, यायेमफुत कि याके मबिउ धाइपिं, अले न्ह्यागु समस्या नं बालेनयात जक चिइकेमते धाइपिं मनूतय्गु । थ्व कार्यकर्ता धइगु पार्टीया कार्यकर्ता स्वयाः अन्धभक्त अले झन् ग्यानापु । थन मनूतय्सं कमल चित्रकारयात ला आलोचना यात आः वम्ह जक आलोचना स्वयाः पिने लायेमाः धकाः गथे धायेगु? जनतां नं सिउ सछिन्हु मदुनि, ज्या यायेसयेकाच्वंगु दु याना नं च्वंगु दु तर वयात छुं धायेमजिउ धाइपिं वयात किसिम्हय् तयाः नांगां चाहिइकीपिं हे जुयाच्वनी, जुजुया म्हय् वसः मदु धाइपिनिगु नं थाय् दयेमाः लोकतान्त्रिक समाजय् ।</p><p class="pw-post-body-paragraph sm sn rf kf b so sp gx sq sr ss hb st su sv sw sx sy sz ta tb tc td te tf tg jf iq" data-selectable-paragraph="" id="2017" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: source-serif-pro, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">लहना वाःपतिइ पिदंगु 2022 06 22</p>Unknownnoreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-7603060153155404299.post-52585323773797124042022-06-14T09:22:00.001+05:452022-08-22T09:35:42.007+05:45बुद्धदेखि बोधिसत्व, अवलोकितेश्वर, बुंगद्यः र मछिन्द्रनाथ हुँदै भक्तिमार्गसम्म<p> </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgRSxOsV_YpOPTNx5TlCGxrgidq0MfvmQNtKkmW4g73mK1LH7OjISy-wUlS9_avjTXaEPrknoazNOQKlAVVvLwWY60RAvFOG6fDnb6wmiLXOSade48UtmRSvDg8HCXBPwz1JaqEnyDiTb-sRvZEeGd7M2tx3GaYpmmoIONkw5kttWNb6h6sndPkMpdtKg/s700/lokeshwar4.jpeg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="437" data-original-width="700" height="200" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgRSxOsV_YpOPTNx5TlCGxrgidq0MfvmQNtKkmW4g73mK1LH7OjISy-wUlS9_avjTXaEPrknoazNOQKlAVVvLwWY60RAvFOG6fDnb6wmiLXOSade48UtmRSvDg8HCXBPwz1JaqEnyDiTb-sRvZEeGd7M2tx3GaYpmmoIONkw5kttWNb6h6sndPkMpdtKg/s320/lokeshwar4.jpeg" width="320" /></a></div><p></p><p class="pw-post-body-paragraph vr vs uo vt b vu vv vw vx vy vz wa wb wc wd we wf wg wh wi wj wk wl wm wn wo ui hf" data-selectable-paragraph="" id="aef9" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;"><span class="vt kr" style="box-sizing: inherit; font-weight: 700;">राजेन मानन्धर</span><br style="box-sizing: inherit;" />पाटनमा बुंगद्यःको जात्रा भरखरै उल्लासमय वातावरणमा समापन भएको छ । सम्भवतः नेपालमा सबैभन्दा लामो र धेरै मानिसको जमघट हुने जात्रा होला यो । स्पष्ट छ, त्यहाँ मानिसहरु जात्रा गरिने बुंगद्यः (जसलाई लोकनाथ, लोकेश्वर, अवलोकितेश्वर, करुणामय, मछेन्द्रनाथ पनि भनिन्छ) प्रति श्रद्धा भएर, उहाँले सबैको मनोकांक्षा पुरा गरिदिने विश्वास भएर नै आएका होलान् ।</p><p class="pw-post-body-paragraph vr vs uo vt b vu vv vw vx vy vz wa wb wc wd we wf wg wh wi wj wk wl wm wn wo ui hf" data-selectable-paragraph="" id="0b80" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">भगवान बुद्धले २५ सय वर्ष पहिले नै भन्नुभएको थियो, कसैले भन्यो भनेर विश्वास नगर, अनि आफु नै आफ्नौ नाथ होउ । अब भगवान बुद्धको यस्तो युगान्तकारी सिद्धान्त जसले ब्राम्हणहरुको हजारौं वर्ष पुरानो भनिएको धर्मको जग समेत हल्लाइदिएको थियो, त्यो धर्म अब हुँदा हुँदा भावभक्तिको एउटा यस्तो सम्प्रदाय बन्यो जुन भगवान बुद्धले दिनुभएको शिक्षासँग कदापि मेल खाँदैन । यहाँसम्म कि एकातिर यो हिन्दुहरुको पनि देउता हो भनेको दाबी सहर्ष स्वीकार गरिन्छ भने, त्यहीँ अर्कोतिर बौद्धहरुले पनि यसलाई यसरी मनाइरहेका छन् कि त्यसमा बौद्ध देवता भएको रत्ति गर पनि गुण बाँकी रहन्न । बुंगद्यःलाई केन्द्र मानेर यसको दर्शन पक्षको गहनता र व्यवहारमा देखिएको सतहीपनको बारेमा चिन्तन गर्न आवश्यक छ ।</p><p class="pw-post-body-paragraph vr vs uo vt b vu vv vw vx vy vz wa wb wc wd we wf wg wh wi wj wk wl wm wn wo ui hf" data-selectable-paragraph="" id="8ca0" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">धर्म र संस्कृतिका नाममा मनाइने यो जात्रामा यस्ता कुराहरु यति गहिरो ढंगले गाँसिँदै आयो कि यो अब बुद्ध धर्म नै हो कि हैन भन्ने विषयमा तटस्थ भएर हेर्नुपर्ने अवस्था आएको छ । जात्रा हुनु, रमझम हुनु, कुनै धर्ममा आश्रित हुनु, श्रद्धा जाग्नु त स्वाभाविक हो तर यहाँ बुद्ध धर्मको नाममा जे जति भइरहेको छ, त्यसलाई सिंहावलोकन गर्न अत्यन्त जरुरी भइसकेको छ । यस लेखमा भगवान बुद्धको मूल शिक्षाका केही बुँदाहरुदेखि अहिले बुंगद्यः जात्राका विभिन्न पक्ष वा चरणहरुलाई संक्षेपमा समीक्षात्मक विश्लेषण गर्ने कोशिस गरिनेछ ।</p><p class="pw-post-body-paragraph vr vs uo vt b vu vv vw vx vy vz wa wb wc wd we wf wg wh wi wj wk wl wm wn wo ui hf" data-selectable-paragraph="" id="be7e" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;"><span class="vt kr" style="box-sizing: inherit; font-weight: 700;">बोधिसत्व को हो?</span><br style="box-sizing: inherit;" />जब जब बुद्ध शिक्षाको खाँचो हुन्छ र हामी जानेर वा नजानेरै पनि बुद्धलाई फेरि आउनू भनेर बोलाउँछौं । अनि अर्कोतिर बुद्ध भन्ने फेरि फेरि आउने कुरा हो भनेर बुद्ध दर्शन आफैले स्वीकार गरेको पक्ष हो । अब आउँदा कहिले आउने र कसरी आउने भन्ने भने बेग्लै पाटो छ । यदि कसैले बुद्ध कहिले कसरी आउँछ भन्ने थाहा पाएको भए बुद्धलाई फेरि आउ भनेर कसैले कथा–कविता लेख्दैनथे होला, यो बेग्लै कुरा भयो ।</p><p class="pw-post-body-paragraph vr vs uo vt b vu vv vw vx vy vz wa wb wc wd we wf wg wh wi wj wk wl wm wn wo ui hf" data-selectable-paragraph="" id="d517" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">भगवान शाक्यमुनि बुद्धको जन्म त्यसै त्यति सजिलोसँग भएको थिएन । सबै बौद्धहरुले मान्ने एउटा विश्वास छ — धेरै धेरै (त्यो भनेको कल्पना नै गर्न नसक्ने गरी धेरै) वर्ष पहिले एकजना बुद्ध हुनुहुन्थ्यो, उहाँको छेउमा एक जना ऋषिले म बुद्ध हुन पाउँ भनेर प्रार्थना गर्नुभयो । उहाँको प्रार्थना सुनियो र उहाँले धेरै धेरै जन्मसम्म कडा मिहेनत गरेर उहाँ बुद्ध हुनुभयो । अब यसबाट थाहा हुन्छ बुद्ध हुनसक्ने मानिसले धेरै जन्मसम्म राम्रो राम्रो काम गरेर आफुलाई बुद्ध बन्न लायक बनाउनु पर्दो रहेछ । त्यस्तै अब पनि मानिसहरुमा बुद्ध हुने इच्छा जाग्छ भने त्यसको लागि धेरै मिहेनत गर्नुपर्ने हुन्छ । हो, यसरी हेर्दा बुद्धत्वको लक्ष्य प्राप्त गर्न अभ्यास वा प्रयत्न गरिरहेको व्यक्ति बोधिसत्व हो ।</p><p class="pw-post-body-paragraph vr vs uo vt b vu vv vw vx vy vz wa wb wc wd we wf wg wh wi wj wk wl wm wn wo ui hf" data-selectable-paragraph="" id="d6ec" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">शाब्दिक रुपमा भन्नुपर्दा बोधिचित्त उत्पाद गर्ने सत्वलाई बोधिसत्व भनिन्छ । अर्थात् मनमा बोधिचित्त जगाई अरुको हितमा समर्पित हुने महाकरुणावान व्यक्ति नै बोधिसत्व हो । बोधिसत्वको जीवनको एकमात्र उद्देश्य भनेको लोकजनको उपकार गर्नु हो । यहाँ मानिस मात्र नभएर जीवजन्तुदेखि दिएर आँखाले नदेख्ने किराफट्याङ्ग्रा अनि अमनुष्य वा भुतप्रेत पनि आउँछ ।</p><p class="pw-post-body-paragraph vr vs uo vt b vu vv vw vx vy vz wa wb wc wd we wf wg wh wi wj wk wl wm wn wo ui hf" data-selectable-paragraph="" id="0b8f" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">बोधिसत्व धेरै प्रकारका हुन्छन् । थेरवादले प्रज्ञाधिक, श्रद्धाधिक तथा वीर्याधिक बोधिसत्वको अवधारणा लिएको पाइन्छ । यहाँ बुद्ध हुनुलाई यति दुर्लभ बनाइको हुन्छ कि मानिसहरु कल्पना पनि गर्दैन, बरु अर्हत भएर निर्वाण पाउनु नै सबैभन्दा माथिल्लो मार्गफल भन्छन् । यही कुरा पछि महायानमा विकास हुँदै हामी सबै बुद्ध हुन चाहन्छौं, हुनसक्छौं अनि हुनुपर्छ भन्ने धारणाको विकास हुँदै गयो ।</p><p class="pw-post-body-paragraph vr vs uo vt b vu vv vw vx vy vz wa wb wc wd we wf wg wh wi wj wk wl wm wn wo ui hf" data-selectable-paragraph="" id="9ad9" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">यस हिसाबले हामी बुद्ध हुन चाहन्छौं त्यसकारण हामी सबै बोधिसत्व हुनपुग्छौं । यहाँ पनि तीन प्रकारका बोधिसत्वहरुको अवधारणाको विकास भयो — जातक बोधिसत्व, ऐतिहासिक बोधिसत्व तथा अनुत्तर वा लोकोत्तर बोधिसत्व ।</p><p class="pw-post-body-paragraph vr vs uo vt b vu vv vw vx vy vz wa wb wc wd we wf wg wh wi wj wk wl wm wn wo ui hf" data-selectable-paragraph="" id="c615" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">संक्षेपमा भन्नुपर्दा भगवान बुद्धले बुद्ध हुन्छु भनेर प्रतीज्ञा गरेदेखि विभिन्न जन्म लिएको सबैलाई जातक, सिद्धार्थ कुमार जन्मेदेखि बुद्धत्व प्राप्त नगर्नुभएसम्म तथा अवतारी लामा वा आचार्यहरु ऐतिहासिक तथा महायान बुद्धधर्मले कल्पना गरेर बनाएका सामान्य भाषामा देउताहरु सबै अनुत्तर वा लोकोत्तर बोधिसत्वहरु हुन् ।<br style="box-sizing: inherit;" />महायानमा जो जो बुद्ध बन्न चाहन्छन् उनीहरु बोधिसत्वमा यस्तो यस्तो गुण हुनुपर्छ, उनीहरु यस्ता देखिन्छन् भनेर विभिन्न आदर्श, रुप वा गुणको कल्पना गर्दै ध्यान वा साधना गर्दछन् ।</p><p class="pw-post-body-paragraph vr vs uo vt b vu vv vw vx vy vz wa wb wc wd we wf wg wh wi wj wk wl wm wn wo ui hf" data-selectable-paragraph="" id="843d" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">यसरी कल्पना गरेर देखिएका वा बनेका बोधिसत्वहरुलाई अनुत्तर वा लोकोत्तर बोधिसत्वहरु भनिन्छ । महायानी गुम्बा वा पुजाकोठामा देखिने विभिन्न रुप, धेरै टाउका वा हात भएका बौद्ध देउताहरु नै बास्तवमा यस्ता बोधिसत्वहरु हुन् । मञ्जुश्री, वज्रपाणि, पद्मपाणि लोकेश्वर यस्ता केही बोधिसत्वहरु हुन् । यसलेखमा चर्चा गरिने लोकेश्वर वा अवलोकितेश्वर एक यस्ता बोधिसत्व हुन् ।</p><p class="pw-post-body-paragraph vr vs uo vt b vu vv vw vx vy vz wa wb wc wd we wf wg wh wi wj wk wl wm wn wo ui hf" data-selectable-paragraph="" id="ea1c" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;"><span class="vt kr" style="box-sizing: inherit; font-weight: 700;">अवलोकितेश्वर को हो ?</span><br style="box-sizing: inherit;" />बोधिचर्या अभ्यास गर्दा गर्दै बुद्धपद लाभ गर्न सक्ने अवस्थामा पुग्ने एउटा कुरा, तर त्यहाँ जाने नजाने अर्को कुरा । हुनसक्छ, कोही बोधिसत्व सबै पारमिताहरु पुरा गरेर बुद्ध बन्न लायक बन्छ तर ती मध्ये कति त संसारका असंख्य प्राणी अझै दुःखमा परेको देखर उनीहरु ती सबैको कल्याण नगरी बुद्ध नै हुन्न वा निर्वाण नै हुन्न भनेर पनि बसेका हुनसक्छन् । अब उसमा कति धेरै करुणा भएको होला, जो बुद्ध बन्ने अवसरलाई पनि बेवास्ता गरेर सबै प्राणीको हितमा बसिरहेको होस् ? यिनैलाई अवलोकितेश्वर भनिन्छ । यो अवधारणा वा दर्शनले मानिसमा बुद्ध हुनुभन्दा पनि ठुलो कुरा अरुमाथि करुणा राख्नु हो भन्ने शिक्षा दिन्छ ।</p><p class="pw-post-body-paragraph vr vs uo vt b vu vv vw vx vy vz wa wb wc wd we wf wg wh wi wj wk wl wm wn wo ui hf" data-selectable-paragraph="" id="ac82" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">यिनैलाई आदर्श मानेर हामी पनि करुणाले युक्त भएर दीन दुखीको सेवा गरौं, आफ्नो भन्दा पहिला अरुको सुखका लागि जिउँ भन्ने पवित्र धारणा मनमा राखेर सफल र सुखी जीवन जिउन सकिन्छ । अनि हाम्रा आदर्श पुरुष अवलोकितेश्वर हाम्रा लागि देउता सरह हुन पुगे । त्यसकारण आफ्नो अगाडि अवलोकितेश्वरको मूर्ति राखेर नमस्कार गर्नुको अर्थ मलाई धनी बनाइदेउ वा चुनाव जिताइ देउ भनेर माग्नु भन्दा पनि ममा पनि अवलोकितेश्वरको जस्तो आफ्नो स्वार्थलाई एकातिर पन्छाएर जगतको वा समाजको सेवा गर्नेे महान् भावना आओस् भन्ने हो ।</p><p class="pw-post-body-paragraph vr vs uo vt b vu vv vw vx vy vz wa wb wc wd we wf wg wh wi wj wk wl wm wn wo ui hf" data-selectable-paragraph="" id="f720" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">जहाँ जहाँ बुद्धधर्मको विकास भयो त्यहाँ त्यहाँ अवलोकितेश्वरको धारणा फैलियो । त्यसकारण महायान फैलिएका सबै देशमा कुनै न कुनै रुपमा, कुनै न कुनै नाममा अवलोकितेश्वर हुन्छ ।</p><p class="pw-post-body-paragraph vr vs uo vt b vu vv vw vx vy vz wa wb wc wd we wf wg wh wi wj wk wl wm wn wo ui hf" data-selectable-paragraph="" id="eae0" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">जहाँ जहाँ बोधिसत्वको महत्वको बारेमा चर्चा भयो त्यहाँ त्यहाँ अवलोकितेश्वरको पूजा हुन थाल्यो । अहिले नेपाल बाहेक भारत, तिब्बत वा चीन, कोरिया, जापान, क्याम्बोडिया, भियतनाम, इन्डोनेशिया आदि देशमा पहिले कुनै बेलामा अवलोकितेश्वरको पूजा भएको वा हुँदै आएको पाइन्छ । ठाउँ अनुसार उहाँको स्वरुप, नाम र पूजा विधि फरक हुनु स्वभाविक थियो । उहाँलाई तिब्बतमा (र लद्दाख, सिक्किम तथा हिमाली नेपालमा) चेनरेजिग (སྤྱན་རས་གཟིགས)भनिन्छ, श्रीलंकामा नाथदेवाला (නාථ දේවාල), चीनमा ग्वानशियिन (观世音菩萨), कोरियामा ग्वासेअम् भोसाल(관세음보살), थाइल्याण्डमा फ्रा अवलोकितेसुअन (พระอวโลกิเตศวรโพธิสัตว์), भियतनाममा क्वानआमबोतात(Quan Âm Bồ Tát,) , क्याम्बोडियामा अवलौकितेस्वर्य (អវលោកេស្វរៈ), म्यानमारमा लौकनाट (လောကနတ်) इत्यादि नामले पुकारिन्छ । बुद्धधर्मको विलय भइसकेको पाकिस्तानमा, काश्मिरमा, इन्डोनेशियामा पनि अवलोकितेश्वरका मूर्तिहरु पाइएका छन् ।</p><p class="pw-post-body-paragraph vr vs uo vt b vu vv vw vx vy vz wa wb wc wd we wf wg wh wi wj wk wl wm wn wo ui hf" data-selectable-paragraph="" id="3051" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">कतै दुइ हातका भए, कतै चार आठ वा कतै हजार हातसम्म भए, कतै एक टाउको त कतै एघार टाउकोसम्म भए । कतै अवलोकितेश्वरको १०८ अवतार वा रुप हुन्छ भनियो, कतै आदिबुद्ध वज्रसत्वको मुखबाट उत्पन्न ह्रिं बीजाक्षरबाट ३६० अवलोकितेश्वर बोधिसत्वहरु उत्पन्न भएको विश्वास गरिन्छ । जहाँ जसरी भएपनि उहाँ करुणाका खानी भनेर प्रख्यात भए र पुजा गरिने देवता बने । यसको विविधताको बारेमा कुनै दिन चर्चा गरौंला ।</p><p class="pw-post-body-paragraph vr vs uo vt b vu vv vw vx vy vz wa wb wc wd we wf wg wh wi wj wk wl wm wn wo ui hf" data-selectable-paragraph="" id="cc6a" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">बुद्धधर्ममा अवलोकितेश्वरको अवधारणाको विकास कहिलेदेखि भयो भनेर भन्न कठिन छ । जुनबेला ध्यानी बुद्धहरुको बारेमा कुरा गर्न शुरु भयो त्यो बेला अमिताभको महानताको कुरा भयो । अपवाद बाहेक अवलोकितेश्वरलाई अमिताभको चेलाको रुपमा लिइन्छ, त्यसकारण अधिकाशं अवलोकितेश्वरले आफ्नो शीरमा अमिताभलाई धारण गरेको हुन्छ । विभिन्न महायानी सूत्रमा अवलोकितेश्वरको चर्चा भएको मानिन्छ । अन्य अर्थ नलागेमा भारतमा सम्राट अशोकले बुद्ध धर्मको व्यापक प्रचार प्रसार गरिसक्दा यसको व्यापकता सँगै बोधिसत्ववादले प्रख्याती पाएको र यसैको फलस्वरुप अवलोकितेश्वरको चर्चा हुन थालेको भन्न सकिन्छ । फाहियानले ५औं शताब्दीमा र हुयेनसाङले ७औं शताब्दीमा भारतको भ्रमण गर्दा यहाँ अवलोकितेश्वरको पुजा गरेको देखेको वर्णन गरेका थिए । अजन्ताको गुफामा पाइएको कमल समातेको अवलोकितेश्वरको चित्र निकै प्रख्यात छ । नेपालको हकमा भने अवलोकितेश्वरको नाम उल्लेख इस्वी ५५७मा काठमाडौं ब्रम्हटोलको अभिलेखमा भएको मानिन्छ । भोटेबहालमा स्थित छैठौ वा सातौ शताब्दीको मूर्ति नै सबैभन्दा पुरानो अवलोकितेश्वरको हो कि भन्ने इतिहासकारहरुको ठम्याइ छ ।</p><p class="pw-post-body-paragraph vr vs uo vt b vu vv vw vx vy vz wa wb wc wd we wf wg wh wi wj wk wl wm wn wo ui hf" data-selectable-paragraph="" id="a758" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;"><span class="vt kr" style="box-sizing: inherit; font-weight: 700;">बुंगद्यः</span><br style="box-sizing: inherit;" />नेपालमा अवलोकितेश्वरको पूजा गर्ने चलन कहिलेदेखि भयो भन्ने यथेष्ट प्रमाणिक दस्तावेजहरु पाएको देखिँदैन । यहाँ यसै परम्पराको विकास हुँदै पाटनमा बुंगद्यः (श्रीमदार्यावलोकितेश्वर), काठमाडौंमा जनबाहाद्यः (अमोघपास लोकेश्वर ), किर्तीपुरमा चोभाःद्यः (आदिनाथ लोकेश्वर) अनि नालामा नाला करुणामय (श्रृष्टिकान्ता लोकेश्वर) भनेर पुज्ने परम्परा बन्यो । हामी भने बुंगद्यःमा मात्रै केन्द्रित हुन्छौं ।</p><p class="pw-post-body-paragraph vr vs uo vt b vu vv vw vx vy vz wa wb wc wd we wf wg wh wi wj wk wl wm wn wo ui hf" data-selectable-paragraph="" id="29dd" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">यहाँ अवलोकितेश्वरको आगमन नै संभवतः बुंगद्यःको रुपमा होला । सातौं शताब्दीमा राजा नरेन्द्रदेव, बन्धुदत्त आचार्य तथा रथंचक्रले भारतको कामरुप कामाख्याबाट यक्षपुत्रलाई नेपालमा ल्याएको र उनैलाई बुंगद्यः भनिएको किंवदन्ती नेवारबौद्धहरुको माझ एकदम प्रख्यात छ । बौद्धहरु बुंगद्यःलाई श्रीमदार्यावलोकितेश्वर, अवलोकितेश्वर, लोकेश्वर, करुणामय, लोकनाथ, बुंगम लोकेश्वर, विरंची नारायण तथा मत्स्येन्द्रनाथको रुपमा पनि पुज्छन् । तर सुनिरहुँ सुनिरहुँ लाग्ने यस किंवदन्तीको ऐतिहासिकतामा निकै प्रश्न उठेको छ ।</p><p class="pw-post-body-paragraph vr vs uo vt b vu vv vw vx vy vz wa wb wc wd we wf wg wh wi wj wk wl wm wn wo ui hf" data-selectable-paragraph="" id="8d77" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">मिथक र किंवदन्तीमा एकदमै धनी नेवारबौद्धहरुका माझ बुंगद्यःसँग जोडिएका थुप्रै कथा कहानीहरु छन् जुन बेलामौकामा इतिहाससँग बाझिँदै, अनन्त बहसका विषय बन्दछन् । कोही बुंगमा बिसाइएको द्यः भन्छन्, कोही कृषि विशेषज्ञ भन्छन्, कोही कुकुर रोएको कथा सुनाउँछन्, कोही भैरवहरुले बोकेर ल्याएको भन्छन् । अझ कतै कतै उहाँ इती तथा कीर्तिपुरमा मनपराएकी केटी साथीसँग रात बिताउन गएको समेत कथा बनाइएका छन् । के यो सब महायानको अवलोकितेश्वरको दर्शनसँग सुहाउँदा छन् त ?</p><p class="pw-post-body-paragraph vr vs uo vt b vu vv vw vx vy vz wa wb wc wd we wf wg wh wi wj wk wl wm wn wo ui hf" data-selectable-paragraph="" id="c79d" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">यद्यपि यति चाहीँ अकाट्य छ कि कमसेकम पाटनका र बुंगमतिका बौद्धहरुका लागि बुंगद्यः सबैभन्दा बढी मान्ने पुजा गर्ने र देउता हुन् । त्यसैले यसको जात्रा हरेक वर्ष धुमधामका साथ तथा हरेक बाह्र वर्षमा अझ धेरै भव्यताका साथ मनाइन्छ । यस जात्राको अन्तिम खण्डमा देशका राष्ट्राध्यक्ष समेतको उपस्थितिलाई अहिलेसम्म अनिवार्य बनाइएको छ ।</p><p class="pw-post-body-paragraph vr vs uo vt b vu vv vw vx vy vz wa wb wc wd we wf wg wh wi wj wk wl wm wn wo ui hf" data-selectable-paragraph="" id="ff7b" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">यसको जात्रा जसरी शुरु हुन्छ, जसरी मानिसहरुले हुलमुल गरेर तान्छ, बाजागाजा, कोही कोही ठेलमठेल गरेर अनि जाँडरक्सी खाएर समेत सहभागी हुन्छ, जस्तो जस्तो पूजा हुन्छ, जस्तो आशयका भजनहरु गाइन्छन्, जसरी विभिन्न तान्त्रिक पूजाको नाममा पशुबलि दिइन्छ, अनि जात्रा सकिएपछि जसरी बुंगमति फर्काएर लगिन्छ, त्यो सबले यो अवलोकितेश्वरको मूर्ति हो वा यो बौद्ध पनि हो कि भन्नेमा शंका गराउँछ ।</p><p class="pw-post-body-paragraph vr vs uo vt b vu vv vw vx vy vz wa wb wc wd we wf wg wh wi wj wk wl wm wn wo ui hf" data-selectable-paragraph="" id="3cfb" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;"><span class="vt kr" style="box-sizing: inherit; font-weight: 700;">बुंगद्यः र मछिन्द्रनाथ</span><br style="box-sizing: inherit;" />बुंगद्यःका विभिन्न नामहरु मध्ये एक मत्येन्द्रनाथ (मछिन्द्रनाथ) पनि हो । बौद्धहरु त्यही मूर्तिलाई अवलोकितेश्वर भन्छन् अनि हिन्दुहरु मछिन्द्रनाथको रुपमा हेर्छन् । ढोग्न पाए पुग्नेहरु जे भएपनि ढोगौं न भनेर जान्छन् । धर्म भनेको आस्था हो, मान्यो भने सबै ढुंगा देवता हुन् । तर कालो कालो हो, सेतो सेतो हो — अवलोकितेश्वर र मछिन्द्रनाथ एउटै होइन ।</p><p class="pw-post-body-paragraph vr vs uo vt b vu vv vw vx vy vz wa wb wc wd we wf wg wh wi wj wk wl wm wn wo ui hf" data-selectable-paragraph="" id="f7ce" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">मत्येन्द्रनाथ को हुन् भनेर हेर्दा हिन्दु मान्यता अनुसार उनी कामरुपमा १०औं शताब्दीमा जन्मेका एक योगी थिए भन्ने देखिन्छ । उनी हठयोगका प्रचारक पनि थिए ।<br style="box-sizing: inherit;" />नाथगुरु मत्स्येन्द्रनाथको एउटा कथा छ भने यता नेवार बौद्धहरुसँग करुणामयलाई किन मत्स्येन्द्रनाथ भनियो भन्ने अलग्ग कथा छ । नाथहरुका अनुसार मत्येन्द्रनाथ अलक्षण समयमा जन्मेकाले उनका बाउआमाले उनलाई समुद्रमा फालिदिए र उसलाई एउटा माछाले निल्यो । माछा समुद्रको पिँधमा गयो जहाँ शिवले पार्वतीलाई योगको बारेमा गुह्य ज्ञान दिइरहेको थियो । उनले यसैबाट योग सिके । यता बौद्धहरुको कथा अनुसार एक दिन शिवले पार्वतीलाई सुविद्या कुविद्या सिकाइरहँदा पार्वती निदाइन् र शिववचन खेर नफाल्न करुणामय माछारुप लिएर पानीमुनिबाट सुनिरहे । त्यसकारण करुणामयलाई पनि मत्स्येन्द्रनाथ भन्ने गरिन्छ ।</p><p class="pw-post-body-paragraph vr vs uo vt b vu vv vw vx vy vz wa wb wc wd we wf wg wh wi wj wk wl wm wn wo ui hf" data-selectable-paragraph="" id="0410" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">यहाँ नाथ परम्पराको कुरा अलिकति गर्नुपर्ने हुन्छ । नाथ परम्परा भनेको शैव धर्मको एउटा रुप हो जुन भारतमा ९औ वा १०औं शताब्दीमा शुरु भयो । यसले शैवधर्म र योगको कुराहरु मिसाएर शिवलाई प्रमुख गुरु मानेर त्यागको भावनाले जीवन जिउन सिकाउँछ (उनीहरुलाई हामी बोलीचालीको भाषमा जोगी भन्छौं) । शिवले योगको बलबाट विभिन्न ज्ञान र विज्ञानको रहस्य बुझाउँदै लोक कल्याणको लागि दिनुभएको ज्ञानलाई नाथ परम्पराले अघि सारेको मानिन्छ । गोरखनाथलाई यस पथका प्रवर्तक मानिन्छ ।</p><p class="pw-post-body-paragraph vr vs uo vt b vu vv vw vx vy vz wa wb wc wd we wf wg wh wi wj wk wl wm wn wo ui hf" data-selectable-paragraph="" id="e61f" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">नेपालमा दशनामी भनिनेहरु र केही नेवारहरु यस नाथ सम्प्रदाय अन्तर्गत पर्दछन् । नाथगुरुहरु मध्ये ८औं मत्स्येन्द्रनाथ र ९औं गोरखनाथ भनिन्छ । अरु केही नभनीकन यति मात्र यहाँ भनौं कि नाथ परम्पराको आफ्नो दर्शन छ जुन धर्म भन्दा पनि गुरु शिष्य परम्परा हो र हाम्रो जस्तो कोरा मूर्तिपूजा भन्दा जटिल छ । उनीहरु मूर्ति पूजा गरेर आशिष माग्ने भन्दा पनि ज्ञानको खोजीमा जंगल जंगल घुम्छन् र विचार विमर्श गर्छन् । अब बोधिसत्व आर्यावलोकितेश्वर कसरी नाथ हुनपुग्यो ? सबै बौद्धहरु करुणामयलाई मत्येन्द्रनाथ भन्न मन पराउँछन् त्यो भने बुझ्न गाह्रो छ (नेवारहरुको विष्णुको मत्यअवतारसँग सम्बन्धित मत्स्येन्द्रनाथ मच्छेगाउँमा छ)।</p><p class="pw-post-body-paragraph vr vs uo vt b vu vv vw vx vy vz wa wb wc wd we wf wg wh wi wj wk wl wm wn wo ui hf" data-selectable-paragraph="" id="3a5f" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">नेवारहरुले गर्वका साथ कथामा भन्दै आउने कुरा हो कि करुणामयलाई आसाम स्थित कामरुप कामाख्याबाट ल्याएको थियो । उता नाथगुरु मत्स्येन्द्रनाथको जन्म पनि कामरुपमा भएको भनिन्छ । अब नेवारहरुले कामरुपबाट करुणामय ल्यायो कि योगी मत्स्येन्द्रनाथ ल्यायो भनेर प्रश्न सोध्न पनि सकिन्छ । यसरी सोध्दा पनि यता करुणामय ७औं शताब्दीमा ल्याएको थियो भन्नेहरुसँग वितर्क गर्नुपर्ने अवस्था छ ।</p><p class="pw-post-body-paragraph vr vs uo vt b vu vv vw vx vy vz wa wb wc wd we wf wg wh wi wj wk wl wm wn wo ui hf" data-selectable-paragraph="" id="c608" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">हामीकहाँ प्रचलित कथाले गोरखनाथले भट्टीपसलमा जाँड खान गएको, मनग्गे जाँड खुवाउन नौवटा नागले सहयोग गरेको, त्यही भएर उनीहरुलाई उनेर बसेको, जुनबेला उ नौवटा नागमाथि बसिरहेको थियो, त्यसबेला उनका गुरु मत्येन्द्रनाथ आइपुगेकोले उसलाई नमस्कार गर्न गोरखनाथ उठेको र नागहरु मुक्त भइ वर्षा भएको भन्ने पनि छ । यो कथामा आर्यावलोकितेश्वर कसरी मत्येन्द्रनाथ बन्नपुग्यो भन्ने भने स्पष्ट छैन । कथै कथामा रुमलिरहेका नेवारहरुले दुइटाको बिचमा फरक छुट्याउन विवेक नै गर्न नपाएको जस्तो देखिन्छ ।</p><p class="pw-post-body-paragraph vr vs uo vt b vu vv vw vx vy vz wa wb wc wd we wf wg wh wi wj wk wl wm wn wo ui hf" data-selectable-paragraph="" id="69a6" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">करुणामयका अनुसन्धाता जोन के लोकले भनेका छन् — मन्दिरका पुरोहितहरु र पाटन तथा बुंगमतिका भक्तहरु मछिन्द्रनाथको नाम गैरनेवारहरुसँग कुरा गर्दा बाहेक प्रयोग गर्दैनन् । त्यस्तै उनले पढेका कथामा पनि बुंगद्यः, श्री करुणामय, लोकनाथ र आर्यावलोकितेश्वर भन्ने शब्द प्रयोग भएका छन् तर कतै पनि मछिन्द्रनाथ उल्लेख छैन । उनका अनुसार गोरखनाथ र मछिन्द्रनाथलाई जोड्ने कथा सबैभन्दा पहिले कर्कपेट्रिकले दिएका हुन्, जो आफै सन् १७९३मा नेपाल आएका थिए । उनले बुंगद्यः नेपालमा ल्याइएको कथालाई मछिन्द्रनाथ–अवलोकितेश्वर भनेर उल्लेख गरेका थिए ।</p><p class="pw-post-body-paragraph vr vs uo vt b vu vv vw vx vy vz wa wb wc wd we wf wg wh wi wj wk wl wm wn wo ui hf" data-selectable-paragraph="" id="8a33" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">अर्कोतिर यदि बुंगद्यः ल्याउने नरेन्द्रदेव हो भने बुंगद्यःको जात्रालाई ईस्वी ६८०तिर मान्ने हो भने यसलाई मछिन्द्रनाथ वा गोरखनाथसँग जोड्न सकिँदैन, जुन कम्तिमा पनि २०० वर्ष पछाडि शुरु भएको सम्प्रदाय हो । एक जनश्रुति अनुसार पाटनका राजा सिद्धि नरसिंह मल्लले पद्मपाणि लोकेश्वरलाई नाथ परम्पराका जोगीहरुको कुरा सुनेर उहाँको नाम मछिन्द्रनाथ नाम राखिदिए भनिन्छ । तर यसको बारेमा कतै विश्वनीय लेखोट नभेटिएसम्म मौन रहनु उचित हुनेछ । बरु यति चाही भन्न सकिन्छ कि जुनसुकै नामले पुकारे पनि बुंगद्यःलाई नाथ गुरु भनेर नाथ सम्प्रदायले पुजा गरेपनि वा नगरेपनि बौद्धहरुले उक्त नाम दिएर बोलाउनु भनेको आफुले करुणामयको करुणा स्वरुपलाई अस्वीकार गर्नु अनि नाथ परम्परा भनेको के हो भनेको नबुझेको नै ठहर्छ ।</p><p class="pw-post-body-paragraph vr vs uo vt b vu vv vw vx vy vz wa wb wc wd we wf wg wh wi wj wk wl wm wn wo ui hf" data-selectable-paragraph="" id="8e07" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">अब मूर्तिको स्वरुपको थोरै कुरा गरौं । मूर्तिपुजकहरुको पुजाको आधार भनेको मूर्ति हो । जुन देउतालाई प्रतिनिधित्व गराउनु पर्ने हो त्यसको रुपगुण कल्पना गरेर मुद्राशास्त्रको रचना गरिएको हुन्छ र मूर्तिकारले त्यसलाई बुझेर नै मूर्तिको निर्माण गर्दछ । हुन त अहिलेको बुंगद्यः मूर्तिको स्वरुपमा कलाकारिता हराइसकेको छ । यद्यपि यसको मुद्राले यो पद्मपाणि लोकेश्वर वा अवलोकितेश्वर नै हो भनेर भन्न सकिन्छ । यसबाहेक मन्दिरको तोरण, तुँडालमा रहेका वज्रयानी ध्यानी बुद्धहरु र बोधिसत्वहरुको मूर्तिहरुले पनि यसलाई सोही किसिमले प्रमाणित गर्दछ ।</p><p class="pw-post-body-paragraph vr vs uo vt b vu vv vw vx vy vz wa wb wc wd we wf wg wh wi wj wk wl wm wn wo ui hf" data-selectable-paragraph="" id="e832" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">यसको विपरित मत्येन्द्रनाथका लामो केश, जुंगा र दाह्री भएका अनि साधारण वस्त्र लगाएका मूर्तिहरुको स्वरुपमा निकै भिन्नता पाइन्छ । यस आधारमा पनि यो भन्न सकिन्छ कि यो मछिन्द्रनाथको मूर्ति हुन सक्दैन । तैपनि यदि कोही यसलाई मछिन्द्रनाथ मानेर पूजा गर्ने हो भने कि यसलाई अवलोकितेश्वर मानेर पूजा गर्ने बौद्धहरु गलत छन् कि यसलाई मछिन्द्रनाथ मानेर पूजा गर्नेहरु नाथहरु गलत छन् । जसलाई जे भनेर पूजा गरेपनि हुन्छ भन्ने कुतर्क गर्नेहरुसँग विवेकको अपेक्षा गर्न सकिँदैन ।</p><p class="pw-post-body-paragraph vr vs uo vt b vu vv vw vx vy vz wa wb wc wd we wf wg wh wi wj wk wl wm wn wo ui hf" data-selectable-paragraph="" id="c04f" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">अर्कोतिर नेवारहरुले जसरी बुंगद्यः पुजा गरिरहेका छन्, जसरी त्यसको जात्रा हुन्छ त्यो र नाथ परम्पराको बिच आकाश जमिनको बिच फरक छ । जिउ भरी गहना लगाउने, अर्काको काँधमा चढेर एउटा मन्दिरबाट अर्को मन्दिरमा जाने, त्यस्तो तामझाम सहितको पशुको रगत चढाइएको रथमा बसेर भ्रमण गर्ने, भएभरको दान भेटी लिने, सबैले मलाई यो देउ त्यो देउ भनेर माग्ने (मागेको पुर्याइदिने) देउता नाथ सम्प्रदायका गुरु कसरी हुनसक्छ ?</p><p class="pw-post-body-paragraph vr vs uo vt b vu vv vw vx vy vz wa wb wc wd we wf wg wh wi wj wk wl wm wn wo ui hf" data-selectable-paragraph="" id="18b1" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">संक्षेपमा भन्नु पर्दा संसारका सबै धर्म एकै हो, बुंगद्यः नेपालका हिन्दु तथा बौद्धहरुले समान रुपले पुज्छन्, यो धार्मिक सहिष्णुताको प्रतिक हो भन्ने जस्ता सतही विचारकहरुले यहाँ अवलोकितेश्वर तथा नाथ पराम्परा दुबैलाई धरापमा पारेका छन् । अन्धभक्तहरुले सही धर्मको महिमा समेत धमिल्याउँछ ।</p><p class="pw-post-body-paragraph vr vs uo vt b vu vv vw vx vy vz wa wb wc wd we wf wg wh wi wj wk wl wm wn wo ui hf" data-selectable-paragraph="" id="edbd" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">एकै बोधिसत्व वा देउताका विभिन्न नाम हुनसक्छन्, राज्यधर्मको बलले कुनै<br style="box-sizing: inherit;" />देवतालाई रुप, दर्शन र फलको आधारमा पनि विभिन्न नाम दिन सकिन्छ, अनि त्यस्तै राज्यधर्मकै आडमा एक धर्मको देउतालाई अको धर्ममा लान पनि सकिन्छ । यस्ता उदाहरण नेपालका अन्य देउताहरुमा नपाइने पनि होइन । अर्कोतर्फ बुद्धधर्मका धर्मगुरुहरुले आफैले पुज्दै आएका बौद्ध मूर्तिहरुको पछाडि रहेको दर्शनको व्याख्या गर्न नसक्नु, बौद्धहरु आफैमा अध्ययनको कमि हुनु, धर्मको मेरुदण्ड दर्शन हुन्छ भन्ने नबुझ्नु, अर्काको लहलहैमा लाग्नु, अनि जुन देउता देखेपनि ढोगिहालुँ जस्तो आदिम सोचाइहरुले पनि काम गर्छ । आफुमा निहित संस्कृति वा संस्कारको कारण कुनै मूर्तिलाई अमुक नामले पुकार्न वा त्यसको गुण वर्णन गर्न वा त्यसबाट सोही किसिमको आशिर्वादको अपेक्षा गर्न सकिन्छ । यसलाई नै भक्तिमार्ग भनिन्छ ।</p><p class="pw-post-body-paragraph vr vs uo vt b vu vv vw vx vy vz wa wb wc wd we wf wg wh wi wj wk wl wm wn wo ui hf" data-selectable-paragraph="" id="905e" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;"><span class="vt kr" style="box-sizing: inherit; font-weight: 700;">भक्तिमार्ग</span><br style="box-sizing: inherit;" />अब मुलमुद्दामा आउँ । कसैको विचार वा दर्शन मन पर्यो भने वा उसबाट प्रभावित हुन पुग्यो भने एक प्रकारको लगाव बढ्छ । त्यसलाई प्रेम वा तृष्णाको पनि नाम दिन सकिन्छ । बुद्ध धर्म यस्तो लगाव वा प्रेम वा तृष्णामा अलमलिने धर्म होइन । भगवान बुद्धका धेरै भन्दा धेरै उदृढ गरिने वाक्यांशहरुमा आफ्नो मालिक आफै बन, मैले भनेको वा कुनै गुरुले भनेको कुरा भनेर कुनै पनि कुरा नपत्याउ भन्ने नै हो । यसले बौद्ध धर्मावलम्बीहरुलाई हरेक बुद्धशिक्षामा विवेकको प्रयोग गर्न लगाउँछ ।</p><p class="pw-post-body-paragraph vr vs uo vt b vu vv vw vx vy vz wa wb wc wd we wf wg wh wi wj wk wl wm wn wo ui hf" data-selectable-paragraph="" id="73e0" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">थेरवाद सबैभन्दा वैज्ञानिक भनिन्छ, थेरवादीहरु पनि बुद्धपूजा गर्छन्, धर्मदेशना सुन्छन् र भिक्षुहरुलाई आदर गर्छन् । तर पनि थेरवादको मुलशिक्षा भनेको शील समाधिबाट प्रज्ञासम्म जाने नै हो, आफैले आफ्नो बानी, व्यवहार, जीवनप्रतिको बुझाइ सुधार्ने नै हो । यही कुरा पछि विकसित भएर बोधिसत्वको धारणाले हामीमा चित्त शुद्ध होस् भन्नु र हामी पनि अरुको हितमा लाग्न सकुँ भन्नु सही र आदर्शमुलक हो । तर कुनै करुणामयले हामीलाई करुणा राख्छ, उहाँको अगाडि भजन गायो भने हामीलाई स्वतः बुद्धपद प्राप्त हुन्छ भन्ने आशा राख्नु भनेको हामी बुद्धशिक्षाबाट विमुख हुनु हो ।</p><p class="pw-post-body-paragraph vr vs uo vt b vu vv vw vx vy vz wa wb wc wd we wf wg wh wi wj wk wl wm wn wo ui hf" data-selectable-paragraph="" id="61a9" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">महायानको रुपमा बुद्धधर्म संसार भर फैलिन थालेपछि भगवान बुद्ध महाकरुणानिधान हुनुहुन्छ, उहाँले हामीलाई करुणाले हेर्नुहुन्छ भन्ने अवधारणाले ठाउँ लियो । अनि उहाँको करुणा पक्षलाई महत्व दिँदै अवोकितेश्वर वा आर्यतारा जस्ता देवदेवीहरुको धर्ममा भूमिका बढेको देखाइन थाल्यो । तर यसको विचलन भनेको यसबाट अब हामीले आफुले आफ्नो क्लेशक्षय गर्नु नपर्ने भयो । कोही पाप गरिरहेपनि उसमा बोधिसत्वको नजर परेमा उसको पाप पखालिन सम्भव देखियो ।</p><p class="pw-post-body-paragraph vr vs uo vt b vu vv vw vx vy vz wa wb wc wd we wf wg wh wi wj wk wl wm wn wo ui hf" data-selectable-paragraph="" id="78a2" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">अझ आफुले गरेको पाप पखाल्न नजानेमा कुनै गुरु पुरोहित ल्याएर उसले भनेभनेजस्तो भनेर, कुनै ज्ञानको श्रोत पुस्तक ढोगेर, मूर्ति अगाडि मन्त्र, धारणी जपेर पनि ती पापहरुबाट मुक्त हुन सकिने भयो । यसको लागि हामी जस्ता केही नजानेका सामान्य मानिसहरुले यति विश्वास गुर्नुपर्ने भयो कि उहाँ करुणानिधानले हामीलाई हेरिरहनुभएको छ, उहाँको कृपादृष्टि हामीमाथि परेमा मात्र पनि हामी तरेर जानेछौं, सुखावति इत्यादि भुवनमा पुग्नेछौं । यसको लागि हामीले कुनै सुन्दर दुइ हात भएको, चार हात भएको वा हजारै हात भएको मूर्ति अगाडि बिन्ती गर्नुपर्ने हुन्छ, विभिन्न मन्त्रहरु उच्चारण गर्नुपर्ने हुन्छ, घण्टा वा अन्य त्यस्ता बस्तुहरुको शीपपूर्ण प्रयोग गर्नुपर्ने हुन्छ वा कुनै जान्ने व्यक्तिलाई हाम्रो नाममा प्रयोग गराउनु पर्ने हुन्छ । यसै भावनाले लेखिएका सयौं बुंगद्यःका भजनहरु हामी गाइरहेका छौं, बाजा बजाएर, धेरै पैसा, समय र शक्ति खर्च गरेर बुंगद्यःको जात्रा गरिरहेका छौं ।</p><p class="pw-post-body-paragraph vr vs uo vt b vu vv vw vx vy vz wa wb wc wd we wf wg wh wi wj wk wl wm wn wo ui hf" data-selectable-paragraph="" id="6baa" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">हामीले जसरी भएपनि उक्त मूर्तिले प्रतिनिधित्व गरेको कुनै लोकमा बसिरहेका बोधिसत्वलाई खुशी बनाउनु पर्ने भयो । हाम्रा लागि बुंगद्यः भनेको हिन्दुहरुका राम, कृष्ण जस्तो देउताको मूर्ति मात्र भयो, जसको अगाडि भाव भक्तिका साथ पूजा गरेमा हामीले केही गर्नुपर्दैन, उहाँले नै हामीलाई यस भवसंसारबाट तार्नुहुनेछ । भक्ति मार्ग भनेको यही हो । यही हैन त बुंगद्यः जात्राको अन्तर्य पनि ?</p><p class="pw-post-body-paragraph vr vs uo vt b vu vv vw vx vy vz wa wb wc wd we wf wg wh wi wj wk wl wm wn wo ui hf" data-selectable-paragraph="" id="18ae" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">Published in Buddhist Magazine Anandabhoomi (2022 06) Jeshtha Purnima 2079.</p><p class="pw-post-body-paragraph vr vs uo vt b vu vv vw vx vy vz wa wb wc wd we wf wg wh wi wj wk wl wm wn wo ui hf" data-selectable-paragraph="" id="2478" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;"><em class="xi" style="box-sizing: inherit;">(फोटो वेभसाइटबाट साभार )</em></p>Unknownnoreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-7603060153155404299.post-6129454557908069432022-05-16T07:25:00.001+05:452022-06-27T07:40:26.015+05:45श्रीलंकामा बुद्ध धर्म : कसरी बुद्धशिक्षाबाट सिञ्चित देश पतनको मार्गमा लाग्छ ?<div class="" data-block="true" data-editor="cbbqt" data-offset-key="8d1ja-0-0" style="background-color: white; color: #050505; font-family: "Segoe UI Historic", "Segoe UI", Helvetica, Arial, sans-serif; font-size: 15px; white-space: pre-wrap;"><div class="_1mf _1mj" data-offset-key="8d1ja-0-0" style="direction: ltr; font-family: inherit; position: relative;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgb41af53MLU9J5xY3_i18fiOIr9zQJs9Fdfnkwfd1WSECTTx650Bawhs0bZsV9497hG_Hc_3bmE8V6HWyCO_xzSiHd-3g-Pda4pOohjzgzaBvRHUloTjHC9tw4kQ0aok15BmcW9brddtRT492wmPwfaqRTymFuwWRbKlfEpQosV-mUwDnew3lWukLnYA/s800/Sri_Lanka_Dambulla-buddhastupa.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="718" data-original-width="800" height="287" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgb41af53MLU9J5xY3_i18fiOIr9zQJs9Fdfnkwfd1WSECTTx650Bawhs0bZsV9497hG_Hc_3bmE8V6HWyCO_xzSiHd-3g-Pda4pOohjzgzaBvRHUloTjHC9tw4kQ0aok15BmcW9brddtRT492wmPwfaqRTymFuwWRbKlfEpQosV-mUwDnew3lWukLnYA/w471-h287/Sri_Lanka_Dambulla-buddhastupa.jpg" width="471" /></a></div><br /><span data-offset-key="8d1ja-0-0" style="font-family: inherit;"><br /></span></div><div class="_1mf _1mj" data-offset-key="8d1ja-0-0" style="direction: ltr; font-family: inherit; position: relative;"><span data-offset-key="8d1ja-0-0" style="font-family: inherit;">राजेन मानन्धर</span></div></div><div class="" data-block="true" data-editor="cbbqt" data-offset-key="d7ru9-0-0" style="background-color: white; color: #050505; font-family: "Segoe UI Historic", "Segoe UI", Helvetica, Arial, sans-serif; font-size: 15px; white-space: pre-wrap;"><div class="_1mf _1mj" data-offset-key="d7ru9-0-0" style="direction: ltr; font-family: inherit; position: relative;"><span data-offset-key="d7ru9-0-0" style="font-family: inherit;"><br data-text="true" /></span></div></div><div class="" data-block="true" data-editor="cbbqt" data-offset-key="4a9js-0-0" style="background-color: white; color: #050505; font-family: "Segoe UI Historic", "Segoe UI", Helvetica, Arial, sans-serif; font-size: 15px; white-space: pre-wrap;"><div class="_1mf _1mj" data-offset-key="4a9js-0-0" style="direction: ltr; font-family: inherit; position: relative;"><span data-offset-key="4a9js-0-0" style="font-family: inherit;">भगवान बुद्धले प्रतिपादन गर्नुभएको शिक्षा, जसलाई हामीले सामान्य भाषामा बुद्ध धर्म भन्छौं त्यो उहाँको जन्मस्थान लुम्बिनी तथा त्यसमा स्वामित्व जनाउने देश नेपालमा धेरै प्रचार नभएपनि यसभन्दा धेरै टाढाका देशहरुमा भने विभिन्न प्रतिकूल परिस्थितिका बाबजुद पनि फलेको फुलेको देखिन्छ । त्यस्ता देशहरु मध्ये एउटा श्रीलंका हो जुन दक्षिण एशियाको एक नाम कहलिएको टापु हो । आज विश्वकै समाचारपत्रहरुमा श्रीलंकाको नाम आइरहेको छ, त्यो त्यहाँको प्राकृतिक सुन्दरता, बुद्धधर्मको प्रचार वा बर्बर पृथकतावादीको कारणले भन्दा पनि यो देश टाट पल्टेको छ भन्ने सूचनाका आधारमा चर्चा भइरहेको छ ।</span></div></div><div class="" data-block="true" data-editor="cbbqt" data-offset-key="3ucjf-0-0" style="background-color: white; color: #050505; font-family: "Segoe UI Historic", "Segoe UI", Helvetica, Arial, sans-serif; font-size: 15px; white-space: pre-wrap;"><div class="_1mf _1mj" data-offset-key="3ucjf-0-0" style="direction: ltr; font-family: inherit; position: relative;"><span data-offset-key="3ucjf-0-0" style="font-family: inherit;"><br data-text="true" /></span></div></div><div class="" data-block="true" data-editor="cbbqt" data-offset-key="cofn7-0-0" style="background-color: white; color: #050505; font-family: "Segoe UI Historic", "Segoe UI", Helvetica, Arial, sans-serif; font-size: 15px; white-space: pre-wrap;"><div class="_1mf _1mj" data-offset-key="cofn7-0-0" style="direction: ltr; font-family: inherit; position: relative;"><span data-offset-key="cofn7-0-0" style="font-family: inherit;">श्रीलंका भनेको विश्वकै केही उल्लेखनीय देशहरुमा पर्दछ जहाँ अधिकांश मानिसले बुद्ध धर्म अँगालेको छ । अहिले पनि त्यहाँ ७० प्रतिशत भन्दा बढी जनताले बुद्धधर्म नै मानिराखेको छ । यो नै यहाँको सबैभन्दा ठुलो र सरकारी धर्म हो । यहाँको संविधानले नै बुद्ध धर्मलाई विशेष स्थान दिएर राखेको छ । त्यसमा पनि सबै जसोले थेरवादलाई मान्छ ।</span></div></div><div class="" data-block="true" data-editor="cbbqt" data-offset-key="1e24n-0-0" style="background-color: white; color: #050505; font-family: "Segoe UI Historic", "Segoe UI", Helvetica, Arial, sans-serif; font-size: 15px; white-space: pre-wrap;"><div class="_1mf _1mj" data-offset-key="1e24n-0-0" style="direction: ltr; font-family: inherit; position: relative;"><span data-offset-key="1e24n-0-0" style="font-family: inherit;"><br data-text="true" /></span></div></div><div class="" data-block="true" data-editor="cbbqt" data-offset-key="89kde-0-0" style="background-color: white; color: #050505; font-family: "Segoe UI Historic", "Segoe UI", Helvetica, Arial, sans-serif; font-size: 15px; white-space: pre-wrap;"><div class="_1mf _1mj" data-offset-key="89kde-0-0" style="direction: ltr; font-family: inherit; position: relative;"><span data-offset-key="89kde-0-0" style="font-family: inherit;">विभिन्न साम्राज्यहरुले उपनिवेश बनाएपनि आफ्नै देशभित्र सशस्त्र युद्धको सामना गर्न परेपनि बुद्धको शिक्षाको सम्मान गर्न नचुक्ने देश आज आफ्नै कारणले धराशायी भएर विश्वको अगाडि असफल राष्ट्र भएर चिनिनुपर्ने पीडामा छ श्रीलंका । स्वभाविक हो, भगवान बुद्धका अनुयायीहरु धेरै भएको देशमा सत्तामा पनि बौद्धहरु नै गए होलान्, उनीहरुले पनि बुद्धको शिक्षा नै अनुशरण गरे होलान् । तर पनि किन यसरी देशको अर्थतन्त्र नै भताभुङ्ग हुने गरी बिग्रियो त ? कतै उनीहरुले लिएको बुद्ध शिक्षामै खराबी त थिएन? के उनीहरु साँचो अर्थमा बौद्ध नै थिएनन् त ? यस लेखमा श्रीलंकाको बुद्धधर्मको इतिहासको पृष्टभूमिमा त्यहाँको वर्तमान अवस्थाको बारे संक्षिप्त विश्लेषण गर्ने प्रयास गरिनेछ ।</span></div></div><div class="" data-block="true" data-editor="cbbqt" data-offset-key="8vchu-0-0" style="background-color: white; color: #050505; font-family: "Segoe UI Historic", "Segoe UI", Helvetica, Arial, sans-serif; font-size: 15px; white-space: pre-wrap;"><div class="_1mf _1mj" data-offset-key="8vchu-0-0" style="direction: ltr; font-family: inherit; position: relative;"><span data-offset-key="8vchu-0-0" style="font-family: inherit;"><br data-text="true" /></span></div></div><div class="" data-block="true" data-editor="cbbqt" data-offset-key="4crpa-0-0" style="background-color: white; color: #050505; font-family: "Segoe UI Historic", "Segoe UI", Helvetica, Arial, sans-serif; font-size: 15px; white-space: pre-wrap;"><div class="_1mf _1mj" data-offset-key="4crpa-0-0" style="direction: ltr; font-family: inherit; position: relative;"><span data-offset-key="4crpa-0-0" style="font-family: inherit;">श्रीलंकामा बुद्धधर्मको प्रवेश</span></div></div><div class="" data-block="true" data-editor="cbbqt" data-offset-key="7blvj-0-0" style="background-color: white; color: #050505; font-family: "Segoe UI Historic", "Segoe UI", Helvetica, Arial, sans-serif; font-size: 15px; white-space: pre-wrap;"><div class="_1mf _1mj" data-offset-key="7blvj-0-0" style="direction: ltr; font-family: inherit; position: relative;"><span data-offset-key="7blvj-0-0" style="font-family: inherit;"><br data-text="true" /></span></div></div><div class="" data-block="true" data-editor="cbbqt" data-offset-key="27q0a-0-0" style="background-color: white; color: #050505; font-family: "Segoe UI Historic", "Segoe UI", Helvetica, Arial, sans-serif; font-size: 15px; white-space: pre-wrap;"><div class="_1mf _1mj" data-offset-key="27q0a-0-0" style="direction: ltr; font-family: inherit; position: relative;"><span data-offset-key="27q0a-0-0" style="font-family: inherit;">विश्वका विभिन्न बौद्ध देशहरुमा आफ्नो देशमा भगवान बुद्ध स्वयम् आउनुभएको थियो भनेर गर्व गर्ने चलन छ । यसैले उनीहरुले भगवान बुद्धको सशरीर पदार्पण भएको किंवदन्ती बनाएका हुन्छन् । श्रीलंकामा प्रचलित किंवदन्ती अनुसार भगवान बुद्ध श्रीलंकामा तीनपल्ट जानुभएको थियो । उहाँले आफ्नो समय व्यतीत गर्नुभएको स्थानहरु भनेर त्यहाँ अहिलेपनि १६वटा स्थानलाई पवित्र तीर्थस्थलका रुपमा मानिन्छन् जसलाई सोलस्मस्थान भनिन्छ ।</span></div></div><div class="" data-block="true" data-editor="cbbqt" data-offset-key="b8c29-0-0" style="background-color: white; color: #050505; font-family: "Segoe UI Historic", "Segoe UI", Helvetica, Arial, sans-serif; font-size: 15px; white-space: pre-wrap;"><div class="_1mf _1mj" data-offset-key="b8c29-0-0" style="direction: ltr; font-family: inherit; position: relative;"><span data-offset-key="b8c29-0-0" style="font-family: inherit;"><br data-text="true" /></span></div></div><div class="" data-block="true" data-editor="cbbqt" data-offset-key="6n5kp-0-0" style="background-color: white; color: #050505; font-family: "Segoe UI Historic", "Segoe UI", Helvetica, Arial, sans-serif; font-size: 15px; white-space: pre-wrap;"><div class="_1mf _1mj" data-offset-key="6n5kp-0-0" style="direction: ltr; font-family: inherit; position: relative;"><span data-offset-key="6n5kp-0-0" style="font-family: inherit;"><br data-text="true" /></span></div></div><div class="" data-block="true" data-editor="cbbqt" data-offset-key="3dsur-0-0" style="background-color: white; color: #050505; font-family: "Segoe UI Historic", "Segoe UI", Helvetica, Arial, sans-serif; font-size: 15px; white-space: pre-wrap;"><div class="_1mf _1mj" data-offset-key="3dsur-0-0" style="direction: ltr; font-family: inherit; position: relative;"><span data-offset-key="3dsur-0-0" style="font-family: inherit;">श्रीलंकाको बौद्ध इतिहास भारतवर्षका सम्राट अशोक (ईशापूर्व ३०४–२३२) देखि शुरु हुन्छ । यहाँ प्रचलित वंशावलीहरु, जस्तै महावंश र दीपवंश अनुसार ईशापूर्व तेश्रो शताब्दीमा यहाँ सम्राट अशोकले बुद्धधर्मको प्रचार गराउन आफ्ना छोरा महिन्द महास्थविर तथा छोरी संघमित्तालाई पठाएका थिए । आदिवासी जीवन बिताइरहेका सिंहल समाजमा उनले बुद्धधर्मको बिजारोपण गरिदिए । संघमित्ताले त भारतबाट बोधिवृक्षको हांगा पनि लिएर गएकी थिइन् । अनि उनैले श्रीलंकामा भिक्षुणी संघको स्थापना पनि गरिन् । भगवान बुद्धको शिक्षालाई लिएर उनीहरुले श्रीलंकामा नयाँ सभ्यताको जग बसाले जुन अहिलेसम्म पनि फैलिरहेको छ ।</span></div></div><div class="" data-block="true" data-editor="cbbqt" data-offset-key="f09o7-0-0" style="background-color: white; color: #050505; font-family: "Segoe UI Historic", "Segoe UI", Helvetica, Arial, sans-serif; font-size: 15px; white-space: pre-wrap;"><div class="_1mf _1mj" data-offset-key="f09o7-0-0" style="direction: ltr; font-family: inherit; position: relative;"><span data-offset-key="f09o7-0-0" style="font-family: inherit;"><br data-text="true" /></span></div></div><div class="" data-block="true" data-editor="cbbqt" data-offset-key="6ekr7-0-0" style="background-color: white; color: #050505; font-family: "Segoe UI Historic", "Segoe UI", Helvetica, Arial, sans-serif; font-size: 15px; white-space: pre-wrap;"><div class="_1mf _1mj" data-offset-key="6ekr7-0-0" style="direction: ltr; font-family: inherit; position: relative;"><span data-offset-key="6ekr7-0-0" style="font-family: inherit;">उनीहरु श्रीलंकामा जाँदा त्यहाँ देवनामपिय तिस्स (ईशापूर्व ३०७–२६७) नामक राजा थिए । बुद्ध शिक्षाबाट उनी प्रभावित भए र त्यहाँ बुद्धशिक्षाको प्रचार गर्ने वातावरण मिलाइदिए । उनले त्यहाँ स्तुप तथा विहार वा बगैंचा बनाएर दान दिएको भन्ने पनि चलन छ । ईशा पूर्वकालका राजाहरु दुथगामिनी र वटगामिनीको समयसम्म बुद्ध धर्मले राजकीय संरक्षण पाएको देखिन्छ । अझ यसले त्यहाँको आदिवासी धर्मसँग समन्वय गरेर बुद्धधर्मले त्यहाँको जातीय र साँस्कृतिक विविधतामा सेतुको समेत काम गरेको थियो ।</span></div></div><div class="" data-block="true" data-editor="cbbqt" data-offset-key="dsikq-0-0" style="background-color: white; color: #050505; font-family: "Segoe UI Historic", "Segoe UI", Helvetica, Arial, sans-serif; font-size: 15px; white-space: pre-wrap;"><div class="_1mf _1mj" data-offset-key="dsikq-0-0" style="direction: ltr; font-family: inherit; position: relative;"><span data-offset-key="dsikq-0-0" style="font-family: inherit;"><br data-text="true" /></span></div></div><div class="" data-block="true" data-editor="cbbqt" data-offset-key="3j7i1-0-0" style="background-color: white; color: #050505; font-family: "Segoe UI Historic", "Segoe UI", Helvetica, Arial, sans-serif; font-size: 15px; white-space: pre-wrap;"><div class="_1mf _1mj" data-offset-key="3j7i1-0-0" style="direction: ltr; font-family: inherit; position: relative;"><span data-offset-key="3j7i1-0-0" style="font-family: inherit;">चतुर्थ संगायना र त्रिपिटकको लिपीकरण</span></div></div><div class="" data-block="true" data-editor="cbbqt" data-offset-key="8bgfc-0-0" style="background-color: white; color: #050505; font-family: "Segoe UI Historic", "Segoe UI", Helvetica, Arial, sans-serif; font-size: 15px; white-space: pre-wrap;"><div class="_1mf _1mj" data-offset-key="8bgfc-0-0" style="direction: ltr; font-family: inherit; position: relative;"><span data-offset-key="8bgfc-0-0" style="font-family: inherit;"><br data-text="true" /></span></div></div><div class="" data-block="true" data-editor="cbbqt" data-offset-key="8ouso-0-0" style="background-color: white; color: #050505; font-family: "Segoe UI Historic", "Segoe UI", Helvetica, Arial, sans-serif; font-size: 15px; white-space: pre-wrap;"><div class="_1mf _1mj" data-offset-key="8ouso-0-0" style="direction: ltr; font-family: inherit; position: relative;"><span data-offset-key="8ouso-0-0" style="font-family: inherit;">भगवान बुद्धले दिनुभएको शिक्षालाई बेला बखतमा धेरै भन्दा धेरै विद्वान भिक्षुहरु सँगै बसेर पाठ गरेर त्यसमा भएका त्रुटी सच्याउने वा बिर्सेकाहरुलाई सम्झाउने गरिन्छ । यस्तो उत्सव वा समारोहलाई संगायना भनिन्छ । त्यस्तै किसिमबाट भगवान बुद्धका बचनहरुको सँगालो त्रिपिटकलाई संरक्षित रुपमा राख्ने श्रेय पनि श्रीलंकालाई नै जान्छ । बुद्धको परिनिर्वाण पछि उहाँका बचनहरु उहाँका शिष्यहरुले कण्ठाग्र गरेर एक पुस्ताबाट अरु पुस्तामा हस्तान्तरण गर्ने परिपाटी रहेको थियो । पछि यसमा केही लोप वा विचलन देखिने संभावना भएकोले (अथवा महामारीको कारणले भिक्षुहरुको विलय भएकोले) त्रिपिटकलाई लेखिनु पर्ने भयो । थेरवाद परम्परा अनुसार चतुर्थ संगायना श्रीलंकाको अनुराधापुर स्थित महाविहारयमा ईशापूर्व २५मा भएको थियो । यसबेला श्रीलंकाका राजा वलगम्बा (वट्टगामिनी अभय, ईशापूर्व २९–१७) थिए (यद्यपि यसको थितिमितिका बारेमा इतिहाकारहरुको फरक फरक मत छ) । पहिले कण्ठ गरेर राख्ने त्रिपिटकलाई यसबेलादेखि लेखिन थालियो । पहिलो त्रिपिटक लेखिएको ठाउँ श्रीलंकाको अलुविहार हो भनेर त्यहाँको महावंशमा उल्लेख गरिएको छ ।.यस संगायनाको परिणाम स्वरुप ताडपत्रमा त्रिपिटक लिपिबद्ध गर्ने काम सम्पन्न भयो र त्यसलाई नै पछि म्यानमार, थाइल्याण्ड तथा लाओस आदि देशहरुमा पुर्याइयो । विश्वका बौद्धहरुका लागि यो श्रीलंकाको अनुपम उपहार भयो ।</span></div></div><div class="" data-block="true" data-editor="cbbqt" data-offset-key="6cifq-0-0" style="background-color: white; color: #050505; font-family: "Segoe UI Historic", "Segoe UI", Helvetica, Arial, sans-serif; font-size: 15px; white-space: pre-wrap;"><div class="_1mf _1mj" data-offset-key="6cifq-0-0" style="direction: ltr; font-family: inherit; position: relative;"><span data-offset-key="6cifq-0-0" style="font-family: inherit;"><br data-text="true" /></span></div></div><div class="" data-block="true" data-editor="cbbqt" data-offset-key="eje76-0-0" style="background-color: white; color: #050505; font-family: "Segoe UI Historic", "Segoe UI", Helvetica, Arial, sans-serif; font-size: 15px; white-space: pre-wrap;"><div class="_1mf _1mj" data-offset-key="eje76-0-0" style="direction: ltr; font-family: inherit; position: relative;"><span data-offset-key="eje76-0-0" style="font-family: inherit;"><br data-text="true" /></span></div></div><div class="" data-block="true" data-editor="cbbqt" data-offset-key="bks7q-0-0" style="background-color: white; color: #050505; font-family: "Segoe UI Historic", "Segoe UI", Helvetica, Arial, sans-serif; font-size: 15px; white-space: pre-wrap;"><div class="_1mf _1mj" data-offset-key="bks7q-0-0" style="direction: ltr; font-family: inherit; position: relative;"><span data-offset-key="bks7q-0-0" style="font-family: inherit;">अनुराधापुर भन्ने नगर ईशापूर्व पाँचौं शताब्दी अगाडिको समयमा श्रीलंकाको राजधानी थियो । त्यसबेलाको राज्य र समाजमा बुद्ध धर्मले निकै राम्रो प्रभाव पारेको थियो । सिंहली राजाहरु बुद्धधर्मका संरक्षक हुने गर्दथे । र त्यसबेला त्यहाँ थेरवाद भित्र पनि महाविहार, अभयगिरि अनि जेतवन भन्ने तीनवटा शाखाहरु थिए । त्यसबिच ईश्वी २७७ देखि ३०४ सम्म शासन गर्ने राजा महासेनाले थेरवादमाथि विभेद गरेको थियो भन्ने गरिन्छ । त्यस्तै सन् ३०१ देखि ३२८ सम्म शासन गरेका राजा किथसिरिमावेनको पालामा हेमामालाले भगवानबुद्धको दन्त धातु श्रीलंकामा ल्याएको भनिन्छ । त्यसबाहेक त्यहाँ भगवानबुद्धको पात्रधातु र केश धातु पनि सुरक्षित छ । श्रीलंकाली बौद्धहरुले आजसम्म पनि यसलाई निकै आदर गरेर राखेको छ ।</span></div></div><div class="" data-block="true" data-editor="cbbqt" data-offset-key="91caj-0-0" style="background-color: white; color: #050505; font-family: "Segoe UI Historic", "Segoe UI", Helvetica, Arial, sans-serif; font-size: 15px; white-space: pre-wrap;"><div class="_1mf _1mj" data-offset-key="91caj-0-0" style="direction: ltr; font-family: inherit; position: relative;"><span data-offset-key="91caj-0-0" style="font-family: inherit;"><br data-text="true" /></span></div></div><div class="" data-block="true" data-editor="cbbqt" data-offset-key="cttnr-0-0" style="background-color: white; color: #050505; font-family: "Segoe UI Historic", "Segoe UI", Helvetica, Arial, sans-serif; font-size: 15px; white-space: pre-wrap;"><div class="_1mf _1mj" data-offset-key="cttnr-0-0" style="direction: ltr; font-family: inherit; position: relative;"><span data-offset-key="cttnr-0-0" style="font-family: inherit;">चीनियाँ यात्री फाहियान (ईश्वी ३३७–४२२)ले करिब ईश्वी ४१०मा श्रीलंकामा यात्रा गरेका थिए । लगभग दुई वर्ष त्यहाँ बस्दा उनले अभयगिरिमा ५०००, महाविहारमा ३००० अनि चेतियपब्बतविहारमा २००० भिक्षुहरु देखेका थिए । उनले त्यहाँ महिशासकको विनयको संस्कृत ग्रन्थ समेत भेट्टाएका थिए । यसबाट त्यतिबेला श्रीलंकामा बुद्धधर्मको प्रचार कुन हदसम्म भइसकेको थियो भन्ने अनुमान गर्न सकिन्छ ।</span></div></div><div class="" data-block="true" data-editor="cbbqt" data-offset-key="32vfe-0-0" style="background-color: white; color: #050505; font-family: "Segoe UI Historic", "Segoe UI", Helvetica, Arial, sans-serif; font-size: 15px; white-space: pre-wrap;"><div class="_1mf _1mj" data-offset-key="32vfe-0-0" style="direction: ltr; font-family: inherit; position: relative;"><span data-offset-key="32vfe-0-0" style="font-family: inherit;"><br data-text="true" /></span></div></div><div class="" data-block="true" data-editor="cbbqt" data-offset-key="f6o6e-0-0" style="background-color: white; color: #050505; font-family: "Segoe UI Historic", "Segoe UI", Helvetica, Arial, sans-serif; font-size: 15px; white-space: pre-wrap;"><div class="_1mf _1mj" data-offset-key="f6o6e-0-0" style="direction: ltr; font-family: inherit; position: relative;"><span data-offset-key="f6o6e-0-0" style="font-family: inherit;">श्रीलंकाको बुद्धधर्मको विकासको कुरा गर्दा भारतका पाँचौ शताब्दीका विद्वान भिक्षु बुद्धघोषको योगदानको कुरा निस्किन्छ । उनलाई थेरवादका ग्रन्थहरुका सबैभन्दा ठुला र महत्वपूर्ण टिप्पणीकार तथा अनुवादको रुपमा मानिन्छ । उनी मगधका एक वेदका ज्ञाता व्राम्हण थिए जो एक भिक्षुबाट शास्त्रार्थमा पराजित भएर बुद्धधर्मको अध्ययनमा लागेका थिए । पछि भारतबाट हराएका बौद्ध ग्रन्थको खोजीमा उनी श्रीलंका पुगका थिए । उनले त्यहाँ उपलब्ध सिंहाली ग्रन्थको सहायताबाट थुप्रै पाली टिकाहरुको रचना गरे, श्रीलंकामा मात्र बाँकी रहेको पुरानो अर्थकथालाई पालिभाषामा अनुवाद गरी सबै बौद्धहरुका लागि उपलब्ध बनाए । त्यहाँ उनले रचना गरेका ग्रन्थहरु मध्ये विसुद्धिमग्ग एक प्रमुख हो । उनको जीवनीले पनि त्यसबेला श्रीलंका कति ठुलो बौद्ध केन्द्र बनिसकेको थियो भन्ने देखाउँछ ।</span></div></div><div class="" data-block="true" data-editor="cbbqt" data-offset-key="c2np8-0-0" style="background-color: white; color: #050505; font-family: "Segoe UI Historic", "Segoe UI", Helvetica, Arial, sans-serif; font-size: 15px; white-space: pre-wrap;"><div class="_1mf _1mj" data-offset-key="c2np8-0-0" style="direction: ltr; font-family: inherit; position: relative;"><span data-offset-key="c2np8-0-0" style="font-family: inherit;"><br data-text="true" /></span></div></div><div class="" data-block="true" data-editor="cbbqt" data-offset-key="avror-0-0" style="background-color: white; color: #050505; font-family: "Segoe UI Historic", "Segoe UI", Helvetica, Arial, sans-serif; font-size: 15px; white-space: pre-wrap;"><div class="_1mf _1mj" data-offset-key="avror-0-0" style="direction: ltr; font-family: inherit; position: relative;"><span data-offset-key="avror-0-0" style="font-family: inherit;"><br data-text="true" /></span></div></div><div class="" data-block="true" data-editor="cbbqt" data-offset-key="drufp-0-0" style="background-color: white; color: #050505; font-family: "Segoe UI Historic", "Segoe UI", Helvetica, Arial, sans-serif; font-size: 15px; white-space: pre-wrap;"><div class="_1mf _1mj" data-offset-key="drufp-0-0" style="direction: ltr; font-family: inherit; position: relative;"><span data-offset-key="drufp-0-0" style="font-family: inherit;">त्यस्तै धम्मपाल तथा बुद्धदत्त अर्का बौद्ध विद्वानहरु हुन् जसले श्रीलंकामा बुद्धधर्मको विकासमा योगदान गरे । उनीहरुको अध्ययन, लगन र लेखनले विश्वकै बौद्ध साहित्य यति धनी हुन पाएको छ ।</span></div></div><div class="" data-block="true" data-editor="cbbqt" data-offset-key="e2mh5-0-0" style="background-color: white; color: #050505; font-family: "Segoe UI Historic", "Segoe UI", Helvetica, Arial, sans-serif; font-size: 15px; white-space: pre-wrap;"><div class="_1mf _1mj" data-offset-key="e2mh5-0-0" style="direction: ltr; font-family: inherit; position: relative;"><span data-offset-key="e2mh5-0-0" style="font-family: inherit;"><br data-text="true" /></span></div></div><div class="" data-block="true" data-editor="cbbqt" data-offset-key="fkn2f-0-0" style="background-color: white; color: #050505; font-family: "Segoe UI Historic", "Segoe UI", Helvetica, Arial, sans-serif; font-size: 15px; white-space: pre-wrap;"><div class="_1mf _1mj" data-offset-key="fkn2f-0-0" style="direction: ltr; font-family: inherit; position: relative;"><span data-offset-key="fkn2f-0-0" style="font-family: inherit;">त्यस्तै श्रीलंकाका थेरवाद बौद्धहरुको पहिलेका ठुल्ठुला बौद्ध ग्रन्थहरुमाथि टिका अथवा अर्थ लेख्ने चलन भयो, जसलाई अर्थकथा भनिन्छ । ती मध्ये धेरै टिकाहरु सिंहली भाषा लेखिने भएकोले यसले स्थानीय भाषाका ऐतिहासिक ग्रन्थहरुको रचना गर्न पनि मदत गर्यो । यसप्रकार अनुराधापुर युगमा पालिभाषाको प्रभावमा सिंहली भाषाको समेत विकास गर्न पनि बौद्ध साहित्यले सहयोग गर्यो ।</span></div></div><div class="" data-block="true" data-editor="cbbqt" data-offset-key="422go-0-0" style="background-color: white; color: #050505; font-family: "Segoe UI Historic", "Segoe UI", Helvetica, Arial, sans-serif; font-size: 15px; white-space: pre-wrap;"><div class="_1mf _1mj" data-offset-key="422go-0-0" style="direction: ltr; font-family: inherit; position: relative;"><span data-offset-key="422go-0-0" style="font-family: inherit;"><br data-text="true" /></span></div></div><div class="" data-block="true" data-editor="cbbqt" data-offset-key="2c3ur-0-0" style="background-color: white; color: #050505; font-family: "Segoe UI Historic", "Segoe UI", Helvetica, Arial, sans-serif; font-size: 15px; white-space: pre-wrap;"><div class="_1mf _1mj" data-offset-key="2c3ur-0-0" style="direction: ltr; font-family: inherit; position: relative;"><span data-offset-key="2c3ur-0-0" style="font-family: inherit;"><br data-text="true" /></span></div></div><div class="" data-block="true" data-editor="cbbqt" data-offset-key="62dp4-0-0" style="background-color: white; color: #050505; font-family: "Segoe UI Historic", "Segoe UI", Helvetica, Arial, sans-serif; font-size: 15px; white-space: pre-wrap;"><div class="_1mf _1mj" data-offset-key="62dp4-0-0" style="direction: ltr; font-family: inherit; position: relative;"><span data-offset-key="62dp4-0-0" style="font-family: inherit;">आठौं शताब्दीमा भारतवर्षकै बुद्धधर्मको इतिहासमा केही महत्वपूर्ण मोडहरु आए । नेपाल तथा भारतमा जस्तै यहाँको बुद्धधर्ममा पनि महायान तथा गुह्य वज्रयानको प्रभाव बढ्यो । यस समय भारतबाट श्रीलंका पुगेका बौद्ध भिक्षुहरु वज्रबोधी तथा अमोघवज्रलाई श्रीलंकामा महायान बुद्धधर्मको प्रवेश गराउने श्रेय दिइन्छ । श्रीलंकामा पाइएको तथा हाल ब्रिटिश म्युजिएममा रहेको आठौं शताब्दीको तारा बोधिसत्वको मूर्तिलाई त्यसबेलाको श्रीलंकाको बुद्धधर्मको अवस्था चित्रण गर्ने एक दसिको रुपमा प्रस्तुत गर्ने गरिन्छ ।</span></div></div><div class="" data-block="true" data-editor="cbbqt" data-offset-key="dhp2h-0-0" style="background-color: white; color: #050505; font-family: "Segoe UI Historic", "Segoe UI", Helvetica, Arial, sans-serif; font-size: 15px; white-space: pre-wrap;"><div class="_1mf _1mj" data-offset-key="dhp2h-0-0" style="direction: ltr; font-family: inherit; position: relative;"><span data-offset-key="dhp2h-0-0" style="font-family: inherit;"><br data-text="true" /></span></div></div><div class="" data-block="true" data-editor="cbbqt" data-offset-key="10hm1-0-0" style="background-color: white; color: #050505; font-family: "Segoe UI Historic", "Segoe UI", Helvetica, Arial, sans-serif; font-size: 15px; white-space: pre-wrap;"><div class="_1mf _1mj" data-offset-key="10hm1-0-0" style="direction: ltr; font-family: inherit; position: relative;"><span data-offset-key="10hm1-0-0" style="font-family: inherit;">बुद्धधर्मको पतन</span></div></div><div class="" data-block="true" data-editor="cbbqt" data-offset-key="6eio7-0-0" style="background-color: white; color: #050505; font-family: "Segoe UI Historic", "Segoe UI", Helvetica, Arial, sans-serif; font-size: 15px; white-space: pre-wrap;"><div class="_1mf _1mj" data-offset-key="6eio7-0-0" style="direction: ltr; font-family: inherit; position: relative;"><span data-offset-key="6eio7-0-0" style="font-family: inherit;"><br data-text="true" /></span></div></div><div class="" data-block="true" data-editor="cbbqt" data-offset-key="5q992-0-0" style="background-color: white; color: #050505; font-family: "Segoe UI Historic", "Segoe UI", Helvetica, Arial, sans-serif; font-size: 15px; white-space: pre-wrap;"><div class="_1mf _1mj" data-offset-key="5q992-0-0" style="direction: ltr; font-family: inherit; position: relative;"><span data-offset-key="5q992-0-0" style="font-family: inherit;">आरोह अवरोह प्रकृतिको नियम भएझैं यति धेरै विकास भइसकेको श्रीलंकाको बुद्धधर्मले पनि अवनतिको मुख हेर्नुपर्यो । त्यहाँका सिंहल राजाहरुको आपसी दुश्मनी, दक्षिण भारतबाट हिन्दुहरुको आप्रवासन र राजनीतिमा प्रभाव इत्यादि कारणले त्यहाँको शान्ति र समृद्धिमा आँच आयो । यस्ता राजनीतिक परिवर्तनका कारण त्यहाँका जनताले बुद्धधर्ममा आफुलाई असुरक्षित ठाने, राज्य सत्ताले बुद्धधर्मलाई संरक्षण दिन छोड्यो र विशेष गरी हिन्दु प्रभाव बढ्दै जाँदा श्रीलंकाको राज्य धर्म कमजोर हुँदै गयो । सरसरी हेर्दा श्रीलंकामा पाँचौं शताब्दीदेखि दशौं शताब्दीको बिचमा बुद्धधर्मको पतन भएको देखिन्छ ।</span></div></div><div class="" data-block="true" data-editor="cbbqt" data-offset-key="21ttq-0-0" style="background-color: white; color: #050505; font-family: "Segoe UI Historic", "Segoe UI", Helvetica, Arial, sans-serif; font-size: 15px; white-space: pre-wrap;"><div class="_1mf _1mj" data-offset-key="21ttq-0-0" style="direction: ltr; font-family: inherit; position: relative;"><span data-offset-key="21ttq-0-0" style="font-family: inherit;"><br data-text="true" /></span></div></div><div class="" data-block="true" data-editor="cbbqt" data-offset-key="77dfc-0-0" style="background-color: white; color: #050505; font-family: "Segoe UI Historic", "Segoe UI", Helvetica, Arial, sans-serif; font-size: 15px; white-space: pre-wrap;"><div class="_1mf _1mj" data-offset-key="77dfc-0-0" style="direction: ltr; font-family: inherit; position: relative;"><span data-offset-key="77dfc-0-0" style="font-family: inherit;">राजा महानामको निधन ईश्वी ४२८मा भएपछि अनुराधापुर शक्तिको केन्द्र बन्न छोड्यो । सिंहली राजाहरु नै आपसमा लड्न थाले, दक्षिण भारतबाट राजनीतिक तथा धार्मिक हमला हुन थाल्यो । दक्षिण भातरबाट आउने वंशहरु चेल, पल्लव तथा पाण्ड्याहरु कट्टर हिन्दु भएकाले उनीहरुले यहाँको बौद्ध धार्मिक वातावरण खलल पार्न थाले । यो समय भनेको एकातिर बौद्ध भिक्षुहरु, विहारहरु इत्यादिमा राज्यको आक्रमण बढ्दै गएको र अर्कोतिर बुद्धधर्मले हिन्दुधर्मको जस्तै भक्तिमार्गको बाटो अपनाएर शील समाधिमा जीवन बिताउनु भन्दा कर्मकाण्डलाई नै बुद्धधर्म भनेर समाजलाई बुझाइरहेको अवस्था थियो ।</span></div></div><div class="" data-block="true" data-editor="cbbqt" data-offset-key="9orjf-0-0" style="background-color: white; color: #050505; font-family: "Segoe UI Historic", "Segoe UI", Helvetica, Arial, sans-serif; font-size: 15px; white-space: pre-wrap;"><div class="_1mf _1mj" data-offset-key="9orjf-0-0" style="direction: ltr; font-family: inherit; position: relative;"><span data-offset-key="9orjf-0-0" style="font-family: inherit;"><br data-text="true" /></span></div></div><div class="" data-block="true" data-editor="cbbqt" data-offset-key="7ffjh-0-0" style="background-color: white; color: #050505; font-family: "Segoe UI Historic", "Segoe UI", Helvetica, Arial, sans-serif; font-size: 15px; white-space: pre-wrap;"><div class="_1mf _1mj" data-offset-key="7ffjh-0-0" style="direction: ltr; font-family: inherit; position: relative;"><span data-offset-key="7ffjh-0-0" style="font-family: inherit;">सिंहल राजाहरुले पनि बौद्ध विहारहरुलाई आफ्नो प्रभावमा पार्न यथेष्ट धनसम्पत्ति दिएर बौद्ध समाजलाई विलासी बनाइरहेको थियो । एक जना प्रभावशाली तथा योग्य राजाको शासनमा सबै बस्ने भन्दा पनि सबै साना साना राजा हुने र आपसमा युद्ध र षडयन्त्र गर्ने भएपछि त्यहाँ बिस्तारै बुद्ध शिक्षा र बौद्ध आचरणले ठाउँ छोड्यो । अर्को तिर सातौं शताब्दी देखि श्रीलंकामा मुस्लिमहरको आप्रवासन बढ्न थाल्यो । र यसले पनि यहाँको धार्मिक वातावरणमा केही खलल ल्यायो ।</span></div></div><div class="" data-block="true" data-editor="cbbqt" data-offset-key="8afl6-0-0" style="background-color: white; color: #050505; font-family: "Segoe UI Historic", "Segoe UI", Helvetica, Arial, sans-serif; font-size: 15px; white-space: pre-wrap;"><div class="_1mf _1mj" data-offset-key="8afl6-0-0" style="direction: ltr; font-family: inherit; position: relative;"><span data-offset-key="8afl6-0-0" style="font-family: inherit;"><br data-text="true" /></span></div></div><div class="" data-block="true" data-editor="cbbqt" data-offset-key="2f0eh-0-0" style="background-color: white; color: #050505; font-family: "Segoe UI Historic", "Segoe UI", Helvetica, Arial, sans-serif; font-size: 15px; white-space: pre-wrap;"><div class="_1mf _1mj" data-offset-key="2f0eh-0-0" style="direction: ltr; font-family: inherit; position: relative;"><span data-offset-key="2f0eh-0-0" style="font-family: inherit;">राजेन्द्र चोला प्रथम (ईश्वी ९७१–१०४४)को श्रीलंका हमलाले यहाँको राजनीति तथा धार्मिक वातावरणमा ठुलो असर गर्यो । समग्रमा हिन्दु चोल राजाहरुको कारणले श्रीलंकाका बौद्धहरुले धेरै अन्याय र विभेद भोग्नुपर्यो । ईश्वी १०७०मा विजयबाहु प्रथम (ईश्वी १०५५–१११०) ले पुरै द्वीपमाथि विजय प्राप्त गरी पोलोनारुवा राज्यको स्थापना गरे । यसबेलादेखि १२३२ सम्मको समयावधिलाई श्रीलंकाको इतिहासमा पोलोनारुवा युग भनिन्छ ।</span></div></div><div class="" data-block="true" data-editor="cbbqt" data-offset-key="cq196-0-0" style="background-color: white; color: #050505; font-family: "Segoe UI Historic", "Segoe UI", Helvetica, Arial, sans-serif; font-size: 15px; white-space: pre-wrap;"><div class="_1mf _1mj" data-offset-key="cq196-0-0" style="direction: ltr; font-family: inherit; position: relative;"><span data-offset-key="cq196-0-0" style="font-family: inherit;"><br data-text="true" /></span></div></div><div class="" data-block="true" data-editor="cbbqt" data-offset-key="eft2o-0-0" style="background-color: white; color: #050505; font-family: "Segoe UI Historic", "Segoe UI", Helvetica, Arial, sans-serif; font-size: 15px; white-space: pre-wrap;"><div class="_1mf _1mj" data-offset-key="eft2o-0-0" style="direction: ltr; font-family: inherit; position: relative;"><span data-offset-key="eft2o-0-0" style="font-family: inherit;"><br data-text="true" /></span></div></div><div class="" data-block="true" data-editor="cbbqt" data-offset-key="85eir-0-0" style="background-color: white; color: #050505; font-family: "Segoe UI Historic", "Segoe UI", Helvetica, Arial, sans-serif; font-size: 15px; white-space: pre-wrap;"><div class="_1mf _1mj" data-offset-key="85eir-0-0" style="direction: ltr; font-family: inherit; position: relative;"><span data-offset-key="85eir-0-0" style="font-family: inherit;">Hindu temple in Sri Lanka</span></div></div><div class="" data-block="true" data-editor="cbbqt" data-offset-key="env93-0-0" style="background-color: white; color: #050505; font-family: "Segoe UI Historic", "Segoe UI", Helvetica, Arial, sans-serif; font-size: 15px; white-space: pre-wrap;"><div class="_1mf _1mj" data-offset-key="env93-0-0" style="direction: ltr; font-family: inherit; position: relative;"><span data-offset-key="env93-0-0" style="font-family: inherit;">श्रीलंकामा चोल राजाहरुको अधिपत्य बढेपछि पछि बहुसंख्यक भएका सिंहलहरु समस्यामा परे । अनि त्यहाँका बौद्धहरुमाथि पनि यसको प्रतिकुल प्रभाव पर्नथाल्यो । श्रीलंकाको बुद्धधर्ममाथि संकट डरलाग्दो गरी आयो । राजनीतिले धर्मलाई कसरी प्रभावित पार्छ भन्ने उदाहरण यहाँबाट पनि पाउन सकिन्छ । राज्यले बुद्धधर्ममाथि प्रहार गर्न थालेपछि यहाँका मानिसहरुले बुद्धधर्म त्याग गर्दै राज्यलाई मन पर्ने धर्म स्वीकार गर्न थाले । हजारौको संख्यामा भएका भिक्षुहरु कोही पनि बाँकी रहेन । भनिन्छ कि यसबेला त्यहाँ नयाँ भिक्षु बनाउन पाँच जना भिक्षुहरुको समुह खोज्न सकिएन र अन्तमा बर्माबाट भिक्षुहरु ल्याएर त्यहाँ भिक्षु परम्परालाई निरन्तरता दिनुपर्यो । यसप्रकार श्रीलंकामा बुद्धधर्मको पुनरुत्थानको पहिलो चरण शुरु भयो । क्यान्डीको प्रख्यात दन्तमन्दिरको निर्माण पनि यसैबेला भएको थियो ।</span></div></div><div class="" data-block="true" data-editor="cbbqt" data-offset-key="ab7pv-0-0" style="background-color: white; color: #050505; font-family: "Segoe UI Historic", "Segoe UI", Helvetica, Arial, sans-serif; font-size: 15px; white-space: pre-wrap;"><div class="_1mf _1mj" data-offset-key="ab7pv-0-0" style="direction: ltr; font-family: inherit; position: relative;"><span data-offset-key="ab7pv-0-0" style="font-family: inherit;"><br data-text="true" /></span></div></div><div class="" data-block="true" data-editor="cbbqt" data-offset-key="25q0q-0-0" style="background-color: white; color: #050505; font-family: "Segoe UI Historic", "Segoe UI", Helvetica, Arial, sans-serif; font-size: 15px; white-space: pre-wrap;"><div class="_1mf _1mj" data-offset-key="25q0q-0-0" style="direction: ltr; font-family: inherit; position: relative;"><span data-offset-key="25q0q-0-0" style="font-family: inherit;">बह्रौं शताब्दीमा श्रीलंकाको बुद्धधर्म पतनको खाल्डोमा थियो । त्यस्तो गौरवशाली इतिहास बोकेको बौद्ध समाज बुद्धशिक्षाबाट टाढा हुँदै थियो । । त्यसबेला भिक्षुहरुमा संघभेद, नैतिकताको कमि र विनय तोड्ने क्रम बढ्र्दै गएर विवाह गरी बालबच्चा पाउने सम्म हुन थालेको थियो । यस्तो बेलामा पराक्रमबाहु प्रथम (ईश्वी ११५३–११८६)ले सिँहलहरुको बुद्धधर्मको खस्कँदै गएको अवस्थालाई हेरेर श्रीलंका द्वीपको एकीकरण गर्नाको साथै यहाँको बुद्धसंघमा केही सुधार पनि ल्याउन खोजे । कश्यप महास्थविरको सहयोगमा उनले भिक्षुहरुको सामाजिक नियम कडा बनाए । भिक्षुहरु बिच संघराजाको नियुक्ति गरी उनी मार्फत भिक्षुहरुको गतिविधि निगरानी गर्ने समेतको व्यवस्था उनले गरे ।</span></div></div><div class="" data-block="true" data-editor="cbbqt" data-offset-key="9s99f-0-0" style="background-color: white; color: #050505; font-family: "Segoe UI Historic", "Segoe UI", Helvetica, Arial, sans-serif; font-size: 15px; white-space: pre-wrap;"><div class="_1mf _1mj" data-offset-key="9s99f-0-0" style="direction: ltr; font-family: inherit; position: relative;"><span data-offset-key="9s99f-0-0" style="font-family: inherit;"><br data-text="true" /></span></div></div><div class="" data-block="true" data-editor="cbbqt" data-offset-key="cbfc2-0-0" style="background-color: white; color: #050505; font-family: "Segoe UI Historic", "Segoe UI", Helvetica, Arial, sans-serif; font-size: 15px; white-space: pre-wrap;"><div class="_1mf _1mj" data-offset-key="cbfc2-0-0" style="direction: ltr; font-family: inherit; position: relative;"><span data-offset-key="cbfc2-0-0" style="font-family: inherit;">त्यहाँ पछि हिन्दु तामिलहरुको प्रभाव बढ्दै गएर ईश्वी १२१५मा तामिलहरुको प्रभाव भएको आर्य चक्रवर्थी वंशले जाफनामा स्वतन्त्र राज्यको स्थापना गरे ।</span></div></div><div class="" data-block="true" data-editor="cbbqt" data-offset-key="1qdmc-0-0" style="background-color: white; color: #050505; font-family: "Segoe UI Historic", "Segoe UI", Helvetica, Arial, sans-serif; font-size: 15px; white-space: pre-wrap;"><div class="_1mf _1mj" data-offset-key="1qdmc-0-0" style="direction: ltr; font-family: inherit; position: relative;"><span data-offset-key="1qdmc-0-0" style="font-family: inherit;"><br data-text="true" /></span></div></div><div class="" data-block="true" data-editor="cbbqt" data-offset-key="e6v56-0-0" style="background-color: white; color: #050505; font-family: "Segoe UI Historic", "Segoe UI", Helvetica, Arial, sans-serif; font-size: 15px; white-space: pre-wrap;"><div class="_1mf _1mj" data-offset-key="e6v56-0-0" style="direction: ltr; font-family: inherit; position: relative;"><span data-offset-key="e6v56-0-0" style="font-family: inherit;"><br data-text="true" /></span></div></div><div class="" data-block="true" data-editor="cbbqt" data-offset-key="dnolg-0-0" style="background-color: white; color: #050505; font-family: "Segoe UI Historic", "Segoe UI", Helvetica, Arial, sans-serif; font-size: 15px; white-space: pre-wrap;"><div class="_1mf _1mj" data-offset-key="dnolg-0-0" style="direction: ltr; font-family: inherit; position: relative;"><span data-offset-key="dnolg-0-0" style="font-family: inherit;">श्रीलंकामा बुद्धधर्म यति संकटमा थियो कि ईश्वी १२७२मा त्यहाँका राजा भूवनायकबाहु प्रथम विदेशीहरुको आक्रमणबाट त्यहाको बौद्ध सम्पदा बचाउनका लागि आफै भगवान बुद्धको दन्त धातु बोकेर यपहुवा भन्ने किल्लामा लुक्न जान परेको थियो ।</span></div></div><div class="" data-block="true" data-editor="cbbqt" data-offset-key="235c-0-0" style="background-color: white; color: #050505; font-family: "Segoe UI Historic", "Segoe UI", Helvetica, Arial, sans-serif; font-size: 15px; white-space: pre-wrap;"><div class="_1mf _1mj" data-offset-key="235c-0-0" style="direction: ltr; font-family: inherit; position: relative;"><span data-offset-key="235c-0-0" style="font-family: inherit;"><br data-text="true" /></span></div></div><div class="" data-block="true" data-editor="cbbqt" data-offset-key="9d0jk-0-0" style="background-color: white; color: #050505; font-family: "Segoe UI Historic", "Segoe UI", Helvetica, Arial, sans-serif; font-size: 15px; white-space: pre-wrap;"><div class="_1mf _1mj" data-offset-key="9d0jk-0-0" style="direction: ltr; font-family: inherit; position: relative;"><span data-offset-key="9d0jk-0-0" style="font-family: inherit;">दशौं देखि तेह्रौं शताब्दी बिचमा श्रीलंकामा बुद्ध धर्म संकटमा पनि थियो र केही पुनरुत्थान र सुधार पनि भयो । त्यहाँ यस समयमा बौद्ध साहित्यको लेखनमा प्रगति भयो, त्यसमा पनि विशेष गरेर पालि साहित्यको । यो भनेको राज्यको साथले भन्दा पनि राजनीतिक अवस्था प्रतिकूल हुँदै गएकोमा र समाजमा हिन्दुहरु पकड बढ्न थालेकोले बौद्ध विद्वानहरुले नै भविष्यमा बुद्धधर्म हराउने भय देखेर मूल बुद्धधर्ममा विचलन वा विकृति नआओस् भनेर बुद्धशिक्षाको अभिलेखीकरण गरेको हो भनेर इतिहासकारहरु भन्छन् । यद्यपि यस पोलोनारुवा युगमा श्रीलंकाका बौद्धहरुको बिच आरन्नभासिन अथवा जंगलमा बस्ने भिक्षुहरुले प्रख्याति पाए । उनीहरुको एउटा समुह बन्यो र उनीहरुले नै बुद्धधर्ममा सुधार ल्याउने अभियान चलाए ।</span></div></div><div class="" data-block="true" data-editor="cbbqt" data-offset-key="8hmjs-0-0" style="background-color: white; color: #050505; font-family: "Segoe UI Historic", "Segoe UI", Helvetica, Arial, sans-serif; font-size: 15px; white-space: pre-wrap;"><div class="_1mf _1mj" data-offset-key="8hmjs-0-0" style="direction: ltr; font-family: inherit; position: relative;"><span data-offset-key="8hmjs-0-0" style="font-family: inherit;"><br data-text="true" /></span></div></div><div class="" data-block="true" data-editor="cbbqt" data-offset-key="72dg8-0-0" style="background-color: white; color: #050505; font-family: "Segoe UI Historic", "Segoe UI", Helvetica, Arial, sans-serif; font-size: 15px; white-space: pre-wrap;"><div class="_1mf _1mj" data-offset-key="72dg8-0-0" style="direction: ltr; font-family: inherit; position: relative;"><span data-offset-key="72dg8-0-0" style="font-family: inherit;"><br data-text="true" /></span></div></div><div class="" data-block="true" data-editor="cbbqt" data-offset-key="1c1db-0-0" style="background-color: white; color: #050505; font-family: "Segoe UI Historic", "Segoe UI", Helvetica, Arial, sans-serif; font-size: 15px; white-space: pre-wrap;"><div class="_1mf _1mj" data-offset-key="1c1db-0-0" style="direction: ltr; font-family: inherit; position: relative;"><span data-offset-key="1c1db-0-0" style="font-family: inherit;">सुधारका प्रयासहरुका बाबजुद बुद्धधर्म निरन्तर ओरालो लाग्दैथियो । उत्तरतिर भारतका हिन्दुहरुले जाफना राज्य खडा गरी आफ्नो राज्य विस्तार गरिरहेका थिए । पराक्रमबाहु तृतिय (ईश्वी १३०३–१३१०)को अन्त्य पछि त्यहाँ दक्षिण भारतीय हिन्दुहरुको राज्य विस्तार बढ्दै थियो र स्थानीय सिंहलहरु झन् झन् दक्षिणमा भाग्दै थिए । यस्तो अवस्थामा श्रीलंकामा बौद्धहरुसित महायान वा हिन्दुधर्मका देउताहरुलाई स्वीकार गर्दै आफ्नो अस्तीत्व बचाउने बाहेकको अन्य उपाय बाँकी थिएन । महायान, अझ विशेष गरी लोकेश्वरको पुजा गर्ने प्रचलन श्रीलंकामा बढिरहको थियो । यसले त्यहाँको बुद्धधर्म बिस्तारै भक्तिमार्ग तर्फ लागिरहेको प्रमाणित गर्दछ ।</span></div></div><div class="" data-block="true" data-editor="cbbqt" data-offset-key="6q6fe-0-0" style="background-color: white; color: #050505; font-family: "Segoe UI Historic", "Segoe UI", Helvetica, Arial, sans-serif; font-size: 15px; white-space: pre-wrap;"><div class="_1mf _1mj" data-offset-key="6q6fe-0-0" style="direction: ltr; font-family: inherit; position: relative;"><span data-offset-key="6q6fe-0-0" style="font-family: inherit;"><br data-text="true" /></span></div></div><div class="" data-block="true" data-editor="cbbqt" data-offset-key="c9p6f-0-0" style="background-color: white; color: #050505; font-family: "Segoe UI Historic", "Segoe UI", Helvetica, Arial, sans-serif; font-size: 15px; white-space: pre-wrap;"><div class="_1mf _1mj" data-offset-key="c9p6f-0-0" style="direction: ltr; font-family: inherit; position: relative;"><span data-offset-key="c9p6f-0-0" style="font-family: inherit;"><br data-text="true" /></span></div></div><div class="" data-block="true" data-editor="cbbqt" data-offset-key="dpk0c-0-0" style="background-color: white; color: #050505; font-family: "Segoe UI Historic", "Segoe UI", Helvetica, Arial, sans-serif; font-size: 15px; white-space: pre-wrap;"><div class="_1mf _1mj" data-offset-key="dpk0c-0-0" style="direction: ltr; font-family: inherit; position: relative;"><span data-offset-key="dpk0c-0-0" style="font-family: inherit;">श्रीलंकाको समाजको कुरा गर्दा छुटाउने नहुने कुरा यहाँको जात व्यवस्थाको पनि हो । प्राचिन कालदेखि बुद्धधर्मको प्रभाव रहेको भएतापनि हिन्दु आप्रवासन वा अन्य कारणले यहाँ पनि जातीय उँचनिचको व्यवस्था रहिआएको छ । यहाँका सिंहलहरु, श्रीलंकाली तामिलहरु तथा भारतीय तामिलहरु अआफ्नो किसिमबाट जातीय विभाजनमा थिए ।</span></div></div><div class="" data-block="true" data-editor="cbbqt" data-offset-key="24n9e-0-0" style="background-color: white; color: #050505; font-family: "Segoe UI Historic", "Segoe UI", Helvetica, Arial, sans-serif; font-size: 15px; white-space: pre-wrap;"><div class="_1mf _1mj" data-offset-key="24n9e-0-0" style="direction: ltr; font-family: inherit; position: relative;"><span data-offset-key="24n9e-0-0" style="font-family: inherit;"><br data-text="true" /></span></div></div><div class="" data-block="true" data-editor="cbbqt" data-offset-key="ad8ek-0-0" style="background-color: white; color: #050505; font-family: "Segoe UI Historic", "Segoe UI", Helvetica, Arial, sans-serif; font-size: 15px; white-space: pre-wrap;"><div class="_1mf _1mj" data-offset-key="ad8ek-0-0" style="direction: ltr; font-family: inherit; position: relative;"><span data-offset-key="ad8ek-0-0" style="font-family: inherit;">उपनिवेशकालमा</span></div></div><div class="" data-block="true" data-editor="cbbqt" data-offset-key="bvume-0-0" style="background-color: white; color: #050505; font-family: "Segoe UI Historic", "Segoe UI", Helvetica, Arial, sans-serif; font-size: 15px; white-space: pre-wrap;"><div class="_1mf _1mj" data-offset-key="bvume-0-0" style="direction: ltr; font-family: inherit; position: relative;"><span data-offset-key="bvume-0-0" style="font-family: inherit;">सन् १२३२ देखि १५०५सम्मको समयअवधिलाई श्रीलंकाको इतिहासमा संक्रमण काल भनिन्छ । त्यसबेला श्रीलंका जाफना, दम्बादेनिया, गम्पोला, कोट्टे, सीतावाका आदि ससाना राज्यमा विभाजित थियो । यसबेला एकातिर श्रीलंकामा मुस्लिम (मूर)हरुको आप्रवासन बढ्यो भने यसको अन्त्यतिर पोर्चुगालीहरुको उपनिवेशीकरणको मारमा पनि पर्यो ।</span></div></div><div class="" data-block="true" data-editor="cbbqt" data-offset-key="9lqv1-0-0" style="background-color: white; color: #050505; font-family: "Segoe UI Historic", "Segoe UI", Helvetica, Arial, sans-serif; font-size: 15px; white-space: pre-wrap;"><div class="_1mf _1mj" data-offset-key="9lqv1-0-0" style="direction: ltr; font-family: inherit; position: relative;"><span data-offset-key="9lqv1-0-0" style="font-family: inherit;"><br data-text="true" /></span></div></div><div class="" data-block="true" data-editor="cbbqt" data-offset-key="e1u7n-0-0" style="background-color: white; color: #050505; font-family: "Segoe UI Historic", "Segoe UI", Helvetica, Arial, sans-serif; font-size: 15px; white-space: pre-wrap;"><div class="_1mf _1mj" data-offset-key="e1u7n-0-0" style="direction: ltr; font-family: inherit; position: relative;"><span data-offset-key="e1u7n-0-0" style="font-family: inherit;">आपसी खिचातान, आफ्नै धर्ममा समेत विचलन ल्याउने, एकधर्मले अर्को धर्मलाई नमान्ने, आप्रवासीहरुले मुलबासीहरुको धर्मलाई दमन गर्ने जस्ता काममा व्यतित भइरहेको श्रीलंकाली जनताको जीवनमा कालो बादल १६औ शताब्दीदेखि मडारिन थाल्यो । जुन दिनदेखि विदेशीहरु श्रीलंका पसे त्यही दिनदेखि यहाँको दुर्दिन शुरु भयो । सन् १५०५मा सबैभन्दा पहिला पोर्चुलागी श्रीलंकामा पसे । डेढसय वर्षमा बिस्तारै पोर्चुगाली साम्राज्यले श्रीलंकालाई उपनिवेश बनाएर त्यहाँको श्रोत साधनको दोहन गरे । उनीहरुलाई त्यतिले पुगेन र दुइ हजार वर्षदेखि बुद्धधर्मको अनुशरण गरेर सुखी जीवन बिताइरहेका श्रीलंकाली जनतामा आफ्नो क्याथोलिक धर्म लाद्न थाले । सिंहल जनताले विरोध वा विद्रोह गर्न थालेपछि उनीहरुले बौद्ध विहारहरु भत्काए अथवा त्यसलाई कब्जा गरेर क्याथोलिक धर्मका लागि दिए । यसप्रकार हेर्दा श्रीलंकामा १६औ शताब्दीदेखि त्यहाँ खटिआएका क्रिश्चियन मिसनरीहरुले त्यहाँकाक जातालाई क्रिश्चियन बनाउन थाले ।</span></div></div><div class="" data-block="true" data-editor="cbbqt" data-offset-key="f9v37-0-0" style="background-color: white; color: #050505; font-family: "Segoe UI Historic", "Segoe UI", Helvetica, Arial, sans-serif; font-size: 15px; white-space: pre-wrap;"><div class="_1mf _1mj" data-offset-key="f9v37-0-0" style="direction: ltr; font-family: inherit; position: relative;"><span data-offset-key="f9v37-0-0" style="font-family: inherit;"><br data-text="true" /></span></div></div><div class="" data-block="true" data-editor="cbbqt" data-offset-key="6981q-0-0" style="background-color: white; color: #050505; font-family: "Segoe UI Historic", "Segoe UI", Helvetica, Arial, sans-serif; font-size: 15px; white-space: pre-wrap;"><div class="_1mf _1mj" data-offset-key="6981q-0-0" style="direction: ltr; font-family: inherit; position: relative;"><span data-offset-key="6981q-0-0" style="font-family: inherit;"><br data-text="true" /></span></div></div><div class="" data-block="true" data-editor="cbbqt" data-offset-key="dij6c-0-0" style="background-color: white; color: #050505; font-family: "Segoe UI Historic", "Segoe UI", Helvetica, Arial, sans-serif; font-size: 15px; white-space: pre-wrap;"><div class="_1mf _1mj" data-offset-key="dij6c-0-0" style="direction: ltr; font-family: inherit; position: relative;"><span data-offset-key="dij6c-0-0" style="font-family: inherit;">राज्य सत्ताले पुरै शक्ति लगाएर क्रिश्चियन धर्मलाई मात्र बढावा दिँदा तथा अन्य धर्ममाथि दमन गर्दा स्थानीय जनतामा आफ्नो बौद्ध धर्म त्यागेर केही लाभ वा सम्मानका खातिर क्रिश्यिन धर्म अँगाल्नेहरुको संख्या बढ्न थाल्यो । यसबेला श्रीलंकामा बुद्ध धर्मको नाम निशान नै मेटेको जस्तो अवस्था आइसकेको थियो । सन् १५९२मा क्यान्डीका राजा विमलसुरियले बुद्धधर्मको उत्थान गर्नको लागि त्यहाँ मानिसहरुलाई प्रवजित गराउन खोज्दा त्यहाँ एक जना पनि भिक्षु भेट्टाउन नसक्दा बर्मामाबाट सहयोग माग्नु परेको थियो ।</span></div></div><div class="" data-block="true" data-editor="cbbqt" data-offset-key="cgmp4-0-0" style="background-color: white; color: #050505; font-family: "Segoe UI Historic", "Segoe UI", Helvetica, Arial, sans-serif; font-size: 15px; white-space: pre-wrap;"><div class="_1mf _1mj" data-offset-key="cgmp4-0-0" style="direction: ltr; font-family: inherit; position: relative;"><span data-offset-key="cgmp4-0-0" style="font-family: inherit;"><br data-text="true" /></span></div></div><div class="" data-block="true" data-editor="cbbqt" data-offset-key="akfr1-0-0" style="background-color: white; color: #050505; font-family: "Segoe UI Historic", "Segoe UI", Helvetica, Arial, sans-serif; font-size: 15px; white-space: pre-wrap;"><div class="_1mf _1mj" data-offset-key="akfr1-0-0" style="direction: ltr; font-family: inherit; position: relative;"><span data-offset-key="akfr1-0-0" style="font-family: inherit;">श्रीलंकामा विदेशी शक्तिहरुको नांगो नाच कायमै रह्यो । १७औं शताब्दीको पूर्वार्धमा पोर्चुलागीहरु र डचहरुले श्रीलंकाको शोषण गर्नका लागि नै आपसमा लडे । उनीहरु दुबैले यहाँका मूलबासीहरुमाथि शोषण कायमै राखे । ईश्वी १६५८देखि १७९६सम्म श्रीलंका डच वा नेदेरल्याण्डको अधिनमा गयो । उनीहरु प्राटेस्टेन्ट थिए त्यसैले उनीहरुले क्याथोलिक मिसनरी समेतलाई धपाएर रिर्फोम्ड चर्चको प्रचार गरी बौद्ध बिहार र त्यसको सम्पत्ति कब्जा गरिरहे ।</span></div></div><div class="" data-block="true" data-editor="cbbqt" data-offset-key="73i3k-0-0" style="background-color: white; color: #050505; font-family: "Segoe UI Historic", "Segoe UI", Helvetica, Arial, sans-serif; font-size: 15px; white-space: pre-wrap;"><div class="_1mf _1mj" data-offset-key="73i3k-0-0" style="direction: ltr; font-family: inherit; position: relative;"><span data-offset-key="73i3k-0-0" style="font-family: inherit;"><br data-text="true" /></span></div></div><div class="" data-block="true" data-editor="cbbqt" data-offset-key="9074q-0-0" style="background-color: white; color: #050505; font-family: "Segoe UI Historic", "Segoe UI", Helvetica, Arial, sans-serif; font-size: 15px; white-space: pre-wrap;"><div class="_1mf _1mj" data-offset-key="9074q-0-0" style="direction: ltr; font-family: inherit; position: relative;"><span data-offset-key="9074q-0-0" style="font-family: inherit;">१८औं शताब्दीमा देशको मध्यभागमा रहेको क्यान्डीमा भने बुद्धधर्म कमजोर रहेपनि केही हदसम्म सुरक्षित थियो । यहाँका राजाहरुले बुद्धधर्म जोगाउन कोशिस गरेपनि बौद्धहरु यति कमजोर हुनथाल्यो कि फेरि पाँच जना भिक्षु पाउन नसकेर फेरि बर्माबाट भिक्षुहरु झिकाएर बुद्धधर्मको परम्परा बिउँताउनुपरेको थियो । त्यस्तै वेलिवित श्री शरणंकर महास्थविरले बुद्धधर्म पुर्नजीवित गर्न थाइल्याण्डबाट भिक्षुहरु झिकाएर यहाँको बुद्धशासनलाई निरन्तरता दिने कोशिस पनि गरे । राजा कीर्ति श्री राजसिंहको राज्यकालमा (ईश्वी १७४७–१७८२) पनि बुद्धधर्मको रक्ष ा गर्न पुराना भत्काइएका विहारहरु पुर्ननिर्माण गर्ने तथा नयाँ विहारहरु बनाउने कोशिस गरिरहे ।</span></div></div><div class="" data-block="true" data-editor="cbbqt" data-offset-key="etk1g-0-0" style="background-color: white; color: #050505; font-family: "Segoe UI Historic", "Segoe UI", Helvetica, Arial, sans-serif; font-size: 15px; white-space: pre-wrap;"><div class="_1mf _1mj" data-offset-key="etk1g-0-0" style="direction: ltr; font-family: inherit; position: relative;"><span data-offset-key="etk1g-0-0" style="font-family: inherit;"><br data-text="true" /></span></div></div><div class="" data-block="true" data-editor="cbbqt" data-offset-key="33n7a-0-0" style="background-color: white; color: #050505; font-family: "Segoe UI Historic", "Segoe UI", Helvetica, Arial, sans-serif; font-size: 15px; white-space: pre-wrap;"><div class="_1mf _1mj" data-offset-key="33n7a-0-0" style="direction: ltr; font-family: inherit; position: relative;"><span data-offset-key="33n7a-0-0" style="font-family: inherit;"><br data-text="true" /></span></div></div><div class="" data-block="true" data-editor="cbbqt" data-offset-key="2c21r-0-0" style="background-color: white; color: #050505; font-family: "Segoe UI Historic", "Segoe UI", Helvetica, Arial, sans-serif; font-size: 15px; white-space: pre-wrap;"><div class="_1mf _1mj" data-offset-key="2c21r-0-0" style="direction: ltr; font-family: inherit; position: relative;"><span data-offset-key="2c21r-0-0" style="font-family: inherit;">Repression of Buddhism in Sri Lanka by Portuguese</span></div></div><div class="" data-block="true" data-editor="cbbqt" data-offset-key="cth4f-0-0" style="background-color: white; color: #050505; font-family: "Segoe UI Historic", "Segoe UI", Helvetica, Arial, sans-serif; font-size: 15px; white-space: pre-wrap;"><div class="_1mf _1mj" data-offset-key="cth4f-0-0" style="direction: ltr; font-family: inherit; position: relative;"><span data-offset-key="cth4f-0-0" style="font-family: inherit;">राजनीतिक, आर्थिक तथा सामाजिक रुपमा जर्जर बनाइएको श्रीलंकामाथि फेरि ब्रिटिश इस्ट इण्डिया कम्पनीले आँखा गाडे । ब्रिटिशले क्रमशः सन् १८१५सम्ममा सबै श्रीलंका आफ्नो कब्जामा लियो । उनीहरुले पनि श्रीलंकाली जनतामाथि अत्याचार गर्न र यहाँको उब्जनीको शोषण गर्न छोडन । उनीहरुले घुमाउरो तरिकाले ती क्रिश्चियन मिशनहरुले बौद्ध संस्थाहरुलाई आक्रमण भने गरिरहे । यस बिच राज्य र बौद्ध संस्थाहरुको बिचको सम्बन्ध चिसिँदै गयो । र बिस्तारै बौद्धहरुमा विद्रोह वा प्रतिकार नगरी आफ्नो अस्तीत्व जोगाउन नसकिने भयो भन्ने चेतना जाग्न थाल्यो ।</span></div></div><div class="" data-block="true" data-editor="cbbqt" data-offset-key="49t6f-0-0" style="background-color: white; color: #050505; font-family: "Segoe UI Historic", "Segoe UI", Helvetica, Arial, sans-serif; font-size: 15px; white-space: pre-wrap;"><div class="_1mf _1mj" data-offset-key="49t6f-0-0" style="direction: ltr; font-family: inherit; position: relative;"><span data-offset-key="49t6f-0-0" style="font-family: inherit;"><br data-text="true" /></span></div></div><div class="" data-block="true" data-editor="cbbqt" data-offset-key="dnm9u-0-0" style="background-color: white; color: #050505; font-family: "Segoe UI Historic", "Segoe UI", Helvetica, Arial, sans-serif; font-size: 15px; white-space: pre-wrap;"><div class="_1mf _1mj" data-offset-key="dnm9u-0-0" style="direction: ltr; font-family: inherit; position: relative;"><span data-offset-key="dnm9u-0-0" style="font-family: inherit;">सन् १८५०पछिको समयमा बौद्धहरुले ब्रिटिश अत्याचारको जवाफ दिन थालेपछि ब्रिटिश मिशनरीहरु पनि सचेत हुन थाले । सन् १८६५तिर मिशनरीहरुले बौद्ध विद्वानहरुका साथ धर्म र दर्शनमा बहस गर्न थाले जसको सामना श्रीलंकाका बौद्ध विद्वानहरुले डटेर गरे । पछि ब्रिटिश सरकारले धार्मिक द्वन्द्व घटाउन नरम बाटो अपनाए भने बौद्धहरुले संगठनात्मक रुपमा नै धार्मिक अतिवादी ब्रिटिशहरुको सामना गर्न तयार रहनुपर्ने बुझिसकेको थियो ।</span></div></div><div class="" data-block="true" data-editor="cbbqt" data-offset-key="2ublr-0-0" style="background-color: white; color: #050505; font-family: "Segoe UI Historic", "Segoe UI", Helvetica, Arial, sans-serif; font-size: 15px; white-space: pre-wrap;"><div class="_1mf _1mj" data-offset-key="2ublr-0-0" style="direction: ltr; font-family: inherit; position: relative;"><span data-offset-key="2ublr-0-0" style="font-family: inherit;"><br data-text="true" /></span></div></div><div class="" data-block="true" data-editor="cbbqt" data-offset-key="dl7nq-0-0" style="background-color: white; color: #050505; font-family: "Segoe UI Historic", "Segoe UI", Helvetica, Arial, sans-serif; font-size: 15px; white-space: pre-wrap;"><div class="_1mf _1mj" data-offset-key="dl7nq-0-0" style="direction: ltr; font-family: inherit; position: relative;"><span data-offset-key="dl7nq-0-0" style="font-family: inherit;">यसै सिलसिलामा श्रीलंकामा केही बौद्ध संस्थाहरको उदय भयो जसमा मुख्य थिए सोसाइटी अफ प्रोपोगेशन अफ बुद्धिज्म, विद्योदय परिवेण तथा विद्यालंकार परिवेण । तिनीहरुको औपचारिक उद्देश्य भनेको बौद्ध साहित्यको प्रकाशन र पुनःप्रकाशन थियो । यसै परिवेशमा श्री पियरतन तिस्स महानायके महास्थविरले जिनलब्धी विषोधक नामक पहिलो बौद्ध पाठशाला खोले ।</span></div></div><div class="" data-block="true" data-editor="cbbqt" data-offset-key="9tnqg-0-0" style="background-color: white; color: #050505; font-family: "Segoe UI Historic", "Segoe UI", Helvetica, Arial, sans-serif; font-size: 15px; white-space: pre-wrap;"><div class="_1mf _1mj" data-offset-key="9tnqg-0-0" style="direction: ltr; font-family: inherit; position: relative;"><span data-offset-key="9tnqg-0-0" style="font-family: inherit;"><br data-text="true" /></span></div></div><div class="" data-block="true" data-editor="cbbqt" data-offset-key="dberf-0-0" style="background-color: white; color: #050505; font-family: "Segoe UI Historic", "Segoe UI", Helvetica, Arial, sans-serif; font-size: 15px; white-space: pre-wrap;"><div class="_1mf _1mj" data-offset-key="dberf-0-0" style="direction: ltr; font-family: inherit; position: relative;"><span data-offset-key="dberf-0-0" style="font-family: inherit;">सन् १८८०मा श्रीलंकामा हेनरी स्टील अल्कोट आएपछि श्रीलंकाको बौद्ध पुनर्जागरण आन्दोलनले नयाँ युगमा प्रवेश पायो । उनी अमेरिकी सेना अधिकृत थिए, साथै पत्रकार, वकील पनि थिए । यहाँ बौद्ध विद्वानहरुसँग संगत गरी बुद्धधर्मको बारेमा र यहाँको अहिलेको बौद्धहरुको अवस्थाको जानकारी पाएपछि उनले बुद्ध धर्म अपनाए र थियोसोफिकल सोसाइटीको स्थापना गरे । उनले यहाँका बौद्ध ग्रन्थको अध्ययन गरेर बौद्ध प्रश्नोत्तर नामक पुस्तक पनि प्रकाशित गरे । उनको सोसाइटीले सिंहल तथा अंग्रेजी भाषामा पत्रिका पनि प्रकाशित गरेको थियो ।</span></div></div><div class="" data-block="true" data-editor="cbbqt" data-offset-key="9ovb7-0-0" style="background-color: white; color: #050505; font-family: "Segoe UI Historic", "Segoe UI", Helvetica, Arial, sans-serif; font-size: 15px; white-space: pre-wrap;"><div class="_1mf _1mj" data-offset-key="9ovb7-0-0" style="direction: ltr; font-family: inherit; position: relative;"><span data-offset-key="9ovb7-0-0" style="font-family: inherit;"><br data-text="true" /></span></div></div><div class="" data-block="true" data-editor="cbbqt" data-offset-key="1esq8-0-0" style="background-color: white; color: #050505; font-family: "Segoe UI Historic", "Segoe UI", Helvetica, Arial, sans-serif; font-size: 15px; white-space: pre-wrap;"><div class="_1mf _1mj" data-offset-key="1esq8-0-0" style="direction: ltr; font-family: inherit; position: relative;"><span data-offset-key="1esq8-0-0" style="font-family: inherit;">बौद्ध झण्डा श्रीलंकाको बुद्ध धर्म पुनर्जागरणको एक अनुपम उपहार हो । त्यहाँ बढ्दै गएको ब्रिटिश साम्राज्यको दमन, बौद्धहरुमा विचलन तथा अवनति अनि विश्वका बौद्धहरुमा एकता ल्याउनको लागि श्रीलंकाको कोलोम्बो कमिटी अन्तर्गतका बौद्ध अभियन्ताहरुले यसको डिजाइन सन् १८८५ मा गरेका थिए । यसलाई एल्कोटले सुधार गरे अनि विश्वमा फैलाए । पछि सन् १९५०मा यसलाई अन्तर्राष्ट्रियकरण गरियो ।</span></div></div><div class="" data-block="true" data-editor="cbbqt" data-offset-key="ekmju-0-0" style="background-color: white; color: #050505; font-family: "Segoe UI Historic", "Segoe UI", Helvetica, Arial, sans-serif; font-size: 15px; white-space: pre-wrap;"><div class="_1mf _1mj" data-offset-key="ekmju-0-0" style="direction: ltr; font-family: inherit; position: relative;"><span data-offset-key="ekmju-0-0" style="font-family: inherit;"><br data-text="true" /></span></div></div><div class="" data-block="true" data-editor="cbbqt" data-offset-key="189s3-0-0" style="background-color: white; color: #050505; font-family: "Segoe UI Historic", "Segoe UI", Helvetica, Arial, sans-serif; font-size: 15px; white-space: pre-wrap;"><div class="_1mf _1mj" data-offset-key="189s3-0-0" style="direction: ltr; font-family: inherit; position: relative;"><span data-offset-key="189s3-0-0" style="font-family: inherit;"><br data-text="true" /></span></div></div><div class="" data-block="true" data-editor="cbbqt" data-offset-key="12cd7-0-0" style="background-color: white; color: #050505; font-family: "Segoe UI Historic", "Segoe UI", Helvetica, Arial, sans-serif; font-size: 15px; white-space: pre-wrap;"><div class="_1mf _1mj" data-offset-key="12cd7-0-0" style="direction: ltr; font-family: inherit; position: relative;"><span data-offset-key="12cd7-0-0" style="font-family: inherit;">अनागरिक धम्मपाल अर्का त्यस्ता व्यक्ति थिए जसको योगदानको उल्लेख नगरी श्रीलंकाको बौद्ध पुनर्जागरणको वर्णन पुरा हुँदैन । एल्कोटका सहयोगीका रुपमा चिनिएका धम्मपालले विभिन्न देशमा बुद्धधर्मको प्रचार गरे अनि भारतमा महाबोधी सोसाइटीको स्थापना गरी त्यहाँ पनि बुद्ध धर्मको पुनरुत्थानमा ठुलो योगदान गरे । उनको योगदान बेलायत तथा जर्मनीमा बौद्ध विहार स्थापना गराउनमा समेत थियो ।</span></div></div><div class="" data-block="true" data-editor="cbbqt" data-offset-key="3ii0s-0-0" style="background-color: white; color: #050505; font-family: "Segoe UI Historic", "Segoe UI", Helvetica, Arial, sans-serif; font-size: 15px; white-space: pre-wrap;"><div class="_1mf _1mj" data-offset-key="3ii0s-0-0" style="direction: ltr; font-family: inherit; position: relative;"><span data-offset-key="3ii0s-0-0" style="font-family: inherit;"><br data-text="true" /></span></div></div><div class="" data-block="true" data-editor="cbbqt" data-offset-key="3dn8m-0-0" style="background-color: white; color: #050505; font-family: "Segoe UI Historic", "Segoe UI", Helvetica, Arial, sans-serif; font-size: 15px; white-space: pre-wrap;"><div class="_1mf _1mj" data-offset-key="3dn8m-0-0" style="direction: ltr; font-family: inherit; position: relative;"><span data-offset-key="3dn8m-0-0" style="font-family: inherit;">पहिलो विश्वयुद्धको समयदेखि एकातिर विश्वका विभिन्न देशमा ब्रिटिश साम्राज्यको विरोध हुन थालेको थियो भने श्रीलंका भित्रै पनि ब्रिटिश साम्राज्यको विरोधमा गतिविधि शुरु भयो । साथै विश्वमा बुद्धधर्मको प्रचार हुँदै जाँदा आधुनिक बुद्धधर्म वा विश्वब्यापी बुद्धधर्मको अभियान चल्न थालेको थियो । यस्तो अवस्थामा बुद्ध धर्मको पुनरुत्थानले स्वतन्त्रताको आन्दोलनसँग हातेमालो गर्न पायो । श्रीलंका स्थित क्रिश्चियन मिसनरीहरुको अतिवादसँग लड्न पनि बुद्ध धर्मको पुनरुत्थानमा लागेका अभियन्ताहरु बाध्य भएका थिए । यसरी भन्दा २० शताब्दीसँगै श्रीलंकामा बौद्ध राष्ट्रवादको उदय भएको भन्न सकिन्छ ।</span></div></div><div class="" data-block="true" data-editor="cbbqt" data-offset-key="5pt4c-0-0" style="background-color: white; color: #050505; font-family: "Segoe UI Historic", "Segoe UI", Helvetica, Arial, sans-serif; font-size: 15px; white-space: pre-wrap;"><div class="_1mf _1mj" data-offset-key="5pt4c-0-0" style="direction: ltr; font-family: inherit; position: relative;"><span data-offset-key="5pt4c-0-0" style="font-family: inherit;"><br data-text="true" /></span></div></div><div class="" data-block="true" data-editor="cbbqt" data-offset-key="2d4d0-0-0" style="background-color: white; color: #050505; font-family: "Segoe UI Historic", "Segoe UI", Helvetica, Arial, sans-serif; font-size: 15px; white-space: pre-wrap;"><div class="_1mf _1mj" data-offset-key="2d4d0-0-0" style="direction: ltr; font-family: inherit; position: relative;"><span data-offset-key="2d4d0-0-0" style="font-family: inherit;">श्रीलंकाको स्वतन्त्रता र बुद्ध धर्म</span></div></div><div class="" data-block="true" data-editor="cbbqt" data-offset-key="71i5a-0-0" style="background-color: white; color: #050505; font-family: "Segoe UI Historic", "Segoe UI", Helvetica, Arial, sans-serif; font-size: 15px; white-space: pre-wrap;"><div class="_1mf _1mj" data-offset-key="71i5a-0-0" style="direction: ltr; font-family: inherit; position: relative;"><span data-offset-key="71i5a-0-0" style="font-family: inherit;">यसैबिच सन् १९४८मा श्रीलंकाले ब्रिटिश राजबाट स्वतन्त्रता प्राप्त गर्यो । सयौं वर्षको उपनिवेशकालबाट मुक्त भएको श्रीलंकाले शान्तिको अनुभव गर्नुपर्ने थियो तर भारतमा जस्तै त्यहाँका केही अतिवादीहरुको सोच अनि एकताको अभावले गर्दा यही समय नै कलहको बीजारोपण पनि भयो । सिंहली बौद्धहरुले ऐतिहसिक रुपमा जस्तै बुद्धधर्म देशको धर्म र बौद्धहरुको भाषा सिंहल भाषाको प्रमुखता हुनुपर्ने माग राखे तर त्यतिबेला तामिल आप्रवासन र हिन्दुधर्मको प्रभाव बढिसकेको थियो त्यसैले तामिलहरुले यसको विरोध गरे । त्यस्तै त्यहाँका केही बौद्ध संस्थाहरु भिक्षुहरु पनि बदलिँदो परिस्थितिमा राजनीतिमा संलग्न भएर बुद्ध धर्मको रक्षा गर्नुपर्ने भन्ने धारणा राख्थे । फेरि त्यहाँ कोही कोही बौद्ध समाजबादको धारणा लिएर पनि अगाडि आए ।</span></div></div><div class="" data-block="true" data-editor="cbbqt" data-offset-key="b04ff-0-0" style="background-color: white; color: #050505; font-family: "Segoe UI Historic", "Segoe UI", Helvetica, Arial, sans-serif; font-size: 15px; white-space: pre-wrap;"><div class="_1mf _1mj" data-offset-key="b04ff-0-0" style="direction: ltr; font-family: inherit; position: relative;"><span data-offset-key="b04ff-0-0" style="font-family: inherit;"><br data-text="true" /></span></div></div><div class="" data-block="true" data-editor="cbbqt" data-offset-key="6nmub-0-0" style="background-color: white; color: #050505; font-family: "Segoe UI Historic", "Segoe UI", Helvetica, Arial, sans-serif; font-size: 15px; white-space: pre-wrap;"><div class="_1mf _1mj" data-offset-key="6nmub-0-0" style="direction: ltr; font-family: inherit; position: relative;"><span data-offset-key="6nmub-0-0" style="font-family: inherit;"><br data-text="true" /></span></div></div><div class="" data-block="true" data-editor="cbbqt" data-offset-key="2mqe9-0-0" style="background-color: white; color: #050505; font-family: "Segoe UI Historic", "Segoe UI", Helvetica, Arial, sans-serif; font-size: 15px; white-space: pre-wrap;"><div class="_1mf _1mj" data-offset-key="2mqe9-0-0" style="direction: ltr; font-family: inherit; position: relative;"><span data-offset-key="2mqe9-0-0" style="font-family: inherit;">अर्कोतिर ५०को दशकमा श्रीलंकामा भिक्षुहरु जंगलमा बसेर जीवन बिताउने परम्पराको विकास भयो । भिक्षु कडभडुल्ले जीववंश यस परम्पराका एक प्रमुख अभियन्ता थिए । सन् १९७३तिर त्यहाँ यसरी जंगलमा बस्ने भिक्षुहरु लगभग ६ हजार भएको एक अध्ययनले देखाएको थियो ।</span></div></div><div class="" data-block="true" data-editor="cbbqt" data-offset-key="1gtac-0-0" style="background-color: white; color: #050505; font-family: "Segoe UI Historic", "Segoe UI", Helvetica, Arial, sans-serif; font-size: 15px; white-space: pre-wrap;"><div class="_1mf _1mj" data-offset-key="1gtac-0-0" style="direction: ltr; font-family: inherit; position: relative;"><span data-offset-key="1gtac-0-0" style="font-family: inherit;"><br data-text="true" /></span></div></div><div class="" data-block="true" data-editor="cbbqt" data-offset-key="ev5jd-0-0" style="background-color: white; color: #050505; font-family: "Segoe UI Historic", "Segoe UI", Helvetica, Arial, sans-serif; font-size: 15px; white-space: pre-wrap;"><div class="_1mf _1mj" data-offset-key="ev5jd-0-0" style="direction: ltr; font-family: inherit; position: relative;"><span data-offset-key="ev5jd-0-0" style="font-family: inherit;">अचम्म पनि लाग्छ कि शान्ति र क्षान्तिका कुरा गर्ने बौद्धहरु ५०को दशकदेखिको घटनाक्रममा आफुलाई सशक्त र प्रतिकारी ढंगले प्रस्तुत गर्न थालेको भेटिन्छ । निकै लामो समयसम्म हिन्दु तथा क्रिश्चियनहरु र पछि मुस्लिमहरुको दमन र अत्याचार भोग्नु परेर होला, मुक्त वातावरण पाउने बितिक्कै केही बौद्धहरु आफुलाई शत्रुहरुका बिच असुरक्षित ठानेर केही प्रतिकारात्मक नीतिमा गएको पाइन्छ । मुख्यधारको बुद्ध शिक्षाले शान्तिको मार्ग अपनाउन जोड दिएपनि र हिंसाउन्मुख भएकालाई संघबाट निकाल्ने जस्तो नियम बनाएपनि कोही कोही असहिष्णु र विद्रोही स्वभावका भएको त्यहाँको केही घटनाहरुले देखाउँछ । उनीहरुले यसो गर्नका लागि ग्रन्थहरुमा उल्लेख भएजस्तो बुद्धधर्मको रक्षार्थ शत्रु नाश गर्नुपर्छ भन्ने नीति लिएको देखिन्छ । यसै प्रसंगमा सन् १९५९मा भिक्षु ताल्डुवे सोमारामाले श्रीलंकाका चौथो प्रधानमन्त्री सोलोमन बन्डारानायकेलाई हत्या गरेको दुखद घटना उल्लेख गर्नुपर्ने हुन्छ (उनलाई पछि मृत्युदण्ड दिइएको थियो )। जुनसुकै तर्क लिएपनि प्रतिकार नै गर्नुपर्ने अवस्था आएपनि बौद्धहरुले हिंसाको बाटो अपनाएको सही हुन सक्दैन ।</span></div></div><div class="" data-block="true" data-editor="cbbqt" data-offset-key="8q9ro-0-0" style="background-color: white; color: #050505; font-family: "Segoe UI Historic", "Segoe UI", Helvetica, Arial, sans-serif; font-size: 15px; white-space: pre-wrap;"><div class="_1mf _1mj" data-offset-key="8q9ro-0-0" style="direction: ltr; font-family: inherit; position: relative;"><span data-offset-key="8q9ro-0-0" style="font-family: inherit;"><br data-text="true" /></span></div></div><div class="" data-block="true" data-editor="cbbqt" data-offset-key="bbr4l-0-0" style="background-color: white; color: #050505; font-family: "Segoe UI Historic", "Segoe UI", Helvetica, Arial, sans-serif; font-size: 15px; white-space: pre-wrap;"><div class="_1mf _1mj" data-offset-key="bbr4l-0-0" style="direction: ltr; font-family: inherit; position: relative;"><span data-offset-key="bbr4l-0-0" style="font-family: inherit;"><br data-text="true" /></span></div></div><div class="" data-block="true" data-editor="cbbqt" data-offset-key="4lehk-0-0" style="background-color: white; color: #050505; font-family: "Segoe UI Historic", "Segoe UI", Helvetica, Arial, sans-serif; font-size: 15px; white-space: pre-wrap;"><div class="_1mf _1mj" data-offset-key="4lehk-0-0" style="direction: ltr; font-family: inherit; position: relative;"><span data-offset-key="4lehk-0-0" style="font-family: inherit;">राजनीतिक बहुमतको आधारमा सिंहल भाषाले प्रमुखता पायो र पछि क्याथोलिक अल्पमतमाथि नियन्त्रण शुरु गरे । उता बौद्धहरुको सरकारमा प्रभुत्व बढ्दै जाँदा प्राचिन स्मारकहरुको जीर्णोद्धार जस्ता कार्यहरुको थालनी पनि भयो । सन् १९७२मा नयाँ संविधानमा बुद्ध धर्मलाई उच्चस्थान दिइयो । यस्तो अवस्थामा हिन्दु तामिलहरुले पृथकतावादी आन्दोलन शुरु गरे र तामिल टाइगर्सको नामबाट आतंकावादी अभियान नै थाले । यसको फलस्वरुप कुनै बेला गौरवका साथ धम्मद्वीप कहलिएको श्रीलंका २५वर्ष लामो गृहयुद्धमा फस्नुपर्यो ।</span></div></div><div class="" data-block="true" data-editor="cbbqt" data-offset-key="8p86g-0-0" style="background-color: white; color: #050505; font-family: "Segoe UI Historic", "Segoe UI", Helvetica, Arial, sans-serif; font-size: 15px; white-space: pre-wrap;"><div class="_1mf _1mj" data-offset-key="8p86g-0-0" style="direction: ltr; font-family: inherit; position: relative;"><span data-offset-key="8p86g-0-0" style="font-family: inherit;"><br data-text="true" /></span></div></div><div class="" data-block="true" data-editor="cbbqt" data-offset-key="7gut-0-0" style="background-color: white; color: #050505; font-family: "Segoe UI Historic", "Segoe UI", Helvetica, Arial, sans-serif; font-size: 15px; white-space: pre-wrap;"><div class="_1mf _1mj" data-offset-key="7gut-0-0" style="direction: ltr; font-family: inherit; position: relative;"><span data-offset-key="7gut-0-0" style="font-family: inherit;">देशको जातीय विविधतालाई सही ढंगले व्यवस्थापन गर्नु नसक्नाले सन् १९८३देखि शुरु भएको यो द्वन्द्वमा हिन्दुहरुको तामिल टाइगर्सले पटक पटक बौद्ध विहारहरु तथा भिक्षुहरुमाथि आक्रमण गरे । त्यसमध्ये सन् १९८४मा अनुराधापुरमा श्री महाबोधीमा गरिएको आक्रमण तथा सन् १९९८मा दन्तधातु मन्दिरमा गरिएको आक्रमण प्रमुख हुन् । त्यस्तै सन् १९८५मा तमिल टाइगर्सले अनुराधापुरमा १५० बौद्धतीर्थयात्रीहरुको आमहत्या गरे । अझ सन् १९८७मा अरन्थलवामा ३३जना किशोर भिक्षुहरुको आमहत्या त सदैव नै निन्दनीय रहनेखालको छ । सन् २००९मा यस गृहयुद्धको अन्त हुँदासम्ममा लगभग ८० हजार देखि एक लाख मानिसको ज्यान गएको अन्दाज गरिएको छ ।</span></div></div><div class="" data-block="true" data-editor="cbbqt" data-offset-key="c2qgi-0-0" style="background-color: white; color: #050505; font-family: "Segoe UI Historic", "Segoe UI", Helvetica, Arial, sans-serif; font-size: 15px; white-space: pre-wrap;"><div class="_1mf _1mj" data-offset-key="c2qgi-0-0" style="direction: ltr; font-family: inherit; position: relative;"><span data-offset-key="c2qgi-0-0" style="font-family: inherit;"><br data-text="true" /></span></div></div><div class="" data-block="true" data-editor="cbbqt" data-offset-key="c9bni-0-0" style="background-color: white; color: #050505; font-family: "Segoe UI Historic", "Segoe UI", Helvetica, Arial, sans-serif; font-size: 15px; white-space: pre-wrap;"><div class="_1mf _1mj" data-offset-key="c9bni-0-0" style="direction: ltr; font-family: inherit; position: relative;"><span data-offset-key="c9bni-0-0" style="font-family: inherit;">२५वर्ष लामो सशस्त्र युद्धको क्षतिको विवरण दिन जति कठिन छ त्यो भन्दा कठिन यस युद्धको पृष्ठभूमिको बारेमा संक्षिप्तमा लेख्न कठिन छ । यद्यपि श्रीलंकाको प्राचिन बुद्ध धर्मको इतिहास, बौद्ध निकायहरुको प्रतिस्पर्धा, तामिलहरुको आप्रवासन र हिन्दुधर्मको विस्तार, भारतीय राजाहरुको राज्य विस्तार, पोर्चुगाल, डच र ब्रिटिशहरुको उपनिवेश तथा क्रिश्चियन मिसनको नाममा जबजस्ती बुद्धधर्ममाथि गरिएको अत्याचार र यसैको फलस्वरुप झाँगिँदै गएको बौद्ध राष्ट्रवादलाई केही मुलतत्वको रुपमा केलाउन सकिन्छ ।</span></div></div><div class="" data-block="true" data-editor="cbbqt" data-offset-key="76q58-0-0" style="background-color: white; color: #050505; font-family: "Segoe UI Historic", "Segoe UI", Helvetica, Arial, sans-serif; font-size: 15px; white-space: pre-wrap;"><div class="_1mf _1mj" data-offset-key="76q58-0-0" style="direction: ltr; font-family: inherit; position: relative;"><span data-offset-key="76q58-0-0" style="font-family: inherit;"><br data-text="true" /></span></div></div><div class="" data-block="true" data-editor="cbbqt" data-offset-key="umi5-0-0" style="background-color: white; color: #050505; font-family: "Segoe UI Historic", "Segoe UI", Helvetica, Arial, sans-serif; font-size: 15px; white-space: pre-wrap;"><div class="_1mf _1mj" data-offset-key="umi5-0-0" style="direction: ltr; font-family: inherit; position: relative;"><span data-offset-key="umi5-0-0" style="font-family: inherit;">तर पनि श्रीलंकालीहरुमाथि फुटाउ र राज गर भन्ने विदेशी शक्तिहरुको दृष्य अदृष्य शक्तिहरुको भूमिकालाई पनि अनदेखा गर्न सकिन्न । जस्तै भारतको भूमिका विद्रोहीलाई सघाउन र शान्ति कायम गराउन दुबैतिर देखियो । हुन त अधिकांश बौद्धहरु शान्तिकामी नै थिए तर त्यसमध्ये जाथिक हेला उरुमाया तथा बोडु बल सेना त्यस्ता बौद्ध राष्ट्रवादी संगठनहरु थिए जो तामिल तथा मुस्लिमलाई बुद्ध धर्मको रुपमा शत्रु देख्थे (उनीहरु आफुलाई साथ नदिने नरमपन्थी बौद्धहरुलाई समेत शत्रु समान व्यवहार गर्थे) ।</span></div></div><div class="" data-block="true" data-editor="cbbqt" data-offset-key="56shk-0-0" style="background-color: white; color: #050505; font-family: "Segoe UI Historic", "Segoe UI", Helvetica, Arial, sans-serif; font-size: 15px; white-space: pre-wrap;"><div class="_1mf _1mj" data-offset-key="56shk-0-0" style="direction: ltr; font-family: inherit; position: relative;"><span data-offset-key="56shk-0-0" style="font-family: inherit;"><br data-text="true" /></span></div></div><div class="" data-block="true" data-editor="cbbqt" data-offset-key="bpmth-0-0" style="background-color: white; color: #050505; font-family: "Segoe UI Historic", "Segoe UI", Helvetica, Arial, sans-serif; font-size: 15px; white-space: pre-wrap;"><div class="_1mf _1mj" data-offset-key="bpmth-0-0" style="direction: ltr; font-family: inherit; position: relative;"><span data-offset-key="bpmth-0-0" style="font-family: inherit;">युद्धको अन्त पछि पनि श्रीलंका शान्त छैन । यसै कारणले सन् २०१४मा दक्षिण श्रीलंकामा मुस्लिम विरुद्ध हिंसा भड्किएको थियो । फेरि २०१९मा इस्लामी आतंवादीहरुले तीनवटा चर्चमा विष्फोट गराए । भनेपछि अहिले पनि श्रीलंकाले शान्तिको जीवन बाँच्न पाउने आशा झिनो नै छ भनेर बुझ्नुपर्ने अवस्था छ ।</span></div></div><div class="" data-block="true" data-editor="cbbqt" data-offset-key="cv8qk-0-0" style="background-color: white; color: #050505; font-family: "Segoe UI Historic", "Segoe UI", Helvetica, Arial, sans-serif; font-size: 15px; white-space: pre-wrap;"><div class="_1mf _1mj" data-offset-key="cv8qk-0-0" style="direction: ltr; font-family: inherit; position: relative;"><span data-offset-key="cv8qk-0-0" style="font-family: inherit;"><br data-text="true" /></span></div></div><div class="" data-block="true" data-editor="cbbqt" data-offset-key="9ngrt-0-0" style="background-color: white; color: #050505; font-family: "Segoe UI Historic", "Segoe UI", Helvetica, Arial, sans-serif; font-size: 15px; white-space: pre-wrap;"><div class="_1mf _1mj" data-offset-key="9ngrt-0-0" style="direction: ltr; font-family: inherit; position: relative;"><span data-offset-key="9ngrt-0-0" style="font-family: inherit;">वर्तमान संकट</span></div></div><div class="" data-block="true" data-editor="cbbqt" data-offset-key="4a0qa-0-0" style="background-color: white; color: #050505; font-family: "Segoe UI Historic", "Segoe UI", Helvetica, Arial, sans-serif; font-size: 15px; white-space: pre-wrap;"><div class="_1mf _1mj" data-offset-key="4a0qa-0-0" style="direction: ltr; font-family: inherit; position: relative;"><span data-offset-key="4a0qa-0-0" style="font-family: inherit;">अहिलेको श्रीलंकाको कुरा गर्नुपर्दा यहाँको संकटले अर्को रुप लिएको छ । कुनै बेला आप्रवासन शत्रु थियो, त्यसपछि उपनिवेश शत्रु भयो, गृह युद्ध शत्रु भयो । अब त शान्ति छायो, प्रगति गर्छ भनेर भनिरहेको बेलामा श्रीलंका गहिरो आर्थिक संकटमा छ भन्ने समाचार पढ्नुपर्यो । विदेशी ऋण तिर्न नसक्ने र जनताका आधारभूत आवश्यकता पनि पुरा गर्न नसक्ने अवस्थामा एउटा सभ्य र सम्पन्न देश पुग्यो । आखिर यो किन र कसरी भयो त?</span></div></div><div class="" data-block="true" data-editor="cbbqt" data-offset-key="eq2rm-0-0" style="background-color: white; color: #050505; font-family: "Segoe UI Historic", "Segoe UI", Helvetica, Arial, sans-serif; font-size: 15px; white-space: pre-wrap;"><div class="_1mf _1mj" data-offset-key="eq2rm-0-0" style="direction: ltr; font-family: inherit; position: relative;"><span data-offset-key="eq2rm-0-0" style="font-family: inherit;"><br data-text="true" /></span></div></div><div class="" data-block="true" data-editor="cbbqt" data-offset-key="2cpq-0-0" style="background-color: white; color: #050505; font-family: "Segoe UI Historic", "Segoe UI", Helvetica, Arial, sans-serif; font-size: 15px; white-space: pre-wrap;"><div class="_1mf _1mj" data-offset-key="2cpq-0-0" style="direction: ltr; font-family: inherit; position: relative;"><span data-offset-key="2cpq-0-0" style="font-family: inherit;">संक्षिप्तमा भन्दा युद्धपछिको समयमा पुनर्निर्माणका नाममा श्रीलंकामा धेरै अनुदान र ऋण आयो । दीर्घकालीन नीति बनाएर देशको आर्थिक अवस्था मजबुत पान भन्दा पनि प्रचारमुखी र आफुलाई सजिलो हुने काम गर्न सत्तामा बसेका मानिसहरुको बानी पर्यो । अर्थतन्त्रका नियममा भन्दा अपारदर्शी, मनलाग्दो र बदलिरहने नियमले देशमा कृषिलाई र उत्पादनलाई प्रोत्साहन भएन, भएको उद्योग पनि धराशायी भयो । कसरी तिर्ने भन्ने नसोची लिएको ऋणले देशलाई गाँज्यो ।</span></div></div><div class="" data-block="true" data-editor="cbbqt" data-offset-key="7a3vf-0-0" style="background-color: white; color: #050505; font-family: "Segoe UI Historic", "Segoe UI", Helvetica, Arial, sans-serif; font-size: 15px; white-space: pre-wrap;"><div class="_1mf _1mj" data-offset-key="7a3vf-0-0" style="direction: ltr; font-family: inherit; position: relative;"><span data-offset-key="7a3vf-0-0" style="font-family: inherit;"><br data-text="true" /></span></div></div><div class="" data-block="true" data-editor="cbbqt" data-offset-key="cf031-0-0" style="background-color: white; color: #050505; font-family: "Segoe UI Historic", "Segoe UI", Helvetica, Arial, sans-serif; font-size: 15px; white-space: pre-wrap;"><div class="_1mf _1mj" data-offset-key="cf031-0-0" style="direction: ltr; font-family: inherit; position: relative;"><span data-offset-key="cf031-0-0" style="font-family: inherit;"><br data-text="true" /></span></div></div><div class="" data-block="true" data-editor="cbbqt" data-offset-key="adc48-0-0" style="background-color: white; color: #050505; font-family: "Segoe UI Historic", "Segoe UI", Helvetica, Arial, sans-serif; font-size: 15px; white-space: pre-wrap;"><div class="_1mf _1mj" data-offset-key="adc48-0-0" style="direction: ltr; font-family: inherit; position: relative;"><span data-offset-key="adc48-0-0" style="font-family: inherit;">भ्रष्टाचार श्रीलंकाको एक प्रमुृख समस्या हो (ट्रान्स्परेन्सी इन्टरनेशनलले सन् २०२१मा १८० देशहरुमा श्रीलंकालाई १०२औ स्थानमा राखेको थियो । भ्रष्टाचार, नातावाद, कोविद, पर्यटक घट्नु, आयात बढ्नु, व्यापार घाटा बढ्नु, ऋण बढ्नु तर विदेशी मुद्रा संचितीमा ह्रास आउनु नै देश टाट पल्टिनुको संकेत हो ।</span></div></div><div class="" data-block="true" data-editor="cbbqt" data-offset-key="654n6-0-0" style="background-color: white; color: #050505; font-family: "Segoe UI Historic", "Segoe UI", Helvetica, Arial, sans-serif; font-size: 15px; white-space: pre-wrap;"><div class="_1mf _1mj" data-offset-key="654n6-0-0" style="direction: ltr; font-family: inherit; position: relative;"><span data-offset-key="654n6-0-0" style="font-family: inherit;"><br data-text="true" /></span></div></div><div class="" data-block="true" data-editor="cbbqt" data-offset-key="1qprp-0-0" style="background-color: white; color: #050505; font-family: "Segoe UI Historic", "Segoe UI", Helvetica, Arial, sans-serif; font-size: 15px; white-space: pre-wrap;"><div class="_1mf _1mj" data-offset-key="1qprp-0-0" style="direction: ltr; font-family: inherit; position: relative;"><span data-offset-key="1qprp-0-0" style="font-family: inherit;">बुद्धशिक्षाले सिँचिएको पुण्यभूमि, अझ धर्मद्वीप कसरी विनाश तर्फ लाग्न सक्छ ? धेरै पहिलेदेखि श्रीलंकामा सत्तामा जानेहरुले बुद्धधर्मलाई खेलौनाको रुपमा मात्र र अझ जनताको ध्यान मोड्न र उनीहरुको संवेदनशीलतामा खेलबाड गर्न मात्र प्रयोग गरे । श्रीलंकामा सत्तामा जानेहरुमा धर्मचित्त भएन, मनपरी काम गर्दै गए । धर्मको वकालात गर्नेहरु नै शीलमा बसिदिएन भने समाजले दुःख भोग्नुपर्छ ( त्यसैले पनि हरेक देशका नागरिकले आफ्नो देशको सरकारले के सही गलत गर्यो त्यसमा सचेत भएर निगरानी गर्ने र गलत गरेमा चेतावनी दिने जिम्मेवारी बहन गर्नु पर्दछ ) । त्यही धर्मको आडमा देशमा हौवा मचाएर, डर त्रास देखाएर विधर्मीहरुका माझ धर्मरक्षा गरिरहेको जस्तो देखाउनेहरुले सत्तामा जाने भर्याङको रुपमा धर्मलाई प्रयोग गर्नेले न धर्म बचाए, न देश ।</span></div></div><div class="" data-block="true" data-editor="cbbqt" data-offset-key="ftmsn-0-0" style="background-color: white; color: #050505; font-family: "Segoe UI Historic", "Segoe UI", Helvetica, Arial, sans-serif; font-size: 15px; white-space: pre-wrap;"><div class="_1mf _1mj" data-offset-key="ftmsn-0-0" style="direction: ltr; font-family: inherit; position: relative;"><span data-offset-key="ftmsn-0-0" style="font-family: inherit;"><br data-text="true" /></span></div></div><div class="" data-block="true" data-editor="cbbqt" data-offset-key="73srr-0-0" style="background-color: white; color: #050505; font-family: "Segoe UI Historic", "Segoe UI", Helvetica, Arial, sans-serif; font-size: 15px; white-space: pre-wrap;"><div class="_1mf _1mj" data-offset-key="73srr-0-0" style="direction: ltr; font-family: inherit; position: relative;"><span data-offset-key="73srr-0-0" style="font-family: inherit;">श्रीलंकाबाट नेपालले सिक्नुपर्ने पाठ</span></div></div><div class="" data-block="true" data-editor="cbbqt" data-offset-key="ah53s-0-0" style="background-color: white; color: #050505; font-family: "Segoe UI Historic", "Segoe UI", Helvetica, Arial, sans-serif; font-size: 15px; white-space: pre-wrap;"><div class="_1mf _1mj" data-offset-key="ah53s-0-0" style="direction: ltr; font-family: inherit; position: relative;"><span data-offset-key="ah53s-0-0" style="font-family: inherit;">श्रीलंकाको बुद्धधर्मको संक्षिप्त इतिहास नेपालका लागि धेरै किसिमबाट शिक्षाप्रद छ । हुन त सबै अनित्य हुन्छ भनेर बुझिसकेपछि श्रीलंकाको बुद्धधर्ममाथि इतिहासमा आएको ह्रास वा संकटलाई स्वभाविक रुपमा लिन सकिन्छ तर पनि श्रीलंकाको इतिहासमा बुद्धधर्ममाथि आएको संकट सबैका लागि शिक्षाप्रद छ । भगवान बुद्धले नै सफल राजकाज चलाउनेले के गर्नुपर्छ के गर्नु हुँदैन भनेर विभिन्न सुत्रहरुमा ब्याख्या गर्नुभएको पाइन्छ । तर सत्ताको स्वाद पाउनेहरुले ती कुरा बिर्सिने रहेछ । त्यसकारण नेपालले पनि यी कुराहरु श्रीलंकाको अवस्थाबाट निम्न कुराहरु सिक्न सक्छ —</span></div></div><div class="" data-block="true" data-editor="cbbqt" data-offset-key="60qhb-0-0" style="background-color: white; color: #050505; font-family: "Segoe UI Historic", "Segoe UI", Helvetica, Arial, sans-serif; font-size: 15px; white-space: pre-wrap;"><div class="_1mf _1mj" data-offset-key="60qhb-0-0" style="direction: ltr; font-family: inherit; position: relative;"><span data-offset-key="60qhb-0-0" style="font-family: inherit;">१. बौद्धहरुमा धार्मिक विचलन एवं आपसी द्वेष दीर्घकालीन रुपमा खतरनाक हु्न्छ</span></div></div><div class="" data-block="true" data-editor="cbbqt" data-offset-key="2s49n-0-0" style="background-color: white; color: #050505; font-family: "Segoe UI Historic", "Segoe UI", Helvetica, Arial, sans-serif; font-size: 15px; white-space: pre-wrap;"><div class="_1mf _1mj" data-offset-key="2s49n-0-0" style="direction: ltr; font-family: inherit; position: relative;"><span data-offset-key="2s49n-0-0" style="font-family: inherit;">२. देश चलाउनुपर्ने राजाहरु आपसमा लडिरहेमा विदेशी शक्तिले उपनिवेश बनाउँछ</span></div></div><div class="" data-block="true" data-editor="cbbqt" data-offset-key="cc0br-0-0" style="background-color: white; color: #050505; font-family: "Segoe UI Historic", "Segoe UI", Helvetica, Arial, sans-serif; font-size: 15px; white-space: pre-wrap;"><div class="_1mf _1mj" data-offset-key="cc0br-0-0" style="direction: ltr; font-family: inherit; position: relative;"><span data-offset-key="cc0br-0-0" style="font-family: inherit;">३. अन्य समुदायको, जातिको, धर्मको थिचोमिचो सहेर बसिरह्यो भने आफनो अस्तीत्व संकटमा पर्छ (यसको अर्थ हिंसात्मक प्रतिकार गर्नुपर्छ भन्ने नलागोस्) ।</span></div></div><div class="" data-block="true" data-editor="cbbqt" data-offset-key="blmra-0-0" style="background-color: white; color: #050505; font-family: "Segoe UI Historic", "Segoe UI", Helvetica, Arial, sans-serif; font-size: 15px; white-space: pre-wrap;"><div class="_1mf _1mj" data-offset-key="blmra-0-0" style="direction: ltr; font-family: inherit; position: relative;"><span data-offset-key="blmra-0-0" style="font-family: inherit;">४. छिमेकी देशबाट हुने आप्रवासन समयमै नियन्त्रण गर्न सकेन भने घातक हुनसक्छ</span></div></div><div class="" data-block="true" data-editor="cbbqt" data-offset-key="9j1ld-0-0" style="background-color: white; color: #050505; font-family: "Segoe UI Historic", "Segoe UI", Helvetica, Arial, sans-serif; font-size: 15px; white-space: pre-wrap;"><div class="_1mf _1mj" data-offset-key="9j1ld-0-0" style="direction: ltr; font-family: inherit; position: relative;"><span data-offset-key="9j1ld-0-0" style="font-family: inherit;">५. मेरो जाति, धर्म र भाषा मात्र सर्वश्रेष्ठ भन्ने दम्भले आफैलाई हानी गर्छ । सहअस्तित्व र समानतामा विश्वास राख्नसक्नुपर्छ ।</span></div></div><div class="" data-block="true" data-editor="cbbqt" data-offset-key="4c9na-0-0" style="background-color: white; color: #050505; font-family: "Segoe UI Historic", "Segoe UI", Helvetica, Arial, sans-serif; font-size: 15px; white-space: pre-wrap;"><div class="_1mf _1mj" data-offset-key="4c9na-0-0" style="direction: ltr; font-family: inherit; position: relative;"><span data-offset-key="4c9na-0-0" style="font-family: inherit;">६.सानो भाषिक वा धार्मिक समुहलाई बहिष्करणमा पार्नु भनेको उनीहरुलाई विद्रोह गर्न उक्साउनु सरह हो ।</span></div></div><div class="" data-block="true" data-editor="cbbqt" data-offset-key="229jr-0-0" style="background-color: white; color: #050505; font-family: "Segoe UI Historic", "Segoe UI", Helvetica, Arial, sans-serif; font-size: 15px; white-space: pre-wrap;"><div class="_1mf _1mj" data-offset-key="229jr-0-0" style="direction: ltr; font-family: inherit; position: relative;"><span data-offset-key="229jr-0-0" style="font-family: inherit;">६. युद्धको अन्य युद्धबाट हुनसक्दैन । यसको घाउ चाँडै निको हुँदैन ।</span></div></div><div class="" data-block="true" data-editor="cbbqt" data-offset-key="f791d-0-0" style="background-color: white; color: #050505; font-family: "Segoe UI Historic", "Segoe UI", Helvetica, Arial, sans-serif; font-size: 15px; white-space: pre-wrap;"><div class="_1mf _1mj" data-offset-key="f791d-0-0" style="direction: ltr; font-family: inherit; position: relative;"><span data-offset-key="f791d-0-0" style="font-family: inherit;"><br data-text="true" /></span></div></div><p><span style="background-color: white; color: #050505; font-family: inherit; font-size: 15px; white-space: pre-wrap;">Published in Anandabhoomi 20220516</span></p><p> </p>Unknownnoreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-7603060153155404299.post-67647404541855357052022-05-12T10:28:00.004+05:452022-05-12T10:28:58.071+05:45स्थानीय निर्वाचन व येँया भविष्य<p></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiuq_qRu_XYm8-_eTlJ7OrD1GGj6VhZ_rI8oCblIVNWTrBywebBIhhVxF5pnHWeH8vTOoGHPC4X6_2jrsb9EEYYBqh2SDtVcF2mODl_VFnjLxaz1G_5wzjKdAM33KsuUJHnaoOkHEBAcLU7oOgSdDYAuE-hpZ_x5np-TunA4Uj59rN4CZws6mtS2aA8BQ/s1400/razen_lalitpur_guthi_protest.jpeg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="913" data-original-width="1400" height="329" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiuq_qRu_XYm8-_eTlJ7OrD1GGj6VhZ_rI8oCblIVNWTrBywebBIhhVxF5pnHWeH8vTOoGHPC4X6_2jrsb9EEYYBqh2SDtVcF2mODl_VFnjLxaz1G_5wzjKdAM33KsuUJHnaoOkHEBAcLU7oOgSdDYAuE-hpZ_x5np-TunA4Uj59rN4CZws6mtS2aA8BQ/w503-h329/razen_lalitpur_guthi_protest.jpeg" width="503" /></a></div><br /> <p></p><p><span style="background-color: white; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; font-weight: 700; letter-spacing: -0.003em;">राजेन मानन्धर</span></p><p class="pw-post-body-paragraph jk jl ic jm b jn jo jp jq jr js jt ju jv jw jx jy jz ka kb kc kd ke kf kg kh hv gp" data-selectable-paragraph="" id="357f" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">स्थानीय निर्वाचन जुइत्यंगु दु । यक्व दिन म्वाःल न्यादँया लागि राजधानी शहर येँया भविष्य निर्धारण जुइत । भिंम्ह मभिंम्ह, झीत भिंकीम्ह स्यंकीम्ह न्ह्याम्ह जूसा त्यानावःम्हसित स्वीकार यायेगु झीगु बाध्यता अले कर्तव्य नं । झी थौं थज्याःगु जोखिमपूर्ण इलय् दनाच्वनागु दु ।</p><p class="pw-post-body-paragraph jk jl ic jm b jn jo jp jq jr js jt ju jv jw jx jy jz ka kb kc kd ke kf kg kh hv gp" data-selectable-paragraph="" id="81f7" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">येँ झीगु खः, झीगु निद्वःदँ पुलांगु सभ्यतां छाय्पियातःगु सुन्दर नगर खः । गुगुंइलय् एशियाया हे छगू समुन्नत देय् धायेका च्वनागु येँ थौ विश्वया हे प्रदुषित, अव्यवस्थित व अझ भ्रष्ट नगर जुयाबिल । थ्व दक्व परिवर्तनयात झीसं मूक दर्शक हे जुयाः जक स्वयाच्वना । देय्यात लँ क्यनीगु गुलि नं ततःधंगु राजनीतिक परिवर्तन झीगु हे येँया सतकं जुइ तर झी उकिइ दुमथ्याः । मेपिं करोडौं ध्यबा उखेथुखे यायेत वइ, झी मेय् छम्ह मबिल धकाः जक ल्वाना, तर राजनीतिक अधिकारया लागि झी न्ह्याबलें पिने । थनया परिवर्तन, व्यवस्थापन, संरक्षण व विकासय् झीगु सरोकार स्वामित्व व दायीत्व ग्व ?</p><p class="pw-post-body-paragraph jk jl ic jm b jn jo jp jq jr js jt ju jv jw jx jy jz ka kb kc kd ke kf kg kh hv gp" data-selectable-paragraph="" id="e965" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">आप्रवासन थनया मू समस्या खः । झीसं खंक खंक झीगु धयाच्वनागु येँया प्यब्वय् स्वब्व पिनें वःपिनिगु जुइधुंकल । अपवाद बाहेक व उमिसं काःगु मखु झीसं बियागु खः । खायुगु सत्य थ्व हे खः । झीसं द्वःबद्व दांया लागि झीसं झी मांयात मिया, अस्तीत्व न्हंका । आः पिनें वःपिन्सं झीत क्वत्यल धकाः ख्वयां छु याये ?</p><p class="pw-post-body-paragraph jk jl ic jm b jn jo jp jq jr js jt ju jv jw jx jy jz ka kb kc kd ke kf kg kh hv gp" data-selectable-paragraph="" id="159e" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">थनया स्वबासी नेवाःत व पिनें वःपिं आप्रवासीत धाइपिं छुचुं व चिकं थें खः, न्ह्याक्व चाकुक भासन याःसां छता जुइफइ हे मखु, थुलि धायेगुयात यथार्थया धरातलय् नश्लवादी वा जेनोफोबिक धाइमखु । उमिगु सोच, आवश्यकता, उद्देश्य अले जीवनशैली दक्व दक्व हे पाः । पाःसां पाः तकं धाये मसःपिं झी । पिनें वःपिन्त झीसं थः दयेकेगु मस्वयागु नं मखु । राजनीतिक शेल्टर धकाः छेँय् तयाः नका, त्वंका, म्ह्याय् बिया, छेँबुँ बिया, लँ बिया, द्यःगः बिया, मसां बिया, जात्रा पर्व बिया, झीगु धुकूया ताःचा हे बिया । अय् नं मगात । पतिंचा बिलकि दुगःक्वँय् हे काइपिं धकाः सियाः नं झीसं जिलाजं धकाः, भौ धकाः वा डेरावाल हे जक धयाःसां मान सम्मान हे जक यानाच्वना । आखिरय् झीत छु दत?</p><p class="pw-post-body-paragraph jk jl ic jm b jn jo jp jq jr js jt ju jv jw jx jy jz ka kb kc kd ke kf kg kh hv gp" data-selectable-paragraph="" id="c4f3" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">सम्पदा लाकि विकास? धइगु थनया छगू पुलांगु न्ह्यसः । पिनें वःपिन्सं थन फसय् ध्यबा ब्वयाच्वंगु खनीगु, न्यादँ झीदँ मिहेनत यानाः जग्गा न्यानाः छेँ दनीगु, राजनीतिक प्रभुत्व तकं कायम याइगु, झी सलंसः दँनिसें व हे मुलु व हे सुका । गथे जुयाः झीगु उन्नति व प्रगति यायेगु बिचाः मवःगु? विकास धाइपिन्सं थन लँ दयेकी, लः वयेकी, धःदयेकी, टेलिफोनया तार हइ, इन्टरनेटया ब्रोडब्याण्ड हइ, झी पुलांगु शहरय् लः निघः कायेत चान्हय् दनाः ल्हाः पम्पुइ घांन्तां घान्तां हे जक यानाच्वना । झीगु जीवनस्तर थाहाँ वयेकेत येँ बाधक लाकि, थनया नेतृत्व बाधक लाकि झीगु मानसिकता?</p><p class="pw-post-body-paragraph jk jl ic jm b jn jo jp jq jr js jt ju jv jw jx jy jz ka kb kc kd ke kf kg kh hv gp" data-selectable-paragraph="" id="67d1" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">थ्व संक्रमणया दथुइ राजनीति पार्टीया नेतृत्व, उकिइ लबः काये धकाः वनाच्वंपिं नेवाः कार्यकर्तांत व सम्पदा संस्कृति संरक्षणया अभियानया न्ह्यलुवात च्याम्पति चाहिलेथें फनफन । उमिसं थन विकास धाधां अप्पा, रड व सिमन्टीइ खर्च यानाच्वनी, झी येँया म्हसिका हे थन या सम्पदा धकाः द्यःगः, बहा व जात्रायात प्राथमिकता बियाच्वनी । झीगु खँ उमित म्वाः उमिगु खँ झीत मयः । सम्पदा संरक्षण नं विकास व उन्नति नं नापनापं वनीगु मोडल हे मदूगु ला झीके?</p><p class="pw-post-body-paragraph jk jl ic jm b jn jo jp jq jr js jt ju jv jw jx jy jz ka kb kc kd ke kf kg kh hv gp" data-selectable-paragraph="" id="238e" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">गणतन्त्र वयेधुंकाः छकः नेवाः राज्यया लहड वःगु झी सकस्यां खना । जिउ मजिउ, यः मयः, माः म्वाः या दथुइ छगू चरण सिधल । विशेष यानाः माओवादीया सक्रियता दयाच्वंबलय् नेवाः राज्य वइगु खँ कनेत हे निम्ह प्यम्ह नेवाःतय्त व पार्टीं च्वय्या थाय् बिल । झीत उलि दुसा गाःगु जुल । न्ह्याबलें कचवं वइगु संघर्ष समिति नं थःथःगु पार्टीयात खँ कंवनेगु सुलसुले संस्था जक जुल । झी ह्यंग्वाः मजुइगु गफ जक यानाच्वना, उमिसं न्ह्यागु निकायलय् नं खय् बरमू जक न्ह्यनीगु संघीयता हयाः बिल । झीत ह्ययेकःवःपिन्सं सत्ताया लालमोहन नल, झीत थां घयपुकाः धौबजि बियावन । न झीके नेवाः राज्यप्रति छुं चाहना वा लगाव दु, न हयेमफूगु वा मवःगुया विश्लेषण वा समीक्षा दु, नत झीत ध्वंलाःपिं नेतातप्रति ईख हे नं दु । झीगु छुं कथंया प्रतिक्रिया दयेम्वाःला ?</p><p class="pw-post-body-paragraph jk jl ic jm b jn jo jp jq jr js jt ju jv jw jx jy jz ka kb kc kd ke kf kg kh hv gp" data-selectable-paragraph="" id="ba72" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">स्थानीय चुनाव स्थानीय खः । तर थन स्थानीय सुयात धायेगु धइगु दुविधा न्ह्याबलें दु । झन् अप्वया वयाच्वंगु दु । चुनावय् पिनेयापिं व थनयापिं धकाः ब्वथलेगु ज्या पिएल सिंह मेयर जूबलय् निसें न्यनाच्वनागु । संख्यात्मक न्ह्याक्व दुसां येँ धइगु नेवाःतय्गु हे खः धकाः हे जुइ दक्व पार्टीतय्सं मेयर छम्ह सां नेवाः वा नेवाः ख्वाः दुम्हसित थनेगु यात (नविन्द्रराज जोशी व विदुर मैनालीयात नं स्वीकार हे यानागु खः झीसं) । अले नेवाःतय्गृु हे राजनीतिक पकड दयाच्वनेमाः धइगु सः ज्वनाः वःगु पार्टी तकं डोर्म्यान्टया अवस्थाय् वनी, थुकिं झी राजनीतिक रुपं गुलि बिचरा धकाः जक क्यनी । जब नेवाःत व पिनें वःपिनिगु आवश्यकता हे पासेंलि उमिगु नीति वा भिजन पाइगु स्वभाविक हे जुल । थ्व पाःगु न्ह्याबलें स्थानीय चुनावय् प्रत्यक्ष जूवइ । झीसं नेवाः मेयर चाहेयानागु अले पिनेयापिन्सं गैर नेवाःयात मेयर यायेगु चाहनाया दुस्यः थ्व हे खः । उकिं ला पार्टीया बरमू नेतृत्वं येँया मेयर सुयात दयेकेगु धइगु खँय् तःहाकः रस्साकस्सी याइ । उकिया लागि हे लः व मि नं गठबन्धनया नाटक याइ । उमि चाहना नेवाः ख्यलय् ख्वाः दयेका तयेधुकूम्ह, नेवाःतय्सं पत्याः याइम्ह अले पार्टीं धालकि नेवाःतय्त स्यंकेगु पलाः ल्ह्वनेत लिमचिलीम्ह छम्ह कतांमरि जुयाच्वनी, अले ई वलकि लुइकां नं त्वःती । झी पार्टीयात उपयोग यायेमाः धइगु सिद्धान्त ज्वनाः थःगु छ्यं उमिगु त्वाकलय् दिकः वनेत तयार जुइ । आःया अवस्था नं करिब करिब थ्व हे खः ।<br style="box-sizing: inherit;" />थुगुसिइया स्थानीय चुनाव झीगु लुखाक्वय् हे दु । चुनाव जुइगु जुल धइगु खँ जूगु निला दत । थ्व दौरानय् दक्वस्यां थःथःगु कथं तयारी यात । झीसं नं मयानागु हे मखु । अथेसां आः वयाः छु यायेत्यलकि छु उलेथें जुयाच्वंगु झीसं चाः ।<br style="box-sizing: inherit;" /><br style="box-sizing: inherit;" />बहुदलीय व्यवस्थाय्, न्हाप लाःम्ह त्याइगु चुनावी मेकानिज्मय् पार्टीया लँपु मजुसे सत्ताय् वनेमफइगु अवस्था दु । उकिसं नगरया समग्र विकासया लागि वडाअध्यक्षतय्गु सहमति व भोट विना छुं नं नीति व बजेट पारित मजुइगु धकाः सिइकं नं थन स्वतन्त्र दनाः हे दलीय हैकम अले पार्टी दुने खनेदयाच्वंगु नेवाःप्रतिया द्वेषयात टक्कर बिइत सुं सुं तयार जूगु खना । थुकियात छगू हद तक सकारात्मक कथं कायेमाः (अथेला स्वतन्त्र स्वतन्त्र धकाः धाधां छम्ह यक्व आश दुम्ह उम्मेदवारं पार्टीया उम्मेदवार खः धकाः खुलासा यायेवं यक्व स्वतन्त्र कथं ज्यायायेमाः धाइपिं मतदातात निराश जूगु खँ नं न्ह्यथनेबह जू) ।</p><p class="pw-post-body-paragraph jk jl ic jm b jn jo jp jq jr js jt ju jv jw jx jy jz ka kb kc kd ke kf kg kh hv gp" data-selectable-paragraph="" id="a37d" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">थ्व हे झ्वलय् छम्ह राजनीतिया र तकं मसिउम्ह मनुखं स्वतन्त्र उम्मेदवारीया दाबी यात । न्हापा सुनांनं पत्याः मयाःसां वया लिउने वःगु लहर फेसबुके जक मखु धइगु खनेदयावायच्वंगु दु । स्थापित मिडियां अथें सुयातं पत्याः याइमखु । व धाथें स्वतन्त्र खःला, वयागु कथित भिजनय् छु जादुइ गुण दु, वयागु पृष्ठभूमि छु खः, गनं व मेगु हे पार्टीया कःति उम्मेदवार जकं मखुला धइगु लिपा इलं धाइ, तर व ततःधंगु पार्टीयात तकं ख्याच्वः जुयाच्वंगु झीसं वाःचाः । गुगुं पार्टीं थन गैर नेवाःयात मेयरय् थनेगु आँट मयाःगु अवस्थाय् थनया गैर नेवाःतय्सं नेवाःतय्त ब्वलासायेत सां हे नं छम्ह गैर नेवाःयात मेयरया रुपय् स्वये चाहे जुयाच्वंगु सत्य खः । उलिजक मखु, थःगु थाय्बाय्या विकास यायेमफूपिं अले स्वनिगःयात थःगु यानाकायेगु म्हगस खनाच्वंपिं पिनेयापिन्सं, हानं विदेशय् च्वनाः तकं येँय् पिनेयाम्ह मनूयात मेयर दयेकेमाल धाइपिनिगु द्यःचा जुयाः व मनू झीगु न्ह्यःने दनाच्वंगु दु ।</p><p class="pw-post-body-paragraph jk jl ic jm b jn jo jp jq jr js jt ju jv jw jx jy jz ka kb kc kd ke kf kg kh hv gp" data-selectable-paragraph="" id="3e82" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">खँ छम्ह उम्मेदवारया जक मखु । छम्ह गैर नेवाः मेयरया सिटय् त्याइगु धइगु सदांया लागि येँया नेतृत्व नेवाःतय्सं आप्रवासीयात लःल्हायेगु जूवनी । अनं लिपा गबलें नेवाःतय्सं मेयरया सिटय् थःगु दाबी यायेमाली मखुत । अले थुकिया लिच्वः धइगु थनया संस्कृति सम्पदा व मौलिकता ल्यंकेत झीसं करपिन्के लुखा क्वय् च्वनाः हासा ज्वनाः फ्वनाच्वनेगु बाहेक मेगु यायेखनीमखुत । झी न्ह्यलं चाइगु गबलय् ?<br style="box-sizing: inherit;" />थज्याःगु अवस्थाय् नेवाःतय्गु अस्तीत्व, सम्पदा, संस्कृतियात मुद्दा दयेकाः पिहाँवःपिं स्वतन्त्र उम्मेदवारपिन्सं थःगु उपस्थिति ला क्यनाच्वंगु दु, उमित छथ्वः नेवाःतय्सं हे सां माक्व ग्वाहालि ला यानाच्वंगु दु । गुगु सुखद पक्ष खः । तर गैर नेवाःया प्रतिनिधित्व याइम्ह उम्मेदवारया न्ह्यःने उमिगु प्रचारप्रसार क्वातु जुयाच्वंगु मदु, थुलि मधासे मगाः ।<br style="box-sizing: inherit;" /><br style="box-sizing: inherit;" />ततःधंगु व प्रभावशाली मिडिया झीगु ल्हातिइ मदुगु, झीसं मिडियाय् लगानी यानामच्वनागु अवस्थाय् झीगु खँ न्ह्यःने मवइगु स्वभावविक हे जुल । थ्व छगू खँ जुल सा दूगु, फूगु माध्यमयात तकं नं झीसं माःकथं छ्यले मसइगु, उकिया लागि रणनीति तयार मजुइगु मेगु दुखद खँ खः ।</p><p class="pw-post-body-paragraph jk jl ic jm b jn jo jp jq jr js jt ju jv jw jx jy jz ka kb kc kd ke kf kg kh hv gp" data-selectable-paragraph="" id="22ba" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">नेवाःतय्गु हकहित, भाषा, साहित्य, कला, धर्म, संस्कृति व सम्पदा धकाः थन सलंसः संस्थात नीस्वनातःगु दु, अन छम्हथेछम्ह प्रतिवद्ध, विद्वान, अनुभवी नेतात दु । उमिसं माइक न्ह्यःने नवाये खनकि घण्टौं ई वंगु हे चाइमखु । थ्व झीगु साझा सम्पत्ति खः । तर नेवाःतय् अस्तित्वय् हे संकट वइबलय् उमिगु उपस्थिति, भूमिका व शक्ति धाःसा खनेदइमखु, नेवाः राज्य, सडकविस्तार बलय् नं थ्व हे खनेदूगुखः । अले आःया थ्व स्थानीय चुनावय् उमिगु भूमिका व योगदान खनेमदूगु धइगु नं उमिगु परीक्षा हे जुल । छु नेवाः नेतात धइपिं भासन छकः याकेत ग्वय्दां तयाः, धिमय् थानाः काःवनेमाःपिं समामन्तत हे जक जुल ला?</p><p class="pw-post-body-paragraph jk jl ic jm b jn jo jp jq jr js jt ju jv jw jx jy jz ka kb kc kd ke kf kg kh hv gp" data-selectable-paragraph="" id="e725" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">ग्वंगः महासां सुथ जुइ । चुनाव जुइ, लिच्वः वइ । लिच्वः झीसं धइथे हे पार्टीया दासत्वं पिनेलाःपिं नेवाः अस्तित्वया लागि ल्वायेत तयार जूपिं युवातय्गु पक्षय् वनीगु बल्लाःगु सम्भावना दु, वने हे माः । थथे हे जुइबिउ (अथे मजुल वा छम्ह गैर नेवाःयात मेयरया रुपय् स्वयेमाल धाःसा कपाःतिया च्वनेमालीगु ला दहे दु) । अले अथे जुल धाःसा बासःदँ निसें जिमिसं धालकि जक नेवाःत न्ह्यलं चाइ धकाः ल्हाः प्वःचिनाः तमासा स्वयाच्वंपिं कथित नेवाः नेतातय्गु भविष्य गन थ्यनी? सुनां उमित मनू धाइ? थ्व उमिसं बिचाः यायेमाःगु खँ खःकि मखु । जुइत ला थथे मजुइमा धाये, तर कन्हय् उमित छ्वासय् वाइपिं तकं सुं मदयाः वनीगु अवस्था मवइधकाः धायेफइमखु ।</p><p class="pw-post-body-paragraph jk jl ic jm b jn jo jp jq jr js jt ju jv jw jx jy jz ka kb kc kd ke kf kg kh hv gp" data-selectable-paragraph="" id="82d5" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;"><em class="ki" style="box-sizing: inherit;">लहना वाःपतिइ पिदंगु लेख 20220510</em></p><p class="pw-post-body-paragraph jk jl ic jm b jn jo jp jq jr js jt ju jv jw jx jy jz ka kb kc kd ke kf kg kh hv gp" data-selectable-paragraph="" id="82d5" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;"><em class="ki" style="box-sizing: inherit;">Medium link : </em><a href="https://bit.ly/3kTwtba" rel="nofollow" style="background-color: #2d555e; color: #e8eaed; font-family: Roboto, Arial, sans-serif; font-size: 16px; font-variant-ligatures: none; letter-spacing: 0.1px; pointer-events: none; white-space: pre-wrap;" target="_blank">https://bit.ly/3kTwtba</a></p>Unknownnoreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-7603060153155404299.post-64141096684029867832022-05-02T09:47:00.004+05:452022-05-02T09:47:36.840+05:45 जि नं बुद्ध जुइगु (बाखं )<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgpQ1QRnDkaiuhijnSTqsGHw60ADAmmWZ1rZdr6KNUxxcLbJtdFP6I2WPOaFnlCmHDsTc65zus9ZnO7IWtiSAVkKEYQEVYLQc1h6jMqVW2L2ST8eX2d_CN_BLXASYZTIup3mEHFUp69ixIpKfq5MBUxJzo_LdlFezfUCDxwUX6r5CkavNW73RwObEfkrg/s1024/buddha_118e3_b.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="768" data-original-width="1024" height="305" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgpQ1QRnDkaiuhijnSTqsGHw60ADAmmWZ1rZdr6KNUxxcLbJtdFP6I2WPOaFnlCmHDsTc65zus9ZnO7IWtiSAVkKEYQEVYLQc1h6jMqVW2L2ST8eX2d_CN_BLXASYZTIup3mEHFUp69ixIpKfq5MBUxJzo_LdlFezfUCDxwUX6r5CkavNW73RwObEfkrg/w406-h305/buddha_118e3_b.jpg" width="406" /></a></div><br /><p><br /></p><p>राजेन मानन्धर</p><p><br /></p><p>चक्कंगु बाहाः छखे क्वाःपाः द्यः, लुखापिने छज्वः सिंह । दथुइ चिबाः स्वंगः छगःया न्ह्यःने धर्मधातु । जवल्हाःपिकानाः गां न्ययातःपिं मिस्त झ्वः झ्वः आलमनिया बट्टाचां जाकि लिकानाः निगः निगःयानाः द्यः पुज्यानाः चाहिलाच्वन । छम्हनिम्हस्यां अन च्वंगु गं ताङतिङ सः वयेक न्यायेका वन । पलख च्वनेवं हे मन आनन्द जुइगु थाय् । </p><p>क्वाःपाः द्यःया लिक्क लाःगु बुद्धरत्नया न्हय्त जाःगु न्हूगु तखागु धलान छेँ । छेँया दकलय् च्वय्या तल्लाय् छेँजःपिं । अंगः जायेक नारां द्यः, किस्न द्यः, भगवती द्यः अले भगवान द्यःया किपा फ्रेमय् यखानातःगु दु । तजाःगु लासाय् बुरिम्ह छम्ह ग्वतुलाच्वन । मिसा मचा छम्ह डेस्कचाय् च्वनाः स्कुलया लागि छेँ ज्या यानाच्वन । </p><p>स्वाहाने सः तायेदत । छेँया हामा बाज्यःवंम्ह बुद्धरत्न लाकां त्वःताः दुहां वल । तपुलि त्वःताः टेबुलय् दिकल । लासाय् भ्वसुला च्वंम्ह बुरिम्ह मामं छ्यं ल्ह्वनाः स्वल । </p><p>“मांया न्ह्यलं चाल ला?,” बुद्धरत्न दुहाँ वयाखतं मांया लासाक्वय् फ्युनात । “थौं विहारय् छकःवनावया का । मवनागु यक्व दत, भन्तेया बाखं छकः न्यनावया का । भौनं चिया हयाबिल ला?”</p><p>मांम्हस्यां उसिं छ्यं संकल, म्हुतुसि भचा फस्वयेकल । काय्म्ह जुरुक्क दनाः थाहाँ वन । च्या त्वनावःगु जुइ । म्हुतु पाकापाका संकाः दुहाँ वल ।</p><p>पलख लिपा बुद्धरत्न ल्हातिइ सफू ज्वनाः ब्वब्वं मांम्हसित न्यंका च्वन — “झी थः जक तरेजुया वनां मगाः, संसारयात हे तरेयायेमाःपिं ।उकिं ला झीसं सकसितं मतिना यानाः करुणा तयाः बोधिसत्वया लँपु ज्वनाः पारमिताया अभ्यास यानाः व दक्व जगतसंसारया सत्वप्राणीपिनिगु लागि नं थी थी द्यःपिनिगु पूजा यानाः, जप ध्यान यानाः, मन्त्र ब्वनाः सकसितं बुद्ध दयेकाः जक थः बुद्ध हे जुइगु ।” </p><p>मिसामचाया न्हाय्पं तिंस्वात । अनं तुं हालाहल, “ड्याडी । जि नं बुद्ध जुइगु न्है ?”</p><p>बौम्हसित भचा मछिन । सुल्चं क्वछ्वयाः ज्वय्पियाः स्वल । “छ छाय् जान्ने? सुम्क थःगु होमवर्क या ।”</p><p>अजिम्ह छकः छय्यात, छकः काय्यात अले हानं छकः काय्या ल्हातिइ च्वंगु सफूयात स्वल । ननिमवाः । </p><p>काय्म्हस्या खँ न्ह्यात हाकनं — “अँ । मां । झीसं सुं प्राणीयात दुष्भावना तयेमजिउ । छाय् धाःसा झी ला दक्व हे बोधिसत्व नि । हला ? झीत बोधिसत्व जक जुयां मगाः, झी ला बुद्ध हे जुइमाःपिं ।”</p><p>“अय्सा जि नं बुद्ध जुइ ला?”</p><p>“व खँ लिपा ल्हाये का । झी दक्व बुद्ध जुइपिं धासेंलि मगाः ला ? बरु दक्वसित बुद्ध दयेकीपिं धाःसा जिपिं हे खः न्है । दक्वस्यां गथे यानाः बुद्ध जुइगु धकाः सियाच्वनीमखु, जिमिसं सिउ । उकिं जिमिसं तन्त्र मन्त्र पूजा पाठ यानाः उमित बुद्ध दयेका बिइगु का । ”</p><p>मांम्हस्यां फांगा हे चिइकाः काय्या ख्वाः क्वथीक स्वल, अले धाल, “का का । छ नं बुद्ध जु । जिमित नं बुद्ध दयेकि ।”</p><p>०००</p><p>बाखं कनाच्वच्वं हे अन घण्टी न्यात । कुने सुं वल धकाः स्वम्हस्यां वं वयात वं वयात स्वल । </p><p>बुद्धरत्न थः हे म्ह बाम्ह पिकयाः झ्यालं स्वल । पिने खंम्ह मनू वं म्हसिउ । वयात छु याये छु याये जुल । वनेला मवनेला जुल । </p><p>ताबाय्त क्वस्वलं नं मिखा चूमलाः । व मनुखं लुखाय् घाराघारा यात । च्वय् झ्यालय् च्वंम्ह हालाछ्वत — “सु व ? अपाय्सकं खापा संकेमाःला?”</p><p>कुने च्वंम्ह मनुखं गःपः तःहाकःयानाः थस्वयाः लिसःबिल, “जि जि । आसाकाइ । छकः नापलाये धकाः वयागु । क्वहाँ बिज्याहुँ ले ।”</p><p>“ओहो । छ वल कि जिगु दिन हे बिछुक लगेजुइ । आम्कनं हे धा छु धायेत वयागु?”</p><p>“मखु । छकः कुहाँ हे बिज्यायेमाली । खँ छता दु ।”</p><p>वं ननिमवासे झ्याः खापा तित । </p><p>मांम्हस्यां न्यन, “छाय् ? सु वल?”</p><p>“व हे झ्वकमनीम्ह ज्यापुचा का । वइगु हे स्वये मययेधुंकल जितः । छकः मखु निकः मखु । जिं लातकि वयागु त्वानाः हे त्वथुलाबिइ तिनि छन्हु ।”</p><p>“छाय् छु यात वं ? छिमि बाःया इलय्निसें झीथाय् मालकि धालकि स्या यानाबिउवइम्ह व । धाःगु ज्या यानाबिइ । व मदुसा थ्व छेँ हे दनेखनीमखुजुइ झीसं । ल्वःमन ला? छाय् मयःगु व छन्त?”</p><p>“छाय् छाय् का । आसे जिं वयात बाकि हे तयेमखु थौं ...”</p><p>हाहां व स्वाहाने छपुं छत्वाकःयानाः कुहाँ वन । अजिम्ह व छय्म्ह ज्यः जुयाः व वंगु स्वयाच्वन ।</p><p>०००</p><p>बाहालय् बखुंचात घुरघुर यानाच्वन । मेपिनि अन वयाः बखुंतय्त जाकि नकः वयाच्वन । मस्त छम्हनिम्ह उखेथुखेयात बखुंत भाराभार ब्वयावनी । स्वयाच्वंपिनि मन आनन्द । गं ताङतिङ न्यानाहे च्वननिति ।</p><p>बुद्धरत्नं खापा चायेकाः नापलाःवःम्हसित न्वात, “का धा । छु धाः वयागु ? व हे ध्यबा धाः वःगु ला जुइनि । छिमिगु ज्या हे छु । छकः ज्या याकलकि जिवंकाछि सलं वांन्यायेथें न्याइगु ।”</p><p>“अथे मखु । दछि दछि दयेधुंकल ज्या यानाबियागु । ध्यबा धाःसा आःतकं ल्हातिइ लाःगु मखु । जिमि नं ला भुतू दुनि ।”</p><p>“खँ हे अप्वः छिमि । बि हे बिइनि । छन्त ज्या याकाः ज्याला मबिसे सिनावनीला जि ?”</p><p>“छःपिं करोडपति । जिपिं जुलं तुतिं ख्वानाः त्वाथं क्वायेमाःपिं । भचा दया हे तयाःसां ध्यबा बिइमाःगु बिउसा जिउनि । फ्वं वयागु मखु । ज्या यानाया ज्याला काः वयागु ला खःनि ।”</p><p>ध्यबा काःवःम्ह व ज्यापुया सः मचायेक हे तसः जुल । उखें उथें च्वंपिन्सं भुनाः स्वः वल । छेँ थुवाःया अथे याये थथे याये मसिल । </p><p>“अथे बेइज्जत यायेथें हाले माःला ? दुसा बिहे बिइनि । उकुन्हु तिनि काय्यात अमेरिका छ्वयागु जुयाः ध्यबा हे मदु । मेगु महिनाय् बाः वइ अले बिइका । तं चायेमेत ले ।”</p><p>“अपाय्मछिखागु छेँ बालं तयातःगु दु । अयाय्जिगु बिजनेस यानाच्वंगु दु । जिगु उलि ध्यबा काकां छःपिन्त छु दइगु धइगुनि । धर्म याइपिनिगु ताल थ्व हे ला?”</p><p>बुद्धरत्नं मिखा तग्वःयानाः स्वल । “म्वाःमदुगु खँ ल्हानाच्वनेमते न्है । बांलाइमखु । छु सिउ छ्रं धर्म धइगु । छ ज्यापुचा थःगु थासय् च्वँ ।”</p><p>“तःकः हे जुइधुंकल । थौं ला ध्यबा मकासे वने हे मखु ।”</p><p>“हेपेयानागु ला छं?” बुद्धरत्नं ल्हाः म्हूचिन ।</p><p>“ग्याइ धकाः च्वनागु ला?” ज्यापुचा नं छतिं मग्याः, “यक्व हे पियाच्वनेधुन । थौं ला ज्याला मकासे वने हे मखु । धर्म यानां छु याये मनय् धर्म मदुसा । बिहारय् वनेमाः, अने अने धर्म यायेमाः धकाः सिउ, ज्या याकाः ज्याला बिइमाः धकाः मसिउ । जिपिं थज्याःपिं गरिबतय्गु हिचःति अथें हे घुतकेगु बिचाः ला? त्वते मखु न्है थौं जिं ।” </p><p>बुद्धरत्न लाखय् खाःथें खात । पिहाँ वयाखतं ज्यापुया गःतां ज्वन । ज्यापुया नवाये हे मलाःनि , वं वयात हुसुसुसु सालाः बहालय् दथुइ यंकल । </p><p>द्यइकेवःपिन्सं नवाये मछाः । उमिसं बुद्धरत्नया तं सिउ । दक्व ज्यः जुयाः स्वयाजक च्वन । </p><p>ज्यापुचिया गःतां जक त्वतकेत सन । वं तःमिम्ह बुद्धरत्नयात थिइ मछाः । उकिसं वया थःगु त्वालय् जूबलय् व ला धुँथें । तर नं ज्यापुचा मग्याः । धाथें ध्यबाया आखिरी हे जुयाः ला उलि हालेगु साहास यात वं । </p><p>“स्यायेसा स्या, पालेसा पा । तर थौं जिं सह यायेमखु । थ्व धर्म यक्व याइपिं मनूत झन ग्यानापु । जिमित स्व, धर्म नं यायेम्वाः पाप नं यायेम्वा । नयेत मदुसा मुस्या नयाः द्यने तर सुयागुं धिम्न्यःध्यबा लाकाः मनया । जिं ला थुलि हे जक सिउ — गुगु कथंया पाप मयायेगु, थःगु मन शुद्ध यायेगु । आमज्याःगु तालं छन्त नर्कय् तकं थाय् दइमखु । सिउला छं ?”</p><p>बुद्धरत्नया ख्वाः ह्याउँसे च्वन । बहालय् गं ताङतिङ न्यानाच्वन । </p><p>OOO</p><p><span style="background-color: white; color: #050505; font-family: "Segoe UI Historic", "Segoe UI", Helvetica, Arial, sans-serif; font-size: 15px; white-space: pre-wrap;">(लुम्बिनी बाैद्ध विश्वविद्यालय व मिसा साहित्यकार मुनाया ग्वसालय् जूगु बाैद्ध बाखं धेंधेबल्ला कासाय् जिगु बाखं प्यगूगु थासय् लाःगु । साभार बाैद्ध बाखं मुना । सम्पादक डा माणिक रत्न शाक्य । प्रकाशक </span><span style="background-color: white; color: #050505; font-family: "Segoe UI Historic", "Segoe UI", Helvetica, Arial, sans-serif; font-size: 15px; white-space: pre-wrap;">लुम्बिनी बाैद्ध विश्वविद्यालय।)</span></p><p><span style="color: #050505; font-family: Segoe UI Historic, Segoe UI, Helvetica, Arial, sans-serif;"><span style="background-color: white; font-size: 15px; white-space: pre-wrap;">2022/05/01</span></span></p><div><br /></div>Unknownnoreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-7603060153155404299.post-61248733247098447432022-04-16T10:30:00.001+05:452022-05-12T10:36:58.268+05:45दि काश्मीर फाइल्स : कहाँ गए काश्मीरका बौद्धहरु ?<p><b></b></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><b><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjFyNVlCtPIeGCXqUCHWIqRDmuZyyoMPu7h4FNmnfjhPckq7rs04AuS9aqhWoD8RtH9_0worC88QpEGFsX-NXvj1hfqbC0NAp-rAviiML0FA98MqCOGI7x9v8R2qFGSnORr6tH-KOThC-l0Wp-shHgU0XZqJ6qdsrDyjmEkzZFm_N2WsT554Yjxu-ZAlw/s1157/buddhism_kashmir_files_.jpeg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="597" data-original-width="1157" height="252" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjFyNVlCtPIeGCXqUCHWIqRDmuZyyoMPu7h4FNmnfjhPckq7rs04AuS9aqhWoD8RtH9_0worC88QpEGFsX-NXvj1hfqbC0NAp-rAviiML0FA98MqCOGI7x9v8R2qFGSnORr6tH-KOThC-l0Wp-shHgU0XZqJ6qdsrDyjmEkzZFm_N2WsT554Yjxu-ZAlw/w489-h252/buddhism_kashmir_files_.jpeg" width="489" /></a></b></div><b><br /> </b><p></p><p><b><span style="background-color: white; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em;">राजेन मानन्धर</span></b></p><p class="pw-post-body-paragraph jy jz iq ka b kb kc kd ke kf kg kh ki kj kk kl km kn ko kp kq kr ks kt ku kv ij gj" data-selectable-paragraph="" id="d7a6" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">अहिलेको विश्वमा चलचित्रको अलग्ग स्थान छ । यो केवल समय बिताउने र मनोरञ्जनको विषय मात्र नभएर यसले देशको राजनीतिक, सामाजिक र आर्थिक अवस्थामा समेत असर पार्ने दृष्टान्तहरु विश्वको इतिहासमा धेरै पाइन्छन् । यसै बिच अहिले भारतमा बनेको हिन्दी फिल्म दि काश्मीर फाइल्सले भारतमा र विशेष गरी हिन्दुहरुमा तलहका मचाइरहेको देखिन्छ । होला, काश्मीरका मुस्लिमहरुले ३२ वर्ष अगाडि हिन्दु पण्डितहरुलाई काश्मिर छोड्न बाध्य पार्यो होला । तर सत्यको अर्को पाटो यो पनि हो कि दुइ हजार वर्ष पहिलेदेखि काश्मीर बौद्धहरुको केन्द्र थियो र हिन्दुहरु त्यहाँ १३ सय वर्ष जति अगाडि मात्र पुगेको पाइन्छ । अनि लगभग ५०० वर्षमा नै त्यस्तो अन्तर्राष्ट्रिय बौद्ध केन्द्रको रुपमा विकास भैसकेको काश्मीरमा बौद्धहरुलाई हिन्दुहरुले कसरी निस्तेज पारे, कसरी उनीहरुलाई त्यहाँबाट बिलिन बनाइ भन्ने कुरा इतिहासमा पाइँदैन ।</p><p class="pw-post-body-paragraph jy jz iq ka b kb kc kd ke kf kg kh ki kj kk kl km kn ko kp kq kr ks kt ku kv ij gj" data-selectable-paragraph="" id="de1e" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">यो लेखले त्यस फिल्मको समीक्षा, त्यसमा भएको सत्यता, त्यसको कमाइ, त्यसले मुस्लिमहरु विरुद्ध फैलाएको घृणा, त्यसको राजनीतिक उद्देश्य, राजनीतिक पार्टीले यसलाई साथ सहयोग दिनुको कारणका बारे केही नभनीकन काश्मीरका बौद्धहरुको बारेमा अलग्ग “फाइल्स” तयार पार्ने कोशिस गरिन्छ ।</p><p class="pw-post-body-paragraph jy jz iq ka b kb kc kd ke kf kg kh ki kj kk kl km kn ko kp kq kr ks kt ku kv ij gj" data-selectable-paragraph="" id="02a1" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">पृष्ठभूमि</p><p class="pw-post-body-paragraph jy jz iq ka b kb kc kd ke kf kg kh ki kj kk kl km kn ko kp kq kr ks kt ku kv ij gj" data-selectable-paragraph="" id="c6a7" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">संक्षेपमा भन्नुपर्दा काश्मीरमा बुद्धधर्म ईशापूर्वको तेश्रो शताब्दीमा शुरु भएको थियो, जुन ईशाको आठौं शताब्दीमा वैष्णव र शैव धर्मको आगमन र उनीहरुको षडयन्त्रमा निस्तेज भई दशौं शताब्दीसम्म पुग्दा बिलाएको जस्तै भयो । अहिले लेखिएको इतिहासमा त्यहाँका बौद्धहरुको उल्लेख शायदैले मात्र गर्ने गर्छ । यसले गर्दा त्यहाँ इतिहास मात्र हैन त्यहाँका विश्वमै कहलिएका बौद्ध विद्वानहरुको योगदान पनि मेटियो । कसरी मेटियो होला हजारौं वर्ष पुरानो सभ्यता ? त्यहाँ भएका ती लाखौं बौद्धहरु कहाँ गए ? हजारौं भिक्षुहरु र सयौं विहार वा गुम्बाहरु कहाँ गए ? तिनीहरुलाई पनि त्यहाँको हिन्दु सरकारले वा हिन्दु आतंकवादीहरुले देश निकाला गरे कि, लहरै उभ्याएर गोली ठोकी मारे कि ? आकाशले निल्यो कि ? जमिनमा गाडिए कि ? औपचारिक इतिहाससँग यसको कुनै जवाफ नै छैन अहिले । भारतका मुलधार मानिएका इतिहासकारहरु कश्मीरमा बुद्धधर्म पतन भएको इतिहास सम्झन चाहँदैनन् । सबै इतिहासकारहरु काश्मीरमा पहिले हिन्दु पण्डितहरु थिए र उनीहरुलाई मुस्लिमहरुले धपायो मात्र भन्छन् तर बौद्धहरुलाई कसले धपायो भनेर कसैले भन्दैन ।</p><p class="pw-post-body-paragraph jy jz iq ka b kb kc kd ke kf kg kh ki kj kk kl km kn ko kp kq kr ks kt ku kv ij gj" data-selectable-paragraph="" id="4931" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">काश्मीर पहिले नाग तथा यक्ष जातका आदिबासीहरुको आदिभूमि थियो । यहाँ प्रथम राजाको रुपमा राजा सुरेन्द्रको नाम आउँछ । यिनी बौद्ध थिए र यिनले त्यहाँ बिहारहरु बनाउन लगाए भनेर धार्मिक वंशावलीहरुमा उल्लेख पाइन्छ । तर यिनको इतिहासको तिथिमिति भने यकिन छैन ।</p><p class="pw-post-body-paragraph jy jz iq ka b kb kc kd ke kf kg kh ki kj kk kl km kn ko kp kq kr ks kt ku kv ij gj" data-selectable-paragraph="" id="8b18" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">निलमत पुराण तथा कल्हनको राजतरंगिणी दुइटा यस्ता प्राचीन ग्रन्थहरु हुन् जसले काश्मीरको धर्म र इतिहासका बारेमा केही कुरा खोल्न सक्छन् । पुराणले यहाँको हिन्दुधर्मको बारेमा ब्याख्या गर्छ भने राजतरंगिणीले यहाँका राजाहरुका बारेमा वर्णन गर्छ । चीनियाँ स्रोतका अनुसार बुद्ध धर्म कश्मीरमा भगवान बुद्धको महापरिनिर्वाणको पचास वर्ष पछि नैै फैलिन थालेको मानिन्छ ।</p><figure class="kx ky kz la ga jr fo fp paragraph-image" style="background-color: white; box-sizing: inherit; clear: both; color: rgba(0, 0, 0, 0.8); font-family: medium-content-sans-serif-font, -apple-system, "system-ui", "Segoe UI", Roboto, Oxygen, Ubuntu, Cantarell, "Open Sans", "Helvetica Neue", sans-serif; margin: 56px auto 0px;"><figcaption class="lc bm fq fo fp ld le bn b bo bp co" data-selectable-paragraph="" style="box-sizing: inherit; color: #757575; font-family: sohne, "Helvetica Neue", Helvetica, Arial, sans-serif; font-size: 14px; line-height: 20px; margin-left: auto; margin-right: auto; margin-top: 10px; max-width: 728px; text-align: center;"><br /></figcaption></figure><p class="pw-post-body-paragraph jy jz iq ka b kb kc kd ke kf kg kh ki kj kk kl km kn ko kp kq kr ks kt ku kv ij gj" data-selectable-paragraph="" id="4d1c" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">धेरै मानिस जिसस क्राइस्ट आफै बुद्धधर्मका अध्येता थिए र उनले काश्मीरमा आएर बुद्धधर्म सिकेको भन्ने विश्वास गर्छन् । अझ कोही कोही त जिससको मृत्यु नै काश्मीरमा भएको पनि भन्छन् (अहिले श्रीनगरमा एउटा रोजाबाल भन्ने ठाउँ छ जसलाई युजआसाफको चिहान भनिन्छ र उनी नै जिसस थिए कि भन्ने विश्वास समेत गरिन्छ) । त्यस अर्थमा आज भन्दा २००० वर्ष पहिले काश्मीरमा बुद्धधर्म रहेको देखियो ।</p><p class="pw-post-body-paragraph jy jz iq ka b kb kc kd ke kf kg kh ki kj kk kl km kn ko kp kq kr ks kt ku kv ij gj" data-selectable-paragraph="" id="6452" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">सम्राट अशोक र काश्मीरको बुद्धधर्म<br style="box-sizing: inherit;" />कश्मीरको बुद्धधर्मको कुरा निकाल्दा सम्राट अशोकको योगदानको उल्लेख गर्नै पर्नेहुन्छ । भगवान बुद्धको परिनिर्वाण पछि बुद्धधर्म विस्तारै निस्तेज हुँदै गएको र वैदिकहरुले पुनः समाजमा दमनकारी भूमिका खेल्न थालेको अवस्थामा भारतवर्षको राजनीतिक इतिहासमा सम्राट अशोकको उदय भएको छ ।</p><p class="pw-post-body-paragraph jy jz iq ka b kb kc kd ke kf kg kh ki kj kk kl km kn ko kp kq kr ks kt ku kv ij gj" data-selectable-paragraph="" id="f314" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">मौर्य सम्राट अशोकले ईशापूर्व २६८ देखि २३२सम्म लगभग पूरा भारतवर्षमा शासन गरे । कुनै एक चरण पछि उनले युद्ध र राज्य–विस्तारबाट विरक्तिएर बुद्ध धर्म अँगाले र आफ्नो सारा जीवन नै बुद्ध धर्मको प्रचारप्रसारमा अर्पण गरे ।</p><p class="pw-post-body-paragraph jy jz iq ka b kb kc kd ke kf kg kh ki kj kk kl km kn ko kp kq kr ks kt ku kv ij gj" data-selectable-paragraph="" id="6358" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">अशोकले विभिन्न देशमा बुद्धधर्म प्रचारका लागि धर्मदूतहरु पठाए । ती मध्ये उनले मज्झन्तिका अथवा मध्यन्तिका नामक वाराणसीका बौद्ध भिक्षुलाई काश्मीर तथा गन्धार क्षेत्रमा धर्म प्रचारमा पठाए । उनले त्यहाँका १४ आदिवासी समुहलाई बुद्ध धर्ममा ल्याए र पछि उनीहरु नै काश्मीरको बुद्धधर्मको संरक्षक भए । अशोकले काश्मीर गएर त्यहाँ श्रीनगरी नामक शहर बसालेको भनिन्छ । यस प्रसंगलाई अशोकावदान तथा अवदानकल्पलता जस्ता ग्रन्थहरुले पनि उल्लेख गरेको छ । यस प्रकार अशोकले काश्मीरमा बुद्धधर्मको शुरुवात गरे भन्ने कुरा अहिले सबैले स्वीकारेको देखिन्छ । यस बेलादेखि काश्मीर क्षेत्र बुद्ध धर्मको केन्द्रको रुपमा प्रख्यात भयो ।</p><p class="pw-post-body-paragraph jy jz iq ka b kb kc kd ke kf kg kh ki kj kk kl km kn ko kp kq kr ks kt ku kv ij gj" data-selectable-paragraph="" id="b276" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">गन्धारका राजा मिनान्दर (मिलिन्द) तथा भिक्षु नागसेनको बिचको सम्बादबाट प्रख्यात ग्रन्थ मिलिन्द प्रश्नको सिर्जना भएको थियो । उक्त सम्बाद भएको स्थल काश्मीरबाट १२ योजन टाढा भनिएबाट त्यसबेला उक्त क्षेत्र बुद्धधर्मको अध्ययन केन्द्र भइसकेको कुरा प्रतित हुन्छ । यो कुरा ईशा पूर्व दोश्रो शताब्दीको भयो ।</p><p class="pw-post-body-paragraph jy jz iq ka b kb kc kd ke kf kg kh ki kj kk kl km kn ko kp kq kr ks kt ku kv ij gj" data-selectable-paragraph="" id="1518" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">सम्राट कनिष्क र कश्मीरको बुद्ध धर्म<br style="box-sizing: inherit;" />सम्राट कनिष्कको योगदानको कुरा नगरीकन काश्मीरको बुद्धधर्मको वर्णन गर्न सकिँदैन । अशोकको युग पछि भारतमा राज्य विस्तार गर्ने र बुद्धधर्मलाई अभिभावकत्व प्रदान गर्ने शासकहरुमा कनिष्कको नाम आउँछ ।</p><p class="pw-post-body-paragraph jy jz iq ka b kb kc kd ke kf kg kh ki kj kk kl km kn ko kp kq kr ks kt ku kv ij gj" data-selectable-paragraph="" id="969a" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">कनिष्क कुषाण वंशका एक सम्राट थिए । उनले ईशाको ७८ देखी १०५ सम्म राज्य गरे र उनको राज्य ताजकिस्तान देखि पाटलिपुत्र वा वर्तमान पटनासम्म फैलिएको थियो । त्यसबेला काश्मीर उनको अधिनमा थियो । उनले यो स्थानलाई मन पराएर यहाँ बारामुला भन्नेस्थान नजिकै कनिष्कपुर नामक शहर बसाए, जहाँ उनले एक विशाल स्तुप पनि बनाए । बुद्धको मूर्ति बनाउने प्रचलन यस समयमा धेरै विकसित भयो । उनले बुद्धको प्रतिमा अंकित सिक्का पनि निकालेका थिए । उनले काश्मीर उपत्यकालाई विहार, चैत्यहरु र अन्य बौद्ध सम्पदाहरुले ढाकिदिए ।</p><p class="pw-post-body-paragraph jy jz iq ka b kb kc kd ke kf kg kh ki kj kk kl km kn ko kp kq kr ks kt ku kv ij gj" data-selectable-paragraph="" id="8648" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">ग्रन्थहरुमा उल्लेख भए अनुसार कनिष्कको समयमा अर्थात् ईशाको पहिलो शताब्दीमा काश्मीरमा पाँचसय बौद्ध विद्वानहरु बस्थे र बौद्ध दर्शनको अध्ययन अध्यापन गर्थे । यसबेला कश्मीर महायान बुद्धधर्मको केन्द्रको रुपमा चीनदेखि दक्षिण भारतसम्म प्रख्यात भयो । यसै बेलादेखि काश्मीरबाट बुद्धधर्म फैलिँदै गान्धार, काबुल, ब्याक्त्रिया तथा तिब्बत अनि चीनसम्म पुग्यो ।</p><p class="pw-post-body-paragraph jy jz iq ka b kb kc kd ke kf kg kh ki kj kk kl km kn ko kp kq kr ks kt ku kv ij gj" data-selectable-paragraph="" id="315f" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">बुद्धधर्ममा कनिष्कको सबैभन्दा ठुलो योगदान यो थियो कि उनले चतुर्थ संयायनाको आयोजना गरे (बुद्धधर्मको इतिहासमा चतुर्थ संगायना दुइ ठाउँमा भएको मानिन्छ — एउटा श्रीलंकामा थेरवाद अन्तर्गतको संगायना भयो भने काश्मिरमा सर्वास्तिवाद अन्तर्गतको) र त्यसको लागि उनले काश्मीरलाई चुने । यसबेलामा बसुमित्रको नेतृत्वमा ५०० भिक्षुहरु काश्मीरमा एकत्रित भए र विषेश गरी महायान अन्तर्गतको अभिधम्मको बारेमा छलफल गरे । यसले त्यस बेला काश्मीर कति ठुलो बौद्ध केन्द्र थियो भन्ने अन्दाज लगाउन सकिन्छ । यसप्रकार हेर्दा कनिष्कको समयमा काश्मीरमा बुद्धधर्मको स्वर्णयुग भएको मान्न सकिन्छ ।</p><p class="pw-post-body-paragraph jy jz iq ka b kb kc kd ke kf kg kh ki kj kk kl km kn ko kp kq kr ks kt ku kv ij gj" data-selectable-paragraph="" id="7176" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">काश्मीरमा शिक्षा दीक्षा पाएका बौद्ध भिक्षुहरु धेरै टाढा टाढासम्म गएर बुद्ध धर्मको प्रचार गर्नमा लागे । चौथो शताब्दीका बौद्ध विद्वान संघभूति (ईश्वी ३१८–३८४) लाई काश्मीरबाट चीन गएर धर्मप्रचार गर्ने पहिलो भिक्षु मानिन्छ । उनले त्यहाँ सर्वास्तिवादको विनयपिटकलाई चीनियाँ भाषामा अनुवाद गरे । कुमारजीव (ईश्वी ३४४–४१३)पनि काश्मीरमा जन्मेका वा हुर्केका थिए । भिक्षु बनिसकेपछि उनले चीनमा गएर सयौं बौद्ध ग्रन्थहरुको चीनियाँ भाषामा अनुवाद गरे ।</p><p class="pw-post-body-paragraph jy jz iq ka b kb kc kd ke kf kg kh ki kj kk kl km kn ko kp kq kr ks kt ku kv ij gj" data-selectable-paragraph="" id="67e1" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">त्यस्तै काश्मीरका अन्य उल्लेखनीय बौद्ध विद्वानहरुमा बुद्धजीव एक अर्का भिक्षु थिए जसले ईश्वी ४२३ मा चीन गएर बौद्धग्रन्थहरुको अनुवाद गरे । तथा धर्ममित्र (ईश्वी ३५६–४४२) अर्का काश्मिरी बौद्ध भिक्षु हुन् जसले ईश्वी ४२४मा चीनमा गएर बौद्धग्रन्थहरुको अनुवाद गरे । उनीहरुले बुद्धधर्मको अध्ययन गरेर विश्वका बौद्धहरुका लागि समेत नीधि छोडेर गए । यस्तो गर्ने वातावरण काश्मीरको बौद्ध परम्परा र त्यहाँका अध्ययन केन्द्रहरुले नै दिए ।</p><p class="pw-post-body-paragraph jy jz iq ka b kb kc kd ke kf kg kh ki kj kk kl km kn ko kp kq kr ks kt ku kv ij gj" data-selectable-paragraph="" id="7b33" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">इशाको छैठौं शताब्दीसम्म कश्मीरमा बुद्धधर्मको राम्रो प्रचारप्रसार थियो । सन् १८६९मा प्रकाशित हेनरी हार्डी कोलको काश्मीरका प्राचिन स्मारहरुका चित्रहरु नामक पुस्तकमा बरमुल्ला स्थित जयन्द्र विहारको उल्लेख छ जुन सन् ५००मा एक प्रवेरसेना नामक व्यक्तिले बनाउन लगाएकोे कुरा उल्लेख गरिएको छ ।</p><p class="pw-post-body-paragraph jy jz iq ka b kb kc kd ke kf kg kh ki kj kk kl km kn ko kp kq kr ks kt ku kv ij gj" data-selectable-paragraph="" id="e3bc" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">गुप्त वंशको नराम्रो प्रभाव काश्मीरमा परेन । छैठौं शताब्दीमा अलकोन हुनहरुको आक्रमणले काश्मीरको बुद्धधर्मलाई प्रभावित गर्यो । यसको अन्ततिरका राजा मिहिरकुल (ईश्वी ५१५–५४०)ले भारतवर्षको उत्तरतिर शासन गरे । यिनको राजधानी अहिलेको उत्तर पाकिस्तन सकलमा पर्छ । ग्रन्थहरुका अनुसार यिनले एक जना बौद्ध भिक्षुबाट प्रभावित भएर बुद्धधर्म सिक्न चाहे तर उनीकहाँ प्रभावशाली गुरु नपठाइदिएको रिसमा यिनले जीवन भरी बुद्धधर्मको नाश गरे । उनले बौद्ध स्मारकहरु नष्ट गरे, गुम्बाहरु भत्काए र भिक्षुहरुलाई मारे । काश्मीर गान्धार क्षेत्रमा बुद्धधर्मको विनाश गर्ने कार्यको शुरु यिनैले गरेको मानिन्छ ।</p><p class="pw-post-body-paragraph jy jz iq ka b kb kc kd ke kf kg kh ki kj kk kl km kn ko kp kq kr ks kt ku kv ij gj" data-selectable-paragraph="" id="2fd2" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">हुयेन साङले देखेको काश्मीरको बुद्धधर्म<br style="box-sizing: inherit;" />कश्मीरको बुद्धधर्मको इतिहासको अध्ययन गर्न सातौं शताब्दीका चीनियाँ यात्री हुयेनसाङ (ईश्वी ६०२ — ६६४)को यात्रा वृतान्त सहयोगी हुन्छ । मध्यपूर्वका विभिन्न देश वा शहरहरुको भ्रमण गर्दै उनी काश्मीर पुगेका थिए ।</p><p class="pw-post-body-paragraph jy jz iq ka b kb kc kd ke kf kg kh ki kj kk kl km kn ko kp kq kr ks kt ku kv ij gj" data-selectable-paragraph="" id="2205" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">उनले कश्मीरमा सन् ६३१ देखि ६३३सम्म बसेर बौद्ध दर्शनको अध्ययन गरेर यस नगरलाई बौद्ध धर्म फस्टाएको केन्द्रको रुपमा वर्णन गरेको छ र यसलाई बुद्धले आफ्नो जीवन बिताएको हालको बिहार प्रदेशमा जतिकै ठुलो बुद्ध धर्मको प्रचारप्रसार भएको ठाउँ भनी तारिफ पनि गरेको छ । उनले त्यहाँका जनता बुद्धधर्मका अनुयायी भएको पाए । उनले त्यहाँ सयौं विहारहरु र पाँचहजार भिक्षुहरु तथा सम्राट अशोकले बनाएका चारवटा स्तुपहरु देखेका थिए । उनले देखे कि त्यहाँ सम्राट कनिष्कले पनि विहारहरु बनाएका थिए ।</p><p class="pw-post-body-paragraph jy jz iq ka b kb kc kd ke kf kg kh ki kj kk kl km kn ko kp kq kr ks kt ku kv ij gj" data-selectable-paragraph="" id="f3d5" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">यसबेलाको सन् ७०० तिरको उपासकहरुको साथमा भएको भगवान बुद्धको मूर्ति क्यालिफोर्नियाको नोर्टन सिमोन म्युजियममा सुरक्षित छ ।</p><p class="pw-post-body-paragraph jy jz iq ka b kb kc kd ke kf kg kh ki kj kk kl km kn ko kp kq kr ks kt ku kv ij gj" data-selectable-paragraph="" id="2a3a" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">त्यस्तै किसिमले आठौं शताब्दीमा कोरियाली भिक्षु ह्येचोले पनि काश्मीरको बुद्धधर्मको बारेमा केही वर्णन गरेका छन् । सन् ७८१मा बौद्ध भिक्षु ह्योचो चीनबाट यात्रा थालेर अरबियादेखि दक्षिणपूर्वी एशियासम्म पुगे । उनले काश्मीरको बारेमा पनि आफ्नो वर्णनमा लेखेका छन् । उनका अनुसार त्यहाँका राजा र भारदार तथा जनता त्रिरत्नमा धेरै श्रद्धा राख्थे । त्यहाँका ड्रागन राजाले हरेक दिन अर्हतहरुलाई भोजन दान दिन्थे । त्यहाँ भिक्षुहरु र विहारहरु थिए जो महायान तथा हिनयान दुबै अभ्यास गर्थे ।</p><p class="pw-post-body-paragraph jy jz iq ka b kb kc kd ke kf kg kh ki kj kk kl km kn ko kp kq kr ks kt ku kv ij gj" data-selectable-paragraph="" id="3bb0" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">काश्मीरमा पुरातात्विक उत्खनन्<br style="box-sizing: inherit;" />धार्मिक र पुरातात्विक दृष्टिकोणले महत्वपूर्ण भएर पनि जम्मु तथा काश्मीरमा निकै थोरै पुरातात्विक उत्खनन्हरु भएका छन् । ती मध्ये चेनाव नदीको छेउमा जम्मुबाट करिब २८ किमी उत्तरपश्चिममा स्थित आम्रवनको पम्वारवन नामक स्थानमा भएको उत्खनन्लाई अत्याधिक सफल मानिएको छ । यहाँ प्राप्त बुद्धको अस्थि भनेर विश्वास गरिएको दाँत लगायतका वस्तुहरुको कारणले काश्मीर उपत्यकाको बुद्धधर्म तथा बौद्ध संस्कृतिको बारेमा विस्तृत अध्ययन गर्न पुरातत्वविद्हरुलाई उत्साहित गर्यो ।</p><p class="pw-post-body-paragraph jy jz iq ka b kb kc kd ke kf kg kh ki kj kk kl km kn ko kp kq kr ks kt ku kv ij gj" data-selectable-paragraph="" id="2441" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">भारतीय पुरातात्विक सर्भेक्षण अन्तर्गत श्रीनगर वृत्तमा डा बुद्धरश्मी मणीको नेतृत्वमा सन् १९९९ देखि २००१सम्म उत्खनन् गरिएको थियो । यसको आधारमा काश्मीर ईशापूर्व दोश्रो र पहिलो शताब्दी देखि इस्वीको सातौं शताब्दीमा बुद्धधर्मको प्रमुख केन्द्र रहेको हुनसक्ने निष्कर्ष निकालेका थिए ।</p><p class="pw-post-body-paragraph jy jz iq ka b kb kc kd ke kf kg kh ki kj kk kl km kn ko kp kq kr ks kt ku kv ij gj" data-selectable-paragraph="" id="ded8" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">अहिले काश्मीरमा निकै थोरै मात्र बौद्धहरु बस्छन्, कुनै प्रमुख जीवन्त बौद्ध स्मारक तथा समारोहहरु छैनन् । कतै कुनै भग्नावशेषहरु पर्यटकहरु पर्खेर बसेका मात्र छन् । बरु यहाँको छैठौं शताब्दीदेखिका पुरातात्विक बुद्ध मूर्तिहरु युरोप, अमेरिकाका तथा अष्ट्रेलियाका लगायत भारतकै संग्रहालयहरुमा सजिएका छन् ।</p><p class="pw-post-body-paragraph jy jz iq ka b kb kc kd ke kf kg kh ki kj kk kl km kn ko kp kq kr ks kt ku kv ij gj" data-selectable-paragraph="" id="d8d9" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">हिन्दु शासनमा काश्मिर र बुद्ध धर्मको पतन<br style="box-sizing: inherit;" />अधिकांश इतिहासकारहरुले जब काश्मीरको इतिहास लेख्छन्, उनीहरुले काश्मीरमा पहिले हिन्दु सभ्यता फैलिएको र पछि मुस्लिमहरुले अतिक्रमण गरेको भनेर मात्र भन्छ । हिन्दुहरुले अतिक्रमण गर्नुभन्दा पहिलेको काश्मीरको इतिहास लेखिएको पनि पाउन मुश्किल छ ।</p><p class="pw-post-body-paragraph jy jz iq ka b kb kc kd ke kf kg kh ki kj kk kl km kn ko kp kq kr ks kt ku kv ij gj" data-selectable-paragraph="" id="7290" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">सातौं र आठौं शताब्दीमा काश्मिरमा कर्कोटा वंशको (ईश्वी ६२५–८५५) अधिपत्य रह्यो । यसै वंशका ललितादित्य मुक्तापीडा(ईश्वी ७२४–७६०)ले यहाँ हिन्दुधर्मको प्रचारमा सहयोग गरे तर उनले बौद्ध तथा हिन्दु धार्मिक स्थलहरुको निर्माण गरेको पाइन्छ ।</p><p class="pw-post-body-paragraph jy jz iq ka b kb kc kd ke kf kg kh ki kj kk kl km kn ko kp kq kr ks kt ku kv ij gj" data-selectable-paragraph="" id="3608" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">काश्मीरमा बुद्धधर्मको राम्रै बोलबाला भइरहेको अवस्थामा वैदिक दार्शनिक आदि शंकराचार्य सन् ७८८देखि ८२०सम्म काश्मीरमा गए (नेपालमा आदि शंकराचार्य ४७८ ईशापूर्वमा सोही कामका लागि आएको लोकोक्ति छ) । उनी वैदिक ज्ञानको विकास गर्न अथवा तर्कशक्तिद्वारा बुद्धधर्मलाई खतम गर्न नै काश्मिर निस्केको भनिन्छ । उत्पलदेवको शिवस्तोत्रावली अनुसार भारतमा बुद्धधर्मको प्रभाव कम गर्न शंकराचार्यले भक्ति मार्गको शुरु गरे । उनले तर्कशक्तिद्वारा बौद्ध विद्वानहरुलाई हराउन देशयात्रा गरे । उनको त्यहाँ एक महिलासँग शास्त्रार्थ भएको किंवदन्ती छ तर उनको काश्मीर यात्राको आधिकारिकताका बारेमा धेरै विवादहरु पनि निस्किएका छन् ।</p><p class="pw-post-body-paragraph jy jz iq ka b kb kc kd ke kf kg kh ki kj kk kl km kn ko kp kq kr ks kt ku kv ij gj" data-selectable-paragraph="" id="0b13" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">त्यसपछि उत्पल वंशले ९औं र १०औं शताब्दीमा काश्मीरमा शासन गरे । यिनीहरु वैष्णव थिए र शैवलाई अभिभावकत्व प्रदान गर्थे । यसकालको पद्मपाणी लोकेश्वर जर्मनीको लिन्डेन म्युजियममा र बुद्ध मूर्ति अंकित एउटा अस्थि–कलश न्युयोर्कको मेट्रोपोलिटन म्युजिएममा भएबाट यस समयसम्म काश्मीरमा बुद्धधर्म जीवन्त नै रहेको बुझिन्छ ।</p><p class="pw-post-body-paragraph jy jz iq ka b kb kc kd ke kf kg kh ki kj kk kl km kn ko kp kq kr ks kt ku kv ij gj" data-selectable-paragraph="" id="ec36" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">दशौं शताब्दीमा भएको हिमपात र त्यसबेला भएको धनजनको क्षतिलाई काश्मिरमा ब्राम्हणहरुले बौद्ध भिक्षुहरुको प्रभावमा नागको पुजाआजा बन्द गरेकोले नागदेवता रिसाएको भनी प्रचार गरे । यसैकालमा रचित निलमत पुराणमा बुद्धलाई विष्णुको अवतारको रुपमा चित्रण गरियो । त्यहाँका बौद्धहरुले हिन्दु पुरोहितहरुले सिकाएजस्तै बुद्धमूर्तिलाई देउताको पूजा गर्ने र उपासना गर्ने उपक्रम थाले भक्तिमार्ग शुरु भयो । सम्भवतः त्यसमा पनि हिन्दुको जस्तो तन्त्रयान इत्यादि मिसिन आयो, र विस्तारै बुद्धधर्म हिन्दुधर्मको हाँगा मात्र हो भन्ने धारणा समाजमा स्थापित हुन पुग्यो । यस प्रकार बिस्तारै काश्मीरमा हिन्दु धर्मको प्रभाव बढ्न थाल्यो र बुद्धधर्मको प्रभावकारिता कम हुन थाल्यो ।</p><p class="pw-post-body-paragraph jy jz iq ka b kb kc kd ke kf kg kh ki kj kk kl km kn ko kp kq kr ks kt ku kv ij gj" data-selectable-paragraph="" id="c21e" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">देशमा राजनीतिक अस्थिरता चलिरह्योे र ११औं शताब्दीमा लोहार वंशको (ईश्वी १००३–१३२०)हातमा काश्मीरी सत्ता गयो । यसबेला यहाँ बुद्धधर्मले अवनति भोग्यो भने दोश्रो लोहार वंश (ईश्वी ११०१–१३३९)ले बुद्धधर्म पुनर्जागरण गर्ने कोशिस गर्यो । १२औं शताब्दी सम्म बरमुल्लामा जीतेन्द्र बुद्ध नामक भिक्षु थिए ।</p><p class="pw-post-body-paragraph jy jz iq ka b kb kc kd ke kf kg kh ki kj kk kl km kn ko kp kq kr ks kt ku kv ij gj" data-selectable-paragraph="" id="0914" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">नीलमता पुराणले वैशाख पूर्णिमाका दिन काश्मीरको उपत्यकामा उत्सव मनाउने गरेको उल्लेख गरिएको बताइन्छ । यसदिन बौद्ध चैत्यहरु तथा स्तूपहरूलाई सिँगारिन्थ्यो र बुद्धका मूर्तिहरूलाई सजाइन्थ्यो । यो प्रचलन लगभग एघारौं शताब्दीसम्म जारी रह्यो ।</p><p class="pw-post-body-paragraph jy jz iq ka b kb kc kd ke kf kg kh ki kj kk kl km kn ko kp kq kr ks kt ku kv ij gj" data-selectable-paragraph="" id="1efb" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">त्यस्तै काश्मीरका श्रमणहरु चीनमा गएर अनुवाद गर्ने काम दशौं र एघारौं शताब्दीसम्म जारी भएको ग्रन्थहरुले देखाउँछ । एघारौं शताब्दीमा पनि यहाँको परिहष्पुरमा दुई विशाल बुद्धमूर्तिहरुको स्थापना भएको थियो । यी मूर्तिहरु हिन्दु राजा हर्ष (ईश्वी १०८९–११०१)को कोपबाट बचे जो त्यहाँका बौद्ध मन्दिर तथा मूर्तिहरु भत्काउँदै हिँडेका थिए । त्यस्तै राजा जयसिंह (ईश्वी ११२८–११५५)ले पनि श्रीनगर नजिकैको अरिगोनको विहारमा आगो लगाइदिएका थिए ।</p><figure class="kx ky kz la ga jr fo fp paragraph-image" style="background-color: white; box-sizing: inherit; clear: both; color: rgba(0, 0, 0, 0.8); font-family: medium-content-sans-serif-font, -apple-system, "system-ui", "Segoe UI", Roboto, Oxygen, Ubuntu, Cantarell, "Open Sans", "Helvetica Neue", sans-serif; margin: 56px auto 0px;"><figcaption class="lc bm fq fo fp ld le bn b bo bp co" data-selectable-paragraph="" style="box-sizing: inherit; color: #757575; font-family: sohne, "Helvetica Neue", Helvetica, Arial, sans-serif; font-size: 14px; line-height: 20px; margin-left: auto; margin-right: auto; margin-top: 10px; max-width: 728px; text-align: center;"><br /></figcaption></figure><p class="pw-post-body-paragraph jy jz iq ka b kb kc kd ke kf kg kh ki kj kk kl km kn ko kp kq kr ks kt ku kv ij gj" data-selectable-paragraph="" id="ac0b" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">यसप्रकार हेर्दा काश्मीरमा मुस्लिम शासनको शुरु भन्दा २०० वर्ष अघि नै बौद्धस्मारकहरु हिन्दुहरुको प्रकोपमा परिसकेका थिए ।</p><p class="pw-post-body-paragraph jy jz iq ka b kb kc kd ke kf kg kh ki kj kk kl km kn ko kp kq kr ks kt ku kv ij gj" data-selectable-paragraph="" id="a902" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">रत्नगुप्त तथा रत्नरश्मि विहारहरु ११औं र १२औं शताब्दीका काश्मीरका प्रमुख बौद्ध अध्ययन केन्द्रहरु थिए जहाँ थुप्रै महायानी ग्रन्थहरु तिब्बती भाषामा अनुवाद गरिन्थ्यो । तर यस पछि त्यहाँका आचार्यहरुले तान्त्रिक बुद्धधर्मलाई अँगाले । त्यसमा पनि क्षेमेन्द्रले बुद्धलाई विष्णुका अवतारका रुपमा मानेर ग्रन्थनै लेखे भनेर भनिन्छ ।</p><p class="pw-post-body-paragraph jy jz iq ka b kb kc kd ke kf kg kh ki kj kk kl km kn ko kp kq kr ks kt ku kv ij gj" data-selectable-paragraph="" id="89e3" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">लोहार वंशको समयमा दमनकारी कर व्यवस्था, भ्रष्टाचार, आपसी सामन्तहरुको झगडाले गर्दा पनि बाहिरी आक्रमणलाई ढोका खुलेको थियो भनेर विश्लेषण गरिन्छ ।</p><p class="pw-post-body-paragraph jy jz iq ka b kb kc kd ke kf kg kh ki kj kk kl km kn ko kp kq kr ks kt ku kv ij gj" data-selectable-paragraph="" id="2ddf" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">भगवान बुद्धले नै भन्नुभएको थियो कि संसारका कुनै पनि कुरा नित्य छैन, अनित्य हुन् भनेर । यस्तै एशियामा नै बुद्धधर्म फैलाउन नेतृत्वदायी भूमिका खेलेको काश्मीरमा आश्चर्यजनक रुपमा बुद्धधर्म विलिन हुँदैगयो । भारतका अन्य ठाउँहरुमा जस्तै काश्मीरमा पनि बुद्धधर्मको पतन आठौं शताब्दीदेखि दशौं शताब्दी बिच बिस्तारै शुरु हुन्छ (तर यहाँ भने मुस्लिम आक्रमणले गर्दा होइन, पहिला हिन्दुहरुले अतिक्रमण गरे र मुस्लिमहरु धेरै पछि मात्र आए) ।</p><p class="pw-post-body-paragraph jy jz iq ka b kb kc kd ke kf kg kh ki kj kk kl km kn ko kp kq kr ks kt ku kv ij gj" data-selectable-paragraph="" id="96a8" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">काश्मीरमा जसरी प्राचिनकालका बौद्ध विद्वान तथा सम्पदाको बारेमा खुलेर कुरा गर्न सजिलो छ, त्यसरी बुद्धधर्मको पतन अनि हिन्दुधर्मको उदयको बारेमा कुरा गर्न सजिलो छैन । हिन्दुहरुको बर्चश्व कामय भएपछि त्यहाँको राज्य व्यवस्थाले त्यहाँ बनेका त्यस्ता ठुल्ठुला बौद्ध अध्ययन केन्द्रहरुलाई के गर्यो, धर्मगुरुहरुलाई कस्तो व्यवहार गर्यो, बौद्धहरुलाई के गर्याे इत्यादि बारे इतिहास स्पष्ट बोल्दैन ।<br style="box-sizing: inherit;" />तर विश्वकै उदाहरण लिएर पनि यति भन्न सकिन्छ कि हिन्दुहरुको प्रवेशसँगै सत्ता उनीहरुको हातमा गयो र सत्ताको आडमा त्यहाँ बौद्धहरुमाथि शोषण र अत्याचार शुरु भयो । त्यसपछि सत्ताबाट पाइने सत्कार र लाभको लागि मानिसहरु स्वस्फूर्तः बुद्धधर्म र हिन्दुधर्म एकै हो जस्तो बनाए, हिन्दु धर्ममा परिवर्तित भए वा सम्भवतः जबर्जस्ती त्यहाँका बौद्धहरुलाई हिन्दु धर्म अँगाल्न बाध्य पारियो । हिन्दुहरुको शासनकालमा यहाँका बौद्धहरुले कस्तो स्वतन्त्रता पाए, वा जबर्जस्ती हिन्दुकरण गरिए वा धपाइए भन्ने बारे इतिहस मौन छ ।</p><p class="pw-post-body-paragraph jy jz iq ka b kb kc kd ke kf kg kh ki kj kk kl km kn ko kp kq kr ks kt ku kv ij gj" data-selectable-paragraph="" id="327d" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">त्यस्तै किसिमबाट काश्मीरको हिन्दुकालको बारेमा जति कुरा पढ्न वा सुन्न पाइन्छ त्यो सबै हिन्दु पण्डितहरु वा ब्राम्हणहरुको मात्र आउँछ । हिन्दु समाजको आधार भनेकै वर्ण–व्यवस्था हो भने त्यहाँको हिन्दु समाजमा क्षेत्री, वैश्य र क्षुद्रले कस्तो स्थान पाएका थिए, तिनीहरुमाथि विभेद र शोषण हुन्थ्यो कि थिएन भन्नेबारेमा पनि पढ्न पाइँदैन । यसले त्यसबेला त्यहाँ उच्च जातका हिन्दुहरु मात्र सत्ताका लागि पुगेको तर पूर्ण हिन्दु समाजको निर्माण भने हुन नपाएको हो कि जस्तो देखिन्छ । यस्तो अवस्थामा हिन्दुहरु बिचबाट तल्लो जातका मानिसहरु मुस्लिम धर्म अँगाल्न पुगे भन्ने अनुमान पनि लगाउन सकिन्छ ।</p><p class="pw-post-body-paragraph jy jz iq ka b kb kc kd ke kf kg kh ki kj kk kl km kn ko kp kq kr ks kt ku kv ij gj" data-selectable-paragraph="" id="9136" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">यहाँ उल्लेखनीय कुरा के छ भने हजारौं वर्षका बौद्ध सभ्यतालाई निस्तेज तुल्याउने हिन्दुहरुको धर्म र सत्तामा पकड त्यहाँ धेरै लामो समयसम्म टिक्न सकेन । काश्मीरमा लगभग ५०० वर्ष मात्र हिन्दुहरुको राज चल्यो । त्यस पछि नै हिन्दुहरुको अस्तीत्वमा संकट शुरु भयो ।</p><p class="pw-post-body-paragraph jy jz iq ka b kb kc kd ke kf kg kh ki kj kk kl km kn ko kp kq kr ks kt ku kv ij gj" data-selectable-paragraph="" id="9d3f" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">मुस्लिम शासनमा काश्मीर<br style="box-sizing: inherit;" />हिन्दु साम्राज्यको रुपमा काश्मिरको इतिहास लामो रहन पाएन । ११औं शताब्दीमै त्यहाँ मुस्लिमहरुको नजर पर्यो । यसको अर्थ त्यहाँको हिन्दु सत्तालाई आफ्नो अधिपत्य जोगाउन मुश्किल हुन थालेको भन्ने लाग्छ । मुहम्मद गाज्नीले यहाँ सन् १०२५मा आक्रमण गरे । त्यो त सफल भएन तर त्यसपछि मुस्लिमहरुले काश्मीरलाई आफ्नो बनाउन लगातार कोशिस गरिरहे ।<br style="box-sizing: inherit;" /><br style="box-sizing: inherit;" />यही क्रममा रिन्चन नामक बौद्ध पृुष्ठभूमिका तिब्बती मुलका व्यक्ति काश्मीरको शासक बन्न पुगे । उनले सन् १३२० देखि १३२३सम्म शासन गरे । उनले शैव धर्म अपनाउन खोज्दा पुरोहितले अस्वीकार गरेकोले उनले इस्लाम धर्म अपनाएको कथन छ । उनले सत्ता जोगाउन शाह मीर नामक मुस्लिमलाई प्रधान मन्त्री बनाए जो कालान्तरमा शासक (ईश्वी १३३९–१३४२) बन्न पुग्यो । यसप्रकार काश्मीरको सत्ता मुस्लिमहरुको हातमा पुगेको देखिन्छ ।</p><p class="pw-post-body-paragraph jy jz iq ka b kb kc kd ke kf kg kh ki kj kk kl km kn ko kp kq kr ks kt ku kv ij gj" data-selectable-paragraph="" id="32c8" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">जुन धर्मावलम्बीमाथि सत्ताको आशिर्वाद हुन्छ त्यसैको समाज बलियो हुने सामन्य नियम काश्मीरमा पनि लागु भयो । मुस्लिम शासकहरुको निरन्तर आक्रमण र विजयले गर्दा १४औ शताब्दीसम्ममा इस्लाम काश्मीरको मुख्य धर्मको रुपमा विकसित भयो । मुस्लिम शासकहरुको त्यहाँका गैर मुस्लिम जनता प्रतिको व्यवहार मिश्रित थियो । कसैले राम्रो व्यवहार गरे भने कसैले अत्याचार नै गरे । ती मध्ये सुल्तान सिकन्दर (इश्वी १३८९–१४१३)ले भने गैर मुस्लिमहरुमाथि धेरै कर लगाउन तथा त्यहाँका हिन्दु मूर्तिहरु तथा बौद्ध स्तुपा आदि भत्काउनमा कुख्याती नै कमाए । १६औ शताब्दीसम्म आइपुग्दा काश्मीरमा मध्य एशिया र पर्सियाबाट बसाइ सराइ गरेर आएका मुस्लिमहरु धेरै हुन थालेपछि हिन्दु पण्डितहरुको प्रभाव कम हुँदै गयो र संस्कृतको ठाउँमा पर्सियन भाषाले औपचारिक स्थान पायो ।</p><p class="pw-post-body-paragraph jy jz iq ka b kb kc kd ke kf kg kh ki kj kk kl km kn ko kp kq kr ks kt ku kv ij gj" data-selectable-paragraph="" id="8730" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">१७औ देखि १९औ शताब्दीमा काश्मीरमा मुगल तथा दुर्रानी शासनमा यहाँका हिन्दुहरुको पनि विनाश शुरु भयो । दुर्रानी शासनले बौद्ध, हिन्दु अनि मुस्लिम सबैमाथि अत्याचार गरे ।</p><p class="pw-post-body-paragraph jy jz iq ka b kb kc kd ke kf kg kh ki kj kk kl km kn ko kp kq kr ks kt ku kv ij gj" data-selectable-paragraph="" id="9e00" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">शिख शासनमा काश्मीर<br style="box-sizing: inherit;" />हिन्दुहरुमाथि अत्याचार नै गरिरहेका दुर्रानी तथा मुस्लिमहरुको काश्मीर माथि सन् १८१९मा पञ्जाबका शिख शासक रणजीत सिंहले विजय हासिल गरे । शिखहरुले पनि बौद्ध, हिन्दु अनि मुस्लिमहरु लगायत सबैमाथि अत्याचार नै गरेर कर उठाए ।<br style="box-sizing: inherit;" />बहुसंख्यक भएर पनि मुस्लिमहरुलाई हिन्दु उच्च जातीले शोषण गरिरहको थियो । अब शिखहरुले मुस्लिम तथा हिन्दुहरुमाथि शोषण गरे । त्यसपछि केही समय काश्मिरमा डोगरा वा राजपूतहरुको पनि शासन रह्यो ।</p><p class="pw-post-body-paragraph jy jz iq ka b kb kc kd ke kf kg kh ki kj kk kl km kn ko kp kq kr ks kt ku kv ij gj" data-selectable-paragraph="" id="5b86" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">काश्मीरका जनता खुशी देख्न नै नपाउने अवस्थामा पुगे । जो शासक आएपनि विलासी, सत्ताका लागि षडयन्त्र गर्ने र गरी जनतामाथि कर थोपर्ने मात्रै भए । त्यसबेला भारतमा अंग्रेज राज थियो । उनीहरुले पनि अंग्रेजहरुसँग लड्नुपर्यो । पछि सन् १९४७मा भारत स्वतन्त्र हुँदा काश्मीरको समस्या सुल्झन सकेन र यो भारत तथा पाकिस्तानको विवादको केन्द्र बनिरह्यो । काश्मीरका मुस्लिमहरु स्वतन्त्र हुन चाहे वा पाकिस्तानसँग मिल्न खोजे तर भारतका हिन्दु सरकारले यसलाई आफ्नो अभिन्न अंगको रुपमा लिए । यसबेलासम्म त्यहाँ बौद्धहरुको अस्तीत्व मेटिसकेको थियो र अल्पसंख्यक हिन्दुहरुले बहुसंख्यक मुस्लिमहरुमाथि सामाजिक र आर्थिक रुपमा शोषण नै गरिरहेको अवस्था थियो </p><p class="pw-post-body-paragraph jy jz iq ka b kb kc kd ke kf kg kh ki kj kk kl km kn ko kp kq kr ks kt ku kv ij gj" data-selectable-paragraph="" id="5b86" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;"><span style="letter-spacing: -0.003em;">अनि, काश्मीरमा हिन्दुहरु मात्र छैनन् तर काश्मीरी मुस्लिमहरुले हिन्दु पण्डितहरुलाई मात्र किन छानी छानी निकाला गरे भन्ने प्रश्न पनि बाँकी छ । सन् २०११को जनगणना अनुसार जम्मु काश्मीरमा मुस्लिम ६३.३ % र हिन्दु २८.४ % छन् भने शिख १.८%, बौद्ध ०.९%, क्रिश्चियन ०.२८%, जैन ०.०२% र अन्य ०.०१ पनि छन् ।</span></p><p class="pw-post-body-paragraph jy jz iq ka b kb kc kd ke kf kg kh ki kj kk kl km kn ko kp kq kr ks kt ku kv ij gj" data-selectable-paragraph="" id="d78a" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">उपसंहार<br style="box-sizing: inherit;" />समग्रमा भन्दा काश्मीरको समस्या भनेको सत्तामा पुगेको समुदायले अन्यको समस्या नबुझ्नु, धर्मको आडमा विधर्मी जनतामाथि शोषण गर्नु र सत्तामा सबैको समानुपातिक प्रतिनिधित्व नहुनु नै हो ।</p><p class="pw-post-body-paragraph jy jz iq ka b kb kc kd ke kf kg kh ki kj kk kl km kn ko kp kq kr ks kt ku kv ij gj" data-selectable-paragraph="" id="1073" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">अन्तमा यसबिचको राजनीतिक अस्थिरतामा नगईकन दि काश्मीर फाइल्समा देखाइएको मुद्दा जाऔं । दुइहजार वर्षको काश्मीरको इतिहास भनेर बनाइएको चलचित्रमा बुद्ध धर्म र बौद्ध समाज कसरी कसले नामेट पार्यो भनेर उल्लेख पनि गरिएन । त्यसैले पनि सन् १९९०मा काश्मीरमा रहेका हिन्दु पण्डितहरुले हिंसा भोग्नु पर्यो भन्ने सोचाइमा आधारित यस फिल्मलाई बौद्ध दृष्टिकोणबाट हेर्न आवश्यक छ ।</p><p class="pw-post-body-paragraph jy jz iq ka b kb kc kd ke kf kg kh ki kj kk kl km kn ko kp kq kr ks kt ku kv ij gj" data-selectable-paragraph="" id="d82e" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">माथि नै भनिएको छ कि हिन्दुहरुले बौद्ध सभ्यताको रुपमा विकसित भइसकेको काश्मीरमा बिस्तारै आधिपत्य जमाए, हिन्दु शासकहरुको आडमा यहाँको बुद्धधर्मलाई विलिन जस्तै गराए । अब दि काश्मीर फाइल्स हेर्दा त्यहाँका मुस्लिमहरुले हिन्दुहरुमाथि अत्याचार गरेको फिल्म बन्ने हो भने, त्यो भन्दा हजार वर्ष अगाडि हिन्दुहरुले पनि त बौद्धहरुमाथि त्यस्तै ज्यादती गर्यो होला भनेर त्यस बेलाको इतिहास खोजेर पहिलो दि काश्मीर फाइल्स फिल्म बनाउन जरुरी छैन र ?<br style="box-sizing: inherit;" /><br style="box-sizing: inherit;" />हुन त जो जित्छ उसैले इतिहास लेखिन्छ भन्ने मान्यता स्थापित छ । तथापि बौद्धधर्मको प्रदेशमा प्रवेश गरी त्यहाँको धर्म र सत्तालाई आफ्नो हातमा पारेका हिन्दुहरुले नै पहिले आफुले काश्मिरमा गरेको अन्याय (तथा हालसालै गुजरात जस्ता हिन्दु बाहुल्य भएको क्षेत्रमा आफुले मुस्लिमहरु माथि गरेको अन्याय लगायत) लुकाएर अरुले आफुलाई गरेको त्यस्तै खालको अन्यायलाई बदनियतपूर्वक प्रचारप्रसार गरी राजनीतिक फाइदा लिने कार्यको निन्दा सबैतर्फबाट हुनुपर्छ ।<br style="box-sizing: inherit;" /><br style="box-sizing: inherit;" />काश्मीरमा हिन्दुहरु धपाइनुको दोष मुस्लिमलाई दिएर इतिहास लेख्न सकिन्छ भने बौद्धहरु धपाइनुको दोष पनि हिन्दुलाई दिएर पनि लेख्न सकिन्छ । सत्ताको आडमा यो गर्न सजिलो छ, बौद्धहरुको सत्ता आएपछि त्यो पक्ष पनि खोतलिन्छ भनेर आशावादी हुने ठाउँ बाँकी छ ।</p><p class="pw-post-body-paragraph jy jz iq ka b kb kc kd ke kf kg kh ki kj kk kl km kn ko kp kq kr ks kt ku kv ij gj" data-selectable-paragraph="" id="840e" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">दि काश्मीर फाल्इस रिलिज हुने बितिकै एकातिर हिन्दु पार्टीहरुले यसले निकै राम्रोसँग इतिहासको एक कालो पाटो उदाँगो पार्यो भनेर समाजलाई उत्तेजित गराए भने अर्कोतिर गैर हिन्दुहरु तथा सामान्य हिन्दुहरु समेत यसले घृणा बढाउने र दुरी बढाउने काम मात्र गर्यो भनेर आलोचना गरे । साथै यसमा यथार्थ भनेर चित्रण गरेको घटनाक्रमले पनि सत्यका थुपै्र पाटाहरु लुकाएको समेत बताएका छन्, जुन स्मरणीय छ ।</p><figure class="kx ky kz la ga jr fo fp paragraph-image" style="background-color: white; box-sizing: inherit; clear: both; color: rgba(0, 0, 0, 0.8); font-family: medium-content-sans-serif-font, -apple-system, "system-ui", "Segoe UI", Roboto, Oxygen, Ubuntu, Cantarell, "Open Sans", "Helvetica Neue", sans-serif; margin: 56px auto 0px;"><figcaption class="lc bm fq fo fp ld le bn b bo bp co" data-selectable-paragraph="" style="box-sizing: inherit; color: #757575; font-family: sohne, "Helvetica Neue", Helvetica, Arial, sans-serif; font-size: 14px; line-height: 20px; margin-left: auto; margin-right: auto; margin-top: 10px; max-width: 728px; text-align: center;"><br /></figcaption></figure><p class="pw-post-body-paragraph jy jz iq ka b kb kc kd ke kf kg kh ki kj kk kl km kn ko kp kq kr ks kt ku kv ij gj" data-selectable-paragraph="" id="7cee" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">नेपालका बौद्धहरुले सिक्नुपर्ने पाठ<br style="box-sizing: inherit;" />भगवान बुद्ध नेपालमा जन्मेको भन्न त सजिलो छ तर नेपालमा बुद्धधर्म जोगाउन भने निकै गाह्रो अवस्था छ । यस्तो अवस्था काश्मीरको इतिहास र दि काश्मीर फाइल्स नेपाली बौद्धहरुका लागि दुइ किसिमबाट पाठ सिकाउने खालको छ । क) एकातिर नेपालमा हिन्दु अतिवादीहरु खुल्लमखुल्ला धम्की भाषा प्रयोग गरेर अन्य धर्मावलम्बीहरुमाथि हिन्दु राज्य थोपर्ने कुरा गर्दैछन् । बहुसंख्यकले अल्पसंख्यकलाई दमन गरेको इतिहास हो काश्मीरको इतिहास । यसमा नेपालका बौद्धहरु सजग हुन आवश्यक छ ।</p><p class="pw-post-body-paragraph jy jz iq ka b kb kc kd ke kf kg kh ki kj kk kl km kn ko kp kq kr ks kt ku kv ij gj" data-selectable-paragraph="" id="02ab" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">ख) अर्कोतिर बौद्धहरु स्वयम् पनि ढलमलको अवस्थामा छ । आजभन्दा हजार वर्ष अगाडिको काश्मीरको अवस्था नेपालमा अहिले देखिन्छ । बौद्ध विद्वानहरुको केन्द्र काश्मीरमा हिन्दु पण्डितहरुले कथा कहानी मात्र सुनाएर बुद्धधर्मको नामनिशान मेटाए । अहिले यहाँ नेपाल पनि यही अवस्थामा छ — आफुलाई बौद्ध भन्नेहरु इतिहास र दर्शनको अध्ययन गर्नुभन्दा बुद्धलाई फगत हिन्दु देउताका मूर्तिको पंक्तिमा राखेर भक्तिमार्ग बाट पूजा गरिरहेका र बुद्ध धर्म र हिन्दु धर्म एउटै हो भन्न मन पराइरहेका छन् । यसबाट नेपालका बौद्धहरुको भविष्य उतै तिर गइरहेको देखिन्छ ।</p><p class="pw-post-body-paragraph jy jz iq ka b kb kc kd ke kf kg kh ki kj kk kl km kn ko kp kq kr ks kt ku kv ij gj" data-selectable-paragraph="" id="e3c0" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">नेपालमा बुद्धधर्मको अवस्था यही रहने हो भने यहाँ पनि काश्मीरको अवस्था आउन धेरै समय लाग्ने छैन । कुनै दिन यहाँ पनि बुद्धमूर्तिहरु नष्ट गरिनेछन्, वा मूर्तिहरु त भेटिनेछन् तर बौद्धहरु भेटिने छैनन् । अनि यहाँबाट यदि बौद्धहरुलाई बहुसंख्यक हिन्दुहरुले सत्ताको साथ लिएर देश निकाला गरिदियो भने त्यो परिच्छेदलाई कुनै फिल्म निर्माताले दि नेपाल फाइल्समा समेत समावेश गराउने छैन । तीतो यथार्थ हाम्रो सामु छ — इतिहास दोहरिन्छ भनिन्छ, त्यो कालो इतिहास नेपालमा नदोहरियोस् ।</p><p class="pw-post-body-paragraph jy jz iq ka b kb kc kd ke kf kg kh ki kj kk kl km kn ko kp kq kr ks kt ku kv ij gj" data-selectable-paragraph="" id="875f" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;"><em class="lu" style="box-sizing: inherit;">(All photographs are collected from the Internet )</em></p><p class="pw-post-body-paragraph jy jz iq ka b kb kc kd ke kf kg kh ki kj kk kl km kn ko kp kq kr ks kt ku kv ij gj" data-selectable-paragraph="" id="a993" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">बौद्ध मासिक आनन्दभूमिकाे 2022 अप्रिल अङ्कमा प्रकाशित</p><p class="pw-post-body-paragraph jy jz iq ka b kb kc kd ke kf kg kh ki kj kk kl km kn ko kp kq kr ks kt ku kv ij gj" data-selectable-paragraph="" id="57d1" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">#thekashmirfiles</p>Unknownnoreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-7603060153155404299.post-3209662482099730802022-03-28T16:49:00.003+05:452022-03-28T16:49:35.876+05:45Lessons from conservation of Yetakha Bahal<p></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjb4sEOGUC27QkpoyqeNxFco4f4QA7KUR4iFWUvDgHB9xNY_eMj6JnZ1gi3NTaqOuFiwbjEgVwodoUcnekXe6tnAch5pxuxiE3pMtp9h0X7npUurbT27f2Vs6LacNcKi0mwqze7qJORTOG3TDfy6NEJJMbHssoP8re0U6djlQzBLKJ_bTZm0oGNj2FflA/s608/Yatkha-Bahal.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="470" data-original-width="608" height="348" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjb4sEOGUC27QkpoyqeNxFco4f4QA7KUR4iFWUvDgHB9xNY_eMj6JnZ1gi3NTaqOuFiwbjEgVwodoUcnekXe6tnAch5pxuxiE3pMtp9h0X7npUurbT27f2Vs6LacNcKi0mwqze7qJORTOG3TDfy6NEJJMbHssoP8re0U6djlQzBLKJ_bTZm0oGNj2FflA/w452-h348/Yatkha-Bahal.jpg" width="452" /></a></div><br /> <p></p><p><span style="background-color: white; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em;"><b>Razen Manandhar</b></span></p><p class="pw-post-body-paragraph jl jm ih jn b jo jp jq jr js jt ju jv jw jx jy jz ka kb kc kd ke kf kg kh ki ia gi" data-selectable-paragraph="" id="10b1" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">Kathmandu is beautiful not just because of the seven monument zones that have been recognized by the government as well as United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization (UNESCO); but besides these, there are innumerable temples, stupas, monasteries and other heritages that are equally elegant and have cultural significance.</p><p class="pw-post-body-paragraph jl jm ih jn b jo jp jq jr js jt ju jv jw jx jy jz ka kb kc kd ke kf kg kh ki ia gi" data-selectable-paragraph="" id="e8c8" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">A notable example is Yetkha Bahal (यतखा बहाल, also called Yatakha Bahal). Located at the core of old Kathmandu, is about a five-minute walk from the Hanumandhoka Durbar Square. If you walk from Maju Dewal of Hanumandhoka to Naradevi, a small lane on your left will take you to an open quadrangle.</p><p class="pw-post-body-paragraph jl jm ih jn b jo jp jq jr js jt ju jv jw jx jy jz ka kb kc kd ke kf kg kh ki ia gi" data-selectable-paragraph="" id="362e" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;"><span class="jn ii" style="box-sizing: inherit; font-weight: 700;">The courtyard</span></p><p class="pw-post-body-paragraph jl jm ih jn b jo jp jq jr js jt ju jv jw jx jy jz ka kb kc kd ke kf kg kh ki ia gi" data-selectable-paragraph="" id="4ebb" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">It is a big quadrangle — bigger than a football ground — with a giant white Buddhist stupa at the centre. Around 80 residential buildings, sporadically reconstructed, surround the brick-paved square. Originally, such quadrangles are meant to be shrines or monasteries. There must have been a temple-like construction, called Dyo-chhen (द्यःछेँ), and the rest of the surrounding two-floor buildings used to be classrooms, meditation halls or dormitories for the celibate monks.</p><figure class="kk kl km kn ga ji fo fp paragraph-image" style="background-color: white; box-sizing: inherit; clear: both; color: rgba(0, 0, 0, 0.8); font-family: medium-content-sans-serif-font, -apple-system, BlinkMacSystemFont, "Segoe UI", Roboto, Oxygen, Ubuntu, Cantarell, "Open Sans", "Helvetica Neue", sans-serif; margin: 56px auto 0px;"><div class="ko kp ct kq ea kr" role="button" style="box-sizing: inherit; cursor: zoom-in; position: relative; transition: transform 300ms cubic-bezier(0.2, 0, 0.2, 1) 0s; width: 692px; z-index: auto;" tabindex="0"><div class="fo fp kj" style="box-sizing: inherit; margin-left: auto; margin-right: auto; max-width: 1024px;"><br /></div></div></figure><p class="pw-post-body-paragraph jl jm ih jn b jo jp jq jr js jt ju jv jw jx jy jz ka kb kc kd ke kf kg kh ki ia gi" data-selectable-paragraph="" id="d39c" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">There are around three dozen such monasteries, categorized as ‘Bahals’ or Bahils’, in Kathmandu alone but none of them today has monks studying Buddhism. By the 18th century, the Bajracharyas and Shakyas, “the masters of the thunderbolt” and “venerable ones”, who are said to be the rightful residents, forgot the essence of what they were. They got rid of monkhood and so, their titles, these days, have become mere surnames. They not only started claiming the shrine as their own property but also have dismantled the fabric of the monastery and replaced them with new constructions, throwing all the elaborate pieces away.</p><p class="pw-post-body-paragraph jl jm ih jn b jo jp jq jr js jt ju jv jw jx jy jz ka kb kc kd ke kf kg kh ki ia gi" data-selectable-paragraph="" id="bfc2" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">100-year-old-picture shows that a homogeneous row of two-story buildings, all with slopped, tiled roofs, stood there at Yetkha Bahal. But most of the buildings today are no more than 40 feet tall — all made of concrete with contrasting colours and designs.</p><p class="pw-post-body-paragraph jl jm ih jn b jo jp jq jr js jt ju jv jw jx jy jz ka kb kc kd ke kf kg kh ki ia gi" data-selectable-paragraph="" id="1627" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;"><span class="jn ii" style="box-sizing: inherit; font-weight: 700;">The <em class="ks" style="box-sizing: inherit;">Dyo-chhen</em></span></p><p class="pw-post-body-paragraph jl jm ih jn b jo jp jq jr js jt ju jv jw jx jy jz ka kb kc kd ke kf kg kh ki ia gi" data-selectable-paragraph="" id="6394" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">Just opposite the entrance, across the stupa, there lies an old three-storied building — <em class="ks" style="box-sizing: inherit;">Dyo-chhen</em>, or the “home of the god”. There is an idol of Akshyabhya Buddha on the ground floor and the upper floor contains a secret chamber where only the initiated Bajracharya priests can worship. Only a few are aware today that it is the only reminder of the original feature of the courtyard. This is a piece of architecture that has few comparisons in the whole Kathmandu Valley.</p><figure class="kk kl km kn ga ji fo fp paragraph-image" style="background-color: white; box-sizing: inherit; clear: both; color: rgba(0, 0, 0, 0.8); font-family: medium-content-sans-serif-font, -apple-system, BlinkMacSystemFont, "Segoe UI", Roboto, Oxygen, Ubuntu, Cantarell, "Open Sans", "Helvetica Neue", sans-serif; margin: 56px auto 0px;"><div class="fo fp kt" style="box-sizing: inherit; margin-left: auto; margin-right: auto; max-width: 480px;"><img alt="" class="ea jj jk" height="640" role="presentation" src="https://miro.medium.com/max/960/1*pi9JW7rIfpbcXzISfZ3ctw.jpeg" style="box-sizing: inherit; height: auto; max-width: 100%; vertical-align: middle; width: 480px;" width="480" /></div></figure><p class="pw-post-body-paragraph jl jm ih jn b jo jp jq jr js jt ju jv jw jx jy jz ka kb kc kd ke kf kg kh ki ia gi" data-selectable-paragraph="" id="9b37" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">“It is unique from every angle. You can say that it is a jewel of the Newar civilization that flourished in the Kathmandu Valley from the fifth century,” says Dr. Rohit Ranjitkar, an architect and expert of the valley monuments, Kathmandu Valley Conservation Trust (KVPT).</p><p class="pw-post-body-paragraph jl jm ih jn b jo jp jq jr js jt ju jv jw jx jy jz ka kb kc kd ke kf kg kh ki ia gi" data-selectable-paragraph="" id="d030" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">Its “<em class="ks" style="box-sizing: inherit;">torana</em>” (तोरण)and struts are something you cannot find elsewhere in the valley. Experts claim that parts of the original building could be seven to eight hundred years old. The un-dated <em class="ks" style="box-sizing: inherit;">torana</em> has a motif similar to those of cave art of India. Similarly, the struts with images of Yakshinis are also equally antique. Only in Itumbahal, Okubahal and the temple of Indreshwor (Panauti) possess such struts. The gloomy sanctum of the ground floor contains a small and ordinary-looking idol, recently installed after the original one was stolen decades back.</p><p class="pw-post-body-paragraph jl jm ih jn b jo jp jq jr js jt ju jv jw jx jy jz ka kb kc kd ke kf kg kh ki ia gi" data-selectable-paragraph="" id="7c7c" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">The <em class="ks" style="box-sizing: inherit;">Dyo-chhen</em> originally belonged to a <em class="ks" style="box-sizing: inherit;">guthi</em> (गुथि trust) of the Tamrakars, the traditional coppersmiths. It was intact till 1968, as shown in a picture taken around that time. In around 1980, the <em class="ks" style="box-sizing: inherit;">guthi</em> members, instead of carrying on the legacy, hired Bajracharya (priest) who performed daily rituals at the shrine daily and in return, got to live in the temple. Time passed, and the priest was found with a crafted land ownership certificate. Still, he never took pain to conserve the monument. So much so, they did not repair the shrine when the five-faced window fell to the ground in 1985. And the dilapidated condition did not bother the Tamrakars either.</p><figure class="kk kl km kn ga ji fo fp paragraph-image" style="background-color: white; box-sizing: inherit; clear: both; color: rgba(0, 0, 0, 0.8); font-family: medium-content-sans-serif-font, -apple-system, BlinkMacSystemFont, "Segoe UI", Roboto, Oxygen, Ubuntu, Cantarell, "Open Sans", "Helvetica Neue", sans-serif; margin: 56px auto 0px;"><div class="fo fp ku" style="box-sizing: inherit; margin-left: auto; margin-right: auto; max-width: 550px;"><br /></div></figure><p class="pw-post-body-paragraph jl jm ih jn b jo jp jq jr js jt ju jv jw jx jy jz ka kb kc kd ke kf kg kh ki ia gi" data-selectable-paragraph="" id="3151" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;"><span class="jn ii" style="box-sizing: inherit; font-weight: 700;">Conservation</span></p><p class="pw-post-body-paragraph jl jm ih jn b jo jp jq jr js jt ju jv jw jx jy jz ka kb kc kd ke kf kg kh ki ia gi" data-selectable-paragraph="" id="917a" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">After over four years, the restoration of Yetkha Bahal <em class="ks" style="box-sizing: inherit;">Dyo-chhen</em> has been completed. It was a project jointly carried out by the KVPT, an NGO working in the restoration sector for the past one decade, and UNESCO.</p><p class="pw-post-body-paragraph jl jm ih jn b jo jp jq jr js jt ju jv jw jx jy jz ka kb kc kd ke kf kg kh ki ia gi" data-selectable-paragraph="" id="374b" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">According to the project officials, the venture cost around 2.7 million for restoration. For this, the Sumitomo Foundation provided $ 23,000 while KVPT collected a fund of Rs. 12,500 from various sources. The project began in April 2002 though the paperwork and preparation began as early as 1998.</p><p class="pw-post-body-paragraph jl jm ih jn b jo jp jq jr js jt ju jv jw jx jy jz ka kb kc kd ke kf kg kh ki ia gi" data-selectable-paragraph="" id="1979" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;"><span class="jn ii" style="box-sizing: inherit; font-weight: 700;">Challenges</span></p><p class="pw-post-body-paragraph jl jm ih jn b jo jp jq jr js jt ju jv jw jx jy jz ka kb kc kd ke kf kg kh ki ia gi" data-selectable-paragraph="" id="23cb" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">It is a success story if we look at it superficially. But one wonders why the ‘<em class="ks" style="box-sizing: inherit;">guthi</em>’ members not only refused to help but also kept hindering the process. The officials from UNESCO and KVPT selected the <em class="ks" style="box-sizing: inherit;">Dyo-chhen</em> looking at the beauty and antiquity of the monument. But they were unaware of the problems that lay behind the beautifully carved doors. Before the project ended, the technicians expressed: “It was a mistake. A bad choice, indeed.”</p><p class="pw-post-body-paragraph jl jm ih jn b jo jp jq jr js jt ju jv jw jx jy jz ka kb kc kd ke kf kg kh ki ia gi" data-selectable-paragraph="" id="cedb" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">The trust members did not disclose the ownership problem earlier, but as everything was ready, the fake owner refused to have the monument resorted. Finally, the project had to decide that it would buy back the monument for the restoration’s sake. Still, the <em class="ks" style="box-sizing: inherit;">guthi</em> members provided only less than half of the total amount to buy the building for themselves, while KVPT and Katmandu Metropolitan City jointly provided the rest of the amount.</p><p class="pw-post-body-paragraph jl jm ih jn b jo jp jq jr js jt ju jv jw jx jy jz ka kb kc kd ke kf kg kh ki ia gi" data-selectable-paragraph="" id="d6af" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">The owner just turned their back on the project and after it was completed some weeks ago, the owners went to the project office and demanded modern electric fittings be provided and the walls are painted, etc, which are against the norms of conservation. In addition, some even asked that a party be organized for the <em class="ks" style="box-sizing: inherit;">guthi</em> members and the neighbours, and refused to take the key of the moment until their demands were fulfilled.</p><p class="pw-post-body-paragraph jl jm ih jn b jo jp jq jr js jt ju jv jw jx jy jz ka kb kc kd ke kf kg kh ki ia gi" data-selectable-paragraph="" id="34a0" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">This is a ridiculous incident in the history of foreign assistance for conservation. Due to the similar attitude of Nepali owners, either private or the government, donors have shown little interest in providing financial assistance to us.</p><p class="pw-post-body-paragraph jl jm ih jn b jo jp jq jr js jt ju jv jw jx jy jz ka kb kc kd ke kf kg kh ki ia gi" data-selectable-paragraph="" id="fab6" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">Undoubtedly, the sole responsibility of restoring the monument falls on the shoulders of the locals who are proud of their heritage. If the government is found indifferent in this regard, the locals, at least the Budhist families, should come forward as most of them belong to well-to-do families.</p><p class="pw-post-body-paragraph jl jm ih jn b jo jp jq jr js jt ju jv jw jx jy jz ka kb kc kd ke kf kg kh ki ia gi" data-selectable-paragraph="" id="ae7c" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">There are hundreds of monuments awaiting conservation but there is little hope from the owners that they would conserve their legacy. Is the YetkhaBahal conservation project putting a full stop to future possibilities of foreign donation for conservation programmes in collaboration with the local owners?</p><p class="pw-post-body-paragraph jl jm ih jn b jo jp jq jr js jt ju jv jw jx jy jz ka kb kc kd ke kf kg kh ki ia gi" data-selectable-paragraph="" id="d91f" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;"><em class="ks" style="box-sizing: inherit;">(Published in </em>Chicago Newa<em class="ks" style="box-sizing: inherit;">; photos are taken from various websites; based on the author’s report published in </em>The Himalayan Times<em class="ks" style="box-sizing: inherit;">, )</em></p><p class="pw-post-body-paragraph jl jm ih jn b jo jp jq jr js jt ju jv jw jx jy jz ka kb kc kd ke kf kg kh ki ia gi" data-selectable-paragraph="" id="d91f" style="background-color: white; box-sizing: inherit; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;"><span class="ks" style="box-sizing: inherit; font-size: 20px; letter-spacing: -0.06px;"><span style="color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, Times New Roman, Times, serif;"><i><a href="https://bit.ly/3iMhE96">https://bit.ly/3iMhE96</a></i></span></span></p>Unknownnoreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-7603060153155404299.post-5356519108958360102022-03-18T15:28:00.002+05:452022-03-18T15:28:25.327+05:45बौद्ध संकट : भियतनाममा बौद्धहरुमाथि अत्याचार, बौद्ध भिक्षुको आत्मदाह अनि तानाशाहको अन्त्य<p> </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEivf400Uc96UjcOGDuU5guUkrE6QT_dNpoq4eiXxYHVDR4Rh46XCtGiZHuyzp78TX0zGgWVZwj7JzWAa1-9ntsdIrcT8MhB_Ncjx4WIz3XvndEyZMN0UaZ69ierQx9PTjclU-HbRwpLh2rkrbdfKGm4Ve6AlBkSn4kxRzFhSnnbO_1ZjIj4vgxAy7FQsg/s1016/bud_viet_buring_monk.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="665" data-original-width="1016" height="285" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEivf400Uc96UjcOGDuU5guUkrE6QT_dNpoq4eiXxYHVDR4Rh46XCtGiZHuyzp78TX0zGgWVZwj7JzWAa1-9ntsdIrcT8MhB_Ncjx4WIz3XvndEyZMN0UaZ69ierQx9PTjclU-HbRwpLh2rkrbdfKGm4Ve6AlBkSn4kxRzFhSnnbO_1ZjIj4vgxAy7FQsg/w437-h285/bud_viet_buring_monk.jpg" width="437" /></a></div><br /><p></p><p class="pw-post-body-paragraph zy zz yr qg b aba abb fp abc abd abe ft abf abg abh abi abj abk abl abm abn abo abp abq abr abs jl dr" data-selectable-paragraph="" id="88e9"><strong class="qg fn">राजेन मानन्धर</strong><br />नेपालको
राजनीतिक व्यवस्था कतिपय कालखण्डमा बौद्धहरुका लागि प्रतिकुल र कष्टकर नै
भएपनि नेपालका बौद्धहरुले त्यति जुझारु भएर राज्यद्वारा थोपरिएको अन्याय र
दमनका विरुद्ध प्रतिकार गरेका दृष्टान्तहरु पाइँदैनन् । तर नेपालभन्दा
हजारौ किलोमिटर टाढा रहेको एउटा देश भियतनामका बौद्धहरुले आफ्नो धर्म र
पहिचान जोगाउन राज्यसँग जसरी लडे त्यो इतिहासमा चीरकालसम्म पनि स्मरणीय
रहनेछ । यस लेखमा भियतनामको इतिहासमा टाँसिएको एक सानो अवधिको बारेमा केही
चर्चा गरिने छ जुन समयमा त्यहाँका बौद्ध जनताले विधर्मी तानाशाहको
अत्याचारका विरुद्ध शान्तिपूर्ण कदम चाले जसको फलस्वरुप त्यहाँका तानाशाहकै
अन्त्य भयो ।</p><p class="pw-post-body-paragraph zy zz yr qg b aba abb fp abc abd abe ft abf abg abh abi abj abk abl abm abn abo abp abq abr abs jl dr" data-selectable-paragraph="" id="cb87">हामी
भगवान बुद्धले आफ्नो जीवनकालमा हिँडेरै भारतवर्षका विभिन्न स्थानमा गएर
धर्मदेशना गर्नुभएका विभिन्न रोमाञ्चक कथाहरु पढ्छौं । उहाँको जीवनमा
उहाँले धर्मप्रचार गर्नुभएको क्षेत्र जति विशाल भएपनि एउटा सीमा छ ।
त्यसभन्दा परका देशहरुमा बुद्धधर्म कहिले कसरी पुग्यो भन्ने विषयमा
इतिहासकारहरु एउटा भन्छ भने ती देशका बौद्धहरुको अर्कै कथन हुन्छ ।<br /> <br />दक्षिणपूर्वी
एशियामा स्थित भियतनाममा बुद्धधर्म इशापूर्व तेश्रो वा दोश्रो शताब्दीमा
भारतवर्षबाट अथवा कमसेकम इस्वीको पहिलो वा दोश्रो शताब्दीमा चीनबाट पुगेको
देखिन्छ । यहाँको बुद्धधर्ममा तियानताइ शाखा, प्योरलण्ड शाखा, थिएन शाखा,
महायान शाखा एवं थेरवाद बुद्धधर्मको प्रभाव पाइन्छ । लगभग दुइ हजार
वर्षदेखि बुद्धधर्मको प्रभावमा रहेको देश धर्म, कला र संस्कृतिमा अब्बल
थियो, मानिसहरु सम्पन्न थिए र हजारौं वर्ष बुद्धधर्मको अबलम्बन गरेर खुशी
खुशी बाँचिरहेका थिए । तैपनि यदाकदा त्यहाँको इतिहासमा बुद्धधर्मलाई
त्यहीँका शासकहरुबाट मार आएको प्रसंग उल्लेखनीय हुन्छ । जस्तै १५औं
शताब्दीका प्रशासक ले क्वातले बुद्धधर्मलाई उनीहरुको धर्मविरोधी भनेर
अपहेलना गरे । १९औं शताब्दीमा फेरी यहाँ बुद्धधर्मले सम्मान पायो । र १९२०
सम्म आइपुग्दा यहाँको राजनीतिमा उपनिवेश बनाउन आउने सम्राज्यवादीहरुको
दमनलाई प्रतिकार गर्न संगठनात्मक कदमको आवश्यकताको महशुस गर्न थालिएको थियो
।</p><p class="pw-post-body-paragraph zy zz yr qg b aba abb fp abc abd abe ft abf abg abh abi abj abk abl abm abn abo abp abq abr abs jl dr" data-selectable-paragraph="" id="1c48">सन्
१९५४देखि भियतनाम फेरि राजनीतिक खिचातानीको चंगुलमा फस्यो र बीसवर्षे
गृहयुद्ध, विदेशी शक्तिहरुको खेल मैदान बनेर यहाँका जनताले धेरै दुख
भोग्नुपर्यो । यस लेखमा विशेष गरी सन् १९६३को त्यो छोटो समयावधिको बारेमा
चर्चा गरिने छ जुन बेला यहाँका बौद्धहरुलाई यहाँका क्याथोलिक क्रिश्चियन
शासकले दमन गरे, र दमनको पराकाष्ठा नाघेपछि बौद्धहरुले पनि बाध्य भएर
प्रतिकार गरे । प्रतिकार पनि यस्तो शान्तिपूर्ण तर सशक्त भयो कि यसले
अमेरिकी साम्राज्यलाई समेत हल्लाएर छाडे र यही अन्तमा गएर भियतनामका
बौद्धहरुको स्वतन्त्रता र विजयको कारक तत्व समेत बन्यो ।</p><p class="pw-post-body-paragraph zy zz yr qg b aba abb fp abc abd abe ft abf abg abh abi abj abk abl abm abn abo abp abq abr abs jl dr" data-selectable-paragraph="" id="d76e">भियतनामी बौद्धहरुमाथि भएको त्यो अत्याचारको समयावधिलाई बौद्ध इतिहासमा बौद्ध संकट (Buddhist crisis, भियतनामी भाषामा <em class="vp">Biến cố Phật giáo)</em>
भनिन्छ । सन् १९६३को मे देखि नोभेम्बर बिचको सात महिना दक्षिण भियतनाममा
राजनीतिक र धार्मिक तनावको अवधि थियो । यसबेला त्यहाँ क्रिश्चियन क्याथोलिक
धर्मको प्रभावमा परेको सरकारले बौद्धहरुमाथि सिलसिलेवार रुपमा दमनकारी
कार्यहरूको श्रृंखला चाल्यो । थोरै क्याथोलिकहरुले सरकारबाट विभिन्न सुविधा
पाए भने बहुसंख्यक भएर पनि बौद्धहरु सरकारकै गिद्धे नजरमा परे । जबर्जस्ती
धर्म परिवर्तन गरेर क्रिश्चियन बन्ने बाहेक अन्य जनताले दुःख पाए ।
शान्तिप्रिय बौद्धहरु एक तहसम्म सहेर बसे तर दमन बढ्दै गएपछि उनीहरुले
शान्तिपूर्ण नागरिक प्रतिरोधका कदमहरु अभियानको रुपमा चाले । धार्मिक
स्वतन्त्रता र समानताका लागि भियतनामी जनताको उदाहरणीय बलिदानको कथा हो यो ।
यही दमन र प्रतिकारको क्रिया प्रतिक्रियाको श्रृंखला त्यहाँ सैनिक विद्रोह
र शासकको रहस्यमय हत्यासँगै समाप्त भयो ।</p><p class="pw-post-body-paragraph zy zz yr qg b aba abb fp abc abd abe ft abf abg abh abi abj abk abl abm abn abo abp abq abr abs jl dr" data-selectable-paragraph="" id="424b"><strong class="qg fn">ङो डिन्ह दिएमको सरकार</strong><br />सन्
१९५५मा सत्तारोहण गरेका दक्षिण भियतनामी राष्ट्रपति ङो डिन्ह दिएम (ङो
डिन्ह जिएम Ngô Đình Diệm) एक क्याथोलिक क्रिश्चियन थिए । उनले धर्मको आडमा
शासन चलाउन थाले र आफ्नो भन्दा अरुको धर्मलाई स्वतन्त्रता पनि नदिने नीति
लिएका थिए । संक्षिप्तमा भन्नुपर्दा सन् १९६३ को मे महिनामा उनको
निर्देशनमा दक्षिण भियतनामी सेनाहरूले बौद्ध धार्मिक नेताहरू र
अनुयायीहरूलाई दमन गरे । यसले सरकारको लागि राजनीतिक संकट निम्त्यायो ।
उनका निर्दयी कदमहरुले तनाव त कम गर्न केही गरेन, शान्तिप्रिय बौद्धहरुलाई
झन् उत्तेजित बनायो । कसैकसैले राष्ट्रपतिका भाइ र निकटतम सल्लाहकार, ङो
डिन्ह न्हुु , जो क्याथोलिक धर्मगुरुपनि थिए, उनको निर्देशनमा यो सबै भएको
भन्ने अनुमान गर्ने गर्दछन् । अझ कसैले यति सबै गराउनुको पछाडि अमेरिकाको
हात भएको समेत शंका गर्दछन् । हजारौं वर्षदेखि बुद्धधर्मको छाँयामा विकास
भएको भएपनि भियतनामले लामो समय विदेशी आक्रमण, साम्राज्यवाद, कम्युनिष्ट
शासन र विदेशीशक्ति राज्यहरुको खेलमैदानका रुपमा धेरै दुखकष्ट भोग्नु पर्यो
।</p><p class="pw-post-body-paragraph zy zz yr qg b aba abb fp abc abd abe ft abf abg abh abi abj abk abl abm abn abo abp abq abr abs jl dr" data-selectable-paragraph="" id="3c7c">लगभग
१०० वर्ष लामो उपनिवेशकाल पछि सन् १९४५मा भियतनाम स्वतन्त्र भयो तर १९५४मा
उत्तर र दक्षिण भियतनाममा विभक्त पनि हुनुपर्यो । उत्तर भियतनाममा
कम्युनिज्म थियो भने दक्षिण भियतनाम फ्रेन्च र पछि अमेरिकी
साम्राज्यवादीहरुको निर्देशन अथवा नियन्त्रणमा थियो । यस्तो अवस्थामा पनि
भियतनामीहरुले धर्म भने छोडेको थिएन ।</p><p class="pw-post-body-paragraph zy zz yr qg b aba abb fp abc abd abe ft abf abg abh abi abj abk abl abm abn abo abp abq abr abs jl dr" data-selectable-paragraph="" id="f209"><strong class="qg fn">क्रिश्चियन शासकको दमन</strong><br />जुन
बेला भियतनामी भिक्षु थिक न्हात हान अमेरिका लगायत विभिन्न देशमा बुद्ध
धर्मको प्रचार गरिरहेका थिए, त्यसबेला भियतनामका बौद्धहरु भने पीडामा थिए ।
सन् १९६३मा भियतनाममा ७० देखि ९० प्रतिशत जनता बौद्ध थिए भनेर अनुमान
गरिएको छ । यस्तो अवस्थामा त्यहाँको शासक राष्ट्रपति दिएमले
क्रिश्चियनहरुलाई सहयोग गर्ने र बौद्धहरुलाई दमन गर्ने नीति नै लिएका थिए ।
त्यसबेलाका अल्पसंख्यक क्याथोलिकहरुले सेनामा प्रोमोशन, जग्गा स्वामित्व र
कर माफी जस्ता सुविधा पाइरहेका हुन्थे भने बौद्धहरु जहिलेपनि राज्यको
विभेदको शिकार मात्र हुन्थे ।</p><p class="pw-post-body-paragraph zy zz yr qg b aba abb fp abc abd abe ft abf abg abh abi abj abk abl abm abn abo abp abq abr abs jl dr" data-selectable-paragraph="" id="07ed">यसबाहेक
राज्यले नै कतिपय बौद्धहरुलाई जबर्जस्ती क्रिश्चियनमा धर्म परिवर्तन समेत
गराएको थियो । कतिपय ठाउँमा बौद्ध मन्दिरहरु भत्काइए वा त्यहाँ भएको
सम्पत्ति राज्यले नै लुटे । त्रासले वा लोभले कतिवटा गाउँहरुमा बौद्धहरुले
सामुहिक रुपमा नै क्रिश्चियन धर्म अँगालेका पनि थिए । यस्तो अवस्थामा
थुप्रै बौद्धहरुको सरकारी सुविधाकै लागि बुद्धधर्म त्यागेर क्रिश्चियन
बन्नु कुनै आश्चर्यको कुरा थिएन । बौद्ध गतिविधिहरु नीजि कार्य जस्ता थिए
भने क्रिश्चियन गतिविधिलाई सरकारले अभिभावकत्व प्रदान गरेको अवस्था थियो ।
विशेष दिनहरुमा त्यहाँका सार्वजनिक स्थलहरुमा भ्याटिकनको झण्डा फहराइन्थ्यो
। यसले बौद्धहरुले आफु आफ्नै देशमा अपमानित महशुस गरिरहेका थिए ।</p><p class="pw-post-body-paragraph zy zz yr qg b aba abb fp abc abd abe ft abf abg abh abi abj abk abl abm abn abo abp abq abr abs jl dr" data-selectable-paragraph="" id="5102">यस्तो
अवस्थामा गुज्रिरहेको दक्षिण भियतनाममा सन् १९६३को मे महिनामा बुद्ध
जयन्तिका दिन त्यहाँका बौद्ध समारोहहरुमा बौद्ध झण्डा फहराउन नपाउने सरकारी
सूचनाले जनतालाई आक्रोशित तुल्यायो । मे ८को दिनमा बौद्धहरुले ह्यू शहरमा
बौद्ध झण्डा प्रतिबन्धको विरोधमा प्रदर्शन गरे । प्रहरीले प्रदर्शन रोक्न
बल प्रयोग गर्यो । भीड रोक्न नसकेपछि प्रहरी गोली प्रहार गरे जसमा नौजना
निहत्था नागरिक प्रदर्शनकारीको मृत्यु भयो ।<br /> <br />क्रिश्चियन
राष्ट्रपतिको बौद्धरुप्रतिको यस अमानवीय आक्रमणले बौद्धहरुलाई झन् सचेत
बनायो । उनीहरुले धार्मिक पहिचान र धार्मिक स्वतन्त्रताको महत्वे बुझे ।
त्यसपछि यस घटनाले धार्मिक भेदभावको बिरूद्ध बौद्धहरूलाई आन्दोलनमा जान
उत्प्रेरित गर्यो । यस पछिको ६ महिना भियतनाम अति नै तनाव र अशान्तिमा
बित्यो । समयावधिलाई विश्व बौद्ध इतिहासमा बौद्ध संकट भनेर चिनिन्छ ।<br /> <br />यस
घटनाले बौद्धहरुलाई झन् संगठित तथा प्रतिवद्ध बनायो । यसै बिच थिक त्रि
क्वाङ (Thích Trí Quang) एक सबल तथा सक्रिय बौद्ध नेता भएर निस्के । उनी एक
महायानी बौद्ध भिक्षु थिए । उनले यस अमानवीय गोलीकाण्डको विरोधमा
भिक्षुहरूको पाँच बुँदे घोषणा–पत्र जारी गरे जसमा १) बौद्ध झण्डा फहराउने
स्वतन्त्रता, २)बौद्ध र क्याथोलिकहरू बीच धार्मिक समानता, ३) पीडित
परिवारलाई क्षतिपूर्ति, ४) स्वेच्छाचारी गिरफ्तारी अन्त्यको माग गरिएको
थियो र ५) जिम्मेवार अधिकारीहरूको दण्डको माग गरिएको थियो । यसको सुनुवाइ
भयो र मे १५मा सरकारसँग वार्ता शुरू भयो ।</p><figure class="abu abv abw abx yb zr ox oy paragraph-image"><div class="ox oy aca"><img alt="" class="cf zw zx" height="719" role="presentation" src="https://miro.medium.com/max/469/1*RzBdumfgAw-0MNv_u367SQ.jpeg" width="469" /></div></figure><p class="pw-post-body-paragraph zy zz yr qg b aba abb fp abc abd abe ft abf abg abh abi abj abk abl abm abn abo abp abq abr abs jl dr" data-selectable-paragraph="" id="0606">वार्तामा
धार्मिक अतिवादले मात्तिएका राष्ट्रपति दिएमले बौद्धहरुको माग सुनेन ।
उनले त्यस गोलीकाण्डमा भिएत कङ्ग अर्थात दक्षिणी भियतमामा लडिरहेका
कम्युनिष्ट योद्धाहरुलाई दोष दिएर पन्छिन खोजे । अनि देशमा धार्मिक
स्वतन्त्रता छँदैछ नि भनेर बौद्ध भिक्षुहरुलाई पटमूर्खको संज्ञा दिए ।
राष्ट्रपतिले मरेकाहरुलाई क्षतिपूर्ति दिन त माने तर दोष भने स्वीकार गरेन ।</p><p class="pw-post-body-paragraph zy zz yr qg b aba abb fp abc abd abe ft abf abg abh abi abj abk abl abm abn abo abp abq abr abs jl dr" data-selectable-paragraph="" id="3248">पछि
तनाव बढ्दै गएपछि मे ३० मा ५०० भन्दा बढी भिक्षुहरूले साइगनस्थित
राष्ट्रिय सभा अगाडि प्रदर्शन गरे । बौद्ध धर्मावलम्बीहरूले भिक्षुहरू सहित
बाटो जाम गरेर प्रदर्शन गरे । उनीहरुले ४ घण्टासम्म तानाशाही राष्ट्रपतिका
विरुद्ध प्रदर्शन गरे अनि चार दिन लामो आम हडतालको घोषणा पनि गरे । यस
अभियानमा भिक्षु थिक क्वाङ दुकको भूमिका नेतृत्वदायी थियो ।</p><p class="pw-post-body-paragraph zy zz yr qg b aba abb fp abc abd abe ft abf abg abh abi abj abk abl abm abn abo abp abq abr abs jl dr" data-selectable-paragraph="" id="6a38">जुन
३ सम्म पुग्दा आन्दोलनले अर्को चरण पार गरिसकेको थियो । सरकारले झन् दमन
गर्दै लाने योजना बनाएको थियो । त्यस दिन भियतनामी पुलिस र सेनाहरुले तु
दाम प्यागोडा बाहिर प्रार्थना गरिरहेका बौद्ध भिक्षुहरुको टाउकोमा केमिकल
खन्याएर अत्यन्त पीडादायी र अमानवीय चरित्र देखाए । यसमा कुल ६७ जना
अस्पताल भर्ना भए र अन्य केही व्यक्ति नराम्रोसँग घाइते भएका थिए । यसको
चर्चा विदेशमा समेत हुन थालेपछि सरकार बौद्धहरुसँग बार्ता गर्न तयार भयो ।
तर पनि सरकारले आफ्ना अधिकारीहरुमा संवेदनशिलता नभएको भनेतापनि ह्यूमा भएको
हिंसाको दोष लिन तयार भएन ।</p><p class="pw-post-body-paragraph zy zz yr qg b aba abb fp abc abd abe ft abf abg abh abi abj abk abl abm abn abo abp abq abr abs jl dr" data-selectable-paragraph="" id="e58b"><strong class="qg fn">एक भिक्षुको आत्मदाह</strong><br />जुन ११का दिन अप्रत्याशित घटना घट्यो । यस दिन दिएम सरकारको नीतिको विरोध गर्दै भिक्षु थिक क्वाङ दुक (<a class="au acb" href="https://en.wikipedia.org/wiki/Th%C3%ADch_Qu%E1%BA%A3ng_%C4%90%E1%BB%A9c" rel="noopener ugc nofollow" target="_blank">Thích Quảng Đức</a>)ले
साइगोनको चौबाटोमा आत्मदाह गरे । दिनभरीको कफ्र्युको कारण राजाधानी साइगोन
भन्दा ४००माइल टाढा ह्यूको सडक सुनसान थियो । दंगा प्रहरी र सशस्त्र
प्रहरीको गस्ती थियो । पवित्र तादुम प्यागोडामा सुरक्षा घेरा थियो ।</p><figure class="abu abv abw abx yb zr ox oy paragraph-image"><div class="zs zt dq zu cf zv" role="button" tabindex="0"><div class="ox oy acc"><img alt="" class="cf zw zx" height="394" role="presentation" src="https://miro.medium.com/max/700/1*SDBZep__nuncx98qvfVa9w.jpeg" width="700" /></div></div></figure><p class="pw-post-body-paragraph zy zz yr qg b aba abb fp abc abd abe ft abf abg abh abi abj abk abl abm abn abo abp abq abr abs jl dr" data-selectable-paragraph="" id="edb0">यसबिच
पनि यो घटना फान दिन फुङ सडकमा घट्यो । आफ्नो धर्म र धार्मिक समानताको
रक्षार्थ भिक्षु क्वाङ दुक भित्री मन देखि तयार थिए । उनी गाडीबाट ओर्लिए ।
एक जना भिक्षुले भुइँमा चकटी बिछ्याइदियो, अर्कोले पाँच ग्यालन पेट्रोलको
भाँडो ल्यायो । अरु प्रदर्शनकारीहरुले गोलो बनाएर उनलाई घेरे, उनी शान्त
भएर चकटीमा पद्मासनमा बसे । एक जना सहयोगीले उनको टाउकोमा पेट्रोल खन्याए,
उनी जपमाला घुमाइरहे र “नमो अभिताभ बुद्ध”को जप गरिरहे । अनि उनले सलाइ
कोरेर आफ्नो जिउ सल्काए । उनको शरीरबाट आगोको ज्वाला र कालो धुँवा
निस्किरहयो ।<br /> <br />आफ्नो विहारबाट निस्कनु अगाडि उनले आफ्नो विचार लेखेर
छोडेका थिए । उनले भनेका थिए — “आँखा बन्द गरेर बुद्धको दर्शन तर्फ अघि
बढ्नु अघि, म यस देशका जनताप्रति करुणाको भावना राख्न र मातृभूमिको सदैव बल
कायम राख्न धार्मिक समानता लागू गर्न राष्ट्रपति ङो दिन दिएमलाई
सम्मानपूर्वक बिन्ती गर्दछु । अनि म पूजनीय, पूज्य, संघका सदस्यहरू र उपासक
बौद्धहरूलाई बुद्ध धर्मको रक्षाको लागि बलिदान गर्न एकतामा संगठित हुन
आह्वान गर्दछु ।”</p><p class="pw-post-body-paragraph zy zz yr qg b aba abb fp abc abd abe ft abf abg abh abi abj abk abl abm abn abo abp abq abr abs jl dr" data-selectable-paragraph="" id="3cf0">यसरी
एक जना भिक्षु पुरा होसहवासमा आफ्नो शरीरमा आगो लगाएर सरकारलाई आफ्नो
अस्तित्वको लागि चुनौति दइिरहँदा एक अर्का भिक्षुले अङ्रेजी र भियतनामी
भाषामा माइक्रोफोनमा भन्दै थिए — “एकजना बौद्ध भिक्षु आफैलाई जलाएर मार्छ ।
एक बौद्ध भिक्षु शहीद हुन्छ ।”</p><figure class="abu abv abw abx yb zr ox oy paragraph-image"><div class="ox oy acd"><img alt="" class="cf zw zx" height="393" role="presentation" src="https://miro.medium.com/max/700/1*BXIHWJ8cNaNV4WgCfYaZKA.jpeg" width="700" /></div></figure><p class="pw-post-body-paragraph zy zz yr qg b aba abb fp abc abd abe ft abf abg abh abi abj abk abl abm abn abo abp abq abr abs jl dr" data-selectable-paragraph="" id="ec0d">यो
दृष्य वरिपरी मानिसहरुले अचम्म मानेर हेरिरहेका थिए । भिक्षु भिक्षुणीहरु
समेतले विश्वास गर्न सकिरहेका थिएनन् । यो देखेर बटुवाहरु मत्र होइन
प्रदर्शन रोक्न आएका प्रहरीहरु समेतले उनलाई घुँडा टेकेर प्रणाम गरे । लगभग
१० मिनेट पछि, भिक्षु क्वाङ दुकको शरीर पूरै जल्यो र यो अन्ततः निर्जीव
भएर पछाडि ढल्यो । आगो निभेपछि केही भिक्षुहरुले त्यो धुँवा आइरहेको शवलाई
पहेंलो कपडाले ढाके, त्यसलाई उठाए र कफिनमा राख्ने प्रयास गरे । तर
पद्मासनमै लडेका भिक्षुको अंगहरू सीधा हुन सकेन र एउटा हात काठको बाकसबाट
बाहिर निस्किरहेको थियो । शवलाई केन्द्रीय साइगन नजिकै छालोइ प्यागोडामा
लगियो । त्यहाँ विद्यार्थीहरूले दुइटा भाषामा ब्यानरहरू फहराए जसमा लेखिएको
थियो — “एक बौद्ध भिक्षुले हाम्रो पाँच अनुरोधहरूको लागि आफैलाई जलाए ।”</p><p class="pw-post-body-paragraph zy zz yr qg b aba abb fp abc abd abe ft abf abg abh abi abj abk abl abm abn abo abp abq abr abs jl dr" data-selectable-paragraph="" id="6601">यो
दृष्यको बारे अमेरिकी पत्रकार डेभिड हल्बेरस्टामले यसरी वर्णन गरे — “मैले
त्यो दृश्य फेरि हेर्नु थियो, तर एक पटक नै पर्याप्त थियो । एकजना मानिसको
शरिरबाट आगो आइरहेको थियो । उसको शरीर बिस्तारै सुक्दै गइरहेको थियो,
टाउको कालो र जलिरहेको थियो । हावामा मानिसको मासु जलेको गन्ध थियो ।
मानिसको शरीर अचम्मसँग छिटो जल्छ । मेरो पछाडि भेला भइरहेका भियतनामीहरूको
रुवाइ मैले सुनेँ । म यति धेरै स्तब्ध भएँ कि रुन सकिन, घटनाको टिपोट लिन
वा प्रश्न सोध्न पनि अलमलमा थिएँ, सोच्न पनि अलमल परेको थिएँ । आफु
जलिरहँदा उसले कहिल्यै आफ्नो मांसपेशी पनि चलाएन, कहिल्यै एउटा आवाज पनि
निकालेन, उसको बाहिरी शारीरिक मुद्रा उसको वरिपरि रोइरहेका मानिसहरूको ठीक
विपरीत थियो ।”</p><p class="pw-post-body-paragraph zy zz yr qg b aba abb fp abc abd abe ft abf abg abh abi abj abk abl abm abn abo abp abq abr abs jl dr" data-selectable-paragraph="" id="dff5">दिउँसो
लगभग एक हजार भिक्षुहरूले प्यागोडा भित्र भेला भएर सभा गरे, बाहिर बौद्ध
विद्यार्थीहरूले सुरक्षा दिए । पछि सबै मिलेर भिक्षुको ससम्मान दाहसंस्कार
गरे (उनको शरीर पुरै जल्दा पनि उनको मुटु जलेन र त्यसलाई पछि करुणाको मुटु
भनेर विहारमा राखियो भन्ने गरिन्छ) । यही घटनामा बेलुका ३० जना भिक्षुणीहरु
र ६ जना भिक्षुहरु गिरफ्तार भए । तर पनि भिक्षु, भिक्षुणी तथा बौद्ध
समर्थक जनता पछि हट्न तयार भएनन् ।<br /> <br />यो दृष्यलाई अमेरिकी पत्रकार
माल्कोम ब्राउनले क्यामेरामा कैद गर्न पाएका थिए (यसबापत उनले पुलिजर
पुरस्कार पनि पाए) । उनको यो दनदनी आगोमा जलिरहेका भिक्षुको फोटोले
विश्वभरी नै तहलका मचायो ।</p><figure class="abu abv abw abx yb zr ox oy paragraph-image"><div class="zs zt dq zu cf zv" role="button" tabindex="0"><div class="ox oy ace"><img alt="" class="cf zw zx" height="294" role="presentation" src="https://miro.medium.com/max/700/1*DeUPSLcSmUO1ReVBXF_L5w.jpeg" width="700" /></div></div></figure><p class="pw-post-body-paragraph zy zz yr qg b aba abb fp abc abd abe ft abf abg abh abi abj abk abl abm abn abo abp abq abr abs jl dr" data-selectable-paragraph="" id="d05c">यो
एक श्रद्धा, धर्म र क्षान्तिले भरिएको भिक्षुको बलवान आह्वान थियो । जब जब
बुद्धधर्ममाथि राज्य अथवा विधर्मीहरुको अत्याचार शुरु हुन्थ्या,े
बौद्धहरुले पहिलो कदम अनुरुप शान्तिपूर्ण ढंगले गर्ने प्रतिकार भनेको यही
हो । इतिहासमै पहिलो नभएको जस्तो यो संकल्पले भियतनामी तानाशाह मात्र हैन
भियनताममाथि अदृष्य नियन्त्रण राख्ने अमेरिकी सरकारमा समेत खैलाबैला
मच्चियो ।</p><p class="pw-post-body-paragraph zy zz yr qg b aba abb fp abc abd abe ft abf abg abh abi abj abk abl abm abn abo abp abq abr abs jl dr" data-selectable-paragraph="" id="8d9b">उता
यस्तो प्रदर्शन हुँदा पनि सरकार पटक्कै संवेदनशिल भएन । राष्ट्रपति दिएमका
इसाई भाइ तथा सल्लाहकार ङो दिन न्हुकी श्रीमति म्याडम न्हूले त यति सम्म
भने — “उनीहरुलाई जल्न दिउँ र हामी ताली बजाउँछौं । यदि बौद्धहरु अर्को
बार्बेक्यु (मासु पोलेर खाने भोज)को आयोजना गर्छन् भने हामी खुशी साथ
पेट्रोल र सलाई पठाइदिन्छौं ।”</p><p class="pw-post-body-paragraph zy zz yr qg b aba abb fp abc abd abe ft abf abg abh abi abj abk abl abm abn abo abp abq abr abs jl dr" data-selectable-paragraph="" id="7f7f"><strong class="qg fn">अमेरिकी प्रतिक्रिया</strong><br />तर
यस घटनाले अन्तर्राष्ट्रिय रुपमा भने निकै खैलाबैला मचायो । विशेष गरी
दक्षिण भियतनामलाई नियन्त्रण गर्ने अमेरिकी सरकारले यसलाई निकै
गंभीरतापूर्वक लियो । दक्षिणी भियतनामको धर्मको आडमा शासन गर्न खोज्ने दिएम
सरकारको समर्थनमा भएको अमेरिकी सरकारले यसलाई अक्षम्य माने । अमेरिकी
राष्ट्रपति जोन एफ केनेडीले जलिरहेको भिक्षुको फोटो देखेर भने — “संसारको
कुनै पनि समाचार चित्रले इतिहासमै यसले जति संवेदना उत्पन्न गराएन ।”</p><figure class="abu abv abw abx yb zr ox oy paragraph-image"><div class="ox oy acf"><img alt="" class="cf zw zx" height="459" role="presentation" src="https://miro.medium.com/max/640/1*-4iL3uzhd7QIvDbpt44Y_A.png" width="640" /></div></figure><p class="pw-post-body-paragraph zy zz yr qg b aba abb fp abc abd abe ft abf abg abh abi abj abk abl abm abn abo abp abq abr abs jl dr" data-selectable-paragraph="" id="6934">यो
फोटो युरोप भरी नै जनचासोको विषय भन्यो र बाटो बाटो यसको प्रतिलिपि बिक्यो
। अर्को तर्फ कम्युनिज्ममा अडेको चीनले यस फोटोलाई अमेरिकी सम्राज्यवादको
नमूनाको प्रमाणको रुपमा चीनभरी फैलाउन थाले । विश्वभरी र भियतनाममै पनि यस
आत्मदाहलाई विभिन्न कोणबाट विश्लेषण गर्न थालियो । यसले एशियाका देशहरुमा
साम्राज्यवादीहरुले मचाएको ताण्डब, क्रिश्चियनहरुको असहिष्णुता, धर्मको
आडमा राजनीति गर्ने, सत्ता टिकाउन एउटा धर्मलाई काखी च्याप्ने, आफ्नो धर्म
जनतामा जबर्जस्ती लाद्ने, जनताको धर्म र अस्तीत्व नस्वीकोर्न शासन
प्रणालीलाई उदाङ्गो पारेर देखाइदियो ।</p><p class="pw-post-body-paragraph zy zz yr qg b aba abb fp abc abd abe ft abf abg abh abi abj abk abl abm abn abo abp abq abr abs jl dr" data-selectable-paragraph="" id="3303">यसले
अमेरिकी सरकारलाई भने संकटमा पार्यो । राष्ट्रपति केनेडीले भियतनाममा केही
सुधारहरुको लागि सुझाव दियो तर त्यहाँका शासक त्यो सन्न तयार भएन । यसै
घटनाले अमेरिका तथा दक्षिण भियतनाम बिच दुरी बढ्यो । त्यसपछिको केही समय
अमेरिका र भियतनामी शासक बिचको सम्बन्ध रहस्यमय रह्यो । केही घटनाक्रमले
अमेरिकी सरकार अब उप्रान्त दिएमको अप्राजातान्त्रिक सरकारलाई काँधमा
बोकिनराख्ने संकेत दियो ।</p><figure class="abu abv abw abx yb zr ox oy paragraph-image"><div class="ox oy acg"><img alt="" class="cf zw zx" height="454" role="presentation" src="https://miro.medium.com/max/612/1*WLjpHbcAWZg0bLIBL6CmnA.jpeg" width="612" /></div></figure><p class="pw-post-body-paragraph zy zz yr qg b aba abb fp abc abd abe ft abf abg abh abi abj abk abl abm abn abo abp abq abr abs jl dr" data-selectable-paragraph="" id="7cd5"><strong class="qg fn">तानाशाहको रहस्यमय अन्त्य</strong><br />अगस्टमा
राष्ट्रपति दिएमले सैनिक शासनको घोषणा गरे र उनको सेनाले बौद्ध
प्यागोडाहरुमा आक्रमण गरे । यसले स्थिति झन् बिगार्यो । केही नाटकीय
परिवर्तनका बिच नोभेम्बर १मा भियतनाममा सैनिक विद्रोह कू भयो । जनतालाई
दबाएर धर्मको आडमा शासन गर्ने राष्ट्रपति र उनका सल्लाहकार सुरुङ खनेर
भाग्न बाध्य भए । र, अन्त्यमा कर्मको भोग भने जस्तै बौद्धहरुमाथि अत्याचार
गर्ने राष्ट्रपति र उनका सल्लाहकारको गोली हानी हत्या भयो । यसप्रकार
बौद्धहरुको देश भियतनाममा बौद्धहरुमाथि अत्याचार गर्ने एक कालो युगको
अन्त्य भयो ।</p><p class="pw-post-body-paragraph zy zz yr qg b aba abb fp abc abd abe ft abf abg abh abi abj abk abl abm abn abo abp abq abr abs jl dr" data-selectable-paragraph="" id="00dc"><strong class="qg fn">नेपालले सिक्ने पाठ</strong><br />यो
घटना भियतनाम जस्तै नेपाल जस्ता देशहरुका लागि विभिन्न कोणवाट शिक्षा दिने
खालको रह्यो । यसले एकातिर बौद्धहरुका माझ समय परिस्थितिमा प्रतिकुल राज्य
व्यवस्था आउँदा बौद्धहरुले कस्तो भूमिका खेल्नुपर्छ, के गर्यो भने धर्म र
त्यससँग जोडिएको आफ्नो अस्तीत्वको रक्षा गर्न सकिन्छ भन्ने पाठ पढाएको छ ।
त्यस्तै यसले धर्मको आडमा शासन गर्न खोज्ने, जनतामा धार्मिक स्वतन्त्रता
नदिने अनि धार्मिक समानताको कुरा सुन्न नचाहने सरकारको हविगत कस्तो हुन्छ
भनेर पनि देखाएको छ । देखिने नदेखिने गरी नेपालका शासकहरुमा पनि अहिले
धर्मको आडमा शासन गर्ने, आफ्नो धर्म मान्नेहरुलाई सहुलियत दिने र अन्य धर्म
मान्नेहरुमाथि हुकुम चलाउने प्रवृत्ति देखिन थालेको छ ।</p><p class="pw-post-body-paragraph zy zz yr qg b aba abb fp abc abd abe ft abf abg abh abi abj abk abl abm abn abo abp abq abr abs jl dr" data-selectable-paragraph="" id="8859">यस्तो
बेला एकातिर भियतनामको शिक्षा लिएर बदलिँदो समय परिस्थितिमा बौद्धहरु कसरी
सजग र सचेत हुन जरुरी छ भनेर देखाएको छ भने अर्को तिर धर्मको आडमा तथा
विदेशी शक्ति राष्ट्रको काखमा बसेर तानाशाही तवरले राज्य चलाउने शासकहरुको
कस्तो दुखद र अप्रत्याशित अन्त्य हुन्छ भनेर पनि यसले सिकाएको छ । जसले
इतिहासबाट सिक्दैन, उसले भविष्यलाई आफ्नो अनुकूल बनाउन सक्दैन । नेपालका
बौद्धहरुले तथा शासकहरुले पनि बौद्ध संकटबाट यही सिकुन् ।</p><p class="pw-post-body-paragraph zy zz yr qg b aba abb fp abc abd abe ft abf abg abh abi abj abk abl abm abn abo abp abq abr abs jl dr" data-selectable-paragraph="" id="4ca6"><em class="vp">बौद्ध मासिक आनन्दभूमि नेसं ११४२ सीपुन्ही (२०७८ चैत, 2022 March 17 मा प्रकाशित)</em></p><p class="pw-post-body-paragraph zy zz yr qg b aba abb fp abc abd abe ft abf abg abh abi abj abk abl abm abn abo abp abq abr abs jl dr" data-selectable-paragraph="" id="4ca6"><em class="vp"><span class="tojvnm2t a6sixzi8 abs2jz4q a8s20v7p t1p8iaqh k5wvi7nf q3lfd5jv pk4s997a bipmatt0 cebpdrjk qowsmv63 owwhemhu dp1hu0rb dhp61c6y iyyx5f41"><span role="gridcell"><a class="oajrlxb2 g5ia77u1 qu0x051f esr5mh6w e9989ue4 r7d6kgcz rq0escxv nhd2j8a9 nc684nl6 p7hjln8o kvgmc6g5 cxmmr5t8 oygrvhab hcukyx3x jb3vyjys rz4wbd8a qt6c0cv9 a8nywdso i1ao9s8h f1sip0of lzcic4wl gpro0wi8 oo483o9r gmql0nx0" href="http://bit.ly/3CZmAAX?fbclid=IwAR2uqciuVBgqUUEOb13FJfnYqK81MaWl2rHFkoqxSxsY33COKV2dS5JE2NA" rel="nofollow noopener" role="link" tabindex="-1" target="_blank">http://bit.ly/3CZmAAX</a></span></span> <br /></em></p><p class="pw-post-body-paragraph zy zz yr qg b aba abb fp abc abd abe ft abf abg abh abi abj abk abl abm abn abo abp abq abr abs jl dr" data-selectable-paragraph="" id="4ca6"><em class="vp"> </em></p><p class="pw-post-body-paragraph zy zz yr qg b aba abb fp abc abd abe ft abf abg abh abi abj abk abl abm abn abo abp abq abr abs jl dr" data-selectable-paragraph="" id="07ed"> </p><p class="pw-post-body-paragraph zy zz yr qg b aba abb fp abc abd abe ft abf abg abh abi abj abk abl abm abn abo abp abq abr abs jl dr" data-selectable-paragraph="" id="424b"> </p><p class="pw-post-body-paragraph zy zz yr qg b aba abb fp abc abd abe ft abf abg abh abi abj abk abl abm abn abo abp abq abr abs jl dr" data-selectable-paragraph="" id="cb87"> </p>Unknownnoreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-7603060153155404299.post-90913846386509213992022-02-28T19:26:00.000+05:452022-02-28T19:26:00.909+05:45बौद्ध बहाः बही संरक्षण : झीसं मयाःसा सुना याइ ?<p><span style="background-color: #eae6e6; box-sizing: border-box; color: #7a7a7a; font-family: "ek mukta"; font-size: 20px; font-weight: 700;"><br /></span></p><p></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEjhKeeCrCnNzXFnC8nPIZgNs-nlTT9i6w7df_igc9XdAPw8wl1qLUOb-1ipYdntc-9EVxguMDobcCvykmZy_x4RlBnTn5-SVoHMI1E-ZMkEEDs3S5Kq-z39qbJW_GgUfO8WOmB8xqujr5mP5rOQQo5wcHv8GIQQAqvFuWnEPX1x8FBpMQKTzh1casVEjg=s1023" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="576" data-original-width="1023" height="247" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEjhKeeCrCnNzXFnC8nPIZgNs-nlTT9i6w7df_igc9XdAPw8wl1qLUOb-1ipYdntc-9EVxguMDobcCvykmZy_x4RlBnTn5-SVoHMI1E-ZMkEEDs3S5Kq-z39qbJW_GgUfO8WOmB8xqujr5mP5rOQQo5wcHv8GIQQAqvFuWnEPX1x8FBpMQKTzh1casVEjg=w439-h247" width="439" /></a></div><br /><span style="background-color: #eae6e6; box-sizing: border-box; color: #7a7a7a; font-family: "ek mukta"; font-size: 20px; font-weight: 700;"><br /></span><p></p><p><span style="background-color: #eae6e6; box-sizing: border-box; color: #7a7a7a; font-family: "ek mukta"; font-size: 20px; font-weight: 700;">राजेन मानन्धर</span><span style="background-color: #eae6e6; color: #7a7a7a; font-family: "ek mukta"; font-size: 20px;"> | गुंलागा एकादशी ११४१, भाद्र १७ बिहीवाः</span></p><div style="background-color: #eae6e6; box-sizing: border-box; color: #7a7a7a; font-family: "ek mukta"; font-size: 20px; text-align: justify;"><span style="box-sizing: border-box; font-size: 18px;">बौद्ध व हिन्दू सभ्यताया मंकाः क्यब जुयाच्वंगु थ्व स्वनिगःया मौलिकता हे थनया बज्रयानी महाविहारत वा बहाःबहीत खः धाःसां पाइमखु । हलिमय् गनं मदु कथं अनात्मवादी बौद्धतय्सं नं तन्त्रया साधना यानाः बुद्ध धर्मयात बृहङ्गम स्वरुप बीत थनया शाक्य व बज्राचार्यत थनिं यक्व न्ह्यः हे सफल जुइधुंकल । अज्याःगु भव्य ऐतिहासिक सम्पदा आः संरक्षण याय्माःगु अवस्थाय् वःगु दु । थ्व ज्या सुनां सुयापाखें गथे यानाः याय्गु वा याकेगु धइगु चुनौति नेवाः बौद्ध समाजया न्ह्यःने वःगु दु ।</span></div><div style="background-color: #eae6e6; box-sizing: border-box; color: #7a7a7a; font-family: "ek mukta"; font-size: 20px; text-align: justify;"> </div><div style="background-color: #eae6e6; box-sizing: border-box; color: #7a7a7a; font-family: "ek mukta"; font-size: 20px; text-align: justify;"><span style="box-sizing: border-box; font-size: 18px;">इतिहासकारत व बौद्ध विद्वानत थ्व खँय् एकमत दु कि व बहाःबही धइगु गुगुं इलय् नेपाःया विशिष्ट बौद्ध अध्ययन केन्द्र खः, थौंकन्हय्या भासं धाय्गु खःसा विश्वविद्यालय थज्याःगु । अन सुं नं भिक्षु जुयाः प्रवजित जीवन हनाः बुद्ध धर्मया अध्ययन व अभ्यास यानाच्वनी, सय्कः वःपिन्त माःगु तक ज्ञान इनाः दीक्षित दय्काछ्वइ, वा थन हे प्रवजित यानातइ । अले थन बुद्ध धर्मया अध्ययन याय्त तिब्बतंनिसें तकं मनूत वयाः भिक्षु जुयाः अध्ययन यानाः थी थी बौद्ध दर्शनया विषय पारंगत जुयाः वनी । थज्याःगु अध्ययन केन्द्र सुं व्यक्तिया, परिवारया वा जाति विशेषया जक सम्पति मखुसे समस्त बौद्ध समुदायया हे मंकाः सम्पदा खः, उकिं हे ला अन सामान्यजन, साहु महाजन जक मखु स्वमय् जुजुपिं हे वयाः संस्कार यानाः दय्केगु व ल्ह्वनेगु यानावंगु झीगु इतिहासं धयाच्वंगु दु । </span></div><div style="background-color: #eae6e6; box-sizing: border-box; color: #7a7a7a; font-family: "ek mukta"; font-size: 20px; text-align: justify;"> </div><div style="background-color: #eae6e6; box-sizing: border-box; color: #7a7a7a; font-family: "ek mukta"; font-size: 20px; text-align: justify;"><span style="box-sizing: border-box; font-size: 18px;">समयचक्रया खँ, झीसं न्यनातयागु, ब्वनातयागु खँ कथं जुजु जयस्थिति मल्लं नेवाः बौद्ध समाजयात जबरजस्ती हिन्दु ढाँचाय् हिलाब्यूबलय् अथे बहाःबहिलिइ प्रवजित जीवन हनाच्वंपिं वज्राचार्य भिक्षुपिन्त गृहस्थ जुइ माय्काब्यूगु धाय्गु चलन दु । थन हजारौं वर्ष पुलांगु थ्व बौद्ध अध्ययन केन्द्रयात बौद्धभिक्षुपिन्सं छम्ह जुजुया आदेशं जक हे चतक्क भिक्षु वसः पुनाः गृहस्थ जूगु खः वा भिक्षुपिं हे यस्सें चीवर त्वःताः गृहस्थ जूगु धइगु गबलें क्वमचाइगु अध्ययनया विषय खः । थ्व लेख उखेपाखे वनीमखु ।</span></div><div style="background-color: #eae6e6; box-sizing: border-box; color: #7a7a7a; font-family: "ek mukta"; font-size: 20px; text-align: justify;"> </div><div style="background-color: #eae6e6; box-sizing: border-box; color: #7a7a7a; font-family: "ek mukta"; font-size: 20px; text-align: justify;"><span style="box-sizing: border-box; font-size: 18px;">लिपाया अवस्थाय् झीसं खनाच्वना कि बहाः बहिलिइ बुद्ध धर्म व दर्शनया अध्ययन, अनुसन्धान त्वाःदल, उकिया पलेसा अन पूजापाठ इत्यादि संस्कारजन्य ज्या जक जुल । न्हापायापिं बौद्ध विद्वानतय् सन्तान शाक्य व वज्राचार्य नेवाःतय्गु थी थी थर थें सामान्य थर जक जुल । बहाःबही धइगु हिन्दुतय्गु पूजाआजा याय्गु मन्दिर थें जक जुल, गन व वज्राचार्यपिन्सं पुजारी वा पुरोहित जुइगु जिम्मा कयाः पूजा आजा यानाबी, अले मेपिं बौद्धत सामान्य जन थें वनाः द्यः दर्शन यानाः, सिन्हः तिनाः स्वां कयाः लिहाँवइ । अन भिक्षु धइपिं मन्त, दनिसा शाक्य व वज्राचार्यपिनि उमेर दुपिं काय्मस्तय्त प्यन्हुतक संस्कार कथं चुडाकर्म धकाः सँ खाकाः भिक्षु दय्की, हानं चीवर त्वकाः सामान्य गृहस्थ यानाः छेँय् लित हइ । थ्व क्रमय् भगवान बुद्धं बियाविज्याःगु गबलें महिलीगु धर्म उकिया मुलरुप स्वयाः यक्व हे पात, तर नं देशया काल परिस्थिति प्रतिकूल जूबलय् बुद्धधर्मयात हे हिन्दु परम्पराया गाबलं न्यय्काः हे सां बुद्ध धर्मयात धर्म धाय्गु अवस्था ल्यंकातल, थुकियालागि समस्त बौद्ध समुदाय अबलय्या शाक्य वज्राचार्यपिंप्रति कृतज्ञ जुइमाः ।</span></div><div style="background-color: #eae6e6; box-sizing: border-box; color: #7a7a7a; font-family: "ek mukta"; font-size: 20px; text-align: justify;"> </div><div style="background-color: #eae6e6; box-sizing: border-box; color: #7a7a7a; font-family: "ek mukta"; font-size: 20px; text-align: justify;"><span style="box-sizing: border-box; font-size: 18px;">थ्व हिलावंगु परिस्थितिइ नं बहाः बही धइगु समुदाय व राज्यया हे सम्पति तिनि । झीसं अतिकं हनाबना तयातयापिं विद्वान वज्राचार्य गुरुपिं अनया रक्षक, पालक व धर्म दर्शनया व्याख्याता हे जक खः व सम्पत्तिया मालिक, अथे बहाःबहिलिइ च्वनेगु धइगु निजी वा पुख्र्यौली सम्पत्तिया भोगचलन याय्गु मखु धकाः धाल धाःसा उकियात अन्यथा काय्माःगु अवस्था दइमखु । राज्यं व अथाह धनसम्पत्ति दूगु अज्याःगु बहाःबहीप्रति थःगु जिम्मेवारी व हस्तक्षेपकारी भूमिका त्वःतूगु अले भिक्षु वसः त्वःताः हे नं परिवारया जिम्मेवारीलिसें विहारय् वयाः वा च्वनाः उकिया जिम्मेवारी नं कयाः धर्मयात थःगु हे कथं निरन्तरता बियाच्वंगु धकाः झीसं थुइकाच्वना । उकिसं सरकारं भूमियालिसें छेँ द्यःगः व सार्वजनिक स्थलया लगत कयाः स्वामित्व माःबलय् सु गन च्वनाच्वन उकियात थःगु नामय् निस्सा दय्केगु अवस्था वःबलय् अनया गृहस्थ भिक्षुपिन्सं उकथं हे यानाः थःगु धार्मिक जिम्मेवारी व संरक्षणकारी भूमिकायात झन् क्वात्तुकल धकाः सामान्यजनं थुइकातल ।</span></div><div style="background-color: #eae6e6; box-sizing: border-box; color: #7a7a7a; font-family: "ek mukta"; font-size: 20px; text-align: justify;"> </div><div style="background-color: #eae6e6; box-sizing: border-box; color: #7a7a7a; font-family: "ek mukta"; font-size: 20px; text-align: justify;"><span style="box-sizing: border-box; font-size: 18px;">संसारया दक्व खँ अनित्य धइगु ला बुद्ध शिक्षाया न्हापांगु त्वाथः हे खः । व द्वःछि न्यासः दँ पुलांगु अज्याःगु कलाकृतिं जाःगु बहाःबही थौं संरक्षणया अभावय् न्हियान्हिथं जीर्ण जुयावनाच्वंगु झीसं खनाच्वना । विहार वा महाविहार धइगु नामं हे क्यं, व द्यःछेँ खः, देगः खः, धार्मिकस्थल अले व मनू च्वनेगु थाय् मखु । तर थौं शायद हे अज्याःगु बहाःबही ल्यं दनि गन मनूतय्गु बसोबास मदु । बुद्ध धर्मया अध्ययन अध्यापन जक याय्त दय्कातःगु व थासय् परिवार हे च्वनाः सामान्य मनूत थें जीवन हनकि, नय्गु, च्वनेगु, द्यनेगु मचाखाचा दय्केगु जक मखु अंशवण्डा जुल कि वा मिया हे वनकि व याकनं जीर्ण जुइगु ला सकस्यां सिउगु हे खँ जुल । </span></div><div style="background-color: #eae6e6; box-sizing: border-box; color: #7a7a7a; font-family: "ek mukta"; font-size: 20px; text-align: justify;"> </div><div style="background-color: #eae6e6; box-sizing: border-box; color: #7a7a7a; font-family: "ek mukta"; font-size: 20px; text-align: justify;"><span style="box-sizing: border-box; font-size: 18px;">स्वाभाविक रुपं झीगु बहाःबहीत स्यनावनाच्वंगु दु, दुना हे वनाच्वंगु दु । विशेष यानाः तःभुखाचं यक्व क्षति याःगु नं झीसं खनाच्वना । थ्व बहाःबहीत झीगु नेवाः संस्कृतिया लिधंसा धकाः गर्व याइपिं झी हे थुकिया रखवाला खसेंलि थुकिया जीर्णोद्धार याय्गु जिम्मा नं झीगु हे खः धकाः मधाःसे फइमखु । धुलिमछि धाय्धुंकाः थौ थ्व नं धाय्त झी बाध्य कि पुलांगु बाखं कनाः किसिन्हाय् छुइ गुलि अःपु वर्तमानय् व गौरवमय इतिहासया निरन्तरता लुइके उलि हे थाकु । थौं झीगु पुर्खां त्वःताथकूगु औसत बहाःबहीया अवस्था गथे च्वं छकः बिचाः यानास्वःसा यथार्थ झीसं ध्वाथुइ ।</span></div><div style="background-color: #eae6e6; box-sizing: border-box; color: #7a7a7a; font-family: "ek mukta"; font-size: 20px; text-align: justify;"> </div><div style="background-color: #eae6e6; box-sizing: border-box; color: #7a7a7a; font-family: "ek mukta"; font-size: 20px; text-align: justify;"><span style="box-sizing: border-box; font-size: 18px;">थज्याःगु अवस्थाय् झीगु मौलिक संस्कृति, धर्म व सामाजिक चालचलनया प्रतिनिधित्व याइगु बहाःबहीतय्त अतिक्रमण व दुरुपयोगं मुक्त यानाः थःगु मौलिक स्वरूप व प्रयोगय् लित हय्माःगु खँय् विवाद दइमखु । तर थज्याःगु बहुमुल्य सम्पदात स्यंके न्हंके गुलि अःपु उलि ल्ह्वने अःपु मजू । देय्या हे इज्जत जुइधुंकूगु थज्याःगु स्मारक संरक्षण याय्गु जिम्मा राज्यया हे खः, तर नेवाःतय्गु सम्पदा व संस्कृति रक्षा यानातय्त सरकार आःतक गुलि सकारात्मक दु धकाः बिचाः याना स्वत धाःसा उलि आस काय्थाय् मदु । </span></div><div style="background-color: #eae6e6; box-sizing: border-box; color: #7a7a7a; font-family: "ek mukta"; font-size: 20px; text-align: justify;"> </div><div style="background-color: #eae6e6; box-sizing: border-box; color: #7a7a7a; font-family: "ek mukta"; font-size: 20px; text-align: justify;"><span style="box-sizing: border-box; font-size: 18px;">गर्वया खँ खः कि नेवाःतय्सं गुलि नं सम्पदा धकाः धर्म संस्कृति न्ह्याकेत मठ मन्दिर, बहाःबही दय्कातःगु दु, व भौतिक संरचना जक मखसें उकियात म्वाकातय्त, उकियालिसें स्वानाच्वंगु धार्मिक सांस्कृतिक क्रियाकलाप जात्रा पर्व न्ह्याकेत अले व सम्पदाया कालगतिं क्षति जुइबलय् जीर्णोद्धार याय्त आयस्ता वइगु प्रसस्त जग्गा जमिन तयातःगु दइ । अथे हे झीगु बहाःबहीया ल्यूने नं अन धार्मिक सांस्कृतिक ज्याझ्वःयात निरन्तरता बीत अले अज्याःगु संरचना ल्ह्वनेत अथे हे जग्गा जमिनया व्यवस्था दु । व जग्गा जमिन आः गुलि दु, पाः जुल सा गन वन, सुनां पाः यात, व मेगु हे विषय जुइ । </span></div><div style="background-color: #eae6e6; box-sizing: border-box; color: #7a7a7a; font-family: "ek mukta"; font-size: 20px; text-align: justify;"> </div><div style="background-color: #eae6e6; box-sizing: border-box; color: #7a7a7a; font-family: "ek mukta"; font-size: 20px; text-align: justify;"><span style="box-sizing: border-box; font-size: 18px;">आः संरक्षणया खँ वइ । संरक्षणया खँ वल कि धेबाया खँ लिसें वइ । तर बहाःबहीया सन्दर्भय् ध्यबा मदयाः स्वयाः नं धेबा दयाः हे संरक्षण स्वयाः अप्वः विनाश जुयाच्वंगु खनेदु । अथे धइगु धेबा दुपिनिगु ल्हातिइ लानाच्वंगु बहाःबही बिल्डिङया रुपय् विकास जुयावन, आधुनिकताया नामय् गुथिया जग्गा, बाज्या अजिपिनिगु सम्पदाय् अतिक्रमण जुयाच्वन धाःसा धेबा मदुपिनिगु, आयस्ता मदय्धुंकूगु बहाःबही जक जीर्ण ल्यनाच्वंगु दनि, अथवा सिमेन्टया न्हय्तँ जाःगु छेँ जुयावंगु स्वयाः संरक्षित तिनि । यदी बहाःबही संरक्षण व जीर्णोद्धार जुयामच्वंगु खःसा धेबाया कारणं मखु, अव्यस्था व आयस्ताया दुरुपयोगया कारणं धकाः थुइकी । वंगु सछिदँया दुने सलंसः हे थेरवाद विहारत न्हूगु धस्वाःगु दृष्टान्तयात कयाः नं थन आःया अवस्थाय् नेवाःत स्कुल अस्पताल दय्केत स्वयाः द्यःगः, विहार थज्याःगु दय्केत मन क्वसाः धकाः क्यनाच्वंगु दु।</span></div><div style="background-color: #eae6e6; box-sizing: border-box; color: #7a7a7a; font-family: "ek mukta"; font-size: 20px; text-align: justify;"> <div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><br /></div><br /></div><div style="background-color: #eae6e6; box-sizing: border-box; color: #7a7a7a; font-family: "ek mukta"; font-size: 20px; text-align: justify;"><span style="box-sizing: border-box; font-size: 18px;">बहाःबहीया थःगु आयस्ता मदय्धुंकूगु अवस्थाय्, दाता जजमांपिं बमलाःगु अवस्थाय् व राज्यपाखें नं आर्थिक ग्वाहालि मवःगु अवस्थाय् अन्तर्राष्ट्रिय निकाययाके ग्वाहालि फ्वनेमालीगु स्वाभाविक खः । खला छुस्याबहाः, यतखाबहाः व इतुंबहाः थेंज्याःगु थासय् विदेशीतय्गु ग्वाहालिं ज्या जुल, जुयाच्वंगु दनि । थुकिया थी थी पक्ष दु । हरेक संरक्षण प्रोजेक्टं झीत छगू छगू पाठ स्यनाथकूगु दु । थ्व खँ लखय् च्वय् थें ल्वःमनावनीगु मेगु हे खँ जुल । </span></div><div style="background-color: #eae6e6; box-sizing: border-box; color: #7a7a7a; font-family: "ek mukta"; font-size: 20px; text-align: justify;"> </div><div style="background-color: #eae6e6; box-sizing: border-box; color: #7a7a7a; font-family: "ek mukta"; font-size: 20px; text-align: justify;"><span style="box-sizing: border-box; font-size: 18px;">आः यलया हे नांजाःगु ऐतिहासिक हिरण्यवर्ण महाविहार भारतीय सहयोगं दय्कीगु जुल धइगु न्यनेदु । संघया हे दुजःपिन्सं जिमिके सल्लाह हे मयाःसे थज्याःगु निर्णय यात धकाः विरोध याःगु पिनेथ्यंक ताय्दयाच्वंगु दु । यदि व महाविहार अले येँ यल ख्वपया उलिमछि बहाःबही धइगु उकिया संरक्षण यानाच्वंगु निगू प्यंगु परिवार, संघ धकाः दुथ्याःपिं सःबसः परिवारया जक निजी सम्पत्ति मखु, व धइगु स्वदेशी व विदेशी इतिहासकारपिन्सं धयातःथें बुद्धधर्म व दर्शनया अध्ययन अध्यापन याय्गु विहार खः अले देशया सम्पदा हे खः धइगु खःसा थ्व विषयय् स्थानीय बौद्ध समाज वा समुदायया नं ध्यान आकृष्ट जुइमाःगु दु । </span></div><div style="background-color: #eae6e6; box-sizing: border-box; color: #7a7a7a; font-family: "ek mukta"; font-size: 20px; text-align: justify;"> </div><div style="background-color: #eae6e6; box-sizing: border-box; color: #7a7a7a; font-family: "ek mukta"; font-size: 20px; text-align: justify;"><span style="box-sizing: border-box; font-size: 18px;">छखे बहाःबहीया संघ थः हे क्वात्तु । आयस्ता गुलि दु धइगु संघया दुजःपिन्सं हे मसियाच्वनी, गुलिस्यां जग्गा मियाः गुथि भ्वय् न्याय्काच्वनी सा गुलिस्यां ला संघयात हे सीके मबिसे जग्गा च्वय्क्वय् याःगु नं न्यनेदु । न्ह्यागुसां बहाःबहीत धेबा आयस्ता मदयाः जक जीर्ण जुयाच्वंगु मखु धइगु सकस्यां स्यू । उकिसं आः ला स्थानीय सरकार धाय् महानगरपालिकां नं बहाःबहीया जीर्णोद्धार याय्त माक्व धयाथें हे आर्थिक ग्वाहालि यानाच्वंगु अवस्था दु । थज्याःगु अवस्थाय् हानं विदेशी निकाय, व नं दुतावासमार्फत हे बहाःबहीया संरक्षण याय्माःगु अवस्था गनं वल धइगु न्ह्यसः दंवयाच्वंगु दु ।</span></div><div style="background-color: #eae6e6; box-sizing: border-box; color: #7a7a7a; font-family: "ek mukta"; font-size: 20px; text-align: justify;"> </div><p><span style="background-color: #eae6e6; color: #7a7a7a; font-family: "ek mukta"; font-size: 18px; text-align: justify;">न्हापाया दातृ निकाय व थ्व दुतावासया भूमिका पाःगु थें खनेदु । भारत सरकार हे सम्मिलित जुइकथं, भारतया ध्वाँय् तयाः हे शिलापत्र तय्माय्क वयात हे छाय् जीर्णोद्धारया जिम्मा बीमाल धइगु खँ जायज खः । थ्वपाखे सम्बन्धित बहाःया संघ दुजःत, बौद्ध समुदाय अले समस्त सम्पदा प्रेमी हे छप्पँ जुयाः सः थ्वय्कल धाःसा व सम्पदा झीगु जुयाच्वनी, मखुसा व निगूप्यंगु परिवारया हे जक यकःति जुल धइगु दसि च्वनी, अले थुकथं हे थ्व हे नजिर ज्वनाः स्वनिगःया सछिगू स्वयाः यक्व बहाःबहीत नं थः यःयःथे दय्केबीगु ज्या न्ह्यानावनी धकाः थुइकेमाःगु अवस्था वःगु दु।</span> </p><p>https:// www.lahananews. com/node/9366</p>Unknownnoreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-7603060153155404299.post-50315421896284168432022-02-16T17:00:00.001+05:452022-03-28T16:56:26.338+05:45भियतनामी बौद्ध भिक्षु थिक न्हात हानले दिएर गएको प्रेरणापुञ्ज<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi19yDuIXN2P_5WFqvAKB8zbnElQLwEkTIjhNMDhOLxbXqnTIC5jiox4mjuROaK1Kscnnwo7LfU6evIsEy39pk51mOBcneIvynjrx-QXojcnjl7xKZ5bsDwXV4u0Zk3tPdvZjKBgSOFEMv9erjgDim8otX1cK7M-nV9A2L5vaworw8JGcVXhF0AE-KDJg/s700/thich_naht33.jpeg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="549" data-original-width="700" height="361" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi19yDuIXN2P_5WFqvAKB8zbnElQLwEkTIjhNMDhOLxbXqnTIC5jiox4mjuROaK1Kscnnwo7LfU6evIsEy39pk51mOBcneIvynjrx-QXojcnjl7xKZ5bsDwXV4u0Zk3tPdvZjKBgSOFEMv9erjgDim8otX1cK7M-nV9A2L5vaworw8JGcVXhF0AE-KDJg/w460-h361/thich_naht33.jpeg" width="460" /></a></div><br /><p><br /></p><p> <span style="background-color: white; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; font-weight: 700; letter-spacing: -0.003em;">राजेन मानन्धर</span></p><p class="pw-post-body-paragraph wj wk vg wl b wm wn wo wp wq wr ws wt wu wv ww wx wy wz xa xb xc xd xe xf xg va hf" data-selectable-paragraph="" id="731a" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">संसारमा यस्ता थोरै मानिस मात्र हुन्छन् जो सत्ता र सम्पतिका मालिक नभइकन पनि हजारौंको दिलमा बस्छन् । जान त सबै जान्छन् तर यस्ता मानिसहरु नै सबैलाई रुवाएर जान्छन् । गत २०७८माघको ८ गते पनि एउटा यस्तै एकजना सामान्य व्यक्तित्वका धनी व्यक्तिको निधनले विश्वका सारा बौद्धहरु शोकाकुल भए । उहाँ हुनुहुन्थ्यो भियतनाममा जन्मेर बुद्ध शिक्षा लिई यसलाई विश्वभरी प्रचार गर्न रमाउने, आफ्नो देशको युद्ध र नरसंहार विरुद्ध आवाज उठाएर आफ्नै ज्यान समेत जोखिममा पार्ने अनि आफ्नै देशको राजनीति व्यवस्थाको नजरमा शत्रु भएर पनि विश्वमा शान्तिको लागि आवाज उठाउन नडमगाउने भिक्षु थिक न्हात हान (Thích Nhất Hạnh)। उहाँ भिक्षु मात्र हैन, यसका साथै उहाँ एक ध्यान गुरु, आध्यात्मिक शिक्षक, कवि तथा शान्ति अभियन्ता पनि हुनुहुन्थ्यो । चालिस वर्ष जति आप्रवासनको जीवन बिताएर उहाँ मातृभूमि फर्किनुभयो र हालै उहाँले ९५ वर्षको उमेमा आफ्नो अनित्य देह त्याग गर्नुभएको छ । विश्वभरका भिक्षु भिक्षुणी तथा उपासक उपासिकाहरु भावविह्वल भए । यसै अवसरमा उहाँको जीवनीको बारेमा संक्षिप्त जानकारी दिने प्रयास यस लेखमा गरिन्छ ।</p><p class="pw-post-body-paragraph wj wk vg wl b wm wn wo wp wq wr ws wt wu wv ww wx wy wz xa xb xc xd xe xf xg va hf" data-selectable-paragraph="" id="d784" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">उहाँको जन्म सन् १९२६को अक्टोबर ११को दिन भियनतामको मध्यभागमा स्थित ह्वे भन्ने एतिहासिक नगरमा भएको थियो, ङुयेन छुआन बाओ (पछि ङुयन दिन लाङ)उहाँको नाम राखियो । उहाँको बुबा उपनिवेश कालका प्रशासन थिए भने उहाँकी आमा गृहिणी हुनुहुन्थ्यो । बाल्यकालदेखिनै बुद्धधर्ममा श्रद्धा राख्नुहुने उहाँले १२ वर्षको उमेरमा भिक्षु बन्ने चहना देखाउनुभयो र १६ वर्ष हुँदा आमाबुुबाबाट अनुमति लिएर भिक्षु बन्नु नै भयो ।</p><figure class="xi xj xk xl ub wd ao ap paragraph-image" style="background-color: white; box-sizing: inherit; clear: both; color: rgba(0, 0, 0, 0.8); font-family: medium-content-sans-serif-font, -apple-system, BlinkMacSystemFont, "Segoe UI", Roboto, Oxygen, Ubuntu, Cantarell, "Open Sans", "Helvetica Neue", sans-serif; margin: 56px auto 0px;"><div class="ao ap xh" style="box-sizing: inherit; margin-left: auto; margin-right: auto; max-width: 188px;"><br /></div></figure><p class="pw-post-body-paragraph wj wk vg wl b wm wn wo wp wq wr ws wt wu wv ww wx wy wz xa xb xc xd xe xf xg va hf" data-selectable-paragraph="" id="6242" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">उहाँ सर्वप्रथम तु ह्यु (Từ Hiếu) विहारमा भिक्षु भएर प्रवेश गर्नभयो, जहाँ उहाँले जेन गुरु थान कुइ छान थातबाट प्रारम्भिक शिक्षा लिनुभयो । उहाँले श्रामणेरको रुपमा भियतनामी परम्परा अनुसार तीन वर्षसम्म महायान तथा थेरवाद बुद्धधर्मको प्रशिक्षण लिनुभयो । त्यसपछि सन् १९४९मा बाओ कोच (Báo Quốc) बौद्ध विद्यालयमा भिक्षुको रुपमा प्रवजित हुनभयो र अध्ययन गर्न थाल्नुभयो । त्यहाँको पढाइबाट सन्तुष्ट नभएपछि उहाँ पछि सन् १९५०मा साइगोन क्षेत्रको आन क्वाङ मन्दिरमा बसेर साइगोन विश्वविद्यालयमा विज्ञान पढ्न थाल्नुभयो ।</p><p class="pw-post-body-paragraph wj wk vg wl b wm wn wo wp wq wr ws wt wu wv ww wx wy wz xa xb xc xd xe xf xg va hf" data-selectable-paragraph="" id="d4e1" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">पचासका दशकमा भियतनामको बुद्धधर्म परम्परागत नै थियो । उहाँले त्यो समयमा पनि भियतनामी बुद्धधर्ममा नयाँपन ल्याउने कोशिस गर्नुभयो । उहाँ भियतनामै विश्वविद्यालयमा गएर गैर धार्मिक विषयमा अध्ययन गर्ने पहिलो भिक्षु हुनुपर्छ । अनि उहाँ त्यहाँ साइकल चलाउने छ जना भिक्षु मध्ये एकजना भनेर पनि बौद्ध समाजमा चर्चित पनि हुनुभयो ।</p><figure class="xi xj xk xl ub wd ao ap paragraph-image" style="background-color: white; box-sizing: inherit; clear: both; color: rgba(0, 0, 0, 0.8); font-family: medium-content-sans-serif-font, -apple-system, BlinkMacSystemFont, "Segoe UI", Roboto, Oxygen, Ubuntu, Cantarell, "Open Sans", "Helvetica Neue", sans-serif; margin: 56px auto 0px;"><div class="ao ap xm" style="box-sizing: inherit; margin-left: auto; margin-right: auto; max-width: 634px;"><br /></div></figure><p class="pw-post-body-paragraph wj wk vg wl b wm wn wo wp wq wr ws wt wu wv ww wx wy wz xa xb xc xd xe xf xg va hf" data-selectable-paragraph="" id="7818" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">सन् १९५५ देखि उहाँ ह्वे फर्कनुभयो र भियतनामी बुद्धधर्म नामक भियतनमी बौद्धहरुको महासंघको पत्रिकाको सम्पादकको रुपमा काम गर्नुभयो तर पछि उहाँको भियतनामी बौद्ध संस्थाहरु एकतावद्ध हुनुपर्छ भन्ने आशयको लेखलाई वरिष्ठ भिक्षुहरुले प्रकाशन अनुमति नदिएपछि प्रकाशन बन्द भयो । त्यसपछाडि उहाँ दा लात क्षेत्रमा गए पढाउन थाल्नुभयो भने उहाँको विहारले उहाँलाई निकालिदियो । सन् १९५७मा उहाँले सबै कुरा छोडेर दाइ लाओ जंगलमा आफ्नै प्रतिरोध समाज नाम संघ (Phương Bôi) बनाएर बस्न थाले । यस बेला उहाँ नजिकैको एउटा स्कुलमा मानवतावादी एकिकृत बुद्ध धर्मको शिक्षा दिनुहुन्थ्यो ।</p><p class="pw-post-body-paragraph wj wk vg wl b wm wn wo wp wq wr ws wt wu wv ww wx wy wz xa xb xc xd xe xf xg va hf" data-selectable-paragraph="" id="131e" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">सन् १९५५ देखि १९७५को समय भनेको भियतनाम युद्धको समय थियो । अर्थात् भियतनाम, लाओस् तथा क्याम्बोडियामा युद्ध चलिरहेको थियो । भियतनाम आफै उत्तर भियतनाम (कम्युनिष्ट) र दक्षिण भियतनाम (फ्रान्स तथा अमेरिकाको प्रभावमा रहेको)मा विभक्त थियो अनि विभिन्न शक्ति राष्ट्रहरुको खेल मैदान बनिरहेको थियो । यस्तो बेलामा, भनेको सन् १९५९ देखि १९६१को समयमा न्हात हान विभिन्न ठाउँमा गएर बुद्ध धर्म सिकाउन जानुहुन्थ्यो । उहाँ प्रायः युद्ध विरोधी र मानवतावादी कुरा गर्नुहुन्थ्यो जुन त्यसबेलाका प्रशासक एवं राज्यबाट सुविधा पाउने भिक्षु संगठनहरु पनि मन पराउँदैनथे । फलस्वरुप उहाँका कक्षाहरु रोकिन्थे र उहाँ विवादमा पर्नुहुन्थ्यो । यसैबेला सन् १९६१मा उहाँले अमेरिकाको अध्ययनवृत्ति पाउनुभयो र तुलनात्मक धर्मको विषयमा अध्ययन गर्न प्रिन्सटन विश्वविद्यालय जानुभयो । उहाँको बुद्धधर्मप्रतिको ज्ञानको भण्डार तथा बुद्धधर्मलाई समाज तथा शान्तिको लागि प्रयोजनमा ल्याउने उहाँको मिशनको कारण गर्दा उहाँ अमेरिकामा चर्चित हुनुभयो । फलस्वरुप उहाँले कोलम्बिया विश्वविद्यालय तथा कर्नेल विश्वविद्यालयमा प्राध्यापन समेत थाल्नुभयो । उहाँ भियतनामीका साथै फ्रेन्च, चीनियाँ, संस्कृत, पालि तथा अंग्रेजी भाषामा समेत राम्रो दख्खल भएको व्यक्ति भएकोले उहाँले चाँडै नै त्यहाँको मिश्रित समाजमा आफ्नो बेग्लै स्थान बनाउन सफल हुनुभयो ।</p><p class="pw-post-body-paragraph wj wk vg wl b wm wn wo wp wq wr ws wt wu wv ww wx wy wz xa xb xc xd xe xf xg va hf" data-selectable-paragraph="" id="e9bf" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">भियतनाममा राजनीतिक तथा धार्मिक अशान्ति चलिरहेको थियो । यस्तै अवस्थामा न्हात हान सन् १९६३मा भियतनाम फर्कनुभयो । यो वर्ष भनेको भियतनाममा बौद्ध प्रलयको अवस्था थियो, अर्थात् दक्षिण भियतनामी सरकारले विभिन्न किसिमबाट बौद्धहरुमाथि दमन गरेको थियो र यसको विरुद्ध बौद्ध भिक्षुहरुले नागरिक प्रतिरोध गर्नुपरेको थियो ।</p><p class="pw-post-body-paragraph wj wk vg wl b wm wn wo wp wq wr ws wt wu wv ww wx wy wz xa xb xc xd xe xf xg va hf" data-selectable-paragraph="" id="157c" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">युद्धको समयमा भिक्षुहरुले के गर्ने के नगर्ने भन्ने एउटा अन्यौल छाएको थियो । कोही केही नदेखेजस्तो गरी आँखा चिम्लेर ध्यान गरिबस्ने भन्थे त कोही मानवताको लागि पनि युद्ध पीडितहरुको सहयोगमा अघि सर्ने भन्थे । न्हात हानले दुबै गर्ने भनेर संलग्न (वा इन्गेज्ड) बुद्ध धर्मको अवधारणा ल्याउनुभयो । उहाँले जसरी भएपनि व्यक्ति र समाजको फाइदाको लागि आफुलाई भित्री रुपान्तरणका लागि समर्पण गर्ने बाटोमा अगाडि जाने निश्चित गर्नुभयो ।</p><p class="pw-post-body-paragraph wj wk vg wl b wm wn wo wp wq wr ws wt wu wv ww wx wy wz xa xb xc xd xe xf xg va hf" data-selectable-paragraph="" id="78cf" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">यसैबेला उहाँले भान हान बौद्ध विश्वविद्यालय, ला बोइ प्रकाशन गृह तथा एउटा शान्तिका लागि पैरवी गर्ने पत्रिका पनि प्रकाशन गर्नुभएको थियो । यस्तो कार्य त्यसबेला न सरकारले रुचाउँथ्यो न धर्म गुरुहरुले । तर पनि उहाँ भिक्षुकै भेषमा पनि शान्तिको लागि लड्नुपर्छ भनेर सक्रिय नै भइरहनुभयो । सन् १९६४मा त उहाँले दि अर्डर अफ इन्टरबिइङ (<em class="xn" style="box-sizing: inherit;">Tiếp Hiện</em>), भन्ने नयाँ संघ नै बनाउनुभयो जुन परम्परागत बोधिसत्व शीलहरुमा आधारित थियो । उहाँको यस समुहको मुख्य काम भनेको सति (mindfulness)मा आधारित भएर ध्यान गर्ने थियो । फेरि यही साल उहाँले तु ह्यु विहारमा मास्टर चान थात बाट दीपक प्रशारणको उपाधि पाउनुभयो जसको अर्थ उहाँलाई धर्म शिक्षणमा अनुमति दिएको जस्तै हुन्छ ।</p><figure class="xi xj xk xl ub wd ao ap paragraph-image" style="background-color: white; box-sizing: inherit; clear: both; color: rgba(0, 0, 0, 0.8); font-family: medium-content-sans-serif-font, -apple-system, BlinkMacSystemFont, "Segoe UI", Roboto, Oxygen, Ubuntu, Cantarell, "Open Sans", "Helvetica Neue", sans-serif; margin: 56px auto 0px;"><div class="we wf hp wg ae wh" role="button" style="box-sizing: inherit; cursor: zoom-in; position: relative; transition: transform 300ms cubic-bezier(0.2, 0, 0.2, 1) 0s; width: 678.766px; z-index: auto;" tabindex="0"><div class="ao ap xo" style="box-sizing: inherit; margin-left: auto; margin-right: auto; max-width: 977px;"><br /></div></div></figure><p class="pw-post-body-paragraph wj wk vg wl b wm wn wo wp wq wr ws wt wu wv ww wx wy wz xa xb xc xd xe xf xg va hf" data-selectable-paragraph="" id="09c2" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">यसै साल उहाँले पुनः अमेरिका तथा युरोप भ्रमण गरेर त्यहाँका विभिन्न देशका प्रभावशाली नेताहरुलाई भेटेर भियतनाममा भइरहेको युद्धको बारेमा जानकारी दिनुभयो र जसरी हुन्छ युद्ध र नरसंहार रोक्नको लागि अन्तर्राष्ट्रिय पहलको लागि याचना गर्दै हिँड्नुभयो । यसै क्रममा उहाँले अमेरिकी युवा अभियन्ता डा. मार्टिन लुथर किङ्ग जुनियरलाई समेत भेटेर भियतनामको वस्तुस्थितिका बारेमा अवगत गराउन पाउनुभयो । जसको फलस्वरुप उहाँलाई नोवेल शान्ति पुरस्कारका लागि मनोनयन गर्ने सम्म काम भयो । तर यसैको कारणले उहाँले दुबै भियतनाम सरकारको क्षोभको शिकार बन्नुपर्यो । दक्षिण भियतनाममा उहाँलाई कम्युनिष्ट भएको आरोप लगाइयो र भियतनाममा फर्कन दिइएन र उहाँका प्रकाशनहरुमाथि समेत प्रतिबन्ध लगाइदिएको थियो । उता अमेरिकामा पनि उहाँलाई युद्धविरोधी र कम्युनिष्ट प्रचारक भनेर नाम दिइयो । त्यसपछि उहाँ करिब ४० वर्षसम्म निर्वासनको जीवन बिताउन बाध्य हुनुभयो ।</p><p class="pw-post-body-paragraph wj wk vg wl b wm wn wo wp wq wr ws wt wu wv ww wx wy wz xa xb xc xd xe xf xg va hf" data-selectable-paragraph="" id="c191" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">आफू जुन देशमा जन्मियो, जहाँ बुद्धको शिक्ष ग्रहण गर्नुभयो अनि जुन देशमा शान्ति स्थापना होस्, जनता शान्तिपूर्वक बाँच्न पाओस् भनेर देश विदेश चहार्नुभयो, त्यही देशले उहाँमाथि आरोप लगायो । उहाँको मन त पक्कै दुखेको होला । तर विश्व बुद्धधर्मको दृष्टिकोणबाट हेर्ने हो भने उहाँमाथि गरिएको यो सजाय विश्वमा शान्तिकामी मानिसहरुका लागि भने बरदान नै साबित भयो । अझ भनुँ भने उहाँको लागि पनि यो उहाँको दोश्रो जन्म बन्यो । उहाँ आप्रवासनमा चुप लागेर बस्नुभएन, जहाँ जहाँ पाइला टेक्यो त्यहाँ त्यहाँ भगवान बुद्धको शिक्षा बाँड्नुभयो, भगवान बुद्धले दिनुभएको शिक्षा कसरी दैनिक जिवनमा प्रयोजनमा ल्याउन सकिन्छ भनेर सिकाउँदै हिड्नुभयो । भगवान बुद्धले “चरथ भिक्खवे चारिकं बहुजन हिताय बहुजन सुखाय लोकानुकम्पाय अत्थाय हिताय सुखान देवा मनुस्सानं” (अर्थात् भिक्षुहरु हो, बहुजन हित र बहुजन सुख अनि समाजको कल्याणको लागि तथा देव र मनिसहरुको हित र सुखको लागि सबैतिर विचरण गर) भनेर भिक्षुहरुलाई जुन मार्ग दर्शन दिनुभयो त्यो उहाँले गरेर देखाउनुभयो ।</p><figure class="xi xj xk xl ub wd ao ap paragraph-image" style="background-color: white; box-sizing: inherit; clear: both; color: rgba(0, 0, 0, 0.8); font-family: medium-content-sans-serif-font, -apple-system, BlinkMacSystemFont, "Segoe UI", Roboto, Oxygen, Ubuntu, Cantarell, "Open Sans", "Helvetica Neue", sans-serif; margin: 56px auto 0px;"><div class="we wf hp wg ae wh" role="button" style="box-sizing: inherit; cursor: zoom-in; position: relative; transition: transform 300ms cubic-bezier(0.2, 0, 0.2, 1) 0s; width: 678.766px; z-index: auto;" tabindex="0"><div class="ao ap xp" style="box-sizing: inherit; margin-left: auto; margin-right: auto; max-width: 1599px;"><br /></div></div></figure><p class="pw-post-body-paragraph wj wk vg wl b wm wn wo wp wq wr ws wt wu wv ww wx wy wz xa xb xc xd xe xf xg va hf" data-selectable-paragraph="" id="5631" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">सन् १९६६मा उहाँ फ्रान्समा जानुभयो र त्यहाँ बुद्धधर्मको प्रचारमा लाग्नुभयो । त्यहाँ उहाँले भियतनामी शान्ति प्रतिनिधिमण्डलको नेतृत्व पनि गर्नुभयो । उहाँले पछि सन् १९६९मा एकिकृत बुद्धिस्ट संघ नामक संस्था खोलेर त्यहाँ बुद्धधर्मको प्रचार एवं बौद्धहरुलाई संगठित पनि गर्नुभयो । सन् १९७५सम्ममा उहाँले उत्तर–मध्य फ्रान्सको फँभान, फोरे दोथे र पेरिस नजिक अउबे प्रदेशमा स्वीट पोटाटो ध्यान केन्द्र खोल्नुभयो । यसैबेला उहाँले लेखन कार्यलाई पनि जोड दिनुभयो, जसको परिणाम स्वरुप उहाँका प्रमुख पुस्तकहरु मिराकल अफ माइन्डफुलनेस, दि मून बम्बू र दि सन माइ हार्ट निस्के । उहाँको सतिमा आधारित भएर ध्यान सिकाउन थाल्नुभयो र उहाँको यो सरल तर एकदम गंभीर ध्यानले फ्रेन्चहरुलाई सजिलै आकर्षित बनायो । यसरी उहाँको मिहेनतले फ्रान्समा बुद्धधर्मले व्यापकता पाउँदै गयो ।</p><p class="pw-post-body-paragraph wj wk vg wl b wm wn wo wp wq wr ws wt wu wv ww wx wy wz xa xb xc xd xe xf xg va hf" data-selectable-paragraph="" id="daf0" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">एकपल्ट धार्मिक सम्मेलनमा सहभागी हुन सिंगापुर पुग्दा उहाँले भियनानमबाट भागेर आएका डुंगामा बस्ने मानिसहरुलाई सिंगापुरमा छिर्न नदिने र समुद्रमै मर्नुपर्ने अवस्था देखे र उहाँले गोप्य तरिकाबाट उनीहरुको सहगाृेग गर्ने अभियान चलाए । सिंगापुर सरकारले यो कुरा थाहा पाएर उहाँलाई सिंगापुरबाट पनि निकालियो ।</p><figure class="xi xj xk xl ub wd ao ap paragraph-image" style="background-color: white; box-sizing: inherit; clear: both; color: rgba(0, 0, 0, 0.8); font-family: medium-content-sans-serif-font, -apple-system, BlinkMacSystemFont, "Segoe UI", Roboto, Oxygen, Ubuntu, Cantarell, "Open Sans", "Helvetica Neue", sans-serif; margin: 56px auto 0px;"><div class="we wf hp wg ae wh" role="button" style="box-sizing: inherit; cursor: zoom-in; position: relative; transition: transform 300ms cubic-bezier(0.2, 0, 0.2, 1) 0s; width: 678.766px; z-index: auto;" tabindex="0"><div class="ao ap xq" style="box-sizing: inherit; margin-left: auto; margin-right: auto; max-width: 1920px;"><br /></div></div></figure><p class="pw-post-body-paragraph wj wk vg wl b wm wn wo wp wq wr ws wt wu wv ww wx wy wz xa xb xc xd xe xf xg va hf" data-selectable-paragraph="" id="2f84" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">फ्रान्समा उहाँको धर्म प्रचारको अभियानले गति लिँदै थियो । उहाँको अभियानले नयाँ उचाइ पायो जब उहाँले सन् १९८२मा दक्षिण–पश्चिमी फ्रान्सको बोर्डुमा प्लम भिलेज (Plum Village) विहार स्थापना गर्न सफल हुनुभयो । उहाँको सफल आध्यात्मिक नेतृत्वको कारणले यो अहिले पश्चिमी देशहरुमा सबैले मन पराउने, सबैभन्दा ठुलो र सबैभन्दा सक्रिय बौद्ध ध्यानकेन्द्रको रुपमा प्रख्यात भएको छ । यहाँ अहिले २०० जनाजति प्रवजितहरु बस्छन् र हरेक वर्ष १० हजार भन्दा बढी मानिसहरु विभिन्न शिविर तथा अन्य कार्यक्रमहरुमा भाग लिन जान्छन् ।</p><p class="pw-post-body-paragraph wj wk vg wl b wm wn wo wp wq wr ws wt wu wv ww wx wy wz xa xb xc xd xe xf xg va hf" data-selectable-paragraph="" id="b46e" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">प्लम भिलेजले पश्चिमी देशहरुको उहाँको नयाँ परिचय दिलायो र धेरै जसो पश्चिमीहरुका लागि प्लम भिलेज भनेकै बुद्ध धर्म हो कि भन्ने जस्तो प्रख्यात बनायो । यहाँ हिँड्ने ध्यान, बस्ने ध्यान, खाने ध्यान, काम गर्ने ध्यान, पूर्ण विश्राम आदि सामान्य जस्तो ध्यानका अभ्यासहरु गराइन्छ जसले मानिसहरुलाई पूरा स्मृतिमा बस्न र वर्तमान समयमा बाँच्न सिकाउँछ । यी सबै चरणहरु बौद्ध अभ्यासहरु हुन् जसलाई उहाँले सजिलोसँग सबैले अभ्यास गर्न सकिने गरी सिकाउनु भयो अनि यी कुराहरु किन जीवनोपयागी र अहिलेको जीवन शैलीमा आइपर्ने समस्याहरुसँग सामना गर्न काम लाग्ने खालका छन् भनेर पनि सजिलोसँग ब्याख्या गर्नुभयो । त्यसैले त एकलाख भन्दा बढी मानिसहरुले उहाँले बनाउनुभएको विश्वव्यापी नैतिकताका बुँदाहरुलाई आफ्नो जीवनमा उपयोग गर्ने बाचा गरेकाछन् ।</p><p class="pw-post-body-paragraph wj wk vg wl b wm wn wo wp wq wr ws wt wu wv ww wx wy wz xa xb xc xd xe xf xg va hf" data-selectable-paragraph="" id="902f" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">ध्यानको अतिरिक्त उहाँ अक्षरकलाको पनि विज्ञ हुनुहुन्थ्यो । उहाँले आफ्नै प्रकारले रोमन लिपिलाई पनि चीनियाँ ढंगले सुन्दर कलाको रुपमा मनमोहक चित्रकारले जस्तै लेख्नुहुन्थ्यो । उहाँको हस्तलेखन नै उहाँको एकप्रकारको परिचय बन्यो भन्दा पनि हुन्छ । उहाँको अक्षरकला उहाँको सति ध्यानको सँग सँगै ध्यानलाई अझ प्रभावशाली बनाउन प्रदर्शनीमा समेत राखिएका हुन्थे ।</p><figure class="xi xj xk xl ub wd ao ap paragraph-image" style="background-color: white; box-sizing: inherit; clear: both; color: rgba(0, 0, 0, 0.8); font-family: medium-content-sans-serif-font, -apple-system, BlinkMacSystemFont, "Segoe UI", Roboto, Oxygen, Ubuntu, Cantarell, "Open Sans", "Helvetica Neue", sans-serif; margin: 56px auto 0px;"><div class="we wf hp wg ae wh" role="button" style="box-sizing: inherit; cursor: zoom-in; position: relative; transition: transform 300ms cubic-bezier(0.2, 0, 0.2, 1) 0s; width: 678.766px; z-index: auto;" tabindex="0"><div class="ao ap xr" style="box-sizing: inherit; margin-left: auto; margin-right: auto; max-width: 930px;"><br /></div></div></figure><p class="pw-post-body-paragraph wj wk vg wl b wm wn wo wp wq wr ws wt wu wv ww wx wy wz xa xb xc xd xe xf xg va hf" data-selectable-paragraph="" id="610d" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">अहिले उहाँ र उहाँको प्लम भिलेजको दर्शनमा आधारित भएर विभिन्न देशमा त्यस्ता ध्यान केन्द्रहरु खोलिएका छन् । ती मध्ये संयुक्त राज्य अमेरिकाको क्यालिफोर्निया, न्यूयोर्कका साथै फ्रान्स, जर्मनी, थाइल्याण्ड, हङकङ तथा अष्ट्रेलिया आदि हुन् । यसबाहेक उहाँले भियतनाममा पनि दुइटा विहारहरुको स्थापना गर्नुभएको छ — मुख्य तु ह्यु विहारमा अनि मध्य पहाडी भागमा नयाँ प्रज्ञा विहार पनि बनाउनुभएको छ ।</p><p class="pw-post-body-paragraph wj wk vg wl b wm wn wo wp wq wr ws wt wu wv ww wx wy wz xa xb xc xd xe xf xg va hf" data-selectable-paragraph="" id="b2f4" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">उहाँ एक स्पष्ट वक्ता हुनुका साथै एक कुशल लेखक पनि हुनुहुन्थ्यो । विश्वविद्यालय अध्ययन, पत्रिका प्रकाशनको कामका साथै अभियन्ताको रुपमा अमेरिका आदि देशको भ्रमणको सिलसिलामा पनि उहाँ लेख रचना इत्यादि लेखिरहनुहुन्थ्यो । विशेष गरी आफ्नै देश भियतनाम फर्कन नपाउने अवस्थामा उहाँले आफुलाई व्यस्त राख्न आफुले जानेका बुद्धधर्म, ध्यान र समसायिक जीवनमा बुद्धधर्मको उपादेयताका बारेमा प्रशस्त लेखहरु लेख्नुभयो । त्यही बेलादेखि नै उहाँका पुस्तकहरु प्रकाशनमा आउन थाले । आफ्नो ९५ वर्षको जीवनमा उहाँले १३०वटा भन्दा बढी पुस्तकहरु लेख्नुभएको छ । उहाँले लेख्नुभएका पुस्तकहरुमा आध्यात्मिक निर्देशनहरु, बौद्ध ग्रन्थहरु, सतिका बारेमा शिक्षण, कविता तथा कथा संग्रहहरु तथा जेन अभ्यासका मार्गदर्शनहरु परेका छन् ।</p><figure class="xi xj xk xl ub wd ao ap paragraph-image" style="background-color: white; box-sizing: inherit; clear: both; color: rgba(0, 0, 0, 0.8); font-family: medium-content-sans-serif-font, -apple-system, BlinkMacSystemFont, "Segoe UI", Roboto, Oxygen, Ubuntu, Cantarell, "Open Sans", "Helvetica Neue", sans-serif; margin: 56px auto 0px;"><div class="we wf hp wg ae wh" role="button" style="box-sizing: inherit; cursor: zoom-in; position: relative; transition: transform 300ms cubic-bezier(0.2, 0, 0.2, 1) 0s; width: 678.766px; z-index: auto;" tabindex="0"><div class="ao ap xs" style="box-sizing: inherit; margin-left: auto; margin-right: auto; max-width: 715px;"><br /></div></div></figure><p class="pw-post-body-paragraph wj wk vg wl b wm wn wo wp wq wr ws wt wu wv ww wx wy wz xa xb xc xd xe xf xg va hf" data-selectable-paragraph="" id="e779" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">उहाँले देह त्याग गर्नुभन्दा केही महिना अगाडिसम्म पनि लेखन कार्यमा सक्रिय हुनुहुन्थ्यो भन्ने जानकारी दिइएको थियो । सन् २०१९सम्म उहाँका पुस्तकहरुको ५० लाख भन्दा बढी प्रति बिक्री भएको भनिएको छ । उहाँका पुस्तकहरुमा १०० भन्दा बढी अंग्रेजी भाषामै लेखिएका थिए भने ती मध्ये धेरैवटा पुस्तक ४० भन्दा बढी भाषामा अनुवाद पनि भएका छन् ।</p><p class="pw-post-body-paragraph wj wk vg wl b wm wn wo wp wq wr ws wt wu wv ww wx wy wz xa xb xc xd xe xf xg va hf" data-selectable-paragraph="" id="cee7" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">इस्वीको ९०को र २०००को दशकमा उहाँ धेरै स्वतन्त्र भएर बुद्धधर्मलाई विशेष गरी गैरबौद्ध पश्चिमी समुदायको बिचमा पुर्याउन लाग्नुभयो । उहाँले बुद्ध धर्मको ग्रन्थ, सुत्र वा शिक्षालाई संसारका सेवाको लागि विश्व सामु पुर्याउन योगदान दिनुभएको छ । उहाँले ध्यानलाई मनोचिकित्सकहरु, शिक्षकहरु, व्यापारीहरु, राजनीतिक नेताहरु, वैज्ञानिकहरु, वातवावरणविदहरु, कलाकारहरु, प्रहरीहरु समक्ष लगे । उहँका शिक्षा कोरा बुद्धवचनहरु मात्र नभएर कसरी त्यसबाट जीवनलाई शान्तपूर्वक बाँच्न लायकको बनाउने, कसरी युद्धका आतंकहरुबाट सुरक्षित राख्ने भन्ने विषयसँग सम्बन्धित हुन्थे । त्यसैले उहाँका आफ्ना चेलाका रुपमा युद्धको यातना भोगेकाहरु बढी हुन्थे । उहाँको शिक्षणमा अमेरिकी युद्ध भेटरानहरुदेखि इजरायली तथा प्यालेस्टाइनियनहरु समेत सामिल भए । समग्रमा उहाँका शिक्षा बढीजसो उनीहरुकहाँ पुगे जसलाई जीवनमा सबैभन्दा बढी बुद्धशिक्षाको खाँचो थियो । यसप्रकार पनि उहाँ विश्वमा रुचाएका बौद्धधर्मगुरु मध्ये एक हुनुभयो ।</p><p class="pw-post-body-paragraph wj wk vg wl b wm wn wo wp wq wr ws wt wu wv ww wx wy wz xa xb xc xd xe xf xg va hf" data-selectable-paragraph="" id="b173" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">उहाँको जीवनको मुख्य अंश भियतनामको अशान्तिको समयमा बित्यो । उहाँ राजनीतिक व्यक्तित्व त हुनुहुन्नथ्यो, र उहाँले शीतयुद्धको खेलमैदान बनेको भियतनामको राजनीतिको पक्षमा लागेर पद वा सम्मान पनि खोज्नुभएन । तर पनि उहाँको जीवन राजनीतिबाट सदैव प्रभाव नै भइरह्यो ।</p><figure class="xi xj xk xl ub wd ao ap paragraph-image" style="background-color: white; box-sizing: inherit; clear: both; color: rgba(0, 0, 0, 0.8); font-family: medium-content-sans-serif-font, -apple-system, BlinkMacSystemFont, "Segoe UI", Roboto, Oxygen, Ubuntu, Cantarell, "Open Sans", "Helvetica Neue", sans-serif; margin: 56px auto 0px;"><div class="we wf hp wg ae wh" role="button" style="box-sizing: inherit; cursor: zoom-in; position: relative; transition: transform 300ms cubic-bezier(0.2, 0, 0.2, 1) 0s; width: 678.766px; z-index: auto;" tabindex="0"><div class="ao ap xt" style="box-sizing: inherit; margin-left: auto; margin-right: auto; max-width: 1200px;"><br /></div></div></figure><p class="pw-post-body-paragraph wj wk vg wl b wm wn wo wp wq wr ws wt wu wv ww wx wy wz xa xb xc xd xe xf xg va hf" data-selectable-paragraph="" id="ee84" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">सरकार वा व्यवस्था परिवर्तनसँगै उहाँको भूमिकामा पनि केही परिवर्तनहरु आए । कम्युनिष्ट सरकारलाई उहाँले मनपराउनुभएन । विशेष गरी कम्युनिष्टहरुको धर्मविरोधी नीतिका कारण<br style="box-sizing: inherit;" />कम्युनिष्टहरुले पनि उहाँलाई सहेन । उहाँ कम्युनिष्ट त हुनुहुन्नथ्यो तर पनि दक्षिण भियतनाममा पनि उहाँको राम्रो सुनुवाइ भएन । उहाँले दक्षिण भियतनाममा स्पष्ट रुपमा देखिन आएको क्याथोलिकरणका विरोध गर्नुभयो । उहाँले भियतनामको यो सबै अशान्तिमा अमेरिका कसरी संगल्न हुन आयो भनेर प्रश्न राख्नुभयो । युद्धलाई राष्ट्रिय गौरवको रुपमा लिने अवस्थामा उहाँले आफ्नै देशमा र विदेशमा समेत गएर भियतनामको युद्धको अन्त्य गर्न गुहार माग्दै हिँड्नुभयो । जसको फलस्वरुप उहाँ आफै निर्वासित जीवन बिताउन बाध्य हुनुभयो ।</p><p class="pw-post-body-paragraph wj wk vg wl b wm wn wo wp wq wr ws wt wu wv ww wx wy wz xa xb xc xd xe xf xg va hf" data-selectable-paragraph="" id="cbe4" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">धेरै कोशिस पछि उहाँले सन् २००५मा भियतनाम फर्कन अनुमति पाउनुभयो । चेलाहरुको ठुलो समुहका साथमा उहाँ आउनुभयो र भियतनाममा बौद्धहरुले उहाँको ठुलो स्वागत गरे । उहाँले त्यहाँ केही धर्म देशनाहरु गर्न, पुस्तक प्रकाशन गर्न र विहारहरुमा जान पाउनुभयो । तर पनि उहाँको भ्रमणलाई त्यहाँको सरकारले त्यहाँ अब धर्मावलम्बीहरुमाथि प्रतिबन्ध छैन भन्ने प्रचार गर्ला कि भन्ने शंका भने भइरह्यो । सन् २००७मा उहाँ आफ्नो मातृभूमि त फर्कनुभयो तर धेरै विवादहरु भए । त्यस्तै सन् २००८ मा उहाँका दलाइ लामा सम्बन्धी अभिव्यक्ति चीन विरोधी भएको आरोप पनि उहाँ माथि आयो । उहाँले स्वदेशी तथा विदेशी प्रभावशाली नेताहरुसँग भेटघाट बढाउनुभयो । यसबेलासम्ममा भियतनाममा उहाँको ख्याती र बुद्धमार्गीहरुको धेरै बलियो पकड भइसकेको थियो । यही देखेर त्यहाँको सरकारले उहाँमाथि केही प्रतिबन्ध लगायो, धर्मको प्रचारलाई नियन्त्रण गर्यो र संघलाई पनि तितरबितर गर्यो । यस दमनको पनि फाइदा यही भयो कि उहाँका चेलाहरुले अब भियतनाम भन्दा बाहिर युरोप अमेरिका र अष्ट्रेलियामा बनेका विहारहरुमा गएर धर्म प्रचारलाई निरन्तरता दिने अवसर प्राप्त गरे ।</p><figure class="xi xj xk xl ub wd ao ap paragraph-image" style="background-color: white; box-sizing: inherit; clear: both; color: rgba(0, 0, 0, 0.8); font-family: medium-content-sans-serif-font, -apple-system, BlinkMacSystemFont, "Segoe UI", Roboto, Oxygen, Ubuntu, Cantarell, "Open Sans", "Helvetica Neue", sans-serif; margin: 56px auto 0px;"><div class="we wf hp wg ae wh" role="button" style="box-sizing: inherit; cursor: zoom-in; position: relative; transition: transform 300ms cubic-bezier(0.2, 0, 0.2, 1) 0s; width: 678.766px; z-index: auto;" tabindex="0"><div class="ao ap xu" style="box-sizing: inherit; margin-left: auto; margin-right: auto; max-width: 1240px;"><br /></div></div></figure><p class="pw-post-body-paragraph wj wk vg wl b wm wn wo wp wq wr ws wt wu wv ww wx wy wz xa xb xc xd xe xf xg va hf" data-selectable-paragraph="" id="d39d" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">सन् २००८ पछि उहाँको धर्म प्रचारले फेरी अर्को रुप लियो । उहाँले आफ्नै इन्गेज्ड बुद्धधर्मलाई अप्लाइड बुद्ध धर्मको रुपमा व्याख्या गर्न थाल्नुभयो, र समाजका हरेक क्षेत्रमा यसलाई प्रयोग गर्न सकिने भनेर भन्नुभयो । यसले गर्दा बुद्धधर्म मान्ने नमान्ने सबैको समाजमा उहाँको कुराले प्रभाव पार्यो । उहाँले आफ्नो विश्वव्यापी नैतिकताको नियमहरुलाई सामाजिक अन्याय, हिंसा, डर, चिन्ता, तृष्णा, एक्लोपन तथा निराशाका कुराहरुलाई सम्बोधन गर्न सकिने गरी प्रस्तुत गर्नुभयो । त्यस्तै उहाँले यही नयाँ परिभाषालाई अँगाल्दै जर्मनीमा युरोपियन इन्स्टिच्युट अफ एप्लाइड बुद्धिज्मको स्थापना गर्नुभयो । उहाँको लक्ष्य भनेको पैसा, शक्ति र ख्याती सबै भएर पनि युरोपियनहरु भित्रबाट दुःखी भएको र तडपिरहेकोले उनीहरुका लागि व्यवहारिक र सजिलो ढंगले त्यस दलदलबाट निकाल्नु थियो अनि त्यो बाटो बुद्धका शिक्षा भित्र उहाँले पाउनुभयो जसलाई त्यतिकै व्यवहारिक ढंग र प्रविधि लगाएर जनमानसमा पुर्याउनु पनि भयो । त्यसैले उहाँलाई विभिन्न राष्ट्रका राजनीतिक भेलाहरुमा वक्ताका रुपमा निमन्त्रणाहरु आइरन्थ्यो र उहाँले आफ्नो सुमधुर बोली, सरल भाषाबाट सबै प्रकारका राजनीतिकर्मीहरुलाई प्रभाव पार्नुहुन्थ्यो । सबैका लागि उहाँले दिने समाधान भनेकै बुद्धका शिक्षाहरुमा आधारित हुन्थे ।</p><p class="pw-post-body-paragraph wj wk vg wl b wm wn wo wp wq wr ws wt wu wv ww wx wy wz xa xb xc xd xe xf xg va hf" data-selectable-paragraph="" id="0007" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">यसप्रकार उहाँले आफ्नो धर्म प्रचारको ६५ वर्षे यात्राको दौरानमा बुद्धधर्मलाई नै नयाँ रुप दिनुभयो । उहाँले बुद्धको शिक्षालाई श्रद्धाबाट गरिने उपासनाबाट जीवन्त अभ्यासको रुपमा रुपान्तरण गर्नुभयो, जुन आजको युगमा सबैलाई खाँचो थियो ।</p><p class="pw-post-body-paragraph wj wk vg wl b wm wn wo wp wq wr ws wt wu wv ww wx wy wz xa xb xc xd xe xf xg va hf" data-selectable-paragraph="" id="7ab4" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">यसो हेर्दा लाग्छ, न्हात हान जीवन भरी कहिल्यै सुख शान्तिसँग बस्नुभएन, वा बस्न पाउनुभएन । उहाँका हरेक पाइलामा चुनौती थिए, आलोचना, आरोप अनि आक्रमण थिए । शायद यसैले होला उहाँलाई यति बलियो, धैर्यवान् र अडिग बनाएको । यसबिच पनि आफ्नो पछाडि विश्वभरका लाखौं शिष्य वा प्रशंसक भएर पनि उहाँले कुनै त्यस्तो शक्तिशाली पद चाहनुभएन, प्रचारमुखी काम गर्नुभएन । सबैका लागि सँधै उहाँ एकजना “थय्” (गुरु) मात्र रहन रुचाउनुभयो, विदेशीहरुका लागि भने जेन मास्टर नै हुनुभयो । बरु उहाँको उपनाम सति–पिता (Father ofMmindfulness) भने धेरै प्रख्यात भयो । उहाँ सँधै एक सामान्य, भलादमी प्रकारको भिक्षु मात्र भएर रुचाउनुभयो र यही स्वभावले गदा उहाँ जुनसुकै धर्म, जात, भाषा वा राष्ट्रमा मानिसको पनि मुटुमा स्थान बनाउन सफल हुनुभयो ।</p><figure class="xi xj xk xl ub wd ao ap paragraph-image" style="background-color: white; box-sizing: inherit; clear: both; color: rgba(0, 0, 0, 0.8); font-family: medium-content-sans-serif-font, -apple-system, BlinkMacSystemFont, "Segoe UI", Roboto, Oxygen, Ubuntu, Cantarell, "Open Sans", "Helvetica Neue", sans-serif; margin: 56px auto 0px;"><div class="we wf hp wg ae wh" role="button" style="box-sizing: inherit; cursor: zoom-in; position: relative; transition: transform 300ms cubic-bezier(0.2, 0, 0.2, 1) 0s; width: 678.766px; z-index: auto;" tabindex="0"><div class="ao ap xv" style="box-sizing: inherit; margin-left: auto; margin-right: auto; max-width: 2560px;"><br /></div></div></figure><p class="pw-post-body-paragraph wj wk vg wl b wm wn wo wp wq wr ws wt wu wv ww wx wy wz xa xb xc xd xe xf xg va hf" data-selectable-paragraph="" id="78b7" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">यस्तो सक्रिय जीवन बिताउँदा बिताउँदै सन् २०१४को जुनमा हामी बाँच्दा के हुन्छ, मर्दा के हुन्छ भनेर ध्यान शिविर चलाउनु भएको थियो, जसमा उहाँले बाँच्ने र मर्ने कलाको प्रसंग उठाउनुभयो । यसको पाँच महिना मात्र पछि सन् २०१४को नोभेम्बर ११का दिन उहाँलाई मस्तिष्कघात भयो । उहाँ बोल्न हिँड्न नसक्ने अवस्थामा पुग्नुभयो । डाक्टरले अब कहिल्यै बोल्न हिँड्न सक्नुहुन्न भनेको थियो तर उहाँ आश्चर्यजनक ढंगबाट उहाँको स्वास्थ्यमा केही सुधार भयो ।</p><p class="pw-post-body-paragraph wj wk vg wl b wm wn wo wp wq wr ws wt wu wv ww wx wy wz xa xb xc xd xe xf xg va hf" data-selectable-paragraph="" id="07af" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">बिरामी हुँदै सन् २०१८को अक्टोबरमा उहाँले बाँकी जीवन बिताउन भियतनाममा आफूले प्रवजित जीवन शुरु गरेको तु ह्यू विहारमा फर्कने इच्छा प्रकट गर्नुभयो । उहाँको इच्छा पुरा भयो । तु ह्यूमा उहाँले पूर्वीय चिकित्सा पद्धतिबाट उहाँको उपचार भइरह्यो । उहाँ ह्विलचियरमा यताउति जानसक्ने हुनुभयो । यस्तो अवस्थामा पनि भियतनामी सरकारको नजरमा नै उहाँ हुनुभयो र सादा पोशाकका प्रहरीको निगारानीमा हुनुपर्यो ।</p><p class="pw-post-body-paragraph wj wk vg wl b wm wn wo wp wq wr ws wt wu wv ww wx wy wz xa xb xc xd xe xf xg va hf" data-selectable-paragraph="" id="45c0" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">सन् २०२२को जनवरी २२का दिन त्यही तु ह्यू विहारमा उहाँ न्हात हानको ९५ वर्षको उमेरमा निधन भयो । त्यो भियतनामका र विश्वका बौद्धहरुका लागि मात्र हैन सबै यथार्थको जीवन बाँच्न चाहने शान्तिकामीहरुको लागि पनि शोकको दिन थियो । जीवन अनित्य हो, भूत र भविष्यमा हैन वर्तमान्को तत् क्षणमा बाँच्नु पर्छ भनेर उहाँले सिकाउनुभएका शिष्यहरु पनि भावविह्वन नभइरहन सकेनन् । विश्वका राजनीतिक नेताहरु र धार्मिक नेताहरुले श्रद्धाका शब्द सुमन चढाए ।</p><p class="pw-post-body-paragraph wj wk vg wl b wm wn wo wp wq wr ws wt wu wv ww wx wy wz xa xb xc xd xe xf xg va hf" data-selectable-paragraph="" id="88d0" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">उहाँको पार्थिव शरिरलाई निकै श्रद्धापूर्वक पाँचदिनसम्म दैनिक प्रार्थनाका बिच राखियो, । यही समय फ्रान्सको प्लम भिलेजमा समेत साप्ताह भरीको कार्यक्रम आयोजना गरिएको थियो । नेपालको लुम्बिनी लगायत विश्वभरका बौद्ध विहार तथा मन्दिरहरुमा उहाँको सम्झनामा श्रद्धान्जलि कार्यक्रमहरुको आयोजना गरियो कयौंले त्यहाँ आएर ध्यान गरे । र सातौं दिन जनवरी २९का दिन शवयात्रा गरी अन्तिम संस्कार गरियो । दशौं हजार भिक्षु भिक्षुणी तथा उपासक उपासिकाहरुले उहाँलाई बिदा गरे ।</p><figure class="xi xj xk xl ub wd ao ap paragraph-image" style="background-color: white; box-sizing: inherit; clear: both; color: rgba(0, 0, 0, 0.8); font-family: medium-content-sans-serif-font, -apple-system, BlinkMacSystemFont, "Segoe UI", Roboto, Oxygen, Ubuntu, Cantarell, "Open Sans", "Helvetica Neue", sans-serif; margin: 56px auto 0px;"><div class="we wf hp wg ae wh" role="button" style="box-sizing: inherit; cursor: zoom-in; position: relative; transition: transform 300ms cubic-bezier(0.2, 0, 0.2, 1) 0s; width: 678.766px; z-index: auto;" tabindex="0"><div class="ao ap xw" style="box-sizing: inherit; margin-left: auto; margin-right: auto; max-width: 1368px;"><br /></div></div></figure><p class="pw-post-body-paragraph wj wk vg wl b wm wn wo wp wq wr ws wt wu wv ww wx wy wz xa xb xc xd xe xf xg va hf" data-selectable-paragraph="" id="d4e0" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">आफ्नो मृत्युलाई उहाँले पहिल्यै देखिसक्नुभएको थियो । उहाँका शिष्यहरु पनि यो सत्यलाई बुझेका थिए । उनीहरु उहाँको मृत्युपछि उहाँको खरानी राखेर स्तुप बनाउन चाहन्थे । उहाँलाई त्यो स्वीकार थिएन । उहाँ भन्नुहुन्थ्यो, “यदि मेरो नाममा स्तुप बनाउने हो भने त्यहाँ सँगै लेख्नुपर्छ कि उ यहाँ छैन, अनि बाहिर कतै पनि छैन, बरु उ तपाइँले स्वास लिने वा हिँड्ने तरिकामा छ” ।<br style="box-sizing: inherit;" />०००</p><p class="pw-post-body-paragraph wj wk vg wl b wm wn wo wp wq wr ws wt wu wv ww wx wy wz xa xb xc xd xe xf xg va hf" data-selectable-paragraph="" id="8a00" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;"><em class="xn" style="box-sizing: inherit;">Anandabhoomi Buddhist Magazine, 2022 February</em></p><p class="pw-post-body-paragraph wj wk vg wl b wm wn wo wp wq wr ws wt wu wv ww wx wy wz xa xb xc xd xe xf xg va hf" data-selectable-paragraph="" id="7eec" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 20px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;"><em class="xn" style="box-sizing: inherit;">(All photographs are collected from various sources. The author is indebted to the photographers and archives who have made Thay immortal.)</em></p><p class="pw-post-body-paragraph wj wk vg wl b wm wn wo wp wq wr ws wt wu wv ww wx wy wz xa xb xc xd xe xf xg va hf" data-selectable-paragraph="" id="7eec" style="background-color: white; box-sizing: inherit; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;"><span class="xn" style="box-sizing: inherit; font-size: 20px; letter-spacing: -0.06px;"><span style="color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, Times New Roman, Times, serif;"><i><a href="https://bit.ly/3LG3Hqw">https://bit.ly/3LG3Hqw</a></i></span></span></p>Unknownnoreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-7603060153155404299.post-11533198910665335482022-01-20T12:31:00.000+05:452022-01-20T12:31:01.461+05:45पाटनको लिच्छवी कालीन शिलालेख र नेपालको नलेखिएको बौद्ध इतिहास<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEgomAxpvBfdKkOd4rflJOQXP-CVHTCD5KW4XQ0DaGeLhUrh7kx6pMUKe8MiyMdSQbQU54L612yoj7PIiB1YjGgqC5buomjh61qo9um-pPt6pe1OR3Zy-C_Tb-9j1P5d1mHR_K1USPcdK2JHVn0X-UyUtSagDfQl8pIEq5SkJ9E0J4vclavrcWor2jNFgw=s2551" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1152" data-original-width="2551" height="307" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEgomAxpvBfdKkOd4rflJOQXP-CVHTCD5KW4XQ0DaGeLhUrh7kx6pMUKe8MiyMdSQbQU54L612yoj7PIiB1YjGgqC5buomjh61qo9um-pPt6pe1OR3Zy-C_Tb-9j1P5d1mHR_K1USPcdK2JHVn0X-UyUtSagDfQl8pIEq5SkJ9E0J4vclavrcWor2jNFgw=w679-h307" width="679" /></a></div><p><br /></p><p> <span style="background-color: white; color: #333332; font-family: Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 16px; font-weight: 700;">राजेन मानन्धर</span></p><p style="background-color: white; color: #333332; font-family: Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 16px; line-height: 1.6; margin-bottom: 20px; margin-top: 0px;">नेपाली बौद्ध विद्वानहरु, पुरातत्वविद्हरु तथा इतिहासकारहरु भारतमा यसरी त्यसरी बुद्धधर्म लोप भएर गयो भनेर शोधपत्र लेख्छन्, अन्तर्राष्ट्रिय सम्मेलनहरुमा प्रेजेन्टेशन गर्छन् वा यहीँ लेख टिप्पणी गरिरहन्छन् । तर आफ्नै देशमा आजको दिनमा नेपालको राज्य व्यवस्थाले यहाँको बौद्ध इतिहासलाई निमिट्यान्न गर्न के कस्तो गरिरहेको छ अनि अहिलेसम्म किन नियोजित रुपमै नेपालको बुद्ध धर्मको इतिहासलाई माटो मुनि लुकाउन तल्लीन छ ? सरकारी मान तलब र सुविधा पाएका प्राज्ञ विद्वानहरु र विदेशमा नेपालको बारेमा जान्नेसुन्ने मै हुँ भनेर बोल्न जान्ने विद्वानहरु नै यो काममा लागिपरेका छन् भन्दा गलत नहुने अवस्था छ । पाटनको मंगलबजारमा हालै भेटिएको एक लिच्छवी कालिन शिलालेखले फेरी एकपल्ट नेपालका इतिहासकारहरुले कसरी सत्यलाई लुकाउँदै झुठको खेती गरिरहेको रहेछ भन्ने तीतो सत्य उदाङ्गो पारेको छ ।</p><p style="background-color: white; color: #333332; font-family: Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 16px; line-height: 1.6; margin-bottom: 20px; margin-top: 0px;">समाचारले यस्तो भन्छ — २०७८ पुसको पहिलो हप्ता मंगलबजारस्थित पाटन दरबार क्षेत्रको भीमसेन मन्दिरअगाडि १४ सय वर्ष पुरानो शिलालेख भेटिएको छ । त्यो भनेको लिच्छवि संवत् ५३६ (विक्रम संवत् ६७१ अर्थात् इस्वीको सन् ६१४)को हो । यस शिलालेखको शीर्षभागमा श्रावक मृग र बीचमा धर्मचक्र चिह्न छ । यसले उक्त शिलालेख बौद्ध धर्मसँग सम्बन्धित रहेको बुझाउँछ । यसको अभिलेखले लिच्छविकालीन लिपि र संस्कृत भाषा गरी तत्कालीन शासक अंशुवर्माले लिच्छवि राजा वृषदेवले मंगलबजारमा निर्माण गराएको बौद्ध विहारबारे जानकारी दिन यो शिलालेख राखेको विशेषज्ञहरुले बताएको समाचारमा उल्लेख छ । धेरै वर्षपछि राजा सिद्धिनरसिंह मल्लले त्यहाँ आफ्नो दरबार विस्तार गर्न उक्त विहार अहिलेको हःखा बहालमा सारेको र लिच्छविकालीन विहार भएको ठाउँमा केशवनारायण चोक निर्माण गराएको विशेषज्ञहरुको भनाइ छ । यसको अध्ययन पुरातत्त्वविद प्रकाश दर्नालबाट प्राप्त सूचनाको आधार र अनुरोधमा लिपिबिज्ञ तथा विभागका पूर्व उपसचिव श्यामसुन्दर राजवंशीले प्रारम्भिक अध्ययन गरेको भनिएको छ ।</p><p style="background-color: white; color: #333332; font-family: Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 16px; line-height: 1.6; margin-bottom: 20px; margin-top: 0px;">यस विषयमा इतिहासकार गौतम वज्र वज्राचार्यका अनुसार यो राजा अंशुवर्माको सनद शिलालेख हो । यस अभिलेखको माथिल्लो भागमा राजा अंशुवर्माले आफूभन्दा दुई सय वर्षजति अघिका लिच्छवि राजा वृषदेवले स्थापना गरेको धातुचैत्य र सो चैत्य नजिकै बनेको बौद्ध विहारको सुरक्षा अधिकार, आर्थिक बन्दोबस्त गरिदिएको वर्णन छ । यसै गरी, तल्लो भागमा यो राजकीय सनदमा उल्लिखित आदेश नमान्नेहरूले ठूलो सजाय भोग्नुपर्ने सूचना दिइएको छ र अभिलेखको अन्तिम पंक्तिमा दूतक चन्द्र (जीव) को नाम र संवत्को उल्लेख छ । उहाँको विचारमा यहाँ दिइएको संवत् ५३९ हो, तदनुसार सन् ६१७ ।</p><p style="background-color: white; color: #333332; font-family: Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 16px; line-height: 1.6; margin-bottom: 20px; margin-top: 0px;">यसरी हेर्दा यो शिलालेखको आधारमा मणिगलस्थित दरवार क्षेत्र नै लिच्छवीकालीन विहार भत्काएर त्यसमाथि भनेको प्रतित हुन्छ भने बौद्धहरु चाहीँ गुँला महिना भरी त्यस दरवारको मुलढोका बाहिर बुद्ध मूर्ति राखिन्छ अनि मूलझ्यालमा पनि लोकेश्वरको मूर्ति कुँदिएको छ भनेर खुशी भइरहे । यस्तो ठुलो कुरा नि इतिहासकारहरुले थाहा नपाएको होला र ? किन यसबारे हामीलाई पढाइएन ?</p><p style="background-color: white; color: #333332; font-family: Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 16px; line-height: 1.6; margin-bottom: 20px; margin-top: 0px;">नेपालको इतिहास विदेशीहरुले लेख्न थालेको सयौं वर्ष भइसक्यो । नेपालमै इतिहास विषयको उच्च शिक्षा दिन थालेको, विद्यावारिधी लिन थालेकै दशकौं भइसक्यो । हामीलाई थाहा छ, सिङ्गो नेपालमै यति पुरानो अभिलेख यो काठमाडौं उपत्यकाको नेवार सभ्यता भन्दा बाहिर एकाध भन्दा धेरै छैनन् । तर पनि अहिले यो २१औं शताब्दीमा देशको राजधानीको विश्व सम्पदास्थलको १४ सय वर्ष पुरानो अभिलेख भएको ठाउँमा ढलको र पानीको पाइप लगेको, जानी जानी छोपेको, अझ सिमेन्टी लागेर अभिलेख पढ्न नमिल्ने अवस्थामा पुगेको भन्ने सुन्दा विदेशीहरु छक्क पर्दा हुन् । एउटा सभ्यता पुर्ने काम भएको छ । के यो अनजानमै भएको होला त ? देशको राजधानी, त्यसमा पनि विश्व सम्पदा सूचिमा सूचिकृत क्षेत्रको त यस्तो अवस्था छ भने दुरदराजका सम्पदास्थलहरुको अवस्था कस्तो होला ? त्यसो भए के नेपाल साँच्चै अनपढ, पाखे, गँवारहरुले मात्र शासन गरिने देश हो र ?</p><p style="background-color: white; color: #333332; font-family: Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 16px; line-height: 1.6; margin-bottom: 20px; margin-top: 0px;">म इतिहासको विद्यार्थी होइन । स्कुलमा रुचि राखेर इतिहास पढेको, आइएमा इतिहास पढ्दा बुझें, नेपालको शिक्षाविद्हरुले नेपालको इतिहास २५० वर्ष मात्र पुरानो भन्दोरहेछ । संस्कृतिमा एमए पढ्न जाँदा पनि बुझें नेपालको संस्कृति भनेर वैदिक र हिन्दु संस्कृतिलाई नै सर्वोत्कृष्ट भनेर पढाइन्छ भनेर, र पढ्न चाहिन । तर आफैले भने इतिहासका पुस्तकहरु पढ्न कहिल्यै छोडिन । नेपालको इतिहास पढ्दै जाँदा आफु बुद्धधर्मको विद्यार्थी भएकोले स्वाभाविक रुपमा नेपालको इतिहासमा बुद्धधर्म कुन बेला कस्तो थियो भनेर जिज्ञासा राखिन्छ । अनि हेर्दै जाँदा इतिहासका विभिन्न कालखण्डमा राज्यले बुद्धधर्मलाई कसरी हेरेको थियो भनेर विश्लेषण गर्न मन लाग्छ ।</p><p style="background-color: white; color: #333332; font-family: Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 16px; line-height: 1.6; margin-bottom: 20px; margin-top: 0px;">नेपालीहरु गौरवान्वीत छन्, भगवान बुद्धको जन्म नेपालमा भएको अनि नेपालबाटै बुद्धधर्म विश्वमा प्रसारित भएको भनेर । नेपालमा बौद्ध विद्वान कहलाइएर विदेशमा भासन गर्न जानेहरुले अनि नेपालमा पर्यटक भित्र्याउन विदेशीहरु माझ नेपाल बौद्धहरुको देश भनेर भनेर विदेशी लोभ्याउँछन् । तर तीतो यथार्थ यस्तो छ कि कमसेकम नेपाली इतिहासकारहरुले लेखेका पुस्तकहरुमा नेपालको इतिहासमा बुद्धधर्म कहाँ छ भनेर टुँडिखेलमा सियो खोजेजस्तै खोज्नुपर्छ । कतै कतै वस्तुस्थितिलाई रोचक बनाउन अनि छुट्याउनै नमिल्ने ठाउँमा बाहेक नेपालको राज्यको नजरमा बुद्ध धर्मको स्थान कस्तो थियो भनेर दुई हजार वर्षको लिखित इतिहासमा कतै उल्लेखनीय उठान, ब्याख्या र विश्लेषण भएको पाइँदैन । हुन त मैले नपढेका पुस्तकहरु धेरै नै होलान् तर समग्रमा यही भन्न पर्ने हुन्छ कि नेपालका इतिहासकारहरु राजामहाराजाको जयजयकार त गर्छन् तर उनीहरुले बुद्धधर्मलाई कसरी हेर्थे भनेर वर्णन गरेको पाउन मुश्किल छ ।</p><p style="background-color: white; color: #333332; font-family: Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 16px; line-height: 1.6; margin-bottom: 20px; margin-top: 0px;"><img class="CToWUd a6T" src="https://ci3.googleusercontent.com/proxy/6UG0odIgZVWCiiN6x8Oqsxv_CM-ZEXlad3nIcYS22WkYm7w5guKq1y4VRaycRBqUO5YGJAL1x_I97IROmHFxA13423QwDXRfdU9F6-4V_4rKhgN48M5i4Q=s0-d-e1-ft#https://cdn-images-1.medium.com/max/600/1*iHi1KXlQbxG7Hmx9CZPC2w.jpeg" style="cursor: pointer; max-width: 100%; outline: 0px;" tabindex="0" /><span style="display: block; font-size: 12px; font-style: italic; margin-bottom: 10px;">(Lumbini)</span></p><p style="background-color: white; color: #333332; font-family: Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 16px; line-height: 1.6; margin-bottom: 20px; margin-top: 0px;">कहाँ देखि कुरा शुरु गर्ने? त्यो अशोक स्तम्भ पत्ता लाग्नु पनि अनपेक्षित घटना थियो, भगवान बुद्ध लुम्बिनीमा जन्मेको भनेर पनि विदेशीले आएर भनिदियो । एकसय बिस वर्षदेखि विभिन्न विदेशी विद्वानहरुले उत्खनन् गर्ने प्राप्त सामाग्रीहरुको आधारमा अडकल लगाउने काम अझै चलिरहेको छ, उसको दरवार भएको भनेर चिनिएको कपिलवस्तुमा पनि पटक पटक स्वदेशी विदेशी विद्वानहरुले उत्खनन् गरिरहेको छ, त्यसका बारेमा पनि अझै नयाँ कुराहरु आउन बाँकी नै छ । विदेशी पुरातत्वविद्हरु नयाँ नयाँ कुरा दिएर जान्छन् अनि नेपाली पुरात्वविद्हरु यसैको आधारमा परस्पर बाझिने धारणा दिएर हिरो बन्ने चलन लुम्बिनीको इतिहास लेख्नेहरुका लागि पुरानो कुरा हो । त्यसैले त त्यहाँ उत्खनन्मा पाइएका दुर्लभ सामाग्रीहरु बाहिर पुर्याइए भन्ने हल्ला चलिरहँदा पनि विदेशी अनुसन्धानकर्ताहरु बेरोकटोक नयाँ नयाँ औजारहरु लिएर आइरहेकै भेटिन्छन् । अझ अन्य बौद्ध स्मारकस्थलहरु निग्लीहवा, गोटिहवा, कुदान, देवदह, रामग्रामको कुरा त उठ्नै पाएको छैन भन्दा पनि हुन्छ । अहिले लुम्बिनी हेर्न लायकको स्थल त बनिरहेको छ तर यथार्थमा यदि उ थान्त लगायतका विदेशी बौद्ध विशिष्ट व्यक्ति तथा संस्थाहरुले दबाव र सहयोग नगरेको भए अहिले जस्तो स्थल पनि बन्ने थियो होला भन्नेमा शंका नै छ । यस्तो अवस्थामा सामान्य नेपालीले लुम्बिनीको इतिहास कसरी बुझ्ने ? अनि यसको आधारमा भगवान बुद्धको जन्मस्थलमा बौद्धहरुको इतिहास यस्तो थियो भनेर कहिले पढ्ने ?</p><p style="background-color: white; color: #333332; font-family: Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 16px; line-height: 1.6; margin-bottom: 20px; margin-top: 0px;">हामी सामान्यजनले बुझ्न नपाउने कुरा यही हो — भगवान बुद्धले अफगानस्तानदेखि जापानसम्मका मानिसलाई बुद्धधर्ममा लगाउनुभयो, तर आफु जन्मेको लुम्बिनीका मानिसलाई भने किन बौद्ध बनाउन सक्नुभएन ? यो २५सय वर्षमा सारा एशियामा बुद्धधर्म फैलिसक्दा पनि यो धर्मबाट लुम्बिनीकै जनता किन प्रभावित हुन सकेन? भगवान बुद्ध एकसमय कपिलवस्तुमा आउनुभएको थियो भनेर त भनियो, उहाँसँगै हजारौं भिक्षु पनि आउनुभएको अनि उहाँका सुपुत्र राहुल समेत भिक्षु बनेको त कथाहरुले बताउँछ तर यो कुरालाई प्रमाणित गर्ने कुनै बौद्धहरु समुदायको छायासम्म पनि आज त्यस पुण्यभूमिमा देखिँदैनन् । यहाँ कुनै त्यस्तो समुदायको अस्तित्व किन देखिएन जो दुई हजार वर्षदेखि कुनै न कुनै किसिमले बुद्धको ज्ञानलाई हृदयंगम गरेर बुद्धभूमिमा अस्तित्वको लागि लडिरहे ? इतिहासकारहरु अनुमानै लगाएर बसेका छन् — खडेरी लाग्यो होला, बाढीले बगायो होला, प्राकृतिक विपत्तिले त्यहाँको बस्ती पुरियो होला । अनि त्यसबेला त्यहाँ बस्ने मानिसको कंकलसम्म पनि भेटिएको दाबी कसैले गर्न सकेको देखिँदैन ? यो रहस्यको पर्दा खोलिने कहिले ?</p><p style="background-color: white; color: #333332; font-family: Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 16px; line-height: 1.6; margin-bottom: 20px; margin-top: 0px;">भगवान बुद्ध नेपाल मण्डल वा काठमाडौं उपत्यकामा आउनभएको मिथक काठमाडौंका बौद्धहरुमा प्रचलित छ । एशियाका विभिन्न बौद्ध देशहरुमा त्यहाँका बौद्धजनले श्रद्धावश यस्ता मिथकहरुको र्सिजना सयौं वर्ष अगाडि गरेको भेटिन्छन् । यस्ता कुरामा नेपालको इतिहास बोल्दैन । उपत्यकाका प्रमुख तीर्थस्थलहरु स्वयम्भू, फूच्व, धिनाच्व, सिपूच्व र जामाच्वबारे यहाँ बौद्ध मान्यताहरु र मिथकहरु छन् तर इतिहास भने यसका बारेमा केही लेख्दैन । चोभार, साँखु र स्वयम्भूकै पनि प्राचीन इतिहास स्थापित हुनसकेको छैन, पुराण र वंशावलीमा भेटिएका प्रसंगहरुका आधारमा मात्र बौद्धहरु रमाएर बस्नुपर्ने अवस्था छ ।</p><p style="background-color: white; color: #333332; font-family: Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 16px; line-height: 1.6; margin-bottom: 20px; margin-top: 0px;"><span style="font-weight: 700;">प्रारम्भिक काल</span></p><p style="background-color: white; color: #333332; font-family: Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 16px; line-height: 1.6; margin-bottom: 20px; margin-top: 0px;"><img class="CToWUd a6T" src="https://ci3.googleusercontent.com/proxy/QrHHFaHJE_DSYw9HeRwRXyb5GQUvRWB_lEoZH_q12bc5pgVa4c9ofp4GdhyrT6eMbNnOGOBYn-sQggy3l0TRlWZ8kT6Hn8nnXKlbrIe_BT6WnUmWS3y2Kg=s0-d-e1-ft#https://cdn-images-1.medium.com/max/600/1*Y3sFxA6VJsHjfXzeMKSGEw.jpeg" style="cursor: pointer; max-width: 100%; outline: 0px;" tabindex="0" /><span style="display: block; font-size: 12px; font-style: italic; margin-bottom: 10px;">Swayambhu</span></p><p style="background-color: white; color: #333332; font-family: Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 16px; line-height: 1.6; margin-bottom: 20px; margin-top: 0px;">नेपालको इतिहासको प्रारम्भिक कालका बारेमा नेपाली इतिहासकारहरुले धेरै बोलेको छैन । कुनै वंशावलीका आधारमा नेपालमा सबैभन्दा पहिले सापू (गोपालवंशी)हरु र मेय्पू (महिषपाल)हरुले शासन गरे र त्यसपछि किरातहरुले शासन गरे भनिएको छ । सापू र मेय्पूहरुको धर्म स्पष्ट छैन भने किरातहरु अनार्य भएकाले हिन्दु हुने कुरा भएन । त्यसपछि लिच्छवीकालको कुरा आउँछ जो मूलतः हिन्दु हुन् । उनीहरुमा कोही बौद्ध भएको प्रसंग आउँछ भने कतै बौद्धहरुमाथि असहिष्णु देखिने अभिलेख भएको कुरा आउँछ । तर समग्रमा भन्नुपर्दा नेपालका इतिहासकारहरु नेपालमा त्यसबेला बुद्धधर्मको अवस्था कस्तो थियो भन्नेबारे धेरै बताउन सकेको देखिँदैन ।</p><p style="background-color: white; color: #333332; font-family: Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 16px; line-height: 1.6; margin-bottom: 20px; margin-top: 0px;">इशापूर्व २५० वरपरका सम्राट अशोककी छोरी चारुमति नेपाल आएको भनेर चाबहिलको कथा भनिरहँदा उनको बारेमा इतिहास भने बोल्दैन । सातौं शताब्दीमा राजा अंशुवर्माकी छोरी भृकुटीले नेपालबाट तिब्बतमा बुद्धधर्म लिए गइन् भनिरहँदा त्यसबेला नेपालमा बुद्धधर्म कुन अवस्थामा थियो भन्ने विषयमा इतिहास मौन देखिन्छन् । लिच्छवी कालमा नेपालको कला संस्कृतिको प्रचुर विकास भइसकेको थियो । यसकालका हालसम्म देखिएका पचासौं बौद्ध प्रस्तर मूर्तिहरुले यसबेला नेपाली समाजमा बुद्धधर्मको राम्रोसँग विकास भइसकोको प्रमाण दिन्छ तर यसबारे विस्तृत विवरण नेपालका इतिहास पुस्तकहरुमा पाइँदैनन् ।</p><p style="background-color: white; color: #333332; font-family: Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 16px; line-height: 1.6; margin-bottom: 20px; margin-top: 0px;"><span style="font-weight: 700;">लिच्छवी</span> <span style="font-weight: 700;">काल</span></p><p style="background-color: white; color: #333332; font-family: Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 16px; line-height: 1.6; margin-bottom: 20px; margin-top: 0px;"><img class="CToWUd a6T" src="https://ci4.googleusercontent.com/proxy/I9dWKHTpCymj-PmtLalnHfnljcKdmvgfJ5eH6fZCMdySaYGx4x12eZRwKkSQyNfYqrGE60a4Bt9shxg59PcPm-wnG_lU95ctj80_VHoA2sZ1MTtylMAxbQ=s0-d-e1-ft#https://cdn-images-1.medium.com/max/600/1*4XQ-7d3HGoj8E9QEdNs-mw.jpeg" style="cursor: pointer; max-width: 100%; outline: 0px;" tabindex="0" /><span style="display: block; font-size: 12px; font-style: italic; margin-bottom: 10px;">Chabahil Stupa</span></p><p style="background-color: white; color: #333332; font-family: Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 16px; line-height: 1.6; margin-bottom: 20px; margin-top: 0px;">लिच्छवीहरुको नेपाल साम्राज्य विशाल थियो । योे दक्षिणमा भारतका केन्द्रहरु र उत्तरमा तिब्बतसँगको धार्मिक सांस्कृतिक सम्बन्ध राख्ने क्षमता भएको स्वतन्त्र देश थियो भने नेपालमा पनि त बौद्ध धर्मको बाहुल्यता हुनुपर्ने थियो । यसबेला यहाँको बुद्ध धर्मको विशेषता, कुन सम्प्रदायको पकड राम्रो थियो र उनीहरुलाई राज्यले कस्तो प्रश्रय वा अनुमतिसम्म पनि दिएको थियो भन्ने खासै इतिहासमा जानकारी पाइँदैन । बुद्धमूर्ति समेत नभएका लिच्छवी कालीन थुरहरु र चैत्यहरु टोल टोलमा विना कुनै आधार बनाइएनन् होला । समाजमा धर्मको व्यापकता नभई हाल भेटिएका बुद्ध, बोधिसत्व करुणामयका उत्कृष्ट कलाकृति सिर्जना गरिनुको सामाजिक औचित्य हुँदैनथ्यो भन्ने हामीलाई थाहै छ । यसै बेला शुरु भएको बुंगद्यः अथवा रातो मछिन्द्रनाथको जात्राको पृष्ठभूमिको इतिहासको बारे समेत इतिहास मौन रहनुपर्ने अवस्था छ । अरु त अरु बौद्ध भनेर स्पष्ट चिनिएका लिच्छवीकालीन शिलालेखहरुले भन्न खोजेका कुराको आधारमा सामाजमा बुद्ध धर्म कहाँसम्म फैलिएको भनेर विश्लेषण पनि गरेको भेटिँदैनन् । इतिहासमा बौद्ध कला त अलिकति देखिन्छ तर बौद्ध समाज देखिन मुश्किल छ । के ती वैभवशाली बौद्ध मूर्तिहरु विदेशीले ल्याएर राखिदिए होलान् त ?</p><p style="background-color: white; color: #333332; font-family: Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 16px; line-height: 1.6; margin-bottom: 20px; margin-top: 0px;">लगभग सन् ९०० देखि १२०० सम्मको कालका बारेमा इतिहासमा खासै पढ्न पाइँदैन किनभने यसबेलाका ठकुरी शासकहरुले यो गर्यो त्यो गर्यो भनेका कुराहरु धेरै उपलब्ध भएनन् । तर यसैबेलामा नेपालको बुद्ध धर्मको स्वरुपमा भने आमूल परिवर्तन आयो । पहिले किन्नर जातकलाई स्तुत्य मान्ने नेपालको बौद्धसमाजमा अचानक महायान, वज्रयान र अझ तन्त्रयानका बाछिटाहरु देखा पर्नथाले ।</p><p style="background-color: white; color: #333332; font-family: Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 16px; line-height: 1.6; margin-bottom: 20px; margin-top: 0px;"><span style="font-weight: 700;">मल्ल</span> <span style="font-weight: 700;">काल</span></p><p style="background-color: white; color: #333332; font-family: Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 16px; line-height: 1.6; margin-bottom: 20px; margin-top: 0px;">सन् १३४९मा सुल्तान शमसुद्दीनले नेपाल उपत्यका आक्रमण गरी यहाँका बौद्ध स्मारकहरु समेतमा आगो लगाइ गएको अभिलेख र वंशावलीमा पाइन्छ तर यसको क्षति यहाँको बौद्ध समाजमा कति पर्यो भनेर इतिहास मौन जस्तै छ ।</p><p style="background-color: white; color: #333332; font-family: Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 16px; line-height: 1.6; margin-bottom: 20px; margin-top: 0px;"><img class="CToWUd a6T" src="https://ci6.googleusercontent.com/proxy/6sgsoygrWXwTMuPDIYkRTpEyxn1chvAgfyvv_HqJdJ_KvT_qRqekIFIOmGzJWNjTNix-Mc1CjFoQWQtgl42ETdTYBh9_2LplCHeUj4PFovXvQjdcNpblbw=s0-d-e1-ft#https://cdn-images-1.medium.com/max/581/1*GOro7QXJBiqb5Tn2EN57wg.jpeg" style="cursor: pointer; max-width: 100%; outline: 0px;" tabindex="0" /><span style="display: block; font-size: 12px; font-style: italic; margin-bottom: 10px;">Jaya Sthiti Malla</span></p><p style="background-color: white; color: #333332; font-family: Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 16px; line-height: 1.6; margin-bottom: 20px; margin-top: 0px;">सन् १३८२ देखि १३९५ सम्म शासन गरेका राजा जयस्थिति मल्लले हिन्दु वर्ण व्यवस्थामा यहाँको नेवार समुदायलाई नयाँ ढंगले विभाजन गर्यो र यहाँ पनि जातीय उँचनिच शुरु भयो । प्रायः बौद्धहरु उनले नेपालका विहारहरुबाट भिक्षुहरु समातेर उनीहरुलाई जबरजस्ती गृहस्थ बनाए र यसैकारण यहाँ बुद्धधर्म कमजो हुँदै गयो भन्ने विश्वास राख्छन् । जे होस्, यो तथ्यले नेपालका राजाहरु बुद्धधर्मप्रति असहिष्णु र आक्रमक थिए भन्ने दृष्टान्त बनाउँछ । तर यसको प्रमाण पनि इतिहासकारहरु चित्त बुझ्दो ढंगबाट दिन चाहँदैनन् ।</p><p style="background-color: white; color: #333332; font-family: Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 16px; line-height: 1.6; margin-bottom: 20px; margin-top: 0px;">यसबाहेक यसैबेला तिर नेपालमा भारतबाट यहाँको ब्राम्हण धर्मको रक्षा गर्न भारतबाट कुनै शङ्कराचार्य (एक जना वा धेरै जना, धेरै पटक) नेपाल आएको, उनले यहाँका शासकहरुबाट धेरै मान पाएको तथा यहाँका बौद्ध विद्वानहरुलाई शास्त्रार्थमा हराएको किंवदन्तीहरु समेत रचना गरिए र बौद्धहरुमा हिनताभाव ल्याइदिए । यसैको फलस्वरुप यहाँ थेरवाद विलय भएको तथा महायानी भिक्षुहरुले स्वइच्छाले वा कसैको निर्देशनमा प्रवजित जीवन त्यागेको अनुमान लगाउन सकिन्छ । यसले कुन धर्म र समाजको धार्मिक समुदायको विकासको लागि राज्यको संरक्षणको कति महत्व छ भनेर देखाउँछ ।<br /><br />यो भन्दा बाहिर गएर हेर्ने हो भने यो युग नेपालको बुद्ध धर्म अन्तर्गतको बज्रयानको दृष्टिकोणले हेर्दा विकसित अवस्थामा पुगेको समय भने अवश्य हो । त्यस समय नेपाल बुद्ध धर्म र दर्शनको अध्ययन अध्यायपनको लगि भारत र तिब्बतको पुलको रुपमा थियो । भारतममा बुद्ध धर्मले विभिन्न प्रहार भोग्नु परेको र तिब्बतमा भने बुद्धधर्मले विकास हुने मौका पाइरहेको अवस्थामा भारतबाट बौद्ध विद्वानहरु भागेर नेपालको बौद्ध समुदायमा विलिन हुन आएको अनि तिब्बतबाट पनि बौद्ध विद्यार्थीहरु बुद्धधर्मको उच्चकोटीको अध्ययन गर्न नेपाल आउने गरेको भन्ने कुराहरु बौद्ध अभिलेखहरुमा भेटिन्छन् ।</p><p style="background-color: white; color: #333332; font-family: Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 16px; line-height: 1.6; margin-bottom: 20px; margin-top: 0px;"><img class="CToWUd" src="https://ci3.googleusercontent.com/proxy/0GsWpJ5tVf2j56riGoN9rJ0fbPZEDpQVFW9-rFeAxUOHqniVDTd1YqnW8zTjsB6600TEqkl5zaeoA6rnl9y0zdVz8j3vuBVgMIQJTWgliF0uG4KJxPSHCA=s0-d-e1-ft#https://cdn-images-1.medium.com/max/269/1*ztnhj69U7VNqJTeo1FX5eg.jpeg" style="max-width: 100%;" /><span style="display: block; font-size: 12px; font-style: italic; margin-bottom: 10px;">Hiranya Mahavihara (Patan)</span></p><p style="background-color: white; color: #333332; font-family: Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 16px; line-height: 1.6; margin-bottom: 20px; margin-top: 0px;">यही समयमा यहाँ बहाल बहिलको निर्माण प्रक्रिया द्रुत गतिमा बढ्नु, वज्रयानका आधारमा गरिएका सामाजिक संस्कारहरुको प्रचलन आउनुले त्यसबेला यहाँको बौद्ध समाजमा पुरोहितवादको विकास भइ सामान्य बौद्धजनलाई एउटा दिशा भने दिन थालेको भन्न सकिन्छ । यसअवस्थामा पनि केही बहालहरुमा राजाले नै संस्कार गरिदिएको वा निर्माण वा जीर्णोद्धारमा सहयोग गरेको अभिलेखहरुले सबै राजाहरु असहिष्णु नै थिए त भन्न सकिन्न । तर पनि यसबेलामा राज्य र यहाँको बलियो हुँदै गएको नेवार बौद्ध समाजको बिचमा कस्तो सामञ्जस्यता थियो भन्ने विषयमा भने इतिहासकारहरुले खुलेर लेख्ने अवसर पाएको देखिँदैन । संक्षेपमा भन्नु पर्दा नेपालको इतिहासनै राजाकेन्द्रित हुने भएकोले यति लामो मल्लकालमा राजाहरुको गुणवर्णन गर्ने क्रममा फलाना राजाले फलानो जात्रा चलाए, चैत्य वा विहार बनाए भनेको त पाइन्छ तर यहाँको बौद्ध समाज यसरी फल्योफुल्यो वा तत्कालिन राजा वा राज्यले यहाँको बौद्ध समाजको यसरी संरक्षण गरे भनेको पाइँदैन ।</p><p style="background-color: white; color: #333332; font-family: Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 16px; line-height: 1.6; margin-bottom: 20px; margin-top: 0px;">बरु यही कालमा हालको नेपालको सुदुर पश्चिमतिर कर्णाली प्रदेशमा खस मल्ल राजाहरू बौद्ध धर्मका अनुयायी भएको, उनीहरुले बुद्ध धर्मको संरक्षण गरेकोले त्यहाँ बौद्ध समाजको विकास भएको अनुमान सजिलै गर्न सकिन्छ । तिब्बती बुद्धधर्मको प्रभावमा उनीहरुले बुद्धधर्म ग्रहण गरेको र लुम्बिनी लगायतका स्थानमा तीर्थयात्रा समेत गरेको अभिलेखहरुबाट देखिन्छ । तर त्यहाँका जनता पनि बौद्ध थिए त भन्ने सवालमा भने अहिलेका इतिहासकारहरु अलमल्ल छन् ।<br /><br /><span style="font-weight: 700;">शाह</span> <span style="font-weight: 700;">काल</span></p><p style="background-color: white; color: #333332; font-family: Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 16px; line-height: 1.6; margin-bottom: 20px; margin-top: 0px;">सन् १७६८मा गोरखाका राजा पृथ्वी नारायण शाहले काठमाडौं र त्यसपछि क्रमशः पाटन र भादगाउँ जितिलिएपछि नेपालको राजनीतिक, धार्मिक र सामाजिक मानचित्रमा अभूतपूर्व परिवर्तन भयो । हजारौं वर्ष राजा र जनता जे भएपनि एकै भाषा, धर्म र संस्कृतिमा समागम भएर बसेका यहाँका जनतालाई एक्कासी आक्रमक शाह खलकको अलिखित इतिहासमा भनिएजस्तो अत्याचारले पक्कै असर पार्यो । राजनीतिमा पनि पाण्डे, थापा र बस्न्यात जस्ताहको प्रभाव रहने, जनतामा भन्दा राज्यविस्तारमा लाग्ने अनि आफ्नो धमर्, संस्कृति र साँस्कृतिक सम्पन्नता नभएका राजाहरुले यहाँको धर्म र संस्कृतिमा ध्यान नदिएको प्रस्टै छ । यस्तो अवस्थामा यहाँका बौद्धहरुको सामाजिक अवस्था कस्तो भयो भनेर नेपाली इतिहासमा पढ्न पाइएको देखिँदैन ।</p><p style="background-color: white; color: #333332; font-family: Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 16px; line-height: 1.6; margin-bottom: 20px; margin-top: 0px;">शाहकालमा मनग्गे हिन्दु मन्दिरहरु बने । राजनीतिक स्वार्थ र आवश्यकता अनुसार त्यसबेलाका शासकहरुले अलि अलि बौद्ध संस्थाहरुलाई सहयोग त गरे तर शासकहरु बुद्धधर्मका संरक्षक भए भन्ने तथ्य फेला पार्न मुश्किल छ । समाजमा भने यसबेला बुद्धधर्ममा हिन्दु पुरोहितवादले यति हस्तक्षेप गरिसक्यो कि सामान्य जनताले बुद्धधर्म र हिन्दु धर्मका बिचमा अन्तर बुझ्न छाडे र जुन देउता देखेपनि ढोग्ने र सकार्न खोजे, जसलाई इतिहासकारहरुले राजनीतिक भाषामा सहिष्णुता भन्नथाले ।</p><p style="background-color: white; color: #333332; font-family: Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 16px; line-height: 1.6; margin-bottom: 20px; margin-top: 0px;"><img class="CToWUd a6T" src="https://ci3.googleusercontent.com/proxy/2olGmxsAmuJbc5pbt0osHKYSN3gl3T0Ub-JRzmy6UOtF204ZB90HxsETBbHgedhkr5NeaA1BYR4XT5IBUGJb5G3iZJSJMd_hgMzoDEDJONMDLLYHp_dpww=s0-d-e1-ft#https://cdn-images-1.medium.com/max/600/1*XKvpWrEwW5Cn4oOOpcBNUw.jpeg" style="cursor: pointer; max-width: 100%; outline: 0px;" tabindex="0" /><span style="display: block; font-size: 12px; font-style: italic; margin-bottom: 10px;">(Brian Houghton Hodgson )</span></p><p style="background-color: white; color: #333332; font-family: Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 16px; line-height: 1.6; margin-bottom: 20px; margin-top: 0px;">शाहकालको बुद्ध धर्म भनेपछि हडसनको प्रसंग निस्किन्छ । ब्रेन होटन हजसन नेपालमा सन् १८२० देखि १८४३ सम्म नेपालमा ब्रिटिश सरकारको प्रतिनिधि भएर बसे । यस अवधि भरी उनले नेपालको अन्य विषयका साथै बुद्ध धर्मको बारे विस्तृत अध्ययन गरेर पुस्तक लेखहरु लेखे । बौद्धहरुमा एउटा कथन छ कि तत्कालिन शासकले बौद्धहरुको सयौंको संख्यामा प्राचीन ग्रन्थहरु खोलामा बगाउन पठाए । यो उनले देखे र उनै शासकको अनुमति लिएर आफ्नो संग्रहमा राखे, जुन पछि उनले लिएर गए र विभिन्न संग्रहालयहरुमा वितरण गरे । इतिहासकारहरु यो मान्न तयार देखिँदैन तर ती ग्रन्थहरु त्यहाँ कसरी पुगे भन्ने प्रश्न अनुत्तरित नै छन् ।</p><p style="background-color: white; color: #333332; font-family: Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 16px; line-height: 1.6; margin-bottom: 20px; margin-top: 0px;"><span style="font-weight: 700;">राणा काल</span></p><p style="background-color: white; color: #333332; font-family: Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 16px; line-height: 1.6; margin-bottom: 20px; margin-top: 0px;">सन् १८४६मा जंग बहादुर कुँवरले आफुलाई सर्वेसर्वा प्रधानमन्त्री घोषणा गरेर देशको शासन सत्ता आफ्नो हात पारेपछी शाह काल नै नाम रहेपनि राजगद्दीमा बस्ने राजाको केही नचल्ने भयो । सबै काम गर्ने राणा प्रधानमन्त्री भएकोले यसलाई राणा काल भनेपनि हुने भयो ।</p><p style="background-color: white; color: #333332; font-family: Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 16px; line-height: 1.6; margin-bottom: 20px; margin-top: 0px;">जंग बहादुरले सबै नेपालीलाई हिन्दु बनाएर मुलुकी ऐन बनाए भने अर्कोतर्फ बौद्धहरुलाई आफ्नो धर्म मान्न समेत निषेध जस्तै गरे । राणाहरुको उदय हुन अगाडिनै राज्यले बुद्धधर्मलाई अविभावकत्व दिन छोडेको त देखिन्छ नै तर राणाहरुकोे सबै जसो प्रधानमन्त्रीहरुले बुद्धधर्मका विरुद्ध कदम नै चालेको देखिन्छ । यसरी भनिरहँदा राणाकालमा बुद्ध धर्ममाथि चरम दमन भएको थियो भन्दा पनि अत्युक्ति नहोला । एकातर्फ बौद्धहरु कुनै राणा शासकले बौद्ध ग्रन्थहरु जबर्जस्ती उठाए ल्याए र हनुमानढोकास्थित कालभैरवको मूर्ति पछाडि जलाएको किंवदन्ती सुनाइरहन्छन्, इतिहासकारहरु यसबारे कलम चलाउन आवश्यक ठान्दैनन् ।</p><p style="background-color: white; color: #333332; font-family: Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 16px; line-height: 1.6; margin-bottom: 20px; margin-top: 0px;"><img class="CToWUd a6T" src="https://ci5.googleusercontent.com/proxy/QjPuba3qiivnsNdXXOl_1diR_PByyZVoqt1055PLDIYf-2GzBGQZ2posJssADFq3nAZXUSWAZRFUYhz7LZDDHpO7jbEyzRfaVEPYx5gGbxBaaZ8yFUSMcg=s0-d-e1-ft#https://cdn-images-1.medium.com/max/600/1*ofbyrBCxTYMZTEgW0i5KfA.jpeg" style="cursor: pointer; max-width: 100%; outline: 0px;" tabindex="0" /><span style="display: block; font-size: 12px; font-style: italic; margin-bottom: 10px;">(Buddhist Monks Exiled from Nepal in 1926)</span></p><p style="background-color: white; color: #333332; font-family: Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 16px; line-height: 1.6; margin-bottom: 20px; margin-top: 0px;">पछिसम्म पनि राणा शासकहरुमा बुद्ध धर्म भनेको विदेशी धर्म हो र यसलाई यहाँ प्रश्रय दिनु हुँदैन भन्ने नै लागिरह्यो । बौद्धहरुलाई दशैंमा पशुबलि दिन बाध्य पारिएका कथनहरु छन् । एक पढेलेखेका राणाले लुम्बिनीको स्तम्भ पत्ता लगाएको जस पाए भने अन्य राणा शासकहरुले नेपालबाट बुद्ध धर्ममाथि प्रतिवन्ध लगाउने काम भयो । बुद्ध जन्मेको देशमा राज्य ढुकुटीमा पौडी खेलेर पनि उनीहरुले बुद्धधर्मलाई बाँडाको धर्म र भोटे धर्म भन्दा बढी बुझेन ।</p><p style="background-color: white; color: #333332; font-family: Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 16px; line-height: 1.6; margin-bottom: 20px; margin-top: 0px;">बुद्ध धर्मलाई हिन्दुधर्मसँग छ्यासमिस गरेर पुरोहितको झैं धर्म मान्नेहरु त जसोतसो जोगिए तर बुद्ध धर्मको प्रचारमा लागेकाहरु भने राणाहरुको कोपबाट बच्न सकेन । त्यो दिन नेपालाको लागि मात्र हैन विश्वकै बुद्ध धर्मको इतिहासमा कलंकको दिन भनेर इतिहासमा दरिएको हुनुपर्छ जुन दिन बुद्ध जन्मेको देशमा बुद्धधर्म प्रचारमा लागेका भिक्षुहरुलाई बुद्धशिक्षा जनमानसमा दिइरहेको अपराधमा देश निकाला जस्तो घिनौना सजाय दियो, त्यो पनि दुइ पटक — सन् १९२६ र १९४४ गरी । त्यो त श्रीलंका जस्ता बौद्ध देशहरुको नेपालप्रतिको सदाशयता थियो कि यसैको फलस्वरुप नेपालमा बुद्धधर्मले पुनर्ताजगी पायो राणा शासनको अन्त्यसँगै । के यो इतिहास हैन र? यसका बारेमा कलम चलाउने बुद्धधर्मका विद्यार्थीहरुले मात्र कि इतिहासकारहरुले पनि ?</p><p style="background-color: white; color: #333332; font-family: Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 16px; line-height: 1.6; margin-bottom: 20px; margin-top: 0px;"><span style="font-weight: 700;">प्रजातन्त्र काल र पञ्चायती काल</span></p><p style="background-color: white; color: #333332; font-family: Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 16px; line-height: 1.6; margin-bottom: 20px; margin-top: 0px;">प्रजातन्त्रको एक दशकमा नेपालीहरुमा बुद्धधर्म मान्ने स्वतन्त्रता छाएको मात्र के थियो, पञ्चायती कालले पुनः एक भाषा एक धर्मको नीति लिएर बाहुन क्षेत्री बाहेकका मानिस नेपाली नै हैन जस्तो व्यवहार थाल्यो । घुमाउरो पाराले नेपाल हिन्दुहरुको मात्र देश भनेर भनिन थाल्यो, हिन्दुराज्यको नाम आउन थाल्यो । यसबेला नेपालका बौद्धहरुले राज्यबाट अनेकौं तहमा विभेद वा निषेध भोगेको कुराहरु भनिए, लेखिए । फरक यतिमात्र कि ती घटनाहरु इतिहासकारहरुको आँखामा परेन ।</p><p style="background-color: white; color: #333332; font-family: Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 16px; line-height: 1.6; margin-bottom: 20px; margin-top: 0px;">पञ्चायत गयो तर शासकहरु भने उही । फलतः बौद्धहरुले पहिले कहिल्यै नगरेको जस्तो प्लेकार्ड बोकेर यो नेपाल सबै धर्ममान्नेहरुको साझा देश हो भनेर धर्मनिरपेक्षताको माग लिएर सडकमा उत्रनुपर्यो । के यो ऐतिहासिक विडम्बना हैन र? के यो इतिहासमा लेखिनुपर्ने कुरा होइन र ?</p><p style="background-color: white; color: #333332; font-family: Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 16px; line-height: 1.6; margin-bottom: 20px; margin-top: 0px;"><span style="font-weight: 700;">गणतन्त्र व्यवस्था</span></p><p style="background-color: white; color: #333332; font-family: Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 16px; line-height: 1.6; margin-bottom: 20px; margin-top: 0px;"><img class="CToWUd a6T" src="https://ci4.googleusercontent.com/proxy/nMRVI4yGDmsEj-YzykoKIU9Xm3rFan16TdVICnOKTuVE7ckoz1RsAnIF7aUMHO3w1_L5aMLLUXcJH2dT6gc_v-W0i9DWXlGjDM9yNoHwBmR8jA44sc1VSA=s0-d-e1-ft#https://cdn-images-1.medium.com/max/600/1*x5WpfaUHjc0pjr6wnZ28Lw.jpeg" style="cursor: pointer; max-width: 100%; outline: 0px;" tabindex="0" /><span style="display: block; font-size: 12px; font-style: italic; margin-bottom: 10px;">(Buddhist monks demanding secularim in Kathmandu)</span></p><p style="background-color: white; color: #333332; font-family: Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 16px; line-height: 1.6; margin-bottom: 20px; margin-top: 0px;">अहिले शाहवंशकै ससम्मान अन्त भएको छ । जनताको शासन छ । सयौं थुंगा फूलका गीत राष्ट्रिय गीत कहलाएको छ । तर विभेद ज्युँका त्युँ छ । संविधानले एउटा धर्मको रक्ष ागर्ने शर्तमा नक्कली धर्मनिरपेक्षता पाएको छ । अरुको धर्मको अस्तित्वमा धावा बोल्ने धार्मिक उपनिवेशवादीहरु अहिले पनि नेपाल हिन्दुहरुको राज्य भनेर लेखाउन उद्यत छ । राजतन्त्रको आवश्यकता छ भन्दै हिन्दु धर्म तेस्र्याउने काम भइरहेको छ । जनगणनामा अझै बौद्धहरुलाई जानी जानी हिन्दु लेखाउने गणकहरु भेटिरहेका छन् । एकातिर हिमाली बौद्धहरुमाथि तिब्बती भएको आरोप छ, नेवार बौद्धहरु हिन्दुको जामा लगाएर बाँच्नुपरिरहेको छ अनि थेरवादलाई विदेशबाट आएको भन्ने आलोकाँचो आक्षेप छ । समग्रमा बौद्धहरु यो बुद्धको जन्मभूमिमा आफ्नो अस्तित्वको दुहाइ दिएर बाँचिरहनुपर्ने अवस्था छ । खोइ इतिहास बोलेको ?</p><p style="background-color: white; color: #333332; font-family: Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 16px; line-height: 1.6; margin-bottom: 20px; margin-top: 0px;">यसलेखको उद्देश्य न त राज्यले कहाँ कहाँ बुद्धधर्मलाई विभेद वा दमन गरेको छ भनेर केलाउने हो, न त इतिहासमा भएका कमि कमजोरी नै उदाँगो पार्ने हो । यो सानो लेखमा त्यो सबै उल्लेख गर्न सम्भव छैन । तर पनि यहाँ बुद्ध नेपालमा जन्मेको भनेर बुद्धको नाम ब्राण्डिङ गरेर बस्ने यो सरकारले बौद्धहरुमाथि अवहेलना गरेको र त्यको साक्षी किनारामा मौन बसिदिने इतिहासकाहरुलाई झकझक्याउन सकिन्छ कि भनेर सानो प्रयास मात्र गरेको छ । पाटनका गुमनाम भेटिएको एक प्राचिन शिलालेखले नेपालका इतिहासकारहरुले किन आफ्नै विद्वतामाथि प्रश्नचिन्ह खडा हुनेकिसिमबाट बुद्धधर्मको इतिहास लेख्न अन्कनाइहेको छ भन्ने कौतुहलता उब्जाएको बारे ध्यानाकर्षण मात्र गरको हो । त्यो पनि भोलिको इतिहासले आजका इतिहासकारहरुको कर्तव्यमा कतै औला ठड्याउने मौका नआओस् भनेर मात्र ।</p><p style="background-color: white; color: #333332; font-family: Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 16px; line-height: 1.6; margin-bottom: 20px; margin-top: 0px;">(पहिलो फोटो लेखेकको । अन्य फोटो इन्टरनेटबाट साभार गरिएकाे )</p><p style="background-color: white; color: #333332; font-family: Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 16px; line-height: 1.6; margin-bottom: 20px; margin-top: 0px;">Anandabhoomi, Nepal’s Buddhist Monthly, January 2022</p>Unknownnoreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-7603060153155404299.post-54893325785689946082022-01-12T12:16:00.000+05:452022-01-12T12:16:26.294+05:45थम्हं याय्खंसा एकीकरण, मेपिन्सं याःसा चीरहरण ?–१<p> </p><div class="news-section-title" style="background-color: #eae6e6; border-bottom: 1px solid rgb(189, 185, 185); box-sizing: border-box; color: #7a7a7a; font-family: "ek mukta"; font-size: 20px; margin: 50px 0px 40px; padding-bottom: 20px; position: relative;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEjZxXWfA3gehIwThT6lMWUkLzUrmYJFblCrPYOnb19cY9VaJLFmz77oWjxv88zdDKLmhC_yLgEr4y7EgZU51CLPI5_ULtWp9hljk67vPiHIzg1Ru41lxChU7QVqUfgF_EyepQptDjMDiNP_PUxAjk5_DRn6kw_tLtTUqaHwrDSAM9RRfUYLcPViSI9JKA=s526" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="348" data-original-width="526" height="354" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEjZxXWfA3gehIwThT6lMWUkLzUrmYJFblCrPYOnb19cY9VaJLFmz77oWjxv88zdDKLmhC_yLgEr4y7EgZU51CLPI5_ULtWp9hljk67vPiHIzg1Ru41lxChU7QVqUfgF_EyepQptDjMDiNP_PUxAjk5_DRn6kw_tLtTUqaHwrDSAM9RRfUYLcPViSI9JKA=w535-h354" width="535" /></a></div><br /><h2 style="box-sizing: border-box; color: black; font-family: "ek mukta", "Lucida Grande", "Lucida Sans Unicode", "Segoe UI", Helvetica, Arial, sans-serif; font-size: 40px; font-weight: normal; line-height: 48px; margin: 0px;"><br /></h2></div><p style="background-color: #eae6e6; box-sizing: border-box; color: #7a7a7a; font-family: "ek mukta"; font-size: 20px; margin: 0px 0px 25px;"><span style="box-sizing: border-box; font-weight: 700;">राजेन मानन्धर</span> | थिंलागा नवमी ११४२, पुष २७ मंगलवाः</p><div class="news-section" style="background-color: #eae6e6; box-sizing: border-box;"><div class="cms-content" style="box-sizing: border-box; text-align: justify;"><div class="img_container" style="box-sizing: border-box; color: #7a7a7a; font-family: "ek mukta"; font-size: 20px; margin-bottom: 30px;"><br /></div><div style="box-sizing: border-box; color: #7a7a7a; font-family: "ek mukta"; font-size: 20px;"><span style="box-sizing: border-box; font-size: 18px;">हलिमय् गनं गनं थज्याःपिं मनूत नापलाइ, सु मनू खयाः नं थः मनू मखु धयां च्वनी । अज्याःपिन्सं थःगु जीवत्वयात ध्याकुंचाय् वांछ्वयाः थःगु अस्मिता सुं अमुक तानाशाह, बारबारियन वा अमानुषया दयामायां जक ल्यनाच्वंगु धकाः विश्वास याइ व व हे खँ सकसितं न्यंका नं जुइ । उमिसं दँय्दसं थःगु नां, वंश, राष्ट्रियता व पहिचानय् जालझेल यानाः हताः याःम्ह सुं पृथ्वी नारायण शाहया गुणगान याय्त न्ह्यचिलाच्वनी । अलेथम्हं सुयात द्यः भाःपियाच्वन, वयात मुक्कं नेपाःमिं थःथःगु विवेकय् पुसाः तयाः अथे हे भाःपीमाः धइगु बिचाः लहिनाच्वनी ।</span></div><div style="box-sizing: border-box; color: #7a7a7a; font-family: "ek mukta"; font-size: 20px;"> </div><div style="box-sizing: border-box; color: #7a7a7a; font-family: "ek mukta"; font-size: 20px;"><span style="box-sizing: border-box; font-size: 18px;">थन नेपालय् सम्पन्नता, वैवभता, आर्थिक वृद्धि, व हलिमय् न्हाय् धस्वाकीगु कला व सम्पदाया नां काय्माःसा लिच्छवी व मल्ल जुजुतय् अले षडयन्त्र, परस्त्री गमन, गद्दीया दाउ, विदेशीलिसे छलकपटं जाःगु सन्धी व पुलांगु धुकू न्हंकाः विलाशी जीवन हंगु इतिहास ब्वनेत शाह जुजुतय् बखान ब्वनेमाः । शाहकालय् नं स्थानीय जनताया हे कला, शीप व मिहेनतं थुगु इलय् नं थीथी देगः दय्कल, जात्रापर्वय् निरन्तरता ला दत तर, उकी थुपिंं जुजुपिं व धुँया छ्यंगु भुनाः स्यालया राज याःवःपिं शाह जुजुपिं व राणातय्गु खास हे भूमिका मदु । अथेजुयाः वंगु २५० दँया नेपालया इतिहास धइगु हे सभ्यता, विकास व समृद्धिया इतिहास मजुसे जालझेल, षडयन्त्र, हिया खुसिबाःया इतिहास जुल । थुकी जुजु वीरेन्द्रया वशंनाशयात काय्गु कि मकाय्गु धइगु खँ धाःसा इतिहासं हे कनीगु खँ जुल तर, जनतां कमे याःगु सम्पत्तिं करोडौं भत्ता काय्गु, उद्योगय् लगानी याय्गु, थः म्ह्याय्यात क्वसः बीगु, विदेशी बैंकय् मुंकेगु बहादुरी शाह वंश गद्दीइ च्वंगु लिपांगु दिनय् तकं न्ह्यानाच्वन । </span></div><div style="box-sizing: border-box; color: #7a7a7a; font-family: "ek mukta"; font-size: 20px;"> </div><div style="box-sizing: border-box; color: #7a7a7a; font-family: "ek mukta"; font-size: 20px;"><span style="box-sizing: border-box; font-size: 18px;">यथार्थ न्ह्यागु जूसां थौंया नेपाःमित नेपालया इतिहासया नामय् छुं हैसियत मदुम्ह जुजुं जालझेल यानाः इतिहास, संस्कृति व आर्थिक समृद्धिं जाःगु डेढ दर्जन स्वतन्त्र राज्ययात हड्पे याःगु घटनायात एकिकरण धकाः मफु मफु तर्क अले कुतर्क न्ह्यब्वयाः याःगु तारिफया हवामहल ब्वनेत बाध्य जुयाच्वंगु दु । इतिहासकारतय् जागिर धयागु हे छम्हं मेम्हेसित क्वत्यलाः वयागु राज्य काय्गुयात एकीकरणया नां बीगु जुयाच्वंगु दु थन । थौंया दास इतिहासकारतय्त सुं अमुक जुजुं सुं जोगीया चिपगु धौ नःगु हे हुनिं बच्छि नेपाःया जुजुपिन्सं पुलिं चुयाः वया शरणय् वःगु थें ताः । उमिसं धाइ, ‘थ्व नेपाल सुनां त्याकूगु मखु, वय्कलं एकीकरण याःगु, व नं विदेशीतय् कुदृष्टीं बचे याय्त ।’ थम्हं काय्खंसा एकीकरण, मेपिन्सं कयायंकूसा चीरहरण — थ्व हे स्यंगु दु, इतिहासकारतय्सं चिचीधिकःपिं मस्तय् दिमागय् । न नेपाली इतिहासकारतय्सं सत्य च्वय्गु हिम्मत याइ, न विदेशीं च्वःगु इतिहास स्वीकार याय्त तयार दु । </span></div><div style="box-sizing: border-box; color: #7a7a7a; font-family: "ek mukta"; font-size: 20px;"> </div><div style="box-sizing: border-box; color: #7a7a7a; font-family: "ek mukta"; font-size: 20px;"><span style="box-sizing: border-box; font-size: 18px;">एकीकरण एकीकरण एकीकरण । कलेजय् इतिहास ब्वनेबलय् नं इटली व जर्मनी एकीकरण धकाः ब्वंकीगु खः । (थ्व हे खँ इटली व जर्मनीया पासापिन्त न्यनेबलय् थःगु देय् एकीकरण जूगु धाय्मयः उमि) । फ्रान्सय् रोमन साम्राज्यया अवशेषयात बांलाक संरक्षण यानातःगु स्वयावयागु दु । गुगु देय्या भूभाग सुनां काःसा लुटे याःगु जुइ, सुनां काल धाःसा एकीकरण जुइ । थ्व ल्याखं जापानं चीन काय्फुसा व एकीकरण जुइ, चीनं तिब्बत काःसा व एकीकरण जुल, चीनं ताइवान काःसा व एकीकरण जुल, अले भारतं सिक्किम काःसा व नं एकीकरण जुल नेपाली इतिहासकारतय् लागिं, एकीकरणवादीतय् लागिं ।</span></div><div style="box-sizing: border-box; color: #7a7a7a; font-family: "ek mukta"; font-size: 20px;"> </div><div style="box-sizing: border-box; color: #7a7a7a; font-family: "ek mukta"; font-size: 20px;"><span style="box-sizing: border-box; font-size: 18px;">व एकीकरणवादीतय्सं नेपालय् जूगु, जुजु पृथ्वी नारायणं याःगु ज्यायात छाय् एकीकरण नां बिल धइगु न्ह्यसःया लिसः लुइकेमफुनि । थौंतक्क सुनां पृथ्वी नारायणं गनं हिमालयया दक्षिणय् लाःगु थुलि थुलि भूभाग नेपाल खः, उकियात साम, दाम, दण्ड, भेदं हे जूसां ल्हातय् काय्धुंकाः व एकीकरण जुइ अले व स्वयां अप्वः काय्म्वाः छाय्कि व नेपाल मखु धकाः च्वयाथकूगु मखनानि । जिं थुलि थुलि भूभाग एकीकरण याय् व थुकिया नां नेपाल जुइ धकाः बाचा ल्हानाः न्ह्याकूगु अभियान खः धकाः सुनां प्रभाणित मयास्से मगाय्धुंकल आः । अझ वं त्याकाकाःगु दक्वं भूभागयात नेपाल धाय्माः धकाः नं या कथित दिब्योपदेशय् धयातःगु मदु । गुकथं जुल नेपाल एकीकरण ?</span></div><div style="box-sizing: border-box; color: #7a7a7a; font-family: "ek mukta"; font-size: 20px;"> </div><div style="box-sizing: border-box; color: #7a7a7a; font-family: "ek mukta"; font-size: 20px;"><span style="box-sizing: border-box; font-size: 18px;">गुगुं इलय् थन थनतक्क थःगु साम्राज्य दय्क्दःसा नेपाल जुइगु खः धकाः मधाःगु जूसा छाय् वं याःगु ज्या सफल धाय्गु ? छु काँगडा व टिस्टा चाहीँ नेपाल मखुला ? खःसा एकीकरणवादीत थौं छाय् अनया जुजुया काय्लिसे त्वाय्चिनाः राज्य खूवनी मखु ? वय्कलं एकीकरण याय्माःगु धकाः फ्यानातःगु भूभाग बाहेक छु गुज्वःगु समानता दुगु खः व वयात व दक्वं नेपाल खः थें ताल ? अले थ्व नेपाल धयागु नां हे सुनां सयात गबले बिल ? यदि वय्कलं याय् धाःगु वा याय्माःगु ज्या पूमवंकूगु जूसा छाय् एकीकरणवादीतय्सं वय्कःयाके स्पष्टीकरण फ्वनीमखु ? एकीकरणया नां बीधुंकाः थुगु न्ह्यसःतय्सं न्ह्यपुइ डेरा काःवय्धुंकी । अन्धभक्तबाहेक मेपिंके सप्रमाण इतिहास न्ह्यब्वय्गु सामथ्र्य दइमखु जुइ ।</span></div><div style="box-sizing: border-box; color: #7a7a7a; font-family: "ek mukta"; font-size: 20px;"> </div><div style="box-sizing: border-box; color: #7a7a7a; font-family: "ek mukta"; font-size: 20px;"><span style="box-sizing: border-box; font-size: 18px;">गुरुङतय् आदिभूमि व तामाङतय् आदिभूमिइ नं व हे फरक दु, गुगु महाराष्ट्र व तामिलनाडुइ दु । यदि तामाङ राज्य व नेवाः राज्य ल्वाकछ्यानाः नेपाल जुइगु खःसा छाय् विहार व नेवाः राज्य ल्वाकछ्यानाः भारत मजुइला ? याइम्हेसिनं याय्त मस्वल, व मेगु खँ जुल । माने याय्, सिक्किमया सुं चोग्यालं आःया नेपाल दुने लाःगु लिम्बुवान, खम्बुवान, स्वनिगः, ताम्सालिङ, तमुवान मगरात दक्वं त्याकाकाःगु जूसा थौंया एकीकरणवादीत व चोज्यालया बुदिं हनाच्वंगु दइला ? यदि चीनं हिमाल पारीं वयाः तराईतक्क त्वपुनाकाःगु जूसां चीनं एकीकरण याःगु धाय्फइला ? यदि ब्रिटेनं थथे हे याःगु जूसा थौंया एकीकरणवादीत ब्रिटिश साम्राज्यया सुं भायसरायया बुदिं थुकथं हे हनाच्वन खइला ?</span></div><div style="box-sizing: border-box; color: #7a7a7a; font-family: "ek mukta"; font-size: 20px;"> </div><div style="box-sizing: border-box; color: #7a7a7a; font-family: "ek mukta"; font-size: 20px;"><span style="box-sizing: border-box; font-size: 18px;">अनि थ्व नं धाइ, पृथ्वी नारायणं एकीकरण मयाःगु जूसा नेपालयात ब्रिटिश साम्राज्यं हरण याय्धुंकी ।</span></div><div style="box-sizing: border-box; color: #7a7a7a; font-family: "ek mukta"; font-size: 20px;"><span style="box-sizing: border-box; font-size: 18px;">लहना वाःपाै</span></div><div style="box-sizing: border-box;"><span style="box-sizing: border-box; font-size: 18px;"><span style="color: #7a7a7a; font-family: ek mukta;">https://www.lahananews.com/node/10943</span></span></div></div></div>Unknownnoreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-7603060153155404299.post-49767621571390090352021-12-19T14:23:00.004+05:452022-01-12T14:27:05.995+05:45जेन बुद्ध धर्मको सामान्य परिचय<div class="n" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: rgba(0, 0, 0, 0.8); display: flex; font-family: medium-content-sans-serif-font, -apple-system, "system-ui", "Segoe UI", Roboto, Oxygen, Ubuntu, Cantarell, "Open Sans", "Helvetica Neue", sans-serif;"><div style="box-sizing: inherit; flex: 1 1 0%;"><span class="bb b bc bd gv" style="box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: sohne, "Helvetica Neue", Helvetica, Arial, sans-serif; font-size: 14px; line-height: 20px;"><div style="box-sizing: inherit;"><div aria-describedby="7" aria-hidden="true" aria-labelledby="7" class="bw" role="tooltip" style="box-sizing: inherit; display: inline-block;"><p class="bb b bc bd be" style="-webkit-tap-highlight-color: transparent; box-sizing: inherit; color: #1a8917; line-height: 20px; margin: 0px; text-decoration-line: none;"><br /></p><p class="bb b bc bd be" style="-webkit-tap-highlight-color: transparent; box-sizing: inherit; color: #1a8917; line-height: 20px; margin: 0px; text-decoration-line: none;"><a class="" href="https://razenmanandhar.medium.com/?source=post_page-----71fa46f0bd14-----------------------------------" rel="noopener follow" style="-webkit-tap-highlight-color: transparent; box-sizing: inherit; text-decoration-line: none;"></a></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEiTwb0U12DxbHE4E07mM2_MFRf2LYCtMSXwJ_x_EIJwZBbBHT2IdnlGfUuGfj0BqKqNAPbpuHCfCeQW6rGN2OaMSGE5yzK4gcZlr8Pp6B5byFxwRfvfDsyhs_raZP3lVVsXASKVkJ0n_MtajmvF5oLOskinvNSabMIfNrv9_BAmX6Q-YGqQycVVu5paCQ=s1127" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="634" data-original-width="1127" height="348" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEiTwb0U12DxbHE4E07mM2_MFRf2LYCtMSXwJ_x_EIJwZBbBHT2IdnlGfUuGfj0BqKqNAPbpuHCfCeQW6rGN2OaMSGE5yzK4gcZlr8Pp6B5byFxwRfvfDsyhs_raZP3lVVsXASKVkJ0n_MtajmvF5oLOskinvNSabMIfNrv9_BAmX6Q-YGqQycVVu5paCQ=w619-h348" width="619" /></a></div><br />Razen Manandhar <p></p></div><div class="bv fk fl fm tn" data-popper-escaped="false" data-popper-placement="right" data-popper-reference-hidden="false" style="border-radius: 4px; border: 1px solid rgb(230, 230, 230); box-shadow: rgb(230, 230, 230) 0px 1px 4px; box-sizing: border-box; inset: 0px auto auto 0px; position: absolute; transform: translate3d(352px, 179px, 0px); z-index: 700;"><div class="fj fl" style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-image: initial; background-origin: initial; background-position: initial; background-repeat: initial; background-size: initial; border-radius: 4px; box-sizing: inherit;"><div class="fj np" id="7" style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-image: initial; background-origin: initial; background-position: initial; background-repeat: initial; background-size: initial; border-radius: 3px; box-sizing: inherit;"><span style="box-sizing: inherit;" tabindex="0"></span></div><div class="ef fs to tp tq tr fu ts tt tu tv tw" style="box-sizing: inherit; clip: rect(-4px, 14px, 18px, 0px); left: -14px; pointer-events: none; position: absolute; top: 0px; transform: translate3d(0px, 82px, 0px);"></div></div></div></div></span></div></div><span class="bb b bc bd bz" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #757575; font-family: sohne, "Helvetica Neue", Helvetica, Arial, sans-serif; font-size: 14px; line-height: 20px;"><a class="" href="https://razenmanandhar.medium.com/%E0%A4%9C%E0%A5%87%E0%A4%A8-%E0%A4%AC%E0%A5%81%E0%A4%A6%E0%A5%8D%E0%A4%A7-%E0%A4%A7%E0%A4%B0%E0%A5%8D%E0%A4%AE%E0%A4%95%E0%A5%8B-%E0%A4%B8%E0%A4%BE%E0%A4%AE%E0%A4%BE%E0%A4%A8%E0%A5%8D%E0%A4%AF-%E0%A4%AA%E0%A4%B0%E0%A4%BF%E0%A4%9A%E0%A4%AF-71fa46f0bd14?source=post_page-----71fa46f0bd14-----------------------------------" rel="noopener follow" style="-webkit-tap-highlight-color: transparent; box-sizing: inherit; text-decoration-line: none;"><p class="bb b bc bd bz" style="box-sizing: inherit; color: #757575; line-height: 20px; margin: 0px;"><span class="hd" style="box-sizing: inherit; margin: 0px 4px;"></span></p></a></span><p class="bb b bc bd bz" style="box-sizing: inherit; color: #757575; display: inline !important; line-height: 20px; margin: 0px;"><span style="box-sizing: inherit;">Dec 19, 2021</span><span class="he" style="box-sizing: inherit; margin: 0px 7px;">·</span>11 min read</p><div><span style="color: #757575;"><br /></span><p><a class="" href="https://razenmanandhar.medium.com/%E0%A4%9C%E0%A5%87%E0%A4%A8-%E0%A4%AC%E0%A5%81%E0%A4%A6%E0%A5%8D%E0%A4%A7-%E0%A4%A7%E0%A4%B0%E0%A5%8D%E0%A4%AE%E0%A4%95%E0%A5%8B-%E0%A4%B8%E0%A4%BE%E0%A4%AE%E0%A4%BE%E0%A4%A8%E0%A5%8D%E0%A4%AF-%E0%A4%AA%E0%A4%B0%E0%A4%BF%E0%A4%9A%E0%A4%AF-71fa46f0bd14?source=post_page-----71fa46f0bd14-----------------------------------" rel="noopener follow" style="-webkit-tap-highlight-color: transparent; box-sizing: inherit; font-family: sohne, "Helvetica Neue", Helvetica, Arial, sans-serif; font-size: 14px; text-decoration-line: none;"></a> <span style="background-color: white; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 21px; letter-spacing: -0.003em;">राजेन मानन्धर</span></p><p class="hx hy fy hz b ia ib ic id ie if ig ih ii ij ik il im in io ip iq ir is it iu dn gv" data-selectable-paragraph="" id="cacf" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 21px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">बुद्ध धर्म सम्बन्धी सामान्य जानकारी लिएकाहरुलाई थाहा छ, बुद्ध धर्म भनेको अनुभवमा आधारित धर्म हो । यसलाई प्रत्यक्ष, तत्काल फालदायी र कसैलाई पनि आउ र परिक्षण गरेर हेर भन्न सकिने खालको हो भनिन्छ । यसको अर्थ बुद्धको ज्ञान किताबी सिद्धान्तहरुमा भन्दा पनि स्वयम् अनुभव गरेर हेर्नुमा छ । त्यो भनेको ध्यान नै हो । त्यसैले त बुद्ध शिक्षामा शील, सामाधी र प्रज्ञालाई महत्वपूर्ण मानिन्छ ।</p><p class="hx hy fy hz b ia ib ic id ie if ig ih ii ij ik il im in io ip iq ir is it iu dn gv" data-selectable-paragraph="" id="17b4" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 21px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">हामी कहाँ बुद्ध धर्मलाई हिन्दु जस<span id="rmm" style="box-sizing: inherit;">्</span>तो धर्मको रुपमा मानिन्छ, जहाँ एक प्रकारको मूर्ति स्थापित गरिन्छ, फूल, सिन्दुर, टिका लगाइदिइन्छ र भगवान मलाई यो चाहियो वा यस्तो गरिदिनुस् भन्ने प्रार्थना गरेर उहाँले कतै बसेर हाम्रो इच्छा पुरा गरिदिनुहुन्छ भन्ने विश्वास गरिन्छ । अझ कति त यति गरेकै भरमा आफुले मार्गफल पाउने मात्र होइन, बुद्ध नै बन्न सकिन्छ अनि जगतकै हित गर्न सकिन्छ भनेर पनि सोच्छन् । तर यस्तो गर्नेले आफुले आफैलाई हेर्न आफ्नो शरिरमा भइरहेका परिवर्तनलाई भने हेर्न चाहँदैनन् । अधिकांश बौद्धहरुको अवस्था यस्तो देखिन्छ यहाँ ।</p><p class="hx hy fy hz b ia ib ic id ie if ig ih ii ij ik il im in io ip iq ir is it iu dn gv" data-selectable-paragraph="" id="adfa" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 21px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">भगवान बुद्धको परिनिर्वाणको केही समय पछि नै यसै बुद्धशिक्षा समाजमा फैलाउन जीवन अर्पण गर्ने भिक्षुहरुका बिचमा वैचारिक भिन्नता भएर आआफ्नै दर्शनको निर्माण भयो, जसको फलस्वरुप विभिन्न निकायहरु खडा भए । यसका साथै कालान्तरमा बुद्धधर्मको क्षेत्र हिन्दु धर्म जस्तो नेपाल र भारतमा मात्र सिमित भएन, यसले भौगोलिक रुपमा यति विस्तार पायो कि यो ग्रिस, इरान पर्सियादेखि लिएर कोरिया जापान सम्म पनि पुगे । कुनै नयाँ ठाउँमा त्यहाँको हावापानी र संस्कृतिले असर गर्यो भने कुनै ठाउँमा त्यहाँ प्रचलनमा रहेको पहिलेको धर्मले असर गर्यो । त्यस्तै किसिमले स्थानीयकरणको कारणले भिन्न जस्तै भएर विकसित भएर गएको बुद्ध धर्मको एक निकाय वा शाखा वा प्रकार जेन बुद्ध धर्म हो जुन विशेष गरेर जापान पुगेर त्यहाँ आफ्नै किसिमबाट विकास हुँदै गयो र अहिले विश्वभर जस्तै आफ्नै मौलिकताले सजिएको सिद्धान्त जस्तै भएर फैलिदै छ ।</p><p class="hx hy fy hz b ia ib ic id ie if ig ih ii ij ik il im in io ip iq ir is it iu dn gv" data-selectable-paragraph="" id="7bc0" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 21px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">समान्य परिचय<br style="box-sizing: inherit;" />जेन बुद्ध धर्म (Zen Buddhism) महायानको आधारमा विकास भएको एक विशेषीकृत बुद्ध धर्म हो जसले ध्यानलाई बढी महत्व दिन्छ । यसको उत्पतिको केन्द्रविन्दु चीन नै भएपनि यसको विकास र प्रचारप्रसार जापानमा भएको पाइन्छ । जेन भन्ने शब्द नै चीनियाँ भाषाको चान् बाट लिइएको हो, जुन पालि वा संस्कृतको ध्यान शब्दबाट गएको वा अपभ्र्रंश भएको मान्न सकिन्छ । संक्षिप्तमा भन्नु पर्दा यसमा अभ्यासकर्ताले आत्मसंयम, ध्यान अभ्यास, मनको प्रकृतिमा अन्तरदृष्टि आदिमा केन्द्रित भएर आचरण गर्नु पर्दछ ।</p><figure class="iw ix iy iz ja hq fj jb bu jc jd je jf jg cf jh ji jj jk jl jm paragraph-image" style="background: rgb(255, 255, 255); border-color: rgb(255, 255, 255); border-style: solid; border-width: 2px; box-sizing: inherit; clear: both; color: rgba(0, 0, 0, 0.8); float: none; font-family: medium-content-sans-serif-font, -apple-system, "system-ui", "Segoe UI", Roboto, Oxygen, Ubuntu, Cantarell, "Open Sans", "Helvetica Neue", sans-serif; margin: 56px 0px 16px; padding: 0px 0px 10px; width: 680px;"><div class="fg fh iv" style="box-sizing: inherit; margin-left: auto; margin-right: auto; max-width: 318px;"><div class="jr s ap js" style="background-color: #f2f2f2; box-sizing: inherit; margin: auto; position: relative;"><div class="jt ju s" style="box-sizing: inherit; height: 0px; padding-bottom: 159px;"><div class="ep jn ef es eo ex w jo jp jq" style="box-sizing: inherit; height: 159px; left: 0px; opacity: 0; overflow: hidden; position: absolute; top: 0px; transform: translateZ(0px); transition: opacity 100ms ease 400ms; width: 318px; will-change: transform;"><img alt="" class="ef es eo ex w jv jw af ui" height="159" role="presentation" src="https://miro.medium.com/max/60/1*QXeftdAwxG5j1--qw0OTxw.jpeg?q=20" style="box-sizing: inherit; filter: blur(20px); height: 159px; left: 0px; position: absolute; top: 0px; transform: scale(1.1); transition: visibility 0ms ease 400ms; vertical-align: middle; visibility: hidden; width: 318px;" width="318" /></div><img alt="" class="mp pd ef es eo ex w c" height="159" role="presentation" sizes="318px" src="https://miro.medium.com/max/636/1*QXeftdAwxG5j1--qw0OTxw.jpeg" srcset="https://miro.medium.com/max/552/1*QXeftdAwxG5j1--qw0OTxw.jpeg 276w, https://miro.medium.com/max/636/1*QXeftdAwxG5j1--qw0OTxw.jpeg 318w" style="background-color: white; box-sizing: inherit; height: 159px; left: 0px; opacity: 1; position: absolute; top: 0px; transition: opacity 400ms ease 0ms; vertical-align: middle; width: 318px;" width="318" /></div></div></div></figure><p class="hx hy fy hz b ia ib ic id ie if ig ih ii ij ik il im in io ip iq ir is it iu dn gv" data-selectable-paragraph="" id="2b91" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 21px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">बास्तवमा जेन वर्तमानको यथार्थमा फर्केर आउने अभ्यास हो, जुन हाम्रो वास्तविक स्वभावको सहजता, अन्तरंगता र सरलतामा फर्केर आउँछ । जेन अभ्यास हाम्रो जीवनभन्दा टाढा हुने बारे होइन, बरु यो अहिले जस्तो छ यही हाम्रो जीवनमा आफ्नो जीवन्तता, सुन्दरता, कठिनाइ, खुशी र दुःखको साथ जस्तो छ त्यस्तै हुने बारेमा हो । जेन भनेको हामी बास्तवमा को हौं, त्यसमा जागृत रहने वा होशमा रहने मार्ग हो । र यो अरुको सेवा गर्ने र जीवन भरीको जिम्मेवारी लिने आकांक्षालाई जागृत गर्ने मार्ग पनि हो । (विलिएम एम बेडिफोर्डको भनाइमा)</p><p class="hx hy fy hz b ia ib ic id ie if ig ih ii ij ik il im in io ip iq ir is it iu dn gv" data-selectable-paragraph="" id="8402" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 21px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">सजिलोसँग भन्नुपर्दा जेन बुद्ध धर्म भनेको महायान र ताओवादको मिश्रण हो । यो चीनमा शुरु भएको थियो, कोरिया, जापान र भियतनाममा फैलियो र अब पश्चिमी देशहरुमा लोकप्रिय हुँदै गइरहेको छ । यसले कुनै पुस्तक, गाथा वा ग्रन्थमा नअलमलीकन, तार्किक विचार वा भाषामा नहराइकन सिधै जीवनको अर्थलाई बुझ्ने प्रयास गराउँछ । यसको लागि अरु केही होइन एकदम अनुशासन र जीवनलाई बुझ्ने भित्री चाहनाको आवश्यकता पर्छ । यसलाई सही ढंगबाट अभ्यास गरेमा पूर्ण सहजता र परम स्वतन्त्रता प्राप्त हुन्छ र यस प्राकृतिक सहजतालाई आवेग हो कि भनेर भ्रममा बस्न चाहीँ हुँदैन भनेर भनिएको छ ।</p><p class="hx hy fy hz b ia ib ic id ie if ig ih ii ij ik il im in io ip iq ir is it iu dn gv" data-selectable-paragraph="" id="99a2" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 21px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">पश्चिमाहरुको कुरा गर्दा यहाँ यो भन्नै पर्छ कि एकातिर उनीहरु जेन र बुद्ध धर्मलाई समानार्थी शब्दको रुपमा लिन्छन् र जेन शिक्षाबाट मात्रै बुद्धको शिक्षालाई सही अर्थमा बुझ्न सक्छ । अर्कोतिर केही मानिसहरु जेनलाई एक दमहल्का कुराको रुपमा लिन्छन् र आफुलाई मन नपर्ने कुरालाई जेन भन्छन् अनि सानो सानो कुरामा अलमलिनेहरुलाई वा छिद्रान्वेषी प्रकारका मानिसलाई पनि जेन भन्छन् । त्यसकारण त क्रिसमस हेम्फसिरले भनेको — जेनलाई गलत बुझ्न एकदम सजिलो छ ।</p><p class="hx hy fy hz b ia ib ic id ie if ig ih ii ij ik il im in io ip iq ir is it iu dn gv" data-selectable-paragraph="" id="7852" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 21px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">जेन भनेको गर्ने काम हो । यसलाई कुनै शब्दमा वर्णन गर्न सकिन्न । तर ब्याख्याले भने जेन भनेको के हो भन्ने बुझ्न केही मदत गर्न सक्छ । यहाँ याद राख्नु पर्ने कुरा यही हो कि यो बुझ्न अनुभव नै गर्नुपर्छ ।</p><p class="hx hy fy hz b ia ib ic id ie if ig ih ii ij ik il im in io ip iq ir is it iu dn gv" data-selectable-paragraph="" id="37f9" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 21px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">यसलाई यसरी बुझ्दा सजिलो होला — जेन बुद्ध धर्मको खाँटी कुरा भनेको यो हो कि हामी सबै मानिसहरु बुद्ध हौं र यो सत्यलाई हामीले आफु भित्रै पत्ता लगाउनु पर्दछ । जेनले ज्ञान लाभ गराउन हामीलाई हामी भित्र पठाउँछ । ज्ञान लाभको लागि हामीले बाहिर खोज्न जरुरी छैन, यसलाई हामी भित्र त्यहीँ पाउन सक्छौं जहाँ हामीले हामी को हौं भन्ने प्रश्न भेट्टायौं । यो भनेको त्यस्तो सत्य हो जुन दर्शनका कुरा छाँटेर, ग्रन्थहरु पढेर, धार्मिक कर्मकाण्डका कार्यक्रमहरुमा भाग लिएर वा त्यस्ता धार्मिक भनिने मानिसहरुले गर्ने जस्ता काम गरेर पाउन सकिँदैन । त्यसैले भनिन्छ कि आफ्नो मनलाई आफ्नो वशमा राख्नु जरुरी छ । मनलाई नियन्त्रण गर्न ध्यान वा अन्य प्रविधिहरु आवश्यक छ जसमा मन र शरिर समावेश गराइएको हुन्छ । यसो गर्दा तार्किक चिन्तन गर्ने काम छोड्नु पर्छ अनि शब्दको जालमा फस्नबाट पनि बच्नु पर्छ ।</p><p class="hx hy fy hz b ia ib ic id ie if ig ih ii ij ik il im in io ip iq ir is it iu dn gv" data-selectable-paragraph="" id="ac55" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 21px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">जेन बुद्धधर्मको इतिहास</p><p class="hx hy fy hz b ia ib ic id ie if ig ih ii ij ik il im in io ip iq ir is it iu dn gv" data-selectable-paragraph="" id="bcc9" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 21px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">जेन बुद्धधर्मको प्रारम्भिक स्वरुपको निर्माण भारतमा बुद्धधर्ममा दोश्रो देखि छैठौं शताब्दीमा माध्यमिक तथा योगाचार जस्ता दर्शनहरुको विकाससँगै भएको मानिन्छ । सन् १००४मा बौद्ध भिक्षु दाओयुनद्वारा लिखित एक ग्रन्थलाई जेन बुद्धधर्मको परिचय दिने सबैभन्दा पुरानो मौलिक ग्रन्थको रुपमा लिने गरिन्छ । यसले जेन बुद्धधर्मलाई पाँचवटा मुख्य शाखाहरुमा विभाजित गरी भिक्षु तथा भिक्षुणीहरुले अवलम्बन गर्ने धर्मको रुपमा व्याख्या गरिएको छ र उनीहरुले कन्फुसियसको शैलीमा पितृहरुको पूजा गर्ने भनिएको छ । यसमा शाक्यमुनि बुद्ध भन्दा पहिलेका सात जना बुद्धहरुको समेत उल्लेख छ । यसमा पाँचौं शताब्दीमा चीनमा बुद्धधर्मको प्रचार गर्ने बोधिधर्मको नाम समेत जोडिन पुग्छ । उनको समयदेखि अहिलेसम्मको एक जीवन्त बिरासतको रुपमा जेनको विकासक्रमलाई लिइन्छ ।</p><figure class="iw ix iy iz ja hq fj jb bu jc jd je jf jg cf jh ji jj jk jl jm paragraph-image" style="background: rgb(255, 255, 255); border-color: rgb(255, 255, 255); border-style: solid; border-width: 2px; box-sizing: inherit; clear: both; color: rgba(0, 0, 0, 0.8); float: none; font-family: medium-content-sans-serif-font, -apple-system, "system-ui", "Segoe UI", Roboto, Oxygen, Ubuntu, Cantarell, "Open Sans", "Helvetica Neue", sans-serif; margin: 56px 0px 16px; padding: 0px 0px 10px; width: 680px;"><div class="hr hs ap ht w hu" role="button" style="box-sizing: inherit; cursor: zoom-in; position: relative; transition: transform 300ms cubic-bezier(0.2, 0, 0.2, 1) 0s; width: 676px; z-index: auto;" tabindex="0"><div class="fg fh jy" style="box-sizing: inherit; margin-left: auto; margin-right: auto; max-width: 560px;"><div class="jr s ap js" style="background-color: #f2f2f2; box-sizing: inherit; margin: auto; position: relative;"><div class="jz ju s" style="box-sizing: inherit; height: 0px; padding-bottom: 420px;"><div class="ep jn ef es eo ex w jo jp jq" style="box-sizing: inherit; height: 420px; left: 0px; opacity: 0; overflow: hidden; position: absolute; top: 0px; transform: translateZ(0px); transition: opacity 100ms ease 400ms; width: 560px; will-change: transform;"><img alt="" class="ef es eo ex w jv jw af ui" height="375" role="presentation" src="https://miro.medium.com/max/60/1*iuDWBWKDNVzhHr5LpVWaUw.jpeg?q=20" style="box-sizing: inherit; filter: blur(20px); height: 420px; left: 0px; position: absolute; top: 0px; transform: scale(1.1); transition: visibility 0ms ease 400ms; vertical-align: middle; visibility: hidden; width: 560px;" width="500" /></div><img alt="" class="mp pd ef es eo ex w c" height="375" role="presentation" sizes="500px" src="https://miro.medium.com/max/1000/1*iuDWBWKDNVzhHr5LpVWaUw.jpeg" srcset="https://miro.medium.com/max/552/1*iuDWBWKDNVzhHr5LpVWaUw.jpeg 276w, https://miro.medium.com/max/1000/1*iuDWBWKDNVzhHr5LpVWaUw.jpeg 500w" style="background-color: white; box-sizing: inherit; height: 420px; left: 0px; opacity: 1; position: absolute; top: 0px; transition: opacity 400ms ease 0ms; vertical-align: middle; width: 560px;" width="500" /></div></div></div></div></figure><p class="hx hy fy hz b ia ib ic id ie if ig ih ii ij ik il im in io ip iq ir is it iu dn gv" data-selectable-paragraph="" id="4220" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 21px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">जेन अभ्यास कर्ताहरु यो जेनधर्म चीनमा भारतीय वा मध्य पश्चिमी भिक्षु बोधिधर्मले इस्वीको छैठौं शताब्दीमा ल्याएको भनेर मान्छन् । यसरी हेर्दा जेनको उद्भव चीनमा ताङ वंश, अर्थात् ७औं देखि १०औं शताब्दीमा भएको थियो । त्यसबेला त्यसलाई त्यहाँ चान् (禪) विचारधारा भनेर मानिन्थ्यो । समय अनुसार यो विकसित र रुपान्तरित पनि हुँदै गयो ।</p><p class="hx hy fy hz b ia ib ic id ie if ig ih ii ij ik il im in io ip iq ir is it iu dn gv" data-selectable-paragraph="" id="fcd5" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 21px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;"><span class="hz fz" style="box-sizing: inherit; font-weight: 700;">चीन</span>मा यो छैठौं कुलपति भनेर मानिने हुइनेङ (सन् ६३८–७१३)को समयमा धेरै विकास भयो र ९औं शताब्दीमा यहाँ बुद्धधर्ममाथि उत्पीडन हुन थालेदेखि हराएर जान थाल्यो । इतिहासमा महान् जेन गुरु भनेर चिनिने सबै गुरुहरु यसै अविधि भित्रका पाइन्छन् । पछि पछि पनि चीनमा जेनधर्म त बच्यो तर बिस्तारै त्यो समय अनुसार फेरिँदै गयो ।</p><p class="hx hy fy hz b ia ib ic id ie if ig ih ii ij ik il im in io ip iq ir is it iu dn gv" data-selectable-paragraph="" id="7a75" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 21px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;"><span class="hz fz" style="box-sizing: inherit; font-weight: 700;">भियनताम</span>मा बुद्ध धर्म फैलिनुको पछाडि जेन बुद्धधर्मको ठुलो योगदान छ । कोही कोहीले त भियतनाममा तेश्रो शताब्दीदेखि नै जेन बुद्धधर्मको आगमन भएको मान्छन्, कोही भने छैठौं शताब्दी देखि मात्र त्यहाँ जेन बुद्धधर्म भित्रियो भन्छन् । यहाँ यो छैठौ देखि १२औं शताब्दीसम्म प्रख्यात रह्यो । यही जेन बुद्ध धर्मले भियतनाममा थिएन (<em class="ka" style="box-sizing: inherit;">Thiền) </em>बुद्धधर्मको रुप लियो ।</p><p class="hx hy fy hz b ia ib ic id ie if ig ih ii ij ik il im in io ip iq ir is it iu dn gv" data-selectable-paragraph="" id="2f0e" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 21px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;"><span class="hz fz" style="box-sizing: inherit; font-weight: 700;">कोरिया</span>मा जेन बुद्धधर्म सातौं शताब्दीको अन्तसम्ममा प्रवेश गर्यो । यहाँ यसलाई सन (선) बुद्धधर्म भनिन्छ । यहाँ भिक्षु पोमनाङ (सन् ६३२–६४६)ले ल्याएको मानिन्छ । कोरियामा भएका २६ बौद्ध निकायहरुमा सन बुद्धधर्म सबैभन्दा ठुलो मानिन्छ । यसलाई तिनीहरु चोग्ये सम्प्रदाय भन्छन् र यसमा कोरियाको ९० प्रतिशत बौद्धहरु पर्दछन् । चोग्ये भनेको दक्षिण चीनको त्यो पर्वत हो जहाँबाट यो धर्मको उद्भव भएको थियो । नवौं शताब्दीमा कोरियामा सन् बुद्धधर्म प्रचारको शिखरमा पुग्यो ।</p><p class="hx hy fy hz b ia ib ic id ie if ig ih ii ij ik il im in io ip iq ir is it iu dn gv" data-selectable-paragraph="" id="dfa5" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 21px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;"><span class="hz fz" style="box-sizing: inherit; font-weight: 700;">जापान</span>मा जेन (<a class="dy kb" href="https://ja.wikipedia.org/wiki/%E7%A6%85" rel="noopener ugc nofollow" style="-webkit-tap-highlight-color: transparent; box-sizing: inherit;" target="_blank">禅</a>)बुद्धधर्मले १२औं शताब्दीमा प्रवेश पायो । यसलाई यहाँ जोयो दाइशी वा किगेन दोगेन (सन् १२००–१२५३)ले ल्याएको मानिन्छ । यो यहाँ कामाकुरा युगमा आयो र यसलाई यहाँ सोतो निकायको रुपमा परिचित गराइएको थियो । जापानमा यसले जापानी जेन बुद्धधर्मको रुपमा विकसित हुने मौका पायो । जापानमा मात्रै कमसेकम तीन निकायहरु छन् — ओबाकु, रिनजाइ तथा सोतो । जापानमा यसरी जेन बुद्धधर्मले आफुलाई विकास गर्ने मौका पायो । यही विकासक्रममा फलस्वरुप अहिले जेन बुद्धधर्मलाई जापानको मौलिक धर्मको रुपमा मान्नेहरु पनि छन् । यसको कारण भनेको यसलाई अहिलेको स्वरुपमा ल्याउन तथा यसलाई विश्वमाझ फैलाउन जापानका जेन गुरुहरुको ठुलो योगदान रहिआएको छ । यसरी पश्चिममा जेन बुद्धधर्म फैलाउने काममा मुख्यतयाः दाइसेचु तेइतारो सुजुकी (सन् १८७०–१९६६) तथा शेनरयु सुजुकी (सन् १९०४–१९७१)को योगदान सम्झनुपर्दछ ।</p><p class="hx hy fy hz b ia ib ic id ie if ig ih ii ij ik il im in io ip iq ir is it iu dn gv" data-selectable-paragraph="" id="6714" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 21px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">खासगरी पश्चिमी मुलुकमा जेन धर्म जापान हुँदै र जापानी प्रकारको हुँदै विकसित वा विस्तारित हुँदै गएको देखिन्छ । पश्चिमी मुलुकहरुमा जेन शब्द यति प्रचलनमा आइसक्यो कि धेरै मानिसहरु त्यहाँ बुद्ध धर्मको मौलिक रुप भनेकै जेन भन्ने सोच राख्छन् अनि चाहिने नचाहिने ठाउँमा पनि बुद्धको कुरा गर्नुपर्यो कि जेन बुद्धधर्मलाई अगाडि राख्छन् ।</p><p class="hx hy fy hz b ia ib ic id ie if ig ih ii ij ik il im in io ip iq ir is it iu dn gv" data-selectable-paragraph="" id="7542" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 21px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;"><span class="hz fz" style="box-sizing: inherit; font-weight: 700;">जेनको अभ्यास</span></p><p class="hx hy fy hz b ia ib ic id ie if ig ih ii ij ik il im in io ip iq ir is it iu dn gv" data-selectable-paragraph="" id="0c8a" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 21px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">जेन बुद्ध धर्मको अभ्यासका विभिन्न विशेषताहरु मध्ये एक यो हो कि यसमा शास्त्रीय शिक्षा दिने काममा निकै कम ध्यान दिने गरिन्छ । यो त कुनै गुरुको प्रत्यक्ष सिकाइबाट नै प्राप्त गर्न सकिन्छ । यसको उद्देश्य तर्कसंगत र बौद्धिक दिमागलाई मानसिक पासोबाट बाहिर निकाल्नु नै हो । यति गर्नाले साधकहरु धेरै जागरूक हुन्छ र आफ्नोे बुद्ध–स्वभाव वा तथागत गर्भलाई महसुस गर्न सक्छ । यति गर्नको लागि कहिलेकाही सामान्य शारीरिक हिंसाको समेत प्रयोग गरेर साधकहरुलाईे बौद्धिकताको फन्दाबाट बाहिर निकालिन्छ ।</p><figure class="iw ix iy iz ja hq fj jb bu jc jd je jf jg cf jh ji jj jk jl jm paragraph-image" style="background: rgb(255, 255, 255); border-color: rgb(255, 255, 255); border-style: solid; border-width: 2px; box-sizing: inherit; clear: both; color: rgba(0, 0, 0, 0.8); float: none; font-family: medium-content-sans-serif-font, -apple-system, "system-ui", "Segoe UI", Roboto, Oxygen, Ubuntu, Cantarell, "Open Sans", "Helvetica Neue", sans-serif; margin: 56px 0px 16px; padding: 0px 0px 10px; width: 680px;"><div class="hr hs ap ht w hu" role="button" style="box-sizing: inherit; cursor: zoom-in; position: relative; transition: transform 300ms cubic-bezier(0.2, 0, 0.2, 1) 0s; width: 676px; z-index: auto;" tabindex="0"><div class="fg fh kc" style="box-sizing: inherit; margin-left: auto; margin-right: auto; max-width: 900px;"><div class="jr s ap js" style="background-color: #f2f2f2; box-sizing: inherit; margin: auto; position: relative;"><div class="kd ju s" style="box-sizing: inherit; height: 0px; padding-bottom: 577.297px;"><div class="ep jn ef es eo ex w jo jp jq" style="box-sizing: inherit; height: 577.297px; left: 0px; opacity: 0; overflow: hidden; position: absolute; top: 0px; transform: translateZ(0px); transition: opacity 100ms ease 400ms; width: 676px; will-change: transform;"><img alt="" class="ef es eo ex w jv jw af ui" height="427" role="presentation" src="https://miro.medium.com/max/60/1*Z6LxUyP1OMXFtGB8YJApnA.png?q=20" style="box-sizing: inherit; filter: blur(20px); height: 577.297px; left: 0px; position: absolute; top: 0px; transform: scale(1.1); transition: visibility 0ms ease 400ms; vertical-align: middle; visibility: hidden; width: 676px;" width="500" /></div><img alt="" class="mp pd ef es eo ex w c" height="427" role="presentation" sizes="500px" src="https://miro.medium.com/max/1000/1*Z6LxUyP1OMXFtGB8YJApnA.png" srcset="https://miro.medium.com/max/552/1*Z6LxUyP1OMXFtGB8YJApnA.png 276w, https://miro.medium.com/max/1000/1*Z6LxUyP1OMXFtGB8YJApnA.png 500w" style="background-color: white; box-sizing: inherit; height: 577.297px; left: 0px; opacity: 1; position: absolute; top: 0px; transition: opacity 400ms ease 0ms; vertical-align: middle; width: 676px;" width="500" /></div></div></div></div></figure><p class="hx hy fy hz b ia ib ic id ie if ig ih ii ij ik il im in io ip iq ir is it iu dn gv" data-selectable-paragraph="" id="4932" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 21px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">जेन साधकहरुको लक्ष्य नै आफु जसरी बाँचिरहेको छ त्यसरी नै ज्ञानलाभ गर्नु हो । यसका लागि उनीहरु मानसिक क्रियाकलापहरुद्वारा दार्शनिक विचार वा बौद्धिक प्रयासको सहयोग विना सत्यसम्म पुग्छन् । कुनै कुनै जेन निकायले एकै क्षणमा ज्ञान लाभ गराउँछ भने कुनै कुनैले एक क्रमिक प्रक्रिया मार्फत ज्ञानलाभसम्म पुर्याउने काम गर्दछ ।</p><p class="hx hy fy hz b ia ib ic id ie if ig ih ii ij ik il im in io ip iq ir is it iu dn gv" data-selectable-paragraph="" id="3acb" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 21px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">जेन बुद्धधर्मको उद्देश्य साधकको आफ्नो मौलिक मन वा प्रकृतिलाई बौद्धिकताको हस्तक्षेप बिना सिधै हेरेर आत्मज्ञान प्राप्त गर्नु हो । यो एक ठुलो सहज ज्ञानयुक्त बुझाइ हो, यो आकर्षक दार्शनिकता होइन । जेनले जे जस्तो छ त्यस्तो हेर्न सिकाउँछ, त्यसको विश्लेषण गर्न लगाउँदैन । जेनमा बुद्धत्वको साँचो आत्म–ज्ञानलाई मानिन्छ । यसले मनुष्य हुनु नै बुद्ध हुनु हो भन्छ । यसका अनुसार बुद्ध–प्रकृति भन्नु नै मानव स्वभाव हो । जेन भन्नु नै पूर्ण रुपले बाँच्नु हो । कसैले यसलाई धर्म र कसैले दर्शन भन्छ, जे भनेपनि यो यही हो । यो आफै कुनै धर्म वा दर्शन भने होइन । यसले मानिसलाई शब्द जाल र तर्कको पकडबाट बाहिर ल्याउने प्रयास गर्छ ।<br style="box-sizing: inherit;" />सारमा भन्नु पर्दा यो आफ्नो आफ्नै प्रकृतिलाई हेर्ने कला हो, जसले हामीलाई बन्धनबाट मुक्तिको बाटो देखाउँछ ।</p><p class="hx hy fy hz b ia ib ic id ie if ig ih ii ij ik il im in io ip iq ir is it iu dn gv" data-selectable-paragraph="" id="6a91" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 21px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">संक्षेपमा भन्दा ध्यानका अभ्यास, विशेष गरी बसेर गरिने ध्यान, जसलाई चीनियाँ भाषामा जोचान र जापानी भाषामा जाजेन भनिन्छ, त्यही जेन बुद्धधर्मको मूल मर्म हो भन्न सकिन्छ ।</p><p class="hx hy fy hz b ia ib ic id ie if ig ih ii ij ik il im in io ip iq ir is it iu dn gv" data-selectable-paragraph="" id="42d8" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 21px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">जेन बुद्धधर्म र ध्यान</p><p class="hx hy fy hz b ia ib ic id ie if ig ih ii ij ik il im in io ip iq ir is it iu dn gv" data-selectable-paragraph="" id="441e" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 21px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">बुद्ध धर्मले ध्यान साधनालाई विशेष महत्व दिन्छ । बुद्ध धर्मको विभिन्न निकायले आआफ्नै किसिमबाट ध्यानलाई सम्बोधन गरेको र यसको महत्व बुझेर यसलाई धर्मको महत्वपूर्ण खुड्किलाको रुपमा लिइन्छ । यदी बौद्धहरु ध्यान गर्दैनन् भने उनीहरु कर्मकाण्डी मात्र रहन्छन् । त्यसैले शीलबाट समाधिमा बस्न सकिन्छ र समाधिबाट प्रज्ञाको ढोका खुल्छ भनिन्छ ।</p><p class="hx hy fy hz b ia ib ic id ie if ig ih ii ij ik il im in io ip iq ir is it iu dn gv" data-selectable-paragraph="" id="293d" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 21px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">प्राचीन बौद्ध ग्रन्थहरुमा ध्यानलाई मनलाई बाँध्ने वा तालिम दिने कामको रुपमा बताइएको पाइन्छ । यसले हामीलाई पूर्ण समभाव र उपेक्षा स्मृतितर्फ डोर्याउँछ । प्राचीन बुद्धधर्मको यो नै प्रमुख साधनको रुपमा मानिन्छ । जेन धर्ममा ध्यान वा जेन भनेको सर्वास्तिवादी ध्यान प्रविधिबाट ल्याइएको भनिन्छ ।</p><figure class="iw ix iy iz ja hq fj jb bu jc jd je jf jg cf jh ji jj jk jl jm paragraph-image" style="background: rgb(255, 255, 255); border-color: rgb(255, 255, 255); border-style: solid; border-width: 2px; box-sizing: inherit; clear: both; color: rgba(0, 0, 0, 0.8); float: none; font-family: medium-content-sans-serif-font, -apple-system, "system-ui", "Segoe UI", Roboto, Oxygen, Ubuntu, Cantarell, "Open Sans", "Helvetica Neue", sans-serif; margin: 56px 0px 16px; padding: 0px 0px 10px; width: 680px;"><div class="fg fh ke" style="box-sizing: inherit; margin-left: auto; margin-right: auto; max-width: 450px;"><div class="jr s ap js" style="background-color: #f2f2f2; box-sizing: inherit; margin: auto; position: relative;"><div class="kf ju s" style="box-sizing: inherit; height: 0px; padding-bottom: 585px;"><div class="ep jn ef es eo ex w jo jp jq" style="box-sizing: inherit; height: 585px; left: 0px; opacity: 0; overflow: hidden; position: absolute; top: 0px; transform: translateZ(0px); transition: opacity 100ms ease 400ms; width: 450px; will-change: transform;"><img alt="" class="ef es eo ex w jv jw af ui" height="585" role="presentation" src="https://miro.medium.com/max/46/1*1549lMDPCTQ4jAbWh4EZqg.jpeg?q=20" style="box-sizing: inherit; filter: blur(20px); height: 585px; left: 0px; position: absolute; top: 0px; transform: scale(1.1); transition: visibility 0ms ease 400ms; vertical-align: middle; visibility: hidden; width: 450px;" width="450" /></div><img alt="" class="mp pd ef es eo ex w c" height="585" role="presentation" sizes="450px" src="https://miro.medium.com/max/900/1*1549lMDPCTQ4jAbWh4EZqg.jpeg" srcset="https://miro.medium.com/max/552/1*1549lMDPCTQ4jAbWh4EZqg.jpeg 276w, https://miro.medium.com/max/900/1*1549lMDPCTQ4jAbWh4EZqg.jpeg 450w" style="background-color: white; box-sizing: inherit; height: 585px; left: 0px; opacity: 1; position: absolute; top: 0px; transition: opacity 400ms ease 0ms; vertical-align: middle; width: 450px;" width="450" /></div></div></div></figure><p class="hx hy fy hz b ia ib ic id ie if ig ih ii ij ik il im in io ip iq ir is it iu dn gv" data-selectable-paragraph="" id="dc36" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 21px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">जेनको सन्दर्भमा कुरा गर्दा यसमा ध्यान गर्दा मनलाई नियन्त्रित गर्नको लागि जेन साधकहरुलाई अक्सर आफ्नौ श्वास गन्न लगाइन्छ । यसमा कि छोडिएको र लिएको दुबै, कि लिएको मात्रलाई गन्न लगाइन्छ । यो गन्ती दशसम्म भएपछि फेरी गन्न लगाइन्छ । यो मनलाई पूर्ण रुपमा शान्त नभएसम्म दोहरर्याउन लगाइन्छ । यसमा लामो र गहिरो श्वास लिन लगाइन्छ । ध्यान नाभी भन्दा तल केन्द्रित गर्न लगाइन्छ र श्वास लिँदा यो फुल्नुपर्छ, अनि श्वास गहिरो र मन्द हुनुपर्छ । श्वास गन्न झर्को लागेमा वा बोझ जस्तो भएमा श्वासको प्राकृतिक आउजाउमा ध्यान केन्द्रित पनि गर्न सकिन्छ ।</p><p class="hx hy fy hz b ia ib ic id ie if ig ih ii ij ik il im in io ip iq ir is it iu dn gv" data-selectable-paragraph="" id="afe3" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 21px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">यसबाहेक गम्भीर जेन साधकहरुद्वारा गहन सामूहिक ध्यान को अभ्यास पनि गर्ने गरिन्छ । जापानी भाषामा यस प्रथालाई सेशिन (<span class="hz fz" style="box-sizing: inherit; font-weight: 700;">sesshin) </span>भनिन्छ । यस्तो शिविरमा भिक्षुहरुलाई प्रत्येक दिन धेरै घण्टासम्म ध्यान गर्नुपर्ने हुन्छ । यस अवधि भरी उनीहरुले आफुलाई विशेष रूपमा जेन अभ्यासका लागि समर्पित गर्ने गर्छन् । यस्ता लामा ध्यानहरुलाई जाजेन भनिन्छ र यसमा छोटो अवधिको विश्राम, अनुष्ठानिक औपचारिक भोजन, तथा सानोतिनो काम पनि जोडिन्छ । जापान, ताइवान र पश्चिमी देशहरुको आधुनिक जेन बौद्ध अभ्यासहरुमा सामान्य साधकहरु यस्ता गहन अभ्यास शिविरहरुमा भाग लिने गर्दछन् ।</p><p class="hx hy fy hz b ia ib ic id ie if ig ih ii ij ik il im in io ip iq ir is it iu dn gv" data-selectable-paragraph="" id="ce60" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 21px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">जेन बुद्धधर्ममा बसेर गरिने ध्यानलाई सामान्य भाषामा जाजेन (zazen) भनेर चिनिन्छ । यो भनेको जेन बुद्ध परम्परामा विशेष गरी आधारभूत ध्यान गर्ने अनुशासन हो । सामान्यतयाः भन्दा जाजेन भनको सून्यता माथिको विपश्यना भनेर पनि भन्न सकिन्छ । यद्यपि जेन बुद्धधर्मकै पनि विभिन्न निकाय जस्तै विभिन्न ठाउँमा आआफ्नै किसिमबाट विकास भइरहेकोले एक अर्कामा बुझाइमा भिन्नता भने पाउन सकिन्छ । उदाहरणका लागि रिन्जाइ निकायले जाजेनलाई कोआन (कथा, सम्बाद, प्रश्न वा तथ्य, जसले साधकहरुमा आफ्नै जेन सम्बन्धी ज्ञानको प्रगतिको लागि शंका उब्जाइदिन्छ/ <span class="hz fz" style="box-sizing: inherit; font-weight: 700;">koan</span>) लाई ल्याउँछ भने सोतो निकायले कोआनलाई भन्दा शिकान्ताजा (<span class="hz fz" style="box-sizing: inherit; font-weight: 700;">Shikantaza)</span> — कुनै वस्तुमा ध्यान केन्द्रित नगरी बस्ने मात्र)मा जोड दिन्छ ।</p><p class="hx hy fy hz b ia ib ic id ie if ig ih ii ij ik il im in io ip iq ir is it iu dn gv" data-selectable-paragraph="" id="118c" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 21px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">यसो हेर्दा जेन ध्यान त विपस्सना ध्यान जस्तै देखिन्छ । तर यसमा बुझाइमा नै केही भिन्नता छ । एक जना पूर्व भिक्षु डेभिड सुदरले एउटा उदाहरण दिएर फरक छुट्याउने प्रयास गरेका छन्, जुन यसप्रकार छ –</p><p class="hx hy fy hz b ia ib ic id ie if ig ih ii ij ik il im in io ip iq ir is it iu dn gv" data-selectable-paragraph="" id="7d71" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 21px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">एक बौद्ध शिक्षकले एक पटक बालबालिकाहरूको समूहलाई सोधे, “बिहानको खाजा खाने उद्देश्य के हो?“</p><p class="hx hy fy hz b ia ib ic id ie if ig ih ii ij ik il im in io ip iq ir is it iu dn gv" data-selectable-paragraph="" id="96e7" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 21px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">एकजनाले जवाफ दियो, “दिनको लागि ऊर्जा दिन्छ ।”</p><p class="hx hy fy hz b ia ib ic id ie if ig ih ii ij ik il im in io ip iq ir is it iu dn gv" data-selectable-paragraph="" id="4d50" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 21px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">त्यसपछि दोस्रो बालकले जवाफ दियो, “बिहानको खाजा खानुको उद्देश्य बिहानको खाजा खानु हो।”</p><p class="hx hy fy hz b ia ib ic id ie if ig ih ii ij ik il im in io ip iq ir is it iu dn gv" data-selectable-paragraph="" id="d30e" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 21px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">यी दुई उत्तरहरूले जेन र विपश्यना बीचको प्राथमिक समानता र भिन्नतालाई सुन्दर रूपमा चित्रण गर्दछ । दुबै परम्पराहरू वर्तमान (“बिहानको खाजा खाने”) को बारेमा सचेत जागरूकतामा आधारित छन् । यद्यपि विपस्सना ध्यानमा प्राथमिक जोड हाम्रो दिमागलाई यस्तो तरिकाले चलाउनमा छ (“दिनको लागि ऊर्जा”) विकास गर्छौं । अर्को तर्फ जेनमा उपस्थित हुनको लागि उपस्थित हुनुमा प्राथमिक जोड दिइन्छ — तिनीहरूको परिप्रेक्ष्य यो हो कि भित्री स्वतन्त्रता यहाँ पाइन्छ, त्यसैले हामीले “बिहानको खाजा खाने” को वास्तविक कार्यमा मात्र ध्यान केन्द्रित गर्नुपर्छ, वा हामी जे गर्दैछौं त्यो मात्र । यदि तपाइँले जेन र विपस्सनाको गहिरो अध्ययन गर्नुहुन्छ भने यो पाउनुहुनेछ कि तिनीहरू दुवै वास्तवमा सहमत छन् कि तपाईंसँग दिशाको चेतना हुनु आवश्यक छ, तर तपाइँ अगाडि बढ्नको लागि पनि उपस्थित हुन आवश्यक छ ।</p><figure class="iw ix iy iz ja hq fj jb bu jc jd je jf jg cf jh ji jj jk jl jm paragraph-image" style="background: rgb(255, 255, 255); border-color: rgb(255, 255, 255); border-style: solid; border-width: 2px; box-sizing: inherit; clear: both; color: rgba(0, 0, 0, 0.8); float: none; font-family: medium-content-sans-serif-font, -apple-system, "system-ui", "Segoe UI", Roboto, Oxygen, Ubuntu, Cantarell, "Open Sans", "Helvetica Neue", sans-serif; margin: 56px 0px 16px; padding: 0px 0px 10px; width: 680px;"><div class="hr hs ap ht w hu" role="button" style="box-sizing: inherit; cursor: zoom-in; position: relative; transition: transform 300ms cubic-bezier(0.2, 0, 0.2, 1) 0s; width: 676px; z-index: auto;" tabindex="0"><div class="fg fh kg" style="box-sizing: inherit; margin-left: auto; margin-right: auto; max-width: 1366px;"><div class="jr s ap js" style="background-color: #f2f2f2; box-sizing: inherit; margin: auto; position: relative;"><div class="kh ju s" style="box-sizing: inherit; height: 0px; padding-bottom: 327.172px;"><div class="ep jn ef es eo ex w jo jp jq" style="box-sizing: inherit; height: 327.172px; left: 0px; opacity: 0; overflow: hidden; position: absolute; top: 0px; transform: translateZ(0px); transition: opacity 100ms ease 400ms; width: 676px; will-change: transform;"><img alt="" class="ef es eo ex w jv jw af ui" height="242" role="presentation" src="https://miro.medium.com/max/60/1*AL9c1A3yFNvL7HxNSdH4BQ.jpeg?q=20" style="box-sizing: inherit; filter: blur(20px); height: 327.172px; left: 0px; position: absolute; top: 0px; transform: scale(1.1); transition: visibility 0ms ease 400ms; vertical-align: middle; visibility: hidden; width: 676px;" width="500" /></div><img alt="" class="mp pd ef es eo ex w c" height="242" role="presentation" sizes="500px" src="https://miro.medium.com/max/1000/1*AL9c1A3yFNvL7HxNSdH4BQ.jpeg" srcset="https://miro.medium.com/max/552/1*AL9c1A3yFNvL7HxNSdH4BQ.jpeg 276w, https://miro.medium.com/max/1000/1*AL9c1A3yFNvL7HxNSdH4BQ.jpeg 500w" style="background-color: white; box-sizing: inherit; height: 327.172px; left: 0px; opacity: 1; position: absolute; top: 0px; transition: opacity 400ms ease 0ms; vertical-align: middle; width: 676px;" width="500" /></div></div></div></div></figure><p class="hx hy fy hz b ia ib ic id ie if ig ih ii ij ik il im in io ip iq ir is it iu dn gv" data-selectable-paragraph="" id="2ec9" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 21px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">फेरी जेन बुद्ध धर्म भनेको ध्यान मात्र पनि होइन । कलाका केही पक्षहरु, जस्तै चित्रकला, अक्षरकला, कविता, बगैंचा श्रृंगार, फूलको श्रृंगार, चिया समारोह जस्ता सामाजिक देखिने केही क्रियाकलापहरुलाई पनि जेनले आफ्नो अभिन्न अंगको रुपमा लिएको पाइन्छ । जापानको एउटा र्योआन्जी नामक ढुंगाको बगैंचा जेन बगैंचाको नामले प्रशिद्ध छ । प्राचीन जेन भिक्षुहरुले ब्रुश पेन्टिङ तथा अक्षरकलालाई आफ्ना विद्यार्थी साधकहरुलाई आध्यात्मिक कुराहरु बुझाइदिनको लागि प्रयोग गरेको पाइन्छ । जेनहरुका बिच छुट्टै जेन पेन्टिङको महत्व छ । यस्ता कुराहरुले शब्दबाट बुझाउन नसकिने कुराहरु साधकहरुको मनमा पुर्याइदिन्छ ।</p><p class="hx hy fy hz b ia ib ic id ie if ig ih ii ij ik il im in io ip iq ir is it iu dn gv" data-selectable-paragraph="" id="7291" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 21px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">अझ कुनै कुनै जेन साधकहरुले त गुह्य अभ्यासहरु समेत गर्छन् । जस्तै कोरियाको क्वान उम निकायमा बसेर ध्यान गर्दा ग्वानइन (नेपालमा अवलोकितेश्वर भने जस्तै)को मन्त्र समेत प्रयोगमा ल्याइन्छ । कतिपय कार्यक्रममा जेन बुद्ध धर्ममा प्रज्ञापारमिता हृदय सुत्रको पाठ पनि हुन्छ । त्यस्तै शिनगोङ्ग निकायबाट आएको सोतो जेन बुद्ध धर्ममा अमोघपास–कल्पराज सुत्रको पनि पाठ हुन्छ ।</p><p class="hx hy fy hz b ia ib ic id ie if ig ih ii ij ik il im in io ip iq ir is it iu dn gv" data-selectable-paragraph="" id="93cc" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 21px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">यो लेखको उद्देश्य जेन बुद्धधर्मको सबै कुरा बताउने होइन । त्यसका लागि म सक्षम व्यक्ति पनि होइन । यहाँ मैले बुद्ध धर्म भनेको हामीले देखेको भन्दा बाहिर पनि छ भनेर सानो छेस्को उघार्न मात्र प्रयास गरेको छु । हामी नेपालीहरुमा हामी बुद्धको जन्मभूमिका बासिन्दा हौं, बुद्धकै सन्तान हौं भन्ने अभिमान छ । अझ कति भरखर दुइचार बुद्धधर्मको पुस्तक पढेर बुद्धधर्मका अध्यापन गर्ने तहमा पुगेकाहरुले अभ्यास नै गरिरहेकाहरु बौद्धलाई तिमीहरुलाई केही थाहा छैन भनेर खिस्याउन समेत पछि पर्दैन । अर्कोतिर जस्तो सुकै रंगको लुगा लगाएर आफुलाई बुद्धधर्ममा समर्पित गर्नेहरुमा समेत मैले बुद्धधर्मको सबै जानेको छु भन्ने घमण्ड पालिरहेको हुन्छ ।</p><p class="hx hy fy hz b ia ib ic id ie if ig ih ii ij ik il im in io ip iq ir is it iu dn gv" data-selectable-paragraph="" id="2314" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 21px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;">नेपालका बौद्धहरु अक्सर अचम्म मान्छन् — बुद्ध नेपालमा जन्मेको तर विश्वमा बुद्ध धर्म फैलनुमा नेपालीहरुको योगदान खासै किन छैन भनेर । हुन पनि हो, नेपालमा बौद्धहरु आफुलाई सर्वोच्च नै भन्ने खालका अभिव्यक्ति दिइरहेका हुन्छन् तर यथार्थमा हेर्दा नेवारहरुको आफ्नो भनिएको बुद्धधर्म आफ्नै सम्प्रदायमा पनि पकडमा आउने गरी फैलिन सकेको छैन, थेरवाद र तिब्बती बुद्धधर्म अन्य देशमा फैलिएको जति छ त्यसमा नेपाली बौद्धहरुको योगदान देखिँदैन । अर्कोतिर हेर्यो भने पश्चिमी मुलुकहरुमा अहिले बुद्ध धर्म धमाधम फैलिरहेको पाइन्छ । त्यसमध्ये धेरैले जेन बुद्ध धर्मलाई नै बुद्ध धर्म भनेर अँगालिराखेका छन् । यसको कारण उनीहरु बुद्धधर्मलाई पूजापाठ, कर्मकाण्ड अनि बुद्धको मूर्तिलाई अन्य धर्मका देउता सरह पूजा गर्ने भनेर लिइरहेका छैनन् । उनीहरुले यसलाई ध्यान गर्ने र ध्यान मार्फत् जीवनमा आइपर्ने सबै बाधा अडचन हटाएर सुख पूर्वक जीवन बिताउने साधनको रुपमा लिइरहेका छन् । त्यसकारण त्यहाँ जेन बुद्धधर्म अँगाल्नेहरु बढिरहेको छ । अर्कोतर्फ भगवान बुद्ध जन्मनु भएको नेपालमा भने जेन बुद्धधर्म सिकाउने, अभ्यास गर्ने र यसबारे विवेचना गर्ने ठाउँको पनि अभाव छ । यस्तो अवस्थामा बुद्धधर्मलाई सही अर्थमा बुझ्न कर्मकाण्ड भन्दा बाहिर आएर ध्यानको माध्यमबाट ज्ञानलाभ तर्फ किन नलाग्ने?</p><p class="hx hy fy hz b ia ib ic id ie if ig ih ii ij ik il im in io ip iq ir is it iu dn gv" data-selectable-paragraph="" id="d874" style="background-color: white; box-sizing: inherit; color: #292929; font-family: charter, Georgia, Cambria, "Times New Roman", Times, serif; font-size: 21px; letter-spacing: -0.003em; line-height: 32px; margin: 2em 0px -0.46em; word-break: break-word;"><em class="ka" style="box-sizing: inherit;">आनन्दभूमि मासिक December 2021</em></p></div>Unknownnoreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-7603060153155404299.post-18008544853555458842021-11-13T19:12:00.001+05:452021-12-03T18:10:04.137+05:45 २८ बुद्धहरुको संक्षिप्त परिचय<p><br /></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-kLLNXtDEfZQ/YYyainPQqLI/AAAAAAAB2X8/EFhUyApCP-Q4TqgiyJ-jJBeDE6lsxbBTACLcBGAsYHQ/s1600/28Buddhas-myanmar01.jpeg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="960" data-original-width="1600" height="276" src="https://1.bp.blogspot.com/-kLLNXtDEfZQ/YYyainPQqLI/AAAAAAAB2X8/EFhUyApCP-Q4TqgiyJ-jJBeDE6lsxbBTACLcBGAsYHQ/w460-h276/28Buddhas-myanmar01.jpeg" width="460" /></a></div><br /><p><br /></p><p>राजेन मानन्धर</p><p><br /></p><p>सब्ब पापस्स अकरणं, कुसलस्स उपसम्पदा । सचित्तपरियोदपनं, एतं बुद्धान सासनं (अर्थात् सबै प्रकारको पाप कर्म नगर्ने, पुण्य कर्म संचय गर्ने, आफ्नो चित्तलाई परिशुद्ध बनाउने – यही बुद्धहरुको शिक्षा हो )। त्यस्तै अर्को एक बुद्ध वन्दना यस प्रकार छ – सर्वबुद्धं नमस्यामि, धर्मञ्च जिन भाषितं, संघञ्च शील सम्पन्न, रत्नत्रयं नमस्तुते (सकल बुद्धलाई नमस्कार, बुद्धद्वारा अभिव्यक्त भएका धर्म ज्ञानलाई नमस्कार, शीलले सम्पन्न हुनु भएको संघलाई पनि नमस्कार। यी तीनवटा रत्नहरुलाई म सधैं शिरोपर गर्दछु।) यी दुबैमा बुद्धहरुको कुरा छ – बुद्धहरुको । यो जस्तै अन्य थुप्रै बौद्ध गाथा, व्याख्याहरुमा बुद्धहरुको प्रसंग उल्लेख छ । बौद्ध अभिलेखहरुले अथवा भनौं बौद्ध विश्वासले संसारमा एक जना मात्र हैन अनेकन् बुद्धहरुको जन्म भैसकेको, उहाँहरुको आफ्नो जीवन कालमा शिक्षा वा धर्मले मानव जीवनलाई धेरै अगाडिदेखि धन्य बनाइराखेको आदि प्रसंगहरु पाइन्छ । </p><p><br /></p><p>यिनै प्रसंगहरुले पनि हामीलाई बुद्ध एक जना मात्र हैन धेरै जना थिए भन्ने सम्झाइरहन्छ । थेरवाद, महायान तथा वज्रयान पछ्याउने सबैले मानिआएको एउटा सत्य यही हो कि बुद्ध एकजना मात्र हुनुहुन्न, उहाँ धेरै जना आइसक्नु भएको छ अनि नयाँ बुद्धहरु आउने क्रम रोकिने पनि छैन । बुद्ध धर्मको बारे चासो राख्ने, अध्ययन गर्ने वा धर्म अवलम्बन गर्नेहरुले उहाँ बुद्धहरुको बारे जानकारी लिइराख्नु उचित हुने देखिएकोले यहाँ उहाँहरुको बारेमा सामान्य जानकारी दिने कोशिस गरिन्छ । </p><p><br /></p><p>विशेष गरी काठमाडौं उपत्यकाका नेवार बौद्धहरुले दीपंकर बुद्धलाई पूजाआजा गरेर मान्छन् । ती मध्ये कतिलाई उहाँ दीपंकर कुन बुद्ध भनेको पनि थाहा नभएको हुनसक्छ । त्यसबाहेक यहाँ एक किंवदन्ती प्रख्यात छ जसमा काठमाडौं उपत्यका मानिस बस्न लायक नहुँदै एउटा दहको रुपमा हुँदा स्वयम्भूको उत्पत्ति भएको प्रसंग छ । यस अनुसार यहाँ विपश्वी बुद्धले आएर कमलको बीज रोप्नुभयो, त्यहाँबाट स्वयम्भुको उत्पत्ति भयो । त्यसपछि विभिन्न समयमा शिखि, विश्वभू क्रकुछन्द बुद्धहरु स्वयम्भुको दर्शन गर्न आउनुभयो ।</p><p><br /></p><p>विशेष गरी सातजना बुद्धहरुको नाम यहाँ लिइन्छ — विपश्वी, शिखि, विश्वभू, क्रकुच्छन्द, कनकमुनि (कोणागमन), काश्यप तथा गौतम । ती मध्ये अर्कोतिर कपिलवस्तुको गोटिहवामा क्रकुछन्द बुद्ध तथा निग्लिहवामा कनकमुनी बुद्ध जन्म वा निर्वाण भएको भन्ने सम्राट अशोकका प्राचिन अभिलेखहरुमा उल्लेख छ । यसै आधारमा पर्यटकहरुलाई आकर्षण गर्न अरौराकोटमा कनकमुनी तथा गोटिहवामा क्रकुछन्द बुद्धको प्रतिमा हालै स्थापना गरिएका छन् । </p><p><br /></p><p><br /></p><p>हामी सबैले थाहा भएको कुरा हो भगवान बुद्धको जन्म नेपालमा भएको हो । उहाँ कपिलवस्तु दरवारमा सुद्धोधन महाराजका सुपुत्रका रुपमा जन्मनुभयो, बोधगयामा बुद्धत्व प्राप्त गर्नुभयो, सारनाथमा प्रथम धर्मदेशना गर्नुभयो र अन्तमा कुशीनगरमा निर्वाण प्राप्त गर्नुभयो । तर हामी मध्ये धेरैलाई थाहा नभएको करा के हो भने यसबाहेक बौद्ध साहित्यले धेरै जना उहाँ बुद्धहरुभन्दा अगाडि यस पृथ्वीमा जन्म लिएर धर्म रक्षा गरेर गइसकेको उल्लेख गरेको छ । थेरवादी साहित्य अनुसार यहाँ लुम्बिनीमा सिद्धार्थ राजकुमारको जन्म हुन अगाडि २७ जना बुद्धहरु जन्मिसकेका छन् । उहाँ शाक्यमुनि २८ औं हुनुहुन्छ र उहाँ पछि एक जना बुद्ध मैत्रय वा मैत्री बुद्धको जन्म पनि हुने भन्ने प्रक्षेपण भइसकेको छ । </p><p><br /></p><p>त्यो भन्दा अगाडि उहाँ बुद्धहरु कहिले जन्मनुभयो भन्ने जानकारी आवश्यक हुन्छ । उहाँहरु कुन बेला जन्मनुभयो भन्ने बारे बौद्ध ग्रन्थहरुका जुन जानकारी दिइएको छ त्यो हामीले पढ्ने गरेको पृथ्वीको इतिहाससँग मेल खाँदैन । एक बुद्ध जन्मेर उहाँको जीवनकाल समाप्त भएर अर्को बुद्ध जन्मने समयकालको बिचमा यति धेरै अन्तराल देखाइएको छ कि त्यस समयलाई बैज्ञानिक ढंगले प्रमाणित गर्न सम्भव छैन । त्यसकारण बुद्धहरुको इतिहासलाई पश्चिमी वा आधुनिक खगोलीय इतिहासको परिप्रेक्ष्यमा अध्ययन गर्नु उचित पनि नहुन सक्छ । </p><p><br /></p><p>बौद्धहरुको साहित्य वा विश्वास अनुसार लुम्बिनीमा जन्मनुभएको शाक्यमुनि बुद्धभन्दा पहिला पनि २७ जना बुद्धहरु विभिन्न कल्प (कालखण्ड)मा जन्मनुभएको थियो र बौद्धहरु उहाँहरुले आआफ्नो समयमा जगतसंसारमा रहेका प्राणीहरुलाई सद्धर्मको शिक्षा दिएर उद्धार गर्नुभएको विश्वास गर्दछन् । थेरवादहरुले विशेष रुपमा मान्ने त्रिपिटक अन्तर्गतको सुत्तपिटकको चौधौं ग्रन्थ बुद्धवंशमा यसबारे विस्तृत जानकारी पाइन्छ, जुन इस्वीको पहिलो वा दोश्रो शताब्दीमा संकलन गरिएको मानिन्छ । यसको अंग्रेजी अनुवाद सन् १८८२मा लण्डनमा भइसकेको देखिन्छ ।</p><p><br /></p><p>ती बुद्धहरुको संक्षिप्त परिचय यसप्रकार छ । </p><p>१. तण्हंकर बुद्ध ः उहाँको बारेमा कतै केही उल्लेख छैन ।</p><p>२. मेधंकर बुद्ध ः उहाँको बारेमा कतै केही उल्लेख छैन ।</p><p>३. शरणंकर बुद्ध ः उहाँको बारेमा कतै केही उल्लेख छैन ।</p><p>४. दीपंकर बुद्ध ः उहाँ बन्धुमती नगरमा सुदेव महाराजको कुलमा उहाँकी अग्र महारानी सुमेधाको कोखबाट जन्मनुभएको थियो । वैंश पुगेपछि उहाँको विवाह राजकुमारी पद्मादेवीसँग भयो । उहाँहरुको एक जना राजकुमार उसभखण्डको जन्म भयो । उहाँले गृहत्याग गरी दश महिनासम्म दुष्कर चर्या ध्यान गर्नुभयो र पछि उहाँले बुद्धत्व प्राप्त गर्नुभयो ।</p><p><br /></p><p>उहाँका अग्रश्रावकहरु भिक्षु समंगल स्थविर तथा तिस्स स्थविर थिए भने अग्रश्राविकाहरु भिक्षुणी नन्दाथेरी र सुनन्दथेरी थिए । उहाँका मुख्य उपासकहरु तपुस्स र भल्लुक थिए भने मुख्य उपासिकाहरु सिरीमा तथा शोणा थिए । भिक्षु सागत स्थविर उहाँको निजी सेवक थिए । उहाँको देहको लम्बाइ ८० हात तथा उहाको आयु एक लाख वर्ष थियो भनिन्छ ।</p><p><br /></p><p>५. कौण्डण्य बुद्ध ः पाँचौं बुद्ध उहाँ रमावती देशमा सुनन्द महाराजको कुलमा उहाँकी अग्र महारानी सुजाताको कोखबाट जन्मनुभएको थियो । उहाँको विवाह राजकुमारी सुचिदेवीसँग भयो र उहाँहरुको एक जना राजकुमार विजितसेनको पनि जन्म भयो । उहाँले रथमा चढी गृहत्याग गरी दश महिनासम्म दुष्कर चर्या ध्यान गर्नुभयो । र पछि उहाँले वैशाख पूर्णिमाको दिन बुद्धत्व प्राप्त गर्नुभयो । उहाँले सर्वप्रथम आफुसँगै गृहत्याग गर्नेहरुलाई धर्मदेशना गर्नुभयो ।</p><p><br /></p><p>उहाँका अग्रश्रावकहरु भिक्षु भद्र स्थविर तथा सुभद्र स्थविर थिए भने अग्रश्राविकाहरु भिक्षुणी तिस्साथेरी र उपतिस्साथेरी थिए । उहाँका मुख्य उपासकहरु शोण र उपशोण थिए भने मुख्य उपासिकाहरु नन्दा र सिरीमा थिए । भिक्षु अनिरुद्ध स्थविर उहाको निजी सेवक थिए । उहाँको देहको लम्बाइ ८८ हात तथा उहाँको आयु एक लाख वर्ष थियो भनिन्छ ।</p><p><br /></p><p>६. मङ्गल बुद्ध ः उहाँ उत्तर देशमा उत्तरा महाराजको कुलमा उहाँकी अग्रमहारानी उत्तरादेवीको कोखबाट जन्मनुभएको थियो । वैंश पुगेपछि उहाँको विवाह राजकुमारी यशवतीसँग भयो र उहाँहरुको एक जना राजकुमार शीवलको जन्म भयो । उहाँले गृहत्याग गरी आठ महिनासम्म दुष्कर चर्या ध्यान गर्नुभयो । र पछि उहाँले बुद्धत्व प्राप्त गर्नुभयो ।</p><p><br /></p><p>उहाँका अग्रश्रावकहरु भिक्षु सुदेव तथा धम्मसेना थिए भने अग्रश्राविकाहरु भिक्षुणी सिवलाथेरी र अशोकाथेरी थिए । उहाँका मुख्य उपासकहरु नन्द र विशाख थिए भने मुख्य उपासिकाहरु अनूला र सुत्तमा थिए । भिक्षु पालित स्थविर उहाँको निजी सेवक थिए । उहाँको देहको लम्बाइ ८८ हात तथा उहाको आयु एक ९० हजार वर्ष थियो भनिन्छ ।</p><p><br /></p><p>७. सुमन बुद्ध ः उहाँ मेखला देशमा सुदत्त महाराजको कुलमा महारानी सिरिमाको कोखबाट जन्मनुभएको थियो । वैंश पुगेपछि उहाँको विवाह राजकुमारी वतंसिकासँग भयो । उहाँहरुको एक जना राजकुमार अनुपमको जन्म भयो । उहाँले मंगल हात्ती चढेर गृहत्याग गरी दश महिनासम्म दुष्कर चर्या ध्यान गरेर बुद्धत्व प्राप्त गर्नुभयो ।</p><p><br /></p><p>उहाँका अग्रश्रावकहरु भिक्षु शरण तथा सावितत्थ थिए भने अग्रश्राविकाहरु भिक्षुणी शोणाथेरी र उपशोणाथेरी थिए । उहाँका मुख्य उपासकहरु वरुण र शरण थिए भने मुख्य उपासिकाहरु चला र उपचाला थिए । भिक्षु सागत स्थविर उहाँको निजी सेवक थिए । उहाँको देहको लम्बाइ ९० हात तथा आयु ९० हजार वर्ष थियो भनिन्छ ।</p><p><br /></p><p>८. रेवत बुद्ध ः आठौं बुद्ध रेवत बुद्ध सुधन्यवती देशमा विपुल महाराजको कुलमा महारानी विपुलाको कोखबाट जन्मनुभएको थियो । उमेर पुगेपछि उहाँको विवाह राजकुमारी सुदस्सनासँग भयो । उहाँहरुको एक जना राजकुमार वरुणको जन्म भयो । उहाँले घोडाले तान्ने रथ चढेर गृहत्याग गरी सात महिनासम्म दुष्कर चर्या ध्यान गर्नुभयो । त्यसपछि उहाँले साधुदेवीले दान दिएको क्षीर भोजन गर्नुभयो र पछि उहाँले बुद्धत्व प्राप्त गर्नुभयो । उहाँले वरुणाराम बगैंचामा ऋद्धि प्रातिहार्य देखाउनु भई धर्मचक्र प्रवर्तन गर्नुभयो ।</p><p><br /></p><p>उहाँका अग्रश्रावकहरु भिक्षु वरुण तथा ब्रम्हादेव थिए भने अग्रश्राविकाहरु भिक्षुणी भद्दाथेरी र सुभद्राथेरी थिए । भिक्षु सम्भव उहाँका निजी सेवक थिए । उहाँको देहको लम्बाइ ८० हात तथा उहाँको आयु ६० हजार वर्ष थियो भनिन्छ ।</p><p><br /></p><p>९. सोभित बुद्ध ः नवौं बुद्ध हुनुभएका उहाँ सुधम्मा देशमा सुधम्म महाराजको कुलमा महारानी सुधम्माको कोखबाट जन्मनुभएको थियो । वैंश पुगेपछि उहाँको विवाह राजकुमारी मखिलादेवीसँग भयो । उहाँहरुको एक जना राजकुमार सिंहकुमारको जन्म भयो । उहाँले दरवार भित्रै प्रवज्या लिई सात दिनसम्म दुष्कर चर्या ध्यान गर्नुभयो । पछि उहाँले बुद्धत्व प्राप्त गर्नुभयो ।</p><p><br /></p><p>उहाँका अग्रश्रावकहरु भिक्षु सुन्यत तथा असम थिए भने अग्रश्राविकाहरु भिक्षुणी नकुलाथेरी र सुजातथेरी थिए । उहाँका मुख्य उपासकहरु वरुण र शरण थिए भने मुख्य उपासिकाहरु चला र उपचाला थिए । भिक्षु अनोम स्थविर उहाँका निजी सेवक थिए । उहाको देहको लम्बाइ ५८ हात तथा उहाको आयु ९० हजार वर्ष थियो भनिन्छ ।</p><p><br /></p><p>१०. अनोमदस्सी बुद्ध ः दशौं बुद्ध हुनुभएका उहाँ अनोमदस्सी बुद्ध चन्दवती देशमा यसवा महाराजको कुलमा महारानी यसवती÷यशोधराको कोखबाट सुनन्द नामक बगैंचामा जन्मनुभएको थियो । उहाँको जन्म भएको बेलामा सप्तरत्नको वर्षा भएको थियो । उहाँको विवाह राजकुमारी सिरिमासँग भयो जसबाट एक जना राजकुमार उपसेना÷उपवानको जन्म भयो । उहाँले खटमा चढेर गृहत्याग गरी प्रवज्या लिई गरी १० महिनासम्म दुष्कर चर्या ध्यान गर्नुभयो । त्यसपछि पछि उहाँले बुद्धत्व प्राप्त गर्नुभयो ।</p><p><br /></p><p>उहाँका अग्रश्रावकहरु भिक्षु निसम र अनोम थिए भने अग्रश्राविकाहरु भिक्षुणी सुन्दरीथेरी र सुमनाथेरी थिए । उहाँका निजी सेवक भिक्षु वरुण थिए । उहाँको देहको लम्बाइ ५८ हात तथा उहाँको आयु एक लाख वर्ष थियो भनिन्छ ।</p><p><br /></p><p>११. पदुम बुद्ध ः एघारौं बुद्ध हुनुभएका उहाँ पदुम बुद्ध चम्पक देशमा असम महाराजको कुलमा महारानी असमाको कोखबाट जन्मनुभएको थियो । </p><p>उहाँका अग्रश्रावकहरु भिक्षु साल तथा उपसाल थिए भने अग्रश्राविकाहरु भिक्षुणी राधा र सुराधा थिए । उहाँका मुख्य उपासकहरु भियय र असम थिए भने मुख्य उपासिकाहरु सुचिदायी र नन्दारामा थिए । भिक्षु वरुण उहाँका निजी सेवक थिए । उहाको देहको लम्बाइ ५८ हात तथा उहाँको आयु १ लाख वर्ष थियो भनिन्छ ।</p><p><br /></p><p>१२. नारद बुद्ध ः बाह्रौं बुद्ध हुनुभएका उहाँ धन्यवती देशमा सुदेव महाराजको कुलमा महारानी अनोमादेवीको कोखबाट जन्मनुभएको थियो । </p><p>उहाँको विवाह राजकुमारी विजितसेना सँग भयो र उहाँहरुको एक जना राजकुमार नन्दुत्तरको जन्म भयो । उहाँले हिँडेर गृहत्याग गरी प्रवज्या लिनुभयो र दुष्कर चर्या ध्यान गर्नुभयो । त्यसपछि उहाँले बुद्धत्व प्राप्त गर्नुभयो ।</p><p><br /></p><p>उहाँका अग्रश्रावकहरु भिक्षु भद्दसाल तथा जितमित्त थिए भने अग्रश्राविकाहरु भिक्षुणी उत्तरा र भग्गुनी थिए । उहाँका मुख्य उपासकहरु उगरिन्द र वसभ थिए भने मुख्य उपासिकाहरु इन्दावरी र वसभ थिए । भिक्षु अनोम स्थविर उहाँका निजी सेवक थिए । उहाको देहको लम्बाइ ८८ हात तथा उहाँको आयु ९० हजार वर्ष थियो भनिन्छ ।</p><p><br /></p><p>१३. पद्मुत्तर बुद्ध ः तेह्रौं बुद्ध हुनुभएका उहाँ पदमुत्तर बुद्ध हंसवती देशमा आनन्द महाराजको कुलमा महारानी सुजातादेवीको कोखबाट जन्मनुभएको थियो । उहाँको विवाह राजकुमारी वसुदत्ता सँग भयो । उहाँहरुको एक जना राजकुमार उत्तमको जन्म भयो । उहाँले दरवारमै बसेर अभिनिष्क्रमण गर्नुभयो । </p><p><br /></p><p>उहाँका अग्रश्रावकहरु भिक्षु देवल तथा सुजात थिए भने अग्रश्राविकाहरु भिक्षुणी अभिता र वसमा थिए । उहाँका मुख्य उपासकहरु विनित र तिस्स थिए भने मुख्य उपासिकाहरु हत्थदायी र विचिता थिए । भिक्षु सुमन स्थविर उहाँका निजी सेवक थिए । उहाको देहको लम्बाइ ५८ हात तथा उहाको आयु १ लाख वर्ष थियो भनिन्छ ।</p><p><br /></p><p>१४. सुमेध बुद्ध ः चौधौं बुद्ध हुनुभएका उहाँ सुदस्सन देशमा सुदत्त महाराजको कुलमा महारानी सुदत्ताको कोखबाट जन्मनुभएको थियो । </p><p>उहाँको विवाह राजकुमारी सुमना सँग भयो । उहाँहरुको एक जना राजकुमार पुनर्वसुको जन्म भयो । चार निमित्त देखेपछि उहाँले हात्ती चढेर अभिनिष्त्रमण गर्नुभयो र प्रवज्या लिई दुष्कर चर्या ध्यान गर्नुभयो । पछि उहाँले बुद्धत्व प्राप्त गर्नुभयो ।</p><p><br /></p><p>उहाँका अग्रश्रावकहरु भिक्षु शरण तथा सब्बकाम थिए भने अग्रश्राविकाहरु भिक्षुणी रामा र सुरामा थिए । उहाँका मुख्य उपासकहरु उरुबेल र यसवा थिए भने मुख्य उपासिकाहरु यशोधरा र सिरिमा थिए । भिक्षु सागल स्थविर उहाँका निजी सेवक थिए । उहाँको देहको लम्बाइ ८८ हात तथा आयु ९० हजार वर्ष थियो भनिन्छ ।</p><p><br /></p><p>१५. सुजात बुद्ध ः सुमंगल देशमा उगता महाराजको कुलमा महारानी प्रभावतीको कोखबाट जन्मनुभएको पन्ध्रौं बुद्ध सुजात बुद्ध हुनुहुन्थ्यो । </p><p>समय आएपछि उहाँको विवाह राजकुमारी सिरिनन्दा सँग भयो । उहाँहरुको एक जना राजकुमार उपसेनको जन्म पनि भयो । उहाँले प्रवज्या लिई गरी दुष्कर चर्या ध्यान गर्नुभयो र पछि उहाँले बुद्धत्व प्राप्त गर्नुभयो ।</p><p><br /></p><p>उहाँका अग्रश्रावकहरु भिक्षु सुदस्सन तथा सुदेव थिए भने अग्रश्राविकाहरु भिक्षुणी नागा र नागसमाला थिए । उहाँका मुख्य उपासकहरु सुदत्थ र चित्त थिए भने मुख्य उपासिकाहरु सुभद्रा र पदुमा थिए । उहाँका निजी सेवक भिक्षु नारद स्थविर थिए । उहाँको देहको लम्बाइ ५० हात तथा उहाको आयु ९० हजार वर्ष थियो भनिन्छ ।</p><p><br /></p><p>१६. पियदस्सी बुद्ध ः सोह्रौं बुद्ध हुनुभएका पियदस्सी बुद्ध सुधन्य देशमा सुदत्थ महाराजको कुलमा महारानी चन्दादेवीको कोखबाट जन्मनुभएको थियो । समय आएपछि उहाँको विवाह राजकुमारी विमलासँग भयो । उहाँहरुको एक जना राजकुमार कन्चनवेलको जन्म भयो । उहाँले रथमा बसी अभिनिष्क्रमण गर्नुभयो । उहाँले प्रवज्या लिई गरी ६ महिनासम्म ध्यान अभ्यास गर्नुभयो र पछि उहाँले बुद्धत्व प्राप्त गर्नुभयो ।</p><p><br /></p><p>उहाँका अग्रश्रावकहरु भिक्षु पालित तथा सब्बदसी थिए भने अग्रश्राविकाहरु भिक्षुणी सुजात र धम्मदिन्ना थिए । उहाँका मुख्य उपासकहरु सन्धक र धम्मक थिए भने मुख्य उपासिकाहरु विशाखा र धम्मदीना थिए । भिक्षु सोभित स्थविर उहाँका निजी सेवक थिए । उहाँको देहको लम्बाइ ८० हात तथा उहाको आयु ९० हजार वर्ष थियो भनिन्छ ।</p><p><br /></p><p>१७. अत्थदस्सी बुद्ध ः सत्रौं बुद्ध हुनुभएका उहाँ अत्थदसी बुद्ध सोभन देशमा सागल महाराजको कुलमा महारानी सुदस्सनाको कोखबाट जन्मनुभएको थियो । समय आएपछि उहाँको विवाह राजकुमारी विशाखासँग भयो । उहाँहरुको एक जना राजकुमार सेन थियो । उहाँले घोडा चढेर अभिनिष्क्रमण गरी आठ महिनासम्म ध्यान गरी बुद्धत्व प्राप्त गर्नुभयो ।</p><p><br /></p><p>उहाँका अग्रश्रावकहरु भिक्षु सन्त तथा उपसन्त थिए भने अग्रश्राविकाहरु भिक्षुणी धम्मा र सुधम्मा थिए । उहाँका मुख्य उपासकहरु नकुल र निसम्म थिए भने मुख्य उपासिकाहरु मनिला र सुनन्दा थिए । भिक्षु अनोम स्थविर उहाँका निजी सेवक थिए । उहाँको देहको लम्बाइ ८० हात तथा उहाँको आयु एक लाख वर्ष थियो भन्ने गरिन्छ ।</p><p><br /></p><p>१८. धम्मदस्सी बुद्ध ः अठारौं बुद्ध हुनुभएका उहाँ धम्मदस्सी बुद्धशरण देशमा शरण महाराजको कुलमा महारानी सुनन्दाको कोखबाट जन्मनुभएको थियो । उहाँको विवाह राजकुमारी विचिकोली सँग भयो । उहाँहरुको एक जना राजकुमार पुण्यवधनको जन्म भयो । उहाँले दरवारमै प्रवज्या लिई एक हप्तासम्म ध्यान गर्नुभयो र पछि बुद्धत्व प्राप्त गर्नुभयो ।</p><p><br /></p><p>उहाँका अग्रश्रावकहरु भिक्षु पदुम तथा फुस्सदेव थिए भने अग्रश्राविकाहरु भिक्षुणी खेमा र सच्चनामा थिए । उहाँका मुख्य उपासकहरु सुभद्द र कत्तिसह थिए भने मुख्य उपासिकाहरु सालिया र कलिया थिए । भिक्षु अनोम स्थविर उहाँका निजी सेवक थिए । उहाँको देहको लम्बाइ ८० हात तथा उहाको आयु १ लाख वर्ष थियो भनिन्छ ।</p><p><br /></p><p>१९. सिद्धत्थ बुद्ध ः उन्नाइसौं बुद्ध हुनुभएका सिद्धत्थ बुद्ध बेभार नगरमा उदेन महाराजको कुलमा महारानी सुफस देवीको कोखबाट जन्मनुभएको थियो । उहाँको विवाह राजकुमारी सोमनसा सँग भयो । उहाँहरुको एक जना राजकुमार अनुपमको जन्म भयो । उहाँले पालकीमा बसेर अभिनिष्क्रमण गरेर प्रवज्या लिई गरी दश महिनासम्म ध्यान गर्नुभयो । त्यसपछि उहाँले बुद्धत्व प्राप्त गर्नुभयो ।</p><p><br /></p><p>उहाँका अग्रश्रावकहरु भिक्षु सम्बल तथा सुमित्त थिए भने अग्रश्राविकाहरु भिक्षुणी सिवल र सुरामा थिए । उहाँका मुख्य उपासकहरु सुपिय र समुद थिए भने मुख्य उपासिकाहरु रम्मा र सुरम्मा थिए । भिक्षु रेवत उहाँका निजी सेवक थिए । उहाँको देहको लम्बाइ ५८ हात तथा आयु ९० हजार वर्ष थियो भनिन्छ ।</p><p><br /></p><p>२०. तिस्स बुद्ध ः बिसौं बुद्ध हुनुभएका उहाँ तिस्स बुद्ध खेमक नगरमा जनसन्ध महाराजको कुलमा महारानी पदुमाको कोखबाट जन्मनुभएको थियो । उहाँको विवाह राजकुमारी सुभद्दा सँग भयो । उहाँहरुको एक जना राजकुमार आनन्दको जन्म भयो । उहाँले घोडा चढेर अभिनिष्क्रमण गर्नुभयो । त्यसपछि प्रवज्या लिई गरी उहाँले आठ महिनासम्म ध्यान गर्नुभयो । पछि उहाँ बुद्ध बन्नुभयो ।</p><p><br /></p><p>उहाँका अग्रश्रावकहरु भिक्षु ब्रम्हादेव तथा उदया थिए भने अग्रश्राविकाहरु भिक्षुणी फुस्सा र सदत्था थिए । उहाँका मुख्य उपासकहरु सम्बल र सिरिम थिए भने मुख्य उपासिकाहरु कृपागौतमी र उपसेना थिए । भिक्षु अनोम स्थविर उहाँका निजी सेवक थिए । उहाँको देहको लम्बाइ ६० हात तथा उहाको आयु एकलाख वर्ष थियो भनिन्छ ।</p><p><br /></p><p>२१. फुस्स बुद्ध ः एक्काइसौं बुद्ध हुनुभएका उहाँ फुस्स बुद्ध काशी नगरमा जयसेन महाराजको कुलमा महारानी सिरिमाको कोखबाट जन्मनुभएको थियो । उहाँको विवाह राजकुमारी किसागौतमी सँग भयो । उहाँहरुको एक जना राजकुमार अनुपमको जन्म भयो । उहाँले हात्ती चढेर अभिनिष्क्रमण गर्नुभयो । त्यसपछि प्रवज्या लिई गरी उहाँले छ महिनासम्म ध्यान गर्नुभयो । पछि उहाँ बुद्ध बन्नुभयो ।</p><p><br /></p><p>उहाँका अग्रश्रावकहरु भिक्षु सुरक्षित र धम्मसेन थिए भने अग्रश्राविकाहरु भिक्षुणी चाला र उपचाला थिए । उहाँका मुख्य उपासकहरु धनन्जय र विशाखा थिए भने मुख्य उपासिकाहरु पदुमा र नागा थिए । भिक्षु सविय उहाँका निजी सेवक थिए । उहाँको देहको लम्बाइ ५८ हात तथा आयु ९० हजार वर्ष थियो भनिन्छ ।</p><p><br /></p><p>२२. विपस्सी बुद्ध ः बाइसौं बुद्ध हुनुभएका उहाँ विपस्सी बुद्ध बन्धुमती नगरमा बन्धुमा महाराजको कुलमा महारानी बन्धुमतीको कोखबाट जन्मनुभएको थियो । उहाँको विवाह राजकुमारी सुदस्सना सँग भयो । उहाँहरुबाट एक जना राजकुमार समवत्तक्खन्दको जन्म भयो । उहाँले रथमा बसेर अभिनिष्क्रमण गर्नुभयो । त्यसपछि प्रवज्या लिई गरी उहाँले आठ महिनासम्म ध्यान गर्नुभयो । र पछि उहाँले सम्बोधि ज्ञान लाभ गर्नुभयो । उहाँ काठमाडौ उपत्यकामा आएर कलको बीजारोपण गरेर जानुभयो भन्ने उक्ति छ ।</p><p><br /></p><p>उहाँका अग्रश्रावकहरु भिक्षु खण्ड तथा तिस्स थिए भने अग्रश्राविकाहरु भिक्षुणी चन्दा अनि चन्दमित्ता थिए । उहाँका मुख्य उपासकहरु पुन्नवसुमित्त र नाग थिए भने मुख्य उपासिकाहरु सिरिमा र उत्तरा थिए । भिक्षु अशोक उहाँका निजी सेवक थिए । उहाँको देहको लम्बाइ ८० हात तथा उहाँको आयु ८० हजार वर्ष थियो भनिन्छ ।</p><p><br /></p><p>२३. सिखी बुद्ध ः तेइसौं बुद्ध हुनुभएका उहाँ सिखी बुद्ध वरुणवती नगरमा वरुणवत महाराजको कुलमा महारानी प्रभावतीको कोखबाट जन्मनुभएको थियो । यौवन समय आएपछि उहाँको विवाह सर्वकामासँग भयो । उहाँहरुको एक जना राजकुमार अतुलको जन्म भयो । उहाँले हात्ती चढेर अभिनिष्क्रमण गर्नुभयो । त्यसपछि प्रवज्या लिई गरी उहाँले आठ महिनासम्म ध्यान गर्नुभयो र पछि बुद्ध बन्नुभयो ।</p><p><br /></p><p>उहाँका अग्रश्रावकहरु भिक्षु अभिभू र संभव थिए भने अग्रश्राविकाहरु भिक्षुणी सखिला र पदुमा थिए । उहाँका मुख्य उपासकहरु सिखिढ र चन्द थिए भने मुख्य उपासिकाहरु चित्ता र सुगत्ता थिए । भिक्षु खेमंकर उहाँका निजी सेवक थिए । उहाँको देहको लम्बाइ ७० हात तथा उहाको आयु ७० हजार वर्ष थियो भनिन्छ ।</p><p><br /></p><p>२४. बेस्सभू बुद्ध ः चौबिसौं बुद्ध हुनुभएका उहाँ बेस्सभू बुद्ध अनोमा नगरमा सुपतित महाराजको कुलमा महारानी यशवतीको कोखबाट जन्मनुभएको थियो । उहाँको रानीको नाम सुचिता थियो । उहाँहरुको एक जना राजकुमार सुप्रबुद्धको जन्म भयो । उहाँले पालकीमा बसेर अभिनिष्क्रमण गर्नुभयो । त्यसपछि प्रवज्या लिई गरी उहाँले ६ महिनासम्म ध्यान अभ्यास गर्नुभयो । र पछि उहाँ बुद्ध बन्नुभयो ।</p><p><br /></p><p>उहाँका अग्रश्रावकहरु भिक्षु सोण र उत्तर थिए भने अग्रश्राविकाहरु भिक्षुणी रामा र समला थिए । उहाँका मुख्य उपासकहरु सोत्थिक र रम्भ थिए भने मुख्य उपासिकाहरु गोतमी र सिसिमा थिए । भिक्षु उपसन्त उहाँका निजी सेवक थिए । उहाँको देहको लम्बाइ ६० हात तथा उहाको आयु ६० हजार वर्ष थियो भनिन्छ ।</p><p><br /></p><p>२५. ककुसन्ध बुद्ध ः पचिस्सौं बुद्ध हुनुभएका उहाँ ककुसन्ध वा क्रकुच्छन्द बुद्ध खेमावती नगरमा अगिदत्थ ब्राम्हणको कुलमा विशाखा ब्राम्हणीको कोखबाट जन्मनुभएको थियो । युवावस्था आएपछि उहाँको विवाह रोचिनी सँग भयो । सहितउत्तर उहाँहरुको पुत्रको नाम थियो । उहाँले रथ चढेर अभिनिष्क्रमण गर्नुभयो । त्यसपछि प्रवज्या लिई गरी उहाँले ध्यान गर्नुभयो । र पछि उहाँले बुद्धत्व प्राप्त गर्नुभयो ।</p><p><br /></p><p>उहाँका अग्रश्रावकहरु भिक्षु विदुर र सजिव थिए भने अग्रश्राविकाहरु भिक्षुणी सामा र चम्पका थिए । उहाँका मुख्य उपासकहरु अच्युत र सुमन थिए भने मुख्य उपासिकाहरु सुनन्दा र नन्दा थिए । भिक्षु बुद्धिज उहाँका निजी सेवक थिए । उहाँको देहको लम्बाइ ४० हात तथा उहाको आयु ४० हजार वर्ष थियो भनिन्छ ।</p><p><br /></p><p>२६. कोणागमन बुद्ध ः छबिस्सौं बुद्ध हुनुभएका उहाँ कोणागमन वा कनकमुनि बुद्ध भोगवती नगरमा धन्यदत्त ब्राम्हणको कुलमा उत्तरा ब्राम्हणीको कोखबाट जन्मनुभएको थियो । समय आएपछि उहाँको विवाह रुचिगता सँग भयो । उहाँहरुको एक जना पुत्र सार्थबाहको जन्म भयो । उहाँले हात्ती चढेर अभिनिष्क्रमण गर्नुभयो । त्यसपछि प्रवज्या लिई गरी उहाँले ६ महिनासम्म ध्यान गर्नुभयो र पछि बुद्ध बन्नुभयो ।</p><p><br /></p><p>उहाँका अग्रश्रावकहरु भिक्षु भियस र उत्तर थिए भने अग्रश्राविकाहरु भिक्षुणी समुदा र उत्तरा थिए । उहाँका मुख्य उपासकहरु सोमदेव र उग्ग थिए भने मुख्य उपासिकाहरु सिवल र सामा थिए । भिक्षु सोत्थिज उहाँका निजी सेवक थिए । उहाँको देहको लम्बाइ ३० हात तथा आयु ३० हजार वर्ष थियो भनिन्छ ।</p><p><br /></p><p>२७. कस्सप बुद्ध ः सत्ताइसौं बुद्ध हुनुभएका उहाँ वाराणसी नगरमा ब्रम्हदत्त ब्राम्हणको कुलमा धनवती ब्राम्हणीको कोखबाट जन्मनुभएको थियो । </p><p>समय आएपछि उहाँको विवाह सुनन्दा सँग भयो । उहाँहरुको एक जना पुत्र विजितसेनको जन्म भयो । उहाँले दरवारमै बसेर अभिनिष्क्रमण गर्नुभयो । त्यसपछि प्रवज्या लिई गरी उहाँले एकहप्तासम्म ध्यान गर्नुभयो र पछि उहाँ बुद्ध बन्नुभयो ।</p><p><br /></p><p>उहाँका अग्रश्रावकहरु भिक्षु तिस्स तथा भारद्वाज थिए भने अग्रश्राविकाहरु भिक्षुणी अनुला तथा उरुबेला थिए । उहाँका मुख्य उपासकहरु सुमंगल र घटिकार थिए भने मुख्य उपासिकाहरु विजिसेना र भद्रा थिए । भिक्षु सब्बमित्त उहाँका निजी सेवक थिए । उहाँको देहको लम्बाइ २० हात तथा उहाको आयु २० हजार वर्ष थियो भनिन्छ ।</p><p><br /></p><p><br /></p><p>२८. गौतम बुद्ध ः अठाइसौं बुद्ध हुनुभएका उहाँ गौतम बुद्ध लुम्बिनी नेपालमा सुद्धोदन राजाको कुलमा महारानी मायादेवीको कोखबाट जन्मनुभएको थियो । समय आएपछि उहाँको विवाह राजकुमारी यशोधरा सँग भयो । उहाँहरुको एक जना राजकुमार राहुलको जन्म भयो । उहाँले घोडा चढेर अभिनिष्क्रमण गर्नुभयो । त्यसपछि प्रवज्या लिई गरी उहाँले ६ वर्षसम्म ध्यान गर्नुभयो । र पछि उहाँले बुद्धत्व प्राप्त गर्नुुभयो ।</p><p>उहाँका अग्रश्रावकहरु भिक्षु सारिपुत्र र मौदगल्यान थिए भने अग्रश्राविकाहरु भिक्षुणी खेमा र उप्पलवण्णा थिए । भिक्षु आनन्द उहाँका निजी सेवक थिए । उहाँको देहको लम्बाइ १८ हात तथा उहाको आयु असी वर्ष थियो भनिन्छ ।</p><p><br /></p><p>सरसरी हेर्दा उहाँहरुको जीवनी अथवा जीवनीमा पाइने तथ्यहरुको अचम्मको एकरुपता पाइन्छ । राजकुलमा जन्म, यौवनमा विवाह, चार निमित्त, तीनवटा निवास, एक राजकुमार, अभिनिष्क्रमण, प्रवज्या, दुष्करचर्या, तपस्या, बोधिवृक्षमुनि बुद्धत्वप्राप्ति, अग्रश्रावकहरु, अग्रश्राविकाहरु, निजी सेवक इत्यादि । ऐतिहासिक प्रमाण नभेटिएसम्म यी बुद्धहरुको जानकारी अबौद्धहरुका लागि कथा काहानी जस्तो मात्र लाग्नु स्वभाविक हो । </p><p><br /></p><p><br /></p><p>म्यानमार जस्ता बौद्धदेशहरुमा २८ बुद्धको प्रतीमा भएको तथा एक विशेष दिन दीपावली गरी त्यसको जात्रा गरिने भन्ने सुन्न पाएका छौं । भगवान बुद्ध जन्मेको देश भनेर विश्वका सारा बौद्धहरुको ध्यान नेपालमा केन्द्रित छ । तर दुखको कुरा, नेपालमै यी अतितका बुद्धहरुको बारेमा खासै जानकारी छैन र जानकारी लिने स्थानको पनि अभाव छ । बुद्धवंशका सानासाना एक दुइ पुस्तिकाहरु मात्र प्रकाशित छन् । यही सन्दर्भमा लुम्बिनीमा हाल बन्दै गरेको बुद्धवंशावली उद्यानमा उहाँ २८ बुद्धहरुको संक्षिप्त परिचय सहित प्रतिमाहरु राखिने जानकारी आएको छ । </p><p><br /></p><p>यसबाहेक महायान बुद्धधर्म अवलम्बन गर्नेहरुले ३५ जना बुद्धहरुको उपासना गर्ने गरिन्छ, जुन संस्कृत मूलको त्रीस्कन्धधर्मसुत्रको आधारमा गरिने गरिन्छ भनिएको छ । त्यतिमात्र हैन ललितविस्तका अनुसार पनि पदमोत्तर देखि कश्यप बुद्धसम्मको ५५जना बुद्धहरुको सूचि तयार गर्न सकिने पनि यहाँ उल्लेखनीय छ ।</p><p><br /></p><p>सामान्य ढंगले हेर्दा यस अतित बुद्धहरुको प्रसंगले हामी बौद्धहरुलाई बुद्ध भन्नु कुनै व्यक्तिको नाम नभइ निश्चित तहको ज्ञान प्राप्त भएको व्यक्तिको पदवी हो भनेर बुझाउँछ । बुद्धदर्शन अनुसार संसारका सबैकुराहरु अनित्य वा नाशवान भए जस्तै बुद्ध तथा बुद्ध धर्म समेत पनि सँधै रहिरहने कुरा होइन, धर्म क्षय हुँदै समाज अधार्मिक हुनुलाई नियमितताको रुपमा स्वीकार गर्नुपर्छ भन्ने ज्ञान दिन्छ । त्यस्तै यसले भगवान बुद्ध र उहाँको धर्म नाश नै भएर गएपनि पछि फेरी कुनै उपायबाट संसारमा बुद्धधर्मको उद्भव हुन्छ अनि संसारका मानिसहरुले पुनः लाभ लिन सक्नेछन् भन्ने सन्देश पनि प्रतीकात्मक ढंगबाट दिएको प्रतीत हुन्छ ।</p><p>आनन्दभूमि सकिमना पुन्हि ११४२ । Anandabhumi Novemmber 2021</p><p><br /></p>Unknownnoreply@blogger.com0